USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudkyň JUDr. Pavly Havlíkové a JUDr. Ivany Muchové ve věci oprávněného: [osobní údaje oprávněného] sídlem [adresa], zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], proti povinnému: [osobní údaje povinného] bytem [adresa], [anonymizováno], Spojené království Velké Británie a Severního Irska zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], o odmítnutí odvolání povinného, o odvolání povinného proti usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad], ze dne 7. 10. 2021 č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-174, takto: Usnesení soudního exekutora se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor usnesením ze dne 7. 10. 2021 č. j. [číselný identifikátor exekutora] 5544/09-174 odmítl odvolání povinného do dražební vyhlášky č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-72 a do usnesení o příklepu č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-119 pro opožděnost. 2. Proti tomuto usnesení podal odvolání povinný, který namítal, že doručení dražební vyhlášky a usnesení o příklepu na adresu [adresa] bylo neúčinné. Odkázal na podaná odvolání, ve kterých se podrobně zabýval důvody, pro které je doručení neúčinné. Povinnému měla být v roce 2007 uložena vymáhaná povinnost rozsudkem, aniž by o tom věděl. Povinnému byl ustanoven opatrovník – zaměstnanec soudu. Taková praxe byla opakovaně odmítnuta Ústavním soudem. Na základě tohoto rozsudku č. j. 6 C 75/2007-33 ze dne 05. 10. 2007 byla proti němu nařízena exekuce, aniž by o tom věděl. Soudní exekutor vedl exekuci pod sp. zn. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09 a zcela ignoroval doručování povinnému na známou adresu ve Velké Británii, když tato byla nejméně od roku 2008 zjistitelná z obchodního rejstříku a od roku 2015 též z katastru nemovitostí. Povinný nabyl v roce 2015 vlastnické právo k předmětnému pozemku - parc. [číslo] orná půda v [anonymizována dvě slova] [katastrální uzemí]. Soudní exekutor nezákonně vedl exekuci pro bagatelní částku (2.251 Kč s příslušenstvím) mimo jiné postižením nemovité věci povinného - pozemku - parc. [číslo] orná půda v [anonymizována dvě slova] [katastrální uzemí]. Přestože byla u této nemovitosti v katastru nemovitostí zapsána od jejího nabytí povinným jeho adresa ve Velké Británii, exekutor na ni vůbec nedoručoval, v důsledku čehož se žalobce nedověděl o vedení exekuce, vydání exekučního příkazu prodejem nemovitosti, vydání dražební vyhlášky a vydání usnesení o příklepu. Ke změně adresy v katastru nemovitostí došlo za podivných okolností. Povinný je občanem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, od 21. 10. 2002 měl povolen pobyt v ČR, kdy se zdržoval na adrese [obec a číslo], [anonymizováno] [obec]. Po prodeji pozemku s domem [adresa] v [obec] se povinný v roce 2005 odstěhoval zpět do Velké Británie. O změně svého pobytu povinný uvědomil v roce 2005 Policii ČR (cizineckou Polici). Od roku 2005 tedy neměl povinný s adresou [obec a číslo], [anonymizováno] [obec] nic společného. Od roku 2008 je v obchodním rejstříku ve vztahu ke [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [IČO], [anonymizováno] [adresa], vedena adresa pobytu povinného ve Velké Británii. Od roku 2015, kdy povinný nabyl vlastnické právo k pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [obec], byla adresa pobytu povinného ve Velké Británii evidována též v katastru nemovitostí. V době, kdy se již povinný v České republice nezdržoval, podala společnost [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo], [obec a číslo], [IČO], proti povinnému (jako žalovanému) žalobu na zaplacení částky 2.251 Kč s přísl. Povinný se o svém tvrzeném dluhu ani o probíhajícím řízení nedozvěděl, neboť mu nebyl řádně doručen jediný dokument z vedeného soudního řízení. Povinnému nebyl před vydáním napadených rozhodnutí (dražební vyhláška, usnesení o příklepu) doručen ani rozsudek Okresního soudu v Nymburce, č. j. 6 C 75/2007-33 ze dne 05. 10. 2007, kterým bylo rozhodnuto o jeho povinnosti tento tvrzený dluh společnosti [právnická osoba] zaplatit. Tento byl doručen až právnímu zástupci povinného k jeho žádosti, po podání odvolání do usnesení o příklepu). Na základě vydaného (a před vydáním usnesení o příklepu nedoručeného) rozsudku byla na návrh společnosti [právnická osoba] Okresním soudem v Nymburce nařízena exekuce a vedením exekuce pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [exekutorský úřad]. Usnesení o nařízení exekuce nebylo povinnému doručeno. Exekuce byla u soudního exekutora vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 30. 