č. j. 54 A 89/2019 - 32         USNESENÍKrajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: V. G. bytem X proti žalovaným: 1. Katastrální úřad pro Středočeský kraj sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8 2. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8   o žalobě proti rozhodnutí 1. žalovaného ze dne 2. 7. 2015, č. j. OR-55/2015-212-20, a rozhodnutí 2. žalovaného ze dne 13. 11. 2015, č. j. ZKI PR-O-119/955/2015-22, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podal u Krajského soudu v Praze dne 11. 11. 2019 žalobu nadepsanou: „ve věci digitalizace pozemků parc. č. X, X z hlediska určení polohy, hranic a výměry vzhledem k podrobným pevným bodům v k. ú. Š. u R.“, kterou na výzvu soudu doplnil podáním doručeným dne 3. 12. 2019. V žalobě konstatoval, že v řízení o digitalizaci katastrálního území, konkrétně areálu na pozemku přímo sousedícímu s jeho pozemkem, s ním mělo být jednáno jako s účastníkem tohoto řízení. Zároveň uvedl, že v řízení, jež skončilo dne 2. 7. 2015 vydáním rozhodnutí 1. žalovaného č. j. OR-55/2015-212-20, nebylo reagováno na jeho podání ze dne 4. 5. 2015. Dále vytýkal 1. žalovanému, že do katastru nemovitostí nezapsal poznámku spornosti. Závěrem uvedl, že požaduje: (1) zrušení rozhodnutí 1. žalovaného č. j. „OR-55/2015-212“; (2) zrušení rozhodnutí 1. žalovaného č. j. „OR-56/2015-212“; (3) „provedení přeměření celého areálu pozemku ve vlastnictví dotčené osoby“; a (4) úhradu nákladů 1. žalovaným. 2. Soud žalobu posoudil jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a nejprve se zabýval tím, zda je podaná žaloba přípustná a včasná. Za tímto účelem si předběžně od žalovaných vyžádal správní spisy k výše uvedeným spisovým značkám napadených rozhodnutí.   Rozhodnutí č. j. OR-55/2015/212-20 3. Ze správního spisu 1. žalovaného sp. zn. OR-55/2015 vyplývá, že řízení bylo zahájeno na základě námitky manželky žalobce B. G. proti obsahu obnoveného katastrálního operátu ze dne 20. 5. 2015. Tato námitka se týkala zákresu a výměry stavební parcely st. X v k. ú. Š. u R. v obci Š. Tato nemovitost byla dle výpisu z katastru nemovitostí obsaženého ve správním spise (stav evidovaný k datu 15. 8. 2007) ve výlučném vlastnictví manželky žalobce, přičemž věcné břemeno užívání bylo zapsáno ve prospěch paní B. H. O této námitce 1. žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 2. 7. 2015, č. j. OR-55/2015-212-20 (dále jen „rozhodnutí OR-55“). To bylo manželce žalobce doručeno 7. 7. 2015 a poslednímu z účastníků, kterým ho 1. žalovaný oznámil, bylo doručeno dne 9. 7. 2015, přičemž právní moci nabylo dne 13. 10. 2015. Vedlejšími účastníky byli pan V. Ř., MUDr. Z. K. a obec Š. Žalobci nebylo rozhodnutí OR-55 doručováno. Toto rozhodnutí manželka žalobce napadla odvoláním ze dne 13. 7. 2015. O odvolání rozhodl 2. žalovaný jako odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne 6. 10. 2015, č. j. ZKI PR-O-90/806/2015-23, kterým odvolání manželky žalobce nevyhověl a rozhodnutí OR-55 potvrdil. Rozhodnutí o odvolání bylo doručeno manželce žalobce a nabylo právní moci dne 13. 10. 2015; žalobci doručováno nebylo. Z daného spisu správního orgánu nevyplývá, že by se žalobce jakkoliv bránil proti tomu, že nebyl správními orgány (žalovanými) považován za účastníka řízení. O probíhajícím řízení věděl, neboť dne 15. 6. 2015 nahlížel do správního spisu. Ze spisu tak nevyplývá, že by žalobce proti rozhodnutí OR-55 sám podal odvolání. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. 5. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 6. Ze spisu 1. žalovaného vyplývá, že žalobce odvolání proti rozhodnutí OR-55 nepodal, což ostatně sám žalobce potvrdil (srov. bod 6. doplnění žaloby doručeného dne 3. 12. 2019). Žalobce tak nevyčerpal řádné opravné prostředky, které mu zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů poskytoval. Na základě uvedeného je žaloba v rozsahu směřujícím proti rozhodnutí OR-55 nepřípustná podle § 68 písm. a) s. ř. s.   Rozhodnutí č. j. ZKI PR-O-119/955/2015-22 7. Ze správního spisu 1. žalovaného sp. zn. OR-56/2015 vyplývá, že řízení bylo zahájeno na základě společné žádosti žalobce a jeho manželky ze dne 20. 5. 2015 o opravu chyby v katastrálním operátu. O této žádosti 1. žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 19. 8. 2015, č. j. OR-56/2015-212-22, které nabylo právní moci dne 24. 11. 2015 (rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 28. 8. 2015). Toto rozhodnutí žalobce napadl odvoláním ze dne 31. 8. 2015. Ze správního spisu 2. žalovaného vyplývá, že o odvolání rozhodl 2. žalovaný jako odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne 13. 11. 2015, č. j. ZKI PR-O-119/955/2015-22 (dále jen „rozhodnutí ZKI“), kterým odvolání žalobce zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí 1. žalovaného potvrdil. Rozhodnutí ZKI bylo doručeno žalobci do vlastních rukou dne 20. 11. 2015 a nabylo právní moci dne 24. 11. 2015. 8. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. 9. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 10. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. 11. Byť žalobce v žalobě jako žalovaného výslovně označil 1. žalovaného a napadá rozhodnutí 1. žalovaného ze dne 19. 8. 2015, č. j. OR-56/2015-212-22, soud posoudil jeho žalobu v této části jako žalobu proti rozhodnutí ZKI v souladu s právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v rozsudku ze dne 14. 3. 2019, č. j. 5 As 319/2018-18. Z daného rozsudku vyplývá, že v případě, že žalobce označí za napadená rozhodnutí nesprávně rozhodnutí vydaná správním orgánem prvního stupně a za žalovaného orgán prvního stupně, je třeba za předpokladu, že již vyčerpal ve správním řízení opravné prostředky proti těmto rozhodnutím, bez dalšího a bez ohledu na text žaloby považovat za napadená rozhodnutí odvolacího orgánu a za žalovaného tento odvolací orgán. Soud proto žalobu v části směřující proti rozhodnutí 1. žalovaného ze dne 19. 8. 2015, č. j. OR-56/2015-212-22, posoudil jako směřující proti rozhodnutí ZKI, přičemž žalovaným správním orgánem je v tomto rozsahu 2. žalovaný (§ 69 s. ř. s.). 12. Rozhodnutí ZKI bylo doručeno žalobci do vlastních rukou dne 20. 11. 2015. Od tohoto dne počala svůj běh dvouměsíční lhůta podle § 72 odst. 1 s. ř. s. k podání žaloby podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Lhůta pro podání žaloby uplynula dne 20. 1. 2016. Žaloba proti rozhodnutí ZKI byla však zdejšímu soudu doručena dne 11. 11. 2019, tedy více než 3 roky poté, co uvedená lhůta marně uplynula. Z těchto důvodů nezbývá než žalobu v rozsahu směřujícím proti rozhodnutí ZKI posoudit jako opožděnou. 13. Soud proto uzavírá, že žaloba je v části směřující proti rozhodnutí OR-55 nepřípustná pro nevyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem [§ 68 písm. a) s. ř. s.] a v části směřující proti rozhodnutí ZKI opožděná (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). Vzhledem k tomu ji soud podle § 46 odst. 1 písm. b) a písm. d) s. ř. s. odmítl. 14. O náhradě nákladů soud rozhodl výrokem II podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha     23. března 2020       Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: Anna Adamová