č. j. 54 A 35/2020 - 17     USNESENÍKrajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: M. T. J. zastoupená obecným zmocněncem V. T. oba bytem X proti žalovanému: Městský úřad Kostelec nad Černými lesy   sídlem nám. Smiřických 53, Kostelec nad Černými lesy   o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá určení, že postup žalovaného spočívající v „ignorování odkladného účinku“ odvolání žalobkyně ze dne 22. 8. 2020 proti provedení zápisu narození vedeného v knize narození žalovaného ve svazku X roč. X strana/list X poř. č. X a vydání rodného listu číslo zúčtovatelného tiskopisu R X ze dne X byl nezákonný. Žalobkyně se rovněž domáhá, aby se žalovaný dále zdržel svého nezákonného jednání a zrušil zápis narození žalobkyně v knize narození žalovaného ve svazku 1 roč. X strana/list X poř. č. X a zneplatnil rodný list číslo zúčtovatelného tiskopisu R X ze dne X. 2. Soud se zabýval otázkou, zda jsou splněny procesní předpoklady meritorního projednání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není, neboť žaloba není přípustná. 3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. 4. Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 5. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 301/2000  Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „matriční zákon“) se změny a opravy zápisů v matriční knize provádějí na základě veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon. 6. Podle § 87 matričního zákona, pokud se žadateli podle § 5 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí. 7. Z obsahu žaloby je zřejmé, že žalobkyně brojí proti tomu, že v knize narození vedené žalovaným (a důsledku toho i v rodném listu ze dne 11. 8. 2020) je jako místo narození uveden K. N. Č. L., nikoliv Praha 6. Z citovaného § 85 s. ř. s., podle nějž je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, plyne povinnost před podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem vyčerpat všechny dostupné právní prostředky ochrany před správním orgánem. Jedná se o projev obecné zásady subsidiarity soudní ochrany platné v soudním řízení správním (srov. § 5 s. ř. s.). Z výše citovaných § 5 odst. 2 a § 87 matričního zákona přitom vyplývá, že nesouhlasí-li osoba s místem svého narození zapsaným v knize narození, má možnost požádat matriční úřad, který danou knihu narození vede (zde žalovaného) o opravu či změnu takového zápisu. Oprava, popř. změna, zápisu v knize narození pak automaticky povede k vydání nového rodného listu s opravenými (změněnými) údaji. Alternativně, nebude-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, vydá o tom matriční úřad rozhodnutí, proti kterému má dotčená osoba možnost domáhat se ochrany pořadem práva ve správním řízení, eventuálně následně též žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2013, č. j. 2 Aps 5/2012-52). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má k dispozici jiné právní prostředky ochrany. 8. V této souvislosti se soud nad rámec nezbytného odůvodnění zabýval povahou „odvolání“ ze dne 22. 8. 2020 odeslaného žalovanému dne 24. 8. 2020, které žalobkyně podala proti rodnému listu ze dne 11. 8. 2020. Dospěl přitom k závěru, že byť je podání označeno jako odvolání, představuje toto „odvolání“ podle svého skutečného obsahu [srov. § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)] žádost o změnu (opravu) zápisu v matriční knize podle § 5 odst. 2 matričního zákona. Cílem tohoto podání je totiž bezesporu dosažení změny v knize narození vedené žalovaným a následného vydání nového rodného listu s novým (podle žalobkyně správným) místem narození. 9. Podle soudu měl proto žalovaný podání žalobkyně ze dne 22. 8. 2020 posoudit jako žádost podle § 5 odst. 2 matričního zákona. Pokud by žalovaný nerozhodl o žádosti žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě, pak má žalobkyně možnost domáhat se ochrany proti nečinnosti žalovaného podle § 80 správního řádu, eventuálně následně žalobou proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. s. ř. s. 10. Soud zvažoval, zda žalobkyni nevyzvat k opravě podané žaloby tak, aby byla projednatelnou jako žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Dospěl však k závěru, že vzhledem k výše uvedeným úvahám by žaloba i po eventuální změně petitu nemohla být úspěšná (ať již pro předčasnost či nepřípustnost z důvodu nevyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti podle správního řádu). Takový postup by proto byl neefektivní a nehospodárný. 11. Z uvedených důvodů proto soud žalobu odmítl pro její nepřípustnost podle § 85 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť žalobkyně má k dispozici jiné právní prostředky ochrany. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha   13. října 2020       Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.