09. 2019 vydal soudní exekutor exekuční příkaz č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-47, kterým nařídil provedení exekuce prodejem nemovité věci – pozemku parc. [číslo] orná půda v obci a k. ú. [obec]. Povinnému nebyl exekuční příkaz doručen. Následně byla nařízena dražba k prodeji pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], přičemž povinný o nařízení dražby rovněž nebyl informován. Poté, co dražba proběhla, vydal soudní exekutor usnesení o příklepu č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-119, kterým udělil příklep vydražiteli ([jméno], [datum narození], bytem trvale [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]) na vydražené nemovité věci pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Ani usnesení o příklepu nebylo doručeno. Dne 10. 06. 2020 byla na usnesení o příklepu chybně vyznačena doložka právní moci. Pokud soudní exekutor doručoval povinnému na adresu [obec a číslo], pak šlo o adresu, na které se povinný zřejmě nezdržovat a neměl k ní již od roku 2005 žádné vazby. Tato okolnost musela být exekutorovi zřejmá. Vzhledem ke znalosti adresy ve velké Británii je neomluvitelné, že exekutor tak závažné dokumenty, jako je exekuční příkaz k prodeji nemovitosti nedoručoval na adresu, o které věděl, resp. mohl vědět, že se na ni povinný zdržuje, tedy do [příjmení] [jméno]. Usnesení o nařízení exekuce mělo být dle ustanovení § 44 exekučního řádu ve znění zákona č. 347/2007 Sb. doručeno povinnému do vlastních rukou. Jak uvádí odborná literatura k ustanovení §44 exekučního řádu v tehdejším znění:„ V případě, že není známo místo pobytu povinného, je třeba využít všechny možnosti ke zjištění jeho pobytu, jako je šetření v evidenci obyvatelstva, evidenci vězňů, případně v dalších informačních systémech (živnostenský rejstřík apod.).“ (Komentář k zákonu o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) . 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2007, s. 142.) Byla-li adresa pobytu povinného ve Spojeném království evidována minimálně od roku 2006 Policií České republiky (cizinecká policie) a od roku 2008 Městským soudem v Praze v jím vedeném obchodním rejstříku, měl a mohl exekuční soud i soudní exekutor již v dubnu 2009 při nařízení exekuce zjistit, na jakou adresu bude možné žalobci doručovat. Jako příklad ústavně konformního a dostatečně aktivního přístupu k získávání údajů důležitých pro doručování uvádí Ústavní soud kromě dožádání PČR například obstarání výpisu z živnostenského rejstříku. (k tomu např. nález Ústavního soudu ze dne 28. 04. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2813/08, bod 14). Pro účely doručování je dle judikatury Ústavní soudu třeba rozlišovat v případě odlišné státní příslušnosti, neboť se v případě cizinců nabízí další možnosti zjištění informací o pobytu účastníka řízení. A konečně, byť by byl závěr o tom, že soudu není znám současný pobyt stěžovatele (důvodem by však zde rozhodně nemohly být údaje o tom, že se nezdržuje na adrese uvedené v žalobě, neboť tento údaj není žalovaný v zásadě nikdy schopen ovlivnit, tím méně pak závěr založený na chybě státních orgánů a na to navazujícím pochybení soudu) správný, platil by tento závěr pouze pro území České republiky. Soudu bylo totiž od počátku známo, že kromě českého má stěžovatel ještě německé státní občanství a adresu do SRN soudu v řízení sp. zn. 32 C 122/94 cizinecká policie sdělila. Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře zdůraznil, že pro zjišťování pobytu účastníka je podstatné i to, zda se jedná o občana České republiky nebo (i) o občana jiného státu, neboť od tohoto zjištění se odvíjí další možnosti zjištění informací (nejen) o pobytu účastníka řízení. (Nález Ústavního soudu ČR ze dne 9. 6. 