č. j. 54 A 91/2019 - 24         USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobce: A. A.   bytem X   zastoupený Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Dědinova 2011/19, 148 00  Praha 4 proti  žalovanému: Krajské ředitelství policie Středočeského kraje se sídlem U šestého 1017, 272 03  Kladno 3 - Dubí    o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Odůvodnění: 1. Dne 14. 11. 2019 bylo K. s. v P. (dále jen „soud“) doručeno podání žalobce ze dne 11. 11. 2019, které je dle svého obsahu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Ve smyslu § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zdejší soud usnesením ze dne 11. 12. 2019, č. j. 54 A 91/2019-13 vyzval žalobce k odstranění vad podání, s tím, aby konkretizoval, v čem konkrétně spatřuje nezákonný zásah žalovaného, upřesnil návrh rozsudečného výroku a uvedl, jaké důkazy k prokázání tvrzení žalobce navrhuje provést. 2. Dne 23. 12. 2019 zdejší soud obdržel nové podání žalobce označené jako „doplnění žaloby“, v němž shrnul obsah svých tvrzení a v závěru uvedl znění petitu. Ze znění doplněného petitu však nebylo nadále zcela zřejmé, který konkrétní zásah má být soudem případně označen jako nezákonný. Z žalobních tvrzení soud dovodil, že žalobce brojí proti zahájení řízení o správním vyhoštění, neboť neshledal důvody pro jeho zahájení. V závěrečném petitu žalobce pouze obecně uvedl, že napadá „[p]ostup žalovaného ve správním řízení o uložení správního vyhoštění po č. j. KRPS-290364-13/ČJ-2019-010023-Sv […]“, a že se domáhá zastavení předmětného řízení. 3. Takovou formulaci žalobního petitu soud neshledal pro přílišnou všeobecnost za dostatečnou, proto opětovně vyzval žalobce k odstranění vad podání usnesením ze dne 8. 1. 2019, č. j. 54 A 91/2019-17 s tím, aby žalobce v návrhu výroku rozsudku jednoznačně označil konkrétní zásah, pokyn nebo jiný úkon správního orgánu, který není rozhodnutím, ve vztahu k němuž se domáhá ochrany nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Dále byl žalobce vyzván, aby své podání doplnil o  tvrzení,  zda  jím  tvrzený  zásah   nadále  trvá,  případně  zda  trvají  jeho  důsledky   nebo   zda byl jím tvrzený zásah již ukončen, neboť petit původní žaloby i doplňujícího podání vyzníval dvojznačně.  4. Dne 10. 2. 2020 zdejší soud obdržel další podání žalobce označené jako „upřesnění návrhu výroku rozhodnutí“, dle kterého je žalobcem tvrzený trvající zásah spatřován v probíhajícím správním řízení o vyhoštění. V upraveném žalobním petitu žalobce požaduje zastavení řízení o správním vyhoštění vedeného proti němu pod č. j. KRPS-290364-13/ČJ-2019-010023-Sv. Dle žalobce správní orgán pochybil, když nezákonně zahájené řízení nezastavil. Samotný důsledek vedení řízení o správním vyhoštění žalobce vnímá jako působení psychické újmy. 5. Soud se zaměřil na zkoumání otázky přípustnosti žaloby, která je základní podmínkou meritorního rozhodnutí o žalobě. 6. Podle § 85 s. ř. s. je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 7. Z reakcí žalobce na opětovné výzvy k upřesnění obsahu jeho žaloby vyplynulo, že brojí proti zahájení a vedení řízení o správním vyhoštění ve smyslu § 118 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o  pobytu cizinců na území Č. r., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) neboť samotné zahájení tohoto řízení požaduje za nezákonné, a proto požaduje jeho zastavení. Jinak řečeno, žalobce nesouhlasí s tím, že je proti němu vedeno z moci úřední zahájené řízení, a proto po soudu požaduje, aby uložil správním orgánu povinnost provést v probíhajícím řízení určitý procesní úkon, který by měl za následek ukončení tohoto řízení. K tomuto účelu však institut žaloby na ochranu před nezákonným zásahem neslouží. Smyslem tohoto druhu žaloby je poskytnout ochranu veřejným subjektivním právům v situacích, kdy zákon neposkytuje jiné prostředky nápravy (§ 85 s. ř. s.). Jedná-li se však o případ probíhajícího správního řízení, které dříve nebo později vyústí v určitý způsob rozhodnutí (ať již pro žalobce pozitivního či negativního), pak pro tyto situace právní řád poskytuje žalobci i jiné prostředky, jak důsledek takového rozhodnutí zvrátit. Těmito prostředky nápravy jsou především odvolání coby řádný opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně [§ 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 119 a § 168 odst. 1 a contrario zákona o pobytu cizinců], a případně též žaloba proti rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 65 s. ř. s.). Včasné ukončení řízení o vyhoštění si pak žalobce může vymoci žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu a eventuálně navazující žalobou na ochranu proti nečinnosti (§ 79 s. ř. s.). 8. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce má k dispozici jiné právní prostředky, kterými se může domáhat ochrany před tvrzeným zásahem nebo jeho nápravy. Soud proto žalobu na základě § 85 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl (výrok I).  9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta (výrok II). 10. Jelikož byla žaloba odmítnuta, soud ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.).  Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 9. března 2020 JUDr. Věra ŠIMŮNKOVÁ, v. r.  předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. L. P., DiS.