ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jany Kajzrové a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku pro uznání Okresního soudu Praha-východ ze dne 16.10.2020, č.j. 34 C 171/2020-26 takto: I. Rozsudek pro uznání soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 17 908 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění: 1. Rozsudkem pro uznání Okresního soudu Praha-východ ze dne 16.10.2020, č.j. 34 C 171/2020-26 (dále jen„ rozsudek pro uznání soudu prvního stupně“) byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 150 000 Kč od 3.11.2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), a dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 28 566,50 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně odůvodnil rozsudek pro uznání tak, že předmětem řízení bylo zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Ve věci byl dne 23.7.2020 vydán elektronický platební rozkaz č.j. EPR 142024/2020-8, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku a náklady řízení. Platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 31.7.2020 do vlastních rukou, dne 11.8.2020 podal žalovaný včasný odpor proti citovanému platebnímu rozkazu. Společně s platebním rozkazem bylo žalovanému uloženo, aby se v případě podání odporu, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Dále byl žalovaný poučen, že pokud podá proti platebnímu rozkazu včas odpor, a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Odpor byl podán včas, avšak neodůvodněný. Lhůta pro podání odporu uplynula dne 18.8.2020 a lhůta k podání vyjádření ve věci samé k žalobě tak uplynula dnem 17.9.2020. Žalovaný své vyjádření zaslal soudu až dne 18.9.2020, tj. po uplynutí uvedené lhůty, aniž by sdělil soudu, jaký vážný důvod mu bránil zaslat vyjádření ve stanovené lhůtě. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že povinnost reagovat na výzvu soudu kvalifikovaným způsobem uloženou § 114b odst. 1 o.s.ř. nebyla žalovaným řádně splněna. Vzhledem k tomu, že jde o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír a má se podle § 114b odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok uplatněný v žalobě uznává, když se řádně a včas nevyjádřil, rozhodl soud prvního stupně rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o.s.ř. a žalobě vyhověl. Tomu podle úspěchu a konkrétního vyčíslení odpovídá i výrok o náhradě nákladů řízení. 2. Proti rozsudku pro uznání soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání, a to z důvodu, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Žalovaný argumentoval tím, že předmětný elektronický platební rozkaz, včetně uvedené výzvy k vyjádření, vydal soudní tajemník, jehož pověření k takovému úkonu soudu nebylo do spisu založeno, navíc originál uvedené písemnosti tajemník neopatřil svým vlastnoručním podpisem, proto ani doručení stejnopisu uvedené písemnosti nemůže mít právní účinky, byť stejnopis sám, který byl žalovanému doručen, již všechny potřebné náležitosti měl. V tomto směru odkázal na § 40b o.s.ř., na § 158 o.s.ř. a na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2288/202. Proto nemohla nastat fikce uznání nároku žalobce. 3. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil tak, že elektronický platební rozkaz byl vydán soudem prvního stupně v souladu s právními předpisy, neboť dle rozvrhu práce platného pro soud prvního stupně od 1.7.2020 byl do soudního oddělení CEPR zařazen pan [jméno] [příjmení], který je soudním tajemníkem a podle § 6 odst. 2 písm. j) vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy může předseda soudu pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci), včetně rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu a na vydání evropského platebního rozkazu. Dále uvedl, že podle § 40b odst. 2 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, v listinné nebo v elektronické podobě vyhotovený úkon soudu podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil. Jeho stejnopis se vyhotoví, jestliže je to třeba; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis. Úkon soudu v elektronické podobě je třeba podepsat způsobem, který stanoví zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Vyhotovení originálu elektronického platebního rozkazu je vždy elektronické, tento originál je všem účastníkům zpřístupněn také dálkově prostřednictvím internetové aplikace Ministerstva spravedlnosti nazvané Ověřování dokumentů, po zadání spisové značky daného řízení a specifického identifikátoru uvedeného na elektronickém platebním rozkazu. Spis