2008 sp. zn. III. ÚS 2308/0 Ignoroval-li soudní exekutor adresu povinného uvedenou v katastru nemovitostí v průběhu exekuce (a to adresu uvedenou přímo u nemovitosti, kterou zamýšlel dražit, resp. dražil!!!), ač si možnosti doručovat na tuto adresu musel být vědom, nelze mít za to, že by právní fikce doručení byla používána jako nástroj výjimečný, jak požaduje Ústavní soud: V případě náhradního doručování je ustanoveními občanského soudního řádu konstruována právní fikce, že účinky doručení písemnosti nastanou po uplynutí stanovené doby ex lege i vůči tomu, kdo písemnost fakticky nepřevzal. Právní fikce, coby nástroj odmítnutí reality právem, je nástrojem výjimečným. Aby mohla svůj účel (dosažení právní jistoty) splnit, musí respektovat všechny náležitosti, které s ní zákon spojuje. Nejsou-li všechny právní náležitosti splněny, není soud oprávněn naplnění fikce konstatovat. (Nález Ústavního soudu ČR ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. II. ÚS 1056/09) 5 Soudy ani soudní exekutor nepostupovali v souladu s jim uloženými procesními povinnostmi, pokud po dobu více než deseti let setrvale neúspěšně doručovali na jednu a tutéž adresu, ač povinný sám nahlásil PČR změnu pobytu, ačkoli skutečná adresa povinného byla zjistitelná jak v obchodním rejstříku, tak v katastru nemovitostí. Povinný je přesvědčen, že nesprávné doručování listin vydaných v rámci nalézacího, ale zejména exekučního řízení, vede k neúčinnosti jejich doručení. Povinný se o změně zápisu v katastru nemovitostí dozvěděl až v září 2020 na základě upozornění osoby, která změnu zápisu v katastru nemovitostí náhodou zaregistrovala na internetu. Povinný ještě jednou upozorňuje na podivné okolnosti, za kterých došlo v průběhu exekuce ke změně jeho adresy v katastru nemovitostí. Povinný sám žádnou takovou změnu rozhodně neinicioval. Povinný nevylučuje, že se tak mohlo stát v důsledku podvodného jednání třetí osoby. Vzhledem k tomu, že adresa v katastru nemovitostí se propisuje z centrálního registru (registr cizinců), nechť soud učiní dotaz na odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, z jakých důvodů ke změně adresy povinného došlo a kdo ji inicioval. Exekutor byl mimo jiné, vzhledem k bagatelní částce, která je předmětem exekuce, povinen předřadit exekuci prodejem nemovitých věcí pokus o provedení exekuce prodejem movitých věcí. Kdyby tento pokus exekutor učinil, přinejmenším by zjistil, že povinný na adrese [adresa], že se dražební vyhláška zrušuje a příklep se neuděluje. 3. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu /dále o.s.ř., přezkoumal podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. a § 52 odst. 1 ex.ř. napadené usnesení, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Jelikož pro posouzení důvodnosti podaného odvolání postačilo vycházet jen z obsahu spisu soudního exekutora a veřejných rejstříků, a to ohledně skutečností rozhodných pro posouzení včasnosti podaných odvolání, soud ve věci jednání ve smyslu § 269 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 52 odst. 1 ex.ř. nenařizoval (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2714/2005, 20 Cdo 1020/99). 4. Vzhledem k tomu, že odvolatel je cizím státním příslušníkem (cizincem - § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém) a jde o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb.), bylo třeba zabývat se nejprve otázkou, zda je dána pravomoc českých justičních orgánů, a pokud ano, podle jakého právního řádu je namístě postupovat. Pravomoc českých soudů je dána vzhledem k ust. § 6 odst. 1, § 68 zákona č. 91/2012 Sb. a postup podle českého právního řádu (procesně právních i hmotněprávních předpisů) vyplývá z ust. § 8 odst. 1, § 9, § 41, § 42. § 68, § 69 a § 70 zákona č. 91/2012 Sb. Podle čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu: pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Soudy České republiky jsou příslušné k rozhodnutí o projednávané věci, neboť jde o prodej nemovité věci, která se nachází v České republice. 5. Z obsahu spisu soudního exekutora bylo zjištěno, že usnesení o nařízení exekuce Okresního soudu v Nymburce č. j. 23 Nc 5119/2009-6 ze dne 01. 04. 2009, bylo povinnému doručováno na adresu [adresa]. Vzhledem k tomu, že si povinný zásilku na výzvu vhozenou do schránky 3. 9. 2009 nevyzvedl, bylo soudním exekutorem doručováno vyvěšením dne 16. 9. 2009, nařízení exekuce nabylo právní moci dne 15. 10. 2009. Exekučním příkazem č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-47 ze dne 30. 9. 2019 byla nařízena exekuce prodejem nemovitosti – pozemku [číslo] [anonymizována čtyři slova] [obec]. Exekuční příkaz byl doručován povinnému na adresu [adresa], dne 3. 10. 2019 byl povinnému vhozen do domovní schránky. Dražební vyhláška – usnesení č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-72 ze dne 3. 3. 2020 bylo doručováno povinnému na adresu [adresa], výzva byla vhozena do schránky 6. 3. 2020 a zásilka dne 27. 3. 