USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jana Podaného a Mgr. Jany Kajzrové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] o zaplacení 276 097,50 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Benešově č.j. 4 C 159/2020-61 ze dne 17.9.2020 takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že odvolací soud schvaluje smír účastníků uzavřený v tomto znění: Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni částku 273 051,57 Kč spolu s 8,9 % ročním úrokem z částky 277 592,48 Kč od 27.1.2020 do 16.2.2020, s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky 277 592,48 Kč od 6.2.2020 do 16.2.2020, s 8,9 % ročním úrokem z částky 276 097,50 Kč od 17.2.2020 do 11.9.2020, s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky 276 097,50 Kč od 17.2.2020 do 11.9.2020, s 8,9 % ročním úrokem z částky 274 852,98 Kč od 12.9.2020 do 14.10.2020, s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky 274 852,98 Kč od 12.9.2020 do 14.10.2020, s 8,9 % ročním úrokem z částky 273 051,57 Kč od 15.10.2020 do zaplacení, s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky 273 051,57 Kč od 15.10.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 280,82 Kč a částku 2 209 Kč na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně i před odvolacím soudem, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci, za který je placeno, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabylo usnesení o schválení tohoto smíru právní moci. Tím je celý předmět řízení mezi účastníky zcela vypořádán. Tím se nahrazuje soudem prvního stupně neschválený smír účastníků ze dne 22.7.2020. II. Po právní moci tohoto usnesení vrátí Česká republika – Okresní soud v Benešově žalobkyni část zaplaceného poplatku ve výši 8 835 Kč. Odůvodnění: 1. Usnesením Okresního soudu Okresního soudu v Benešově č.j. 4 C 159/2020-61 ze dne 17.9.2020 (dále jen„ usnesení soudu prvního stupně“) soud prvního stupně neschválil smír účastníků, jímž se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 276 097,50 Kč spolu s 8,9 % ročním úrokem z částky 277 592,48 Kč od 27.1.2020 do 16.2.2020, s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky 277 592,48 Kč od 6.2.2020 do 16.2.2020, s 8,9 % ročním úrokem z částky 276 097,50 Kč od 17.2.2020 do zaplacení, s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky 276 097,50 Kč od 17.2.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 234,89 Kč, a to„ v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně v měsíci srpnu, září, říjnu a listopadu 2020 a od prosince 2020 ve výši 6 500 Kč měsíčně, se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci, za který je placeno, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabylo usnesení o schválení smíru právní moci.“ A dále, že se žalovaný zavazuje uhradit žalobci částku 2 209 Kč na náhradu nákladů řízení do 15. dne od právní moci usnesení o schválení smíru s tím, že tímto je mezi účastníky vyřešen celý předmět sporu včetně nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, proto je úvěrová smlouva neplatná a obsah uzavřeného smíru je v rozporu s právními předpisy. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalobkyně. V odvolání argumentovala tím, že se účastníci dohodli na objektivně možném a přípustném plnění, které není v rozporu s právními předpisy (žádný z účastníků se například nezavázal k nemožnému plnění ani k plnění, které by bylo přestupkem či trestným činem). Dohoda je vážná, určitá a srozumitelná a ani žádný z účastníků tyto skutečnosti nerozporuje, proto nebyly splněny podmínky pro neschválení soudního smíru. Úvěruschopnost žalovaného navíc žalobkyně blíže popsaným způsobem řádně posoudila a své povinnosti neporušila. Proto navrhla změnu usnesení soudu prvního stupně tak, že odvolací soud smír schválí. 3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), a shledal odvolání žalobkyně opodstatněným, zejména s ohledem na uzavřený smír. 4. Podle § 99 odst. 1 o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. 5. Stručně lze podle obsahu spisu, včetně vyjádření stran před odvolacím soudem, shrnout, že uvedený smír je založen na nesporných tvrzeních: žalovaný používal účet vedený žalobkyní č.