č. j. 55 Af 39/2020 - 20       USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva v právní věci žalobkyně: D. T.  se sídlem X  zastoupena advokátem Mgr. Michalem Varmužou,  se sídlem Kozinova 2, Šumperk, proti žalovanému: Celní úřad pro Středočeský kraj,  se sídlem Washingtonova 11, Praha, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.  Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou postoupenou soudu dne 9. 10. 2019 Městským soudem v Praze domáhá toho: 1) aby soud určil, že zásah žalovaného spočívající v zadržení a odnětí zařízení X a dalších věcí podle úředního záznamu o zadržení věci čj. 283409-5/2019-610000-61 je nezákonný, 2) aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se nezákonného zásahu do její podnikatelské činnosti zadržováním technických zařízení se soutěží X a povinnost navrátit zadržené věci do provozovny osoby, v níž byly umístěny. V rozsahu takto vymezené žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného vyloučil soud usnesením ze dne 8. 6. 2020, čj. 55 Af 37/2019 – 116, věc k samostatnému projednání. Věc byla poté zapsána pod sp. zn. 55 Af 39/2020. Pod původně vedenou spisovou značkou 55 Af 37/2019 soud pokračuje v projednávání žaloby žalobkyně a paní J. B. proti rozhodnutí ředitele žalovaného o námitkách paní J. B.. 2. Soud předesílá, že v projednávané věci vychází z nedávných rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2020, čj. 4 As 464/2019 – 53 a čj. 5 As 300/2019 – 33, v nichž byla za obdobných skutkových a právních okolností posuzována přípustnost žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. 3. Podle § 82 odst. 1 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 5. Podle judikatury je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu subsidiární vůči ostatním žalobním typům upraveným soudním řádem správním, které tak mají oproti ní přednost, jakož i vůči prostředkům ochrany využitelným ještě v řízení před správními orgány. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je proto přípustná teprve tehdy, pokud nepřichází v úvahu podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem má roli pomocného prostředku ochrany a doplňku tam, kde ochrana prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu není možná (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 11. 2017, čj. 7 As 155/2015 – 160). 6. Z obsahu žaloby žalobkyně na ochranu před nezákonným zásahem a přiložených listin je zřejmé, že směřuje proti úkonu žalovaného spočívajícímu v zadržení věcí podle § 121 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, jímž byly dne 16. 7. 2019 v provozovně s názvem „X“ na adrese X, zadrženy 2 kusy technických zařízení X, včetně příslušenství, pro důvodné podezření, že v souvislosti s jejich užíváním docházelo k porušení tohoto zákona. O tom byl vyhotoven úřední záznam čj. 283409-5/2019-610000-61. Námitky podané proti tomuto opatření J. B., v jejíž provozovně se tyto věci nacházely, zamítl ředitel žalovaného rozhodnutím ze dne 9. 8. 2019, čj. 283409-15/2019-610000-12, sp. zn. 283409/2019-610000-61. NSS dovodil (viz např. rozsudek čj. 5 As 300/2019 – 33 a v něm odkazovanou judikaturu), že žalobkyně, třebaže s ní žalovaný nejednal jako s kontrolovanou osobou, je oprávněna podat námitky proti úřednímu záznamu o zadržení věcí, o nichž je ředitel žalovaného povinen rozhodnout. Proti rozhodnutí o námitkách se pak žalobkyně bude moct bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Jednání popsané v žalobě nemůže být nezákonným zásahem do práv žalobkyně (tedy zásahem ve smyslu § 82 odst. 1 s. ř. s.), což je důvodem pro odmítnutí žaloby dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz rozsudek NSS čj. 4 As 464/2019 – 53). 7. Podle zmíněného rozsudku rozšířeného senátu NSS čj. 7 As 155/2015 – 160 platí, že v situaci, kdy žalobce za nezákonný zásah označí mylně něco, co je ve skutečnosti správním rozhodnutím, soud stanoveným procesním postupem žalobce upozorní na nutnost úpravy žaloby a po odstranění zjištěného nedostatku žalobu projedná, jsou-li splněny další podmínky řízení. Takový postup však v dané věci nebyl potřebný, neboť žalobkyně podala správní žalobu nejen proti nezákonnému zásahu žalovaného, nýbrž i proti rozhodnutí ředitele žalovaného o námitkách J. B. ze dne 9. 8. 2019 (řízení o žalobě žalobkyně a J. B. proti rozhodnutí ředitele žalovaného o námitkách je vedeno pod sp. zn. 55 Af 37/2019). Sama žalobkyně proti úřednímu záznamu žalovaného o zadržení věcí námitky nepodala (třebaže jde o prostředek ochrany práv osoby, která tvrdí, že je provozovatelem herních zařízení, jak dovodil NSS v rozsudku čj. 5 As 300/2019 – 33), v době podání žaloby tedy neexistovalo rozhodnutí, které by mohla napadnout žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Poučovat žalobkyni o tom, že zvolila k ochraně svých práv nesprávný žalobní typ, nebylo za daných okolností namístě. Soud proto bez dalšího žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného odmítl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků. 9. Žalobkyni vznikla v tomto řízení poplatková povinnost ve výši 2 000 Kč (poplatek za žalobu), kterou plně uhradila. Soud rozhodl podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení zaplaceného soudního poplatku, neboť žaloba byla odmítnuta. Zaplacený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen v souladu s § 10a odst. 1 téhož zákona ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha   10. června 2020 Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.