2020. Usnesení o příklepu – usnesení č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-119 ze dne 6. 5. 2020 bylo doručováno povinnému na adresu [adresa], výzva k vyzvednutí zásilky byla vhozena do schránky dne 13. 5. 2020, a zásilka dne 29. 5. 2020. 6. K námitkám, které uvedl povinný v podaném odvolání, je třeba uvést, že soudní exekutor zjišťoval v evidenci osob, v registru pojištěnců i v evidenci vězňů, kde je povinný hlášen nebo zda je znám jeho současný pobyt. Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sdělil, že povinný měl na území ČR povolen pobyt občana EU od 23. 11. 2004 s platností průkazu do 23. 11. 2014. Hlášen byl od roku 2002 na adrese [obec a číslo], žádnou změnu adresy nenahlásil. Této zprávě odpovídají výpisy ze základního registru osob, které si vyžádal soudní exekutor, ve kterých je uveden trvalý pobyt povinného na adrese [obec a číslo]. Není tedy pravdou, že povinný nahlásil změnu adresy cizinecké policii. 7. Z výpisů z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [anonymizována dvě slova] [územní celek] bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí byla uvedena adresa bydliště povinného [obec a číslo] Poslední výpis z katastru nemovitostí si vyžádal soudní exekutor dne 30. 4. 2020, tedy před dražbou. 8. Je pravdou, že v obchodním rejstříku měl povinný zapsánu adresu, na které má pobyt ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla v obchodním rejstříku zapsána od 17. 7. 2008 do 23. 5. 2017, kdy byla vymazána. Povinný byl jako společník zapsán do 19. 2. 2015. 9. Tvrzení povinného, že oznámil cizinecké policii změnu adresy, že z výpisu z katastru vyplývala jeho adresa ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, bylo vyvráceno obsahem spisu soudního exekutora. Pohledávka je vymáhána proti povinnému jako fyzické osobě, tedy skutečnost, že byl povinný veden jako společník po část průběhu exekuce v obchodním rejstříku se svojí nynější adresou, je pro danou věc nerozhodné. Povinný měl v době zahájení exekuce povolen pobyt v České republice, cizinecké policii nahlásil trvalou adresu svého bydliště, na které se bude zdržovat v době svého pobytu, a tuto adresu po celou dobu probíhající exekuce nezměnil, ani neoznámil, že se vrací do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Soudní exekutor si poté, kdy byl pověřen provedením exekuce, vyžádal výpis z centrální evidence obyvatel dne 27. 4. 2009, a trvalý pobyt zde byl uveden – [obec a číslo]. V době, kdy soudní exekutor nařídil a provedl exekuci prodejem nemovitosti, již byla společnost, ve které byl povinný společníkem, vymazána, a povinný nebyl společníkem od počátku roku 2015 Soudní exekutor tedy zcela správně vycházel z údajů evidence obyvatel a výpisu z katastru nemovitostí, které obsahovaly adresu povinného, kterou povinný nahlásil cizinecké policii. Bydliště povinného se na adrese [obec a číslo] nezměnilo až do 3. 9. 2020, kdy si soudní exekutor vyžádal výpis z evidence naposledy. Soudní exekutor si vyžádal zprávu z evidence vězňů, zprávu zdravotní pojišťovny, nelze tedy dospět k závěru, že by se otázkou skutečného bydliště povinného nezabýval, a že by se nesnažil zjistit jeho pobyt. Nad rámec toho odvolací soud poukazuje na to, že dražební vyhláška byla vyvěšena na úřední desce, tedy z hlediska zákona desátým dnem po dni vyvěšení byla doručena účastníkům, kterým se nepodařilo doručit (§ 50l odst. 1 o.s.ř.). 10. Podle § 204 odst. 1 o.s.ř odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení. 11. Podle § 336k odst. 1, 2 o.s.ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 větě první. Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije. 12. Jak správně uvedl soudní exekutor, usnesení č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-72 bylo povinnému doručeno 16. 3. 2020, lhůta k podání odvolání skončila dne 31. 3. 2020, a usnesení č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 5544/09-119 bylo doručeno dne 25. 5. 2020, lhůta k podání odvolání skončila dne 9. 6. 2020. Povinný podal odvolání dne 2. 11. 2020, tedy opožděně. 13. Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto odvolacího řízení bylo pouze to, zda bylo odvolání povinného podáno včas a zda soudní exekutor v souladu se zákonem odmítl odvolání povinného, nezabýval se odvolací soud námitkami, které směřovaly do věci samé. 14. Ze všech těchto důvodů odvolací soud usnesení soudního exekutora podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 16. listopadu 2021 JUDr. Eva Dlouhá předseda senátu