ú. [bankovní účet], žalovaný doložil žalobkyni potvrzení o výši příjmu, žalobkyně dále ověřila zaměstnanecký poměr žalovaného telefonátem do jeho zaměstnání, žalovaný řádně splácel dříve poskytnutý úvěr, který byl aktuálním úvěrem č. [číslo] (který je předmětem tohoto řízení) refinancován, přičemž nedošlo k významnému navýšení dluhového zatížení žalovaného, naopak došlo ke snížení měsíční splátky. Žalobkyně dále vycházela z úvěrové zprávy z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací a žalovaný svůj dluh později co do důvodu i výše písemně uznal. Žalovaný nic z toho nezpochybňoval, uvedl výslovně, že proti postupu banky nic nenamítá, souhlasil i s aktuálním vyčíslením dluhu, včetně zohlednění dvou plateb ve výši 3 000 Kč, k nimž došlo v mezidobí (dne 12.9.2020 a 15.10.2020). Sám také navrhl plnění dluhu ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně s ohledem na aktuální příjmy tak, aby byl schopen splátky plnit. 6. Odvolací soud za této situace postupoval podle shora citovaných zákonných ustanovení a za použití § 220 odst. 2 o.s.ř. změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že smír uzavřený účastníky schválil, neboť předmětem řízení je takový nárok žalobkyně (nárok na zaplacení zůstatku úvěru – jistiny a úroku), ohledně něhož lze smír uzavřít. Povinností soudu je strany k smírnému řešení vést a nezasahovat (bez zákonného důvodu) do jejich smluvní autonomie. Strany takto mohou své sporné vztahy narovnat nejen částečným plněním, ale i uspokojením celého nároku či naopak zcela nebo i bez uspokojení uplatněného nároku, včetně příslušenství, popř. úplně jinak. Smírné řešení se může promítnout v ujednání o lhůtě k plnění nebo o náhradě nákladů řízení, včetně její výše. Vyloučen není ani takový smír, jehož podstatou je něco jiného, než bylo původně předmětem řízení, pokud tím spor o předmět řízení odpadne. 7. V daném případě se strany dohodly na plnění celého zbytku dluhu, včetně sjednaného příslušenství, to vše v dohodnutých splátkách. Strany se dohodly i o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, a to jen v rozsahu soudního poplatku, který zůstává soudu prvního stupně. Takový smír podle názoru odvolacího soudu neodporuje právním předpisům. 8. I v případě spotřebitelského úvěru totiž (zásadně) platí, že úvěrová smlouva je úplatná. V rámci narovnání sporných nároků se strany navíc mohou (nově) dohodnout i na úročení pohledávky, která dříve (jinak) úročena nebyla. Skutečnost, že v některých případech spotřebitelského úvěru může věřiteli vzniknout pouze nárok na vrácení zbytku jistiny úvěru, na přípustnosti uvedeného smíru nic nemění. Sjednané plnění je možné, nepředstavuje plnění lichevního charakteru a v daném případě ani zjevně neobchází právní úpravu spotřebitelského úvěru, včetně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jak akcentoval soud prvního stupně. To platí zejména za situace, kdy úvěruschopnost žalovaného určitým způsobem zkoumána byla a kdy žalovaný s takovým postupem žalobkyně explicitně souhlasil, včetně svého vyjádření před odvolacím soudem, a kdy také opakovaně svůj dluh uznal (viz též § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). S ohledem na právní úpravu ochrany spotřebitele a relevantní judikaturu lze odkázat např. na závěry rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, OPR-Finance, bod 35. Co se týče„ takové sankce, jako je neplatnost úvěrové smlouvy spojená s povinností vrátit jistinu, je nutno upřesnit, že pokud se spotřebitel k uplatnění takové sankce vyjádří odmítavě, mělo by být k tomuto názoru přihlédnuto.“ 9. Překážku schválení původního smíru uzavřeného před soudem prvního stupně tak představovala podle názoru odvolacího soudu ve skutečnosti jeho materiální nevykonatelnost (neurčitost) co do výše a počátku běhu sjednaných splátek. Takový smír nemohl odvolací soud schválit (napadené rozhodnutí takto změnit), i když se s nosnou argumentací soudu prvního stupně neztotožnil. Za této situace ale nic nebrání uzavření a schválení nového smíru s možností splátek sjednaných od jasně určeného data, jak shora uvedeno. 10. S ohledem na komplexní obsah smíru odvolací soud již o náhradě nákladů řízení nerozhodoval, neboť výrok o náhradě nákladů řízení (vzniklých stranám před soudem prvního stupně a před odvolacím soudem) je zahrnut v obsahu uzavřeného a odvolacím soudem schváleného smíru (srov. § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř.). 11. O vrácení části zaplaceného soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, podle kterého se v případě schválení soudního smíru vrací zaplacený poplatek (zde ještě ze žaloby) snížený o 20%, nejméně však o 1 000 Kč. Ze zaplaceného poplatku ve výši 11 044 Kč se proto vrací 8 835 Kč. Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. Nebude-li povinnost uvedená v tomto rozhodnutí splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci). Praha 21. ledna 2021 Mgr. Roman Fremr předseda senátu