se vede výlučně v elektronické podobě prostřednictvím aplikace Centrálního elektronického platebního rozkazu. V případě, že dojde ke zrušení elektronického platebního rozkazu, aniž by došlo k zastavení řízení, převede se věc u okresního soudu do rejstříku C. Po převedení se spis vede v listinné podobě a na prvním místě se do něj zakládá obsah předchozího elektronického spisu, dále pak vždy vytisknutý návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a elektronický platební rozkaz a usnesení o jeho zrušení a odpor podaný v elektronické podobě. Žalobce je toho názoru, že vydaný elektronický platební rozkaz byl podepsán v souladu s výše uvedeným, proto navrhl, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 4 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a shledal odvolání žalovaného neopodstatněným. V zásadě lze odkázat na zcela přiléhavou argumentaci uvedenou ve vyjádření žalobce. 5. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným elektronicky dne 15.5.2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu zápůjčky ze dne 14.6.2017, kterou konkrétně popsal, včetně otázky její splatnosti. Předložil mimo jiné i důkaz o převodu peněz. 6. Soud prvního stupně na uvedeném základě vydal elektronický platební rozkaz, včetně usnesení obsahujícího pro případ podání odporu výzvu k vyjádření. V tomto směru lze co do obsahových náležitostí uvedené písemnosti (výzva a poučení) odkázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Elektronický platební rozkaz, včetně výzvy, vydal [jméno] [příjmení], soudní tajemník soudu prvního stupně. O tom nebyl mezi účastníky spor. Odvolací soud pouze k námitce žalovaného za podmínek uvedených v § 213 o.s.ř. zjistil, že tento soudní tajemník byl skutečně rozvrhem práce soudu prvního stupně účinným v rozhodné době zařazen do soudního oddělení CEPR, spolu s dalšími úředními osobami v řešitelském týmu soudkyně JUDr. Fiedlerové, jak tvrdil žalobce. Není tedy pravdou, že k uvedenému úkonu nebyl daný soudní tajemník pověřen, jak namítal žalovaný. Konkrétní pověření, duplikující obecnou úpravu rozvrhu práce, se do procesního spisu obvykle nezakládá, jak bude dále rozvedeno, není tedy podstatné, že v soudním spisu skutečně chybí. To ostatně platí i pro soudce, popř. asistenty soudců, justiční čekatele a další úřední osoby, jejich prostřednictvím je soud při konkrétním úkonu obsazen. 7. Dále z obsahu spisu vyplývá, že elektronický platební rozkaz byl v originále vyhotoven v elektronické podobě (nikoli v listinné podobě, včetně chybějícího vlastnoručního podpisu, jak žalovaný tvrdil), proto byl uvedeným soudním tajemníkem podepsán jeho platným kvalifikovaným elektronickým podpisem. Podpis byl založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném této úřední osobě kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru a byl vytvořen použitím kvalifikovaného prostředku pro vytváření elektronického podpisu, jak je v detailním popisu údajů o podpisu zaznamenáno. Uvedené údaje i technickou platnost elektronického podpisu odvolací soud při provedení uvedeného důkazu v jeho původní elektronické podobě (z aplikace elektronického spisu CEPR) u jednání ověřil. Písemnost byla žalovanému doručována ale v listinné podobě, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, žalovaný písemnost převzal osobně dne 31.7.2020, spolu s návrhem na vydání platebního rozkazu. O tom již také nebyl spor, stejně jako o podání neodůvodněného odporu dne 11.8.2020 a odůvodněného vyjádření až dne 18.9.2020, to vše prostřednictvím datové schránky právního zástupce žalovaného. Žalovaný ve svém vyjádření uplatnil pouze věcné námitky, k důvodům pozdního podání se vůbec nevyjádřil, a to ani později. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem pro uznání. 8. Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít smír (§ 99 odst. 1 a 2). 9. Podle § 114b odst. 2 o.s.ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. 10. Podle § 114b odst. 4 o.s.ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. 11. Podle § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 12. Podle § 40b o.s.ř. se o každém sporu nebo jiné právní věci vede spis v listinné nebo v elektronické podobě. Podmínky vedení spisu stanoví prováděcí právní předpis. Nestanoví-li zákon jinak, v listinné nebo v elektronické podobě vyhotovený úkon soudu podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil. Jeho stejnopis se vyhotoví, jestliže je to třeba; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis. 13. Podle § 158 odst. 1 o.s.