USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Boudové Zvěřinové a soudkyň JUDr. Danuše Kudrnové a Mgr. Kateřiny Frankové ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] bytem [adresa] zastoupený opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] syna rodičů: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. sídlem [adresa], Slovensko [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa], Spolková republika Německo zastoupený advokátem [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o úpravu poměrů pro dobu před rozvodem a po rozvodu manželství rodičů, o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 2. srpna 2021, číslo jednací 0 Nc 6068/2021-126, takto: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení nepřerušuje. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Přibrami jako soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením přerušil řízení do doby pravomocného rozhodnutí o příslušnosti soudu ve Spolkové republice Německo ve věci rodičovské zodpovědnosti k nezletilému [jméno]. 2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že Okresní soud v Mnichově vede pod sp. zn. 563 F 1707/21 řízení na základě návrhu matky ze dne 22. 2. 2021, ve kterém soud rozhodl o předběžném opatření ve věci výživného pro nezletilého. Proti rozhodnutí není přípustné odvolání, je však možné na základě žádosti věc projednat a znovu rozhodnout po konání ústního jednání. Tato žádost byla podána. Dále soud v Mnichově vede pod sp. zn. 563 F 11091/19 řízení o úpravu rodičovské péče zahájené k návrhu matky ze dne 27. 3. 2019, ve kterém bylo prozatím rozhodnuto pouze o právu na určení místa pobytu nezletilého. Řízení vedené u Okresního soudu v Mnichově představuje překážku litispendence ve vztahu k řízení vedenému u soudu prvního stupně, přičemž obě řízení v Mnichově byla zahájena dříve, týkají se téhož nezletilého dítěte a téže věci (rodičovské odpovědnosti). Okresní soud proto řízení přerušil podle článku 19 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal v zákonné lhůtě odvolání otec. Namítl, že soud rozhodl zcela překvapivě, aniž svůj právní názor předestřel účastníkům a dal jim možnost se vyjádřit. Uvedl, že není pravda, že by v SRN probíhalo řízení o rodičovské odpovědnosti, což okresní soud ani nijak neověřoval. V rámci pilotního řízení 563 F 2999/19, ve kterém bylo rozhodováno výlučně o právu pobytu, bylo zároveň rozhodnuto o dočasném styku pod sp. zn. 563 F 11091/19. Toto bylo v rámci předmětného řízení, rozhodně ho nijak nepřesahovalo a mnichovský soud neměl v úmyslu pokračovat. Řízení je v právní moci, proto není vůbec nutné, aby se mnichovský soud prohlašoval za nepříslušný, protože k žádné litispendenci nedošlo. Totéž se týká sporu 563 F 1707/21, výživné na nezletilého. Bylo to předběžné opatření, které nebylo napadnutelné a které je v právní moci. Otec připustil, že omylem byl připojen dovětek, že trvá na ústním projednání, ale zároveň byla týmž e-mailem zaslána písemnost, z níž vyplývá, že trval na ústním projednání ve sporu 563 F 785/20 týkajícím se výživného na nerozvedenou manželku. V odvolání otec rovněž namítl, že i v případě, že by řízení v Mnichově nebylo v právní moci, soud prvního stupně aplikoval společná ustanovení, avšak neaplikoval čl. 9 nařízení, které reaguje právě na situace, kdy je dítě legálně přemístěno z jednoho členského státu do druhého. V případě přestěhování zůstává dosavadní příslušnost pouze 3 měsíce, a to navíc za předpokladu, že toto je namítnuto. To v tomto případě namítnuto nebylo. Čl. 9 je třeba vykládat ve vztahu speciality k obecnému ustanovení čl. 19. Nedávalo by žádný smysl, aby po přestěhování nezletilého byl původní soud žádán, aby se prohlásil za nepříslušného, když to vyplývá z podstaty věci a tento článek přesně na toto dopadá. Otec navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje. 4. Vyjádření k odvolání nebylo podáno. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) ve věci postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), který upravuje řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a ve vztahu k občanskému soudnímu řádu obsahuje speciální právní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.). 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně je přípustné, podal je otec jako účastník řízení, učinil tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 202 a contr., § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolání splňuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 věta první a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné. 7. Z obsahu spisu se podává, že návrhem podaným u soudu prvního stupně dne 30. 3. 2021 se otec domáhá úpravy poměrů k nezletilému [jméno] pro dobu do rozvodu a pro dobu po rozvodu manželství rodičů. Uvedl, že již v červnu 2018 matka podala u Okresního soudu v Příbrami návrh na úpravu poměrů pro dobu do rozvodu a po rozvodu manželství rodičů, přičemž uvedla, že se rozhodla žít v České republice. Otec v srpnu 2018 inicioval návratové řízení dle Haagské úmluvy a Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 82 Nc 2503/2018, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 20 Co 358/2018, nařídil navrácení nezletilého do [obec]. K tomu došlo koncem ledna 2019. Řízení o úpravu poměrů zahájené na návrh matky bylo v důsledku zpětvzetí návrhu zastaveno. Hned v březnu 2019 podala matka návrh dle § 1671 BGB na právo rozhodnout, kde se nezletilý bude zdržovat. Konečným usnesením ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 563 F 2999/19, rozhodl Okresní soud v Mnichově tak, že přenesl právo rozhodovat o pobytu nezletilého na matku. Usnesení bylo předběžně vykonatelné, proto matka i s nezletilým již v listopadu 2020 opustila [obec]. Následně usnesením Krajského soudu v Mnichově ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 26 UF 1371/20, byla stížnost otce proti konečnému usnesení zamítnuta. Aktuálně se matka se synem nachází na adrese ve [obec]. Otec navrhl, aby byl nezletilý svěřen do střídavé péče rodičů s intervalem střídání po týdnu se speciální úpravou po dobu hlavních letních prázdnin a aby bylo rozhodnuto o výživném rodičů. 8. Matka navrhla svěřit nezletilého do její výlučné péče za současného stanovení relativně širokého styku otce s nezletilým, který je již realizován a kterému nechce bránit. Potvrdila, že se se synem vrátila do České republiky v listopadu 2020 poté, kdy německé soudy rozhodly, že právo rozhodovat o pobytu nezletilého náleží matce. V posledních šesti měsících je místem bydliště nezletilého [obec]. 9. Ze spisu se dále podává, že Okresní soud v Mnichově konečným rozhodnutím ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 563 F 2999/19, rozhodl ve věci rodinné pro úpravu rodičovské péče, zde: převedení práva na určení místa pobytu, že právo na určení místa pobytu dítěte [jméno] [příjmení], narozeného 11. 6. 2016, se převádí na navrhovatelku (matku), žádost odpůrce (otce) byla zamítnuta. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno:„ …. Z pohledu soudu se tedy matka dítěte během soudního řízení projevila jako tolerantní k osobním citovým vazbám. Ačkoli nakonec nebylo dosaženo žádné dohody o kontaktu otce s dítětem, bude matka muset svoji projevenou ochotu dodržet. Soud je přesvědčen, že po vydání rozhodnutí o výkonu rodičovské odpovědnosti otci kontakt s dítětem umožní …. Možnost, že by se matka dítěte v případě převodu práva na určení místa pobytu na otce dítěte nakonec vzdala svého přání přesídlit a zůstala by v Německu a [jméno] by mohl vyrůstat s téměř rovnoměrnou péčí ze strany obou rodičům, nelze při zvažování rozhodnutí zohlednit. …. Soud má však dojem, že toto řešení upřednostňuje otec dítěte. Místo toho, aby navrhl model, jak by bylo možné realizovat kontakt s matkou dítěte, pokud by [jméno] zůstal u něho, navrhl model hnízda a pozdější model střídavé péče, který je uskutečnitelný jedině za toho předpokladu, že matka dítěte by žila a pracovala v [obec]“ Dále tamní soud vyjádřil přesvědčení, že přestěhování [jméno] ve spojení s navrhovanou úpravou styku je pro něho v současné životní situaci celