č. j. 54 A 15/2020 - 45  USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci navrhovatelky:   P. T. I.., s. r. o.,     sídlem x, proti odpůrci:   Zastupitelstvo obce Přišimasy,     sídlem Jana Čermáka 80, Přišimasy,   zastoupen advokátem Mgr. Martinem Vymazalem,   sídlem Janského 27, Praha, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2020 – Územního opatření o stavební uzávěře, vydaného usnesením odpůrce č. 99 ze dne 16. 3. 2020, takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovatelce se ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se návrhem, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 27. 7. 2020, podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení opatření obecné povahy – Územního opatření o stavební uzávěře, vydaného usnesením odpůrce č. 99 ze dne 16. 3. 2020, a to v plném rozsahu, eventuálně pouze ve vztahu k svému pozemku p. č. x v k. ú. P. (všechny nemovité věci dále uvedené se nachází v tomtéž k. ú.). 2. Soudu je z jeho činnosti známo, že obdobný návrh směřující proti témuž opatření obecné povahy byl podán i ve věci projednávané zdejším soudem pod sp. zn. 51 A 58/2020. V této věci již soud rozsudkem ze dne 31. 8. 2020, č. j. 51 A 58/2020 ‑ 58, rozhodl tak že „Opatření obecné povahy č. 1/2020 – Územní opatření o stavební uzávěře, vydané usnesením odpůrce č. 99 ze dne 16. 3. 2020, se dnem právní moci tohoto rozsudku zrušuje v rozsahu území regulovaného opatřením obecné povahy obce P- č. 1/2018 – R. p. l. P. – K.“ Tento rozsudek nabyl právní moci dne 1. 9. 2020. Podle zjištění soudu se pozemek p. č. x nachází rovněž v území regulovaném regulačním plánem lokality P. – K. (dostupný na stránkách obce P. www.p..cz). Napadená stavební uzávěra byla tedy již zrušena v rozsahu, jenž se vztahuje i na pozemek ve vlastnictví navrhovatelky, čímž (přinejmenším z části) odpadl předmět řízení. 3. Dne 11. 9. 2020 tedy soud přípisem vyzval navrhovatelku, aby sdělila, zda na podaném návrhu i za daných okolností trvá; v opačném případě aby vzala žalobu zpět. Navrhovatelka se však k výzvě soudu v poskytnuté dvoutýdenní lhůtě (ani později až do vydání tohoto usnesení) nevyjádřila. 4. Návrhovým petitem se navrhovatelka domáhá zrušení celého napadeného opatření obecné povahy (stavební uzávěry), eventuálně pak jen té jeho části, jež se vztahuje k jejímu pozemku p. č. x. Pokud jde o část stavební uzávěry dopadající na pozemek navrhovatelky, ta byla zrušena výše zmiňovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, č. j. 51 A 58/2020 ‑ 58. Práva navrhovatelky coby vlastnice tohoto pozemku tudíž nejsou nadále omezena. Pokud jde o tu část petitu, jíž se navrhovatelka domáhá zrušení celé stavební uzávěry, soud konstatuje, že v návrhu není uvedeno nic, co by svědčilo o tom, že je k tomu navrhovatelka aktivně procesně legitimována (jediné konkrétní tvrzení o dotčení svých práv navrhovatelka uvádí právě ve vztahu k pozemku p. č. x). Ani na výzvu soudu ze dne 11. 9. 2020 navrhovatelka svá tvrzení v tomto směru nijak nedoplnila. 5. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, nestanoví-li tento zákon jinak, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 6. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, nestanoví-li tento zákon jinak, jestliže byl návrh podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou. 7. Soud uzavírá, že zčásti předmět řízení odpadl, neboť část opatření obecné povahy dopadající na pozemek ve vlastnictví navrhovatelky byla zrušena, a zčásti je navrhovatelka k podání návrhu zjevně neoprávněná, neboť ve vztahu ke zbývající (nezrušené) části opatření obecné povahy netvrdí žádné zkrácení na svých veřejných subjektivních právech, a tudíž není k jeho podání aktivně procesně legitimována. Neexistence předmětu řízení je svou povahou neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2009, č. j. 3 Ao 5/2007 - 85, a ze dne 6. 3. 2012, č. j. 8 Ao 8/2011 - 29, dostupná na www.nssoud.cz), stejně jako zjevná absence procesní legitimace zjistitelná již ze samotného návrhu. 8. Soud proto návrh na zrušení opatření obecné povahy – Územního opatření o stavební uzávěře, vydaného usnesením odpůrce č. 99 ze dne 16. 3. 2020, podle § 46 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s. odmítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byl návrh odmítnut. 10. Jelikož byl návrh odmítnut, soud ve smyslu § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vrátil navrhovatelce zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Soudní poplatek bude navrhovatelce vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha  15. října 2020       Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Z. V.