ř. písemné nebo elektronické vyhotovení rozsudku podepisuje předseda senátu. Rozsudek se vyhotovuje v té podobě, v jaké je veden spis. To platí přiměřeně i o usnesení, včetně usnesení, které je součástí platebního rozkazu (viz § 167 odst. 2 o.s.ř.). 14. Podle § 5 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým právně jedná a) stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem (dále jen„ veřejnoprávní podepisující“), nebo b) osoba neuvedená v písmenu a) při výkonu své působnosti. 15. Kvalifikovaným elektronickým podpisem se podle čl. 3 odst. 12 ve spojení s čl. 25 a násl. nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23.7.2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, rozumí zaručený elektronický podpis, který je (navíc) vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 16. Podle § 48 odst. 4 o.s.ř. doručuje-li se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu v listinné podobě mohou být vyhotovovány za součinnosti tohoto provozovatele; podrobnosti takového postupu stanoví prováděcí právní předpis. 17. Podle § 34 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, se v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem na rozhodovací činnosti okresního soudu podílejí (mimo jiné úřední osoby) i soudní tajemníci. 18. Pověřování soudních tajemníků určitými úkony (včetně případného zástupu) provádí předseda soudu obecně prostřednictvím rozvrhu práce (viz § 41 a § 42 zákona o soudech a soudcích), pouze ve výjimečných případech se nad rámec rozvrhu práce vydává samostatné pověření pro jiného soudního tajemníka (viz § 44 zákona o soudech a soudcích). 19. Podle § 6 odst. 2 písm. e) a j) vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy (dále též jen„ JŘ“) může předseda soudu pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci): rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu a na vydání evropského platebního rozkazu, a dále úkony při přípravě jednání podle § 114a o.s.ř. a rozhodování podle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem. 20. Podle § 26a JŘ je možné elektronický spis vést pouze v informačním systému speciálně k tomu určenému. 21. Podle § 21b JŘ soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké je veden spis. Opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a dalších písemností se vyhotovují v listinné nebo v elektronické podobě podle způsobu doručování účastníkům nebo jiným osobám. Listinné opisy nebo stejnopisy podepisuje ten, kdo je vyhotovil. Elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem toho, kdo je vyhotovil, nebo označeny uznávanou elektronickou značkou soudu. Listinné stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu, které se vyhotovují za součinnosti provozovatele poštovních služeb, musí soud opatřit specifickým identifikátorem rozhodnutí nebo další písemnosti soudu a vizualizovanou podobou uznávaného elektronického podpisu toho, kdo jej vyhotovil, nebo uznávané elektronické značky soudu. Provozovatel poštovních služeb může opatřit takový stejnopis řídícími znaky pro vyhotovování. Elektronické rozhodnutí a další písemnosti soudu v elektronické podobě se účastníkovi zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup; o tom musí být účastník poučen. 22. Další podrobnosti při vyhotovování rozhodnutí a jiných písemností soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb a o jejich doručování stanoví § 28c JŘ. 23. Z uvedené právní úpravy vyplývá, že odvolací námitky žalovaného jsou nepřípadné. 24. V první řadě je třeba uvést, že konkrétní pověření uvedeného soudního tajemníka, které by bylo (mělo by být) založeno do spisu, se ve skutečnosti (až na výjimky, o které zde nejde) nevydává, postačuje obecné pověření, které provádí předseda soudu v rámci vydaného rozvrhu práce. V daném případě byl uvedený tajemník řádně v rozhodné době zařazen u soudu prvního stupně rozvrhem práce v soudním oddělení CEPR, které vyřizuje návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu. Vydání elektronického platebního rozkazu, včetně výzvy k vyjádření podle § 114b o.s.ř. je také úkonem, který spadá podle § 34 odst. 3 zákona o soudech a soudcích a § 6 odst. 2 JŘ do pravomoci soudního tajemníka. Není tedy pochyb o tom, že [jméno] [příjmení] byl k uvedenému úkonu soudu oprávněn (soud prvního stupně byl jeho osobou řádně obsazen), účinky úkonu tedy nejsou (z popsaného důvodu) dotčeny. 25. Neobstojí ani druhá námitka spojená s podepisováním úkonu soudu. O každém sporu nebo jiné právní věci se u soudu vede spis, a to v listinné nebo v elektronické podobě. V této podobě spisu se také podepisují originály vydaných rozhodnutí, popř. jiných soudních písemností. V elektronické podobě je vedena právě agenda elektronických platebních rozkazů (elektronický spis CEPR), jinak jsou všechny soudní agendy stále vedeny v listinné podobě, včetně navazujícího rejstříku C. Listinný spis pak může mít část elektronických dokumentů uloženu nadále v původním elektronickém spisu CEPR. Ten, kdo soudní úkon učinil v původní elektronické podobě, včetně soudního tajemníka, podepisuje originál úkonu elektronickým podpisem a nikoli vlastnoručním podpisem, jímž se podepisují toliko úkony v původní listinné podobě (viz § 40b, § 158 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř.). 26. Elektronický podpis úřední osoby musí splňovat podle § 5 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce od 18.9.2016, resp. od 19.9.2018 (po skončení přechodného období), požadavky pro kvalifikovaný elektronický podpis, které jsou jednotné v celé Evropské unii podle shora citovaného nařízení, což bylo v daném případě splněno. Tato právní úprava jako úprava vyšší právní síly (a též pozdější) má přednost před úpravou § 21b JŘ, netýká se jen hmotněprávního jednání státu (a dalších„ veřejnoprávních podepisujících“), ale především jejich procesních úkonů (aktů). Nadále proto u soudních osob nepostačuje použití uznávaného elektronického podpisu, tím méně jen podpisu zaručeného bez dalších atributů (kvalifikovaného certifikátu a kvalifikovaného prostředku). O tuto situaci chybné úrovně či platnosti elektronického podpisu ale nejde, elektronický platební rozkaz byl ve své původní elektronické podobě řádně podepsán platným kvalifikovaným elektronickým podpisem. 27. Od originálů soudních písemností je třeba odlišit jejich případné stejnopisy (viz též § 158 odst. 2 o.s.ř.) Soudní i jiné písemnosti lze adresátu doručit v elektronické nebo listinné podobě. Původní podoba písemnosti, v níž byla písemnost soudem vytvořena nebo v níž byla písemnost soudu účastníkem dodána, není pro způsob následného doručení určující. Pořadí způsobů doručení (viz § 45 o.s.ř.) naopak určuje, v jaké podobě soud písemnost (stejnopis) musí vyhotovit, popř. do jaké podoby provede konverzi, ledaže zákon či povaha písemnosti jinou podobu vylučuje. 28. Je-li doručováno prostřednictvím veřejné datové sítě, ať již do datové schránky nebo na elektronickou adresu (viz § 46 a 47 o.s.ř.), může mít písemnost jen elektronickou podobu. Je-li tato podoba i podobou původní, stejnopisy se vůbec nevytvářejí, nejsou potřebné, neboť elektronický originál písemnosti lze libovolně (neomezeně) replikovat pro účely elektronického doručení. Vedle toho lze elektronicky doručit elektronické stejnopisy původně listinných písemností. Soudní písemnost se v elektronické podobě doručuje se všemi náležitostmi dané písemnosti, tedy ve formátu PDF a s platným kvalifikovaným elektronickým podpisem příslušné soudní osoby, která písemnost vydala či vytvořila, a s platným kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. O elektronickou podobu doručování zde ale nešlo, žalovanému bylo doručováno v listinné podobě do vlastních rukou. Proti tomu ostatně žalovaný nic nenamítal, písemnosti převzal. 29. U ostatních způsobů doručování mohou mít písemnosti dodávané adresátu jen listinnou podobu. V takovém případě se doručuje vždy stejnopis písemnosti. To platí i pro tzv. hybridní poštu, kdy je stejnopis původně elektronické písemnosti vyhotoven nikoli soudem, ale konverzí za součinnosti provozovatele poštovních služeb (viz § 48 odst. 4 o.s.ř. ve spojení s § 21b a § 28c JŘ), což dopadá právě na danou věc a doručení vydaného elektronického platebního rozkazu, včetně uvedené výzvy, spolu s elektronickým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. 30. Jinými slovy, soudní písemnost (elektronický platební rozkaz, včetně uvedené výzvy k vyjádření) byl v originále správně vydán v elektronické podobě v aplikaci CEPR (od toho je ostatně tento platební rozkaz označován jako„ elektronický“) a v této podobě byl řádně podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem konkrétního soudního tajemníka. Nebyl tedy žádný důvod (ani zákonná možnost) toto rozhodnutí podepisovat vlastnoručním podpisem soudního tajemníka, jak namítal (požadoval) žalovaný. To platí i pro následný převod spisu do listinné podoby. Náležitosti a účinky úkonů realizovaných dříve elektronicky zůstávají zachovány. 31. Odkaz žalovaného na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2288/2012, které bylo publikováno i ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. Rc 1/2014, proto není přiléhavý. Podle závěrů Nejvyššího soudu nemá-li doručovaná soudní písemnost (stejnopis) zákonné náležitosti (podpis), je její doručení bez dalšího neúčinné. Totéž platí, pokud nebyl podepsán jen originál soudní písemnosti ve spise (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1594/2016) V daném případě ale popisovanou vadou netrpí ani originál, jak žalovaný tvrdil, ani doručovaný stejnopis, byť v případě hybridní pošty skutečně vlastnoruční podpis a kulaté úřední razítko soudu na doručovaném stejnopisu soudní písemnosti (vždy) chybí. To je způsobeno shora uvedenou zvláštní právní úpravou takto vyhotovených soudních písemností. Účinky doručení shora uvedené písemnosti tak nejsou dotčeny nejen z důvodů, které žalovaný vymezil, ale ani z jiných (souvisejících) důvodů. 32. Podle § 153a odst. 1 věta první o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem dle tohoto uznání. 33. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 34. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soudu také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok uznal, který je proti němu uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 35. Ačkoli to žalovaný nenamítal, přezkoumal odvolací soud i ostatní podmínky pro rozhodnutí věci rozsudkem pro uznání, neboť judikatura Ústavního soudu postupem času významně rozšířila omezující podmínky pro rozhodnutí věci rozsudkem pro uznání. Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí vymezil, že použití fikce uznání je významným zásahem do procesního postavení účastníka řízení, jehož důsledkem je nezvratné odepření meritorního přezkumu věci. Proto je soud povinen postupovat uvážlivě a citlivě zacházet s fikcí uznání nároku a„ kontumačním rozsudkem pro uznání“, zejména musí pečlivě vážit, zda je přes splnění formálních procesních podmínek vydání rozsudku pro uznání namístě a zda ostatní okolnosti nenasvědčující tomu, že se o procesní obstrukce ani celkovou pasivitu žalovaného nejedná. Soud prvního stupně ale ani v tomto směru nijak nepochybil. 36. V daném případě jde, jak uvedl již soud prvního stupně, o věc, v níž obecně lze schválit smír. Žalobci nelze vyčítat nedostatek skutkových tvrzení, předloženy byly i některé relevantní listinné důkazy, které nárok osvědčují. Výzva k vyjádření byla součástí elektronického platebního rozkazu, který žalovaný převzal do vlastních rukou, blanketní odpor podal již v zastoupení advokátem, byl tedy kvalifikovaně zastoupen. Přesto nic konkrétního na svou obranu neuvedl a následnou lhůtu k vyjádření, která mu byla jasně uložena i s příslušným poučením, zmeškal, přičemž netvrdil nic o tom, že by důvodem zmeškání lhůty bylo cokoli jiného, než jeho pasivita (pasivita právního zástupce). To je právě případ, na který uvedený procesněprávní institut cílí. Žalovaný měl zaručenu možnost účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu prvního stupně a neučinil tak, je tedy spravedlivé vyvodit zákonem stanovené následky. O zmeškání stanovené lhůty ostatně nebyl mezi účastníky spor. Pokud byl elektronický platební rozkaz doručen žalovanému dne 31.7.2020, lhůta pro podání odporu skončila dne 17.8.2020 (pondělí) a lhůta k podání vyjádření ve věci samé k žalobě tak skončila dnem 17.9.2020. Vyjádření došlé soudu prvního stupně dne 18.9.2020 je proto opožděné a nemůže zvrátit již nastalé účinky fikce uznání. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně postupoval ve všem správně. 37. Proto odvolací soud rozsudek pro uznání soudu prvního stupně ve smyslu § 219 o.s.ř. potvrdil, včetně zcela správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, na jehož vyčerpávající odůvodnění odvolací soud pouze (pro zjednodušení) odkazuje. 38. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy plně úspěšnému žalobci náleží podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř. plná náhrada nákladů, které jsou tvořeny odměnou advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání) v hodnotě 7 100 Kč podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), náhradou hotových výdajů u těchto úkonů ve výši 2x 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH z těchto částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem 17 908 Kč Místo a lhůta k plnění byly určeny podle § 149 odst. 1 o.s.ř. a podle § 160 odst. 1 o.s.ř., důvod k odepření náhrady podle § 150 o.s.ř. není ani v odvolacím řízení dán. Poučení: Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Praha 24. června 2021 Mgr. Roman Fremr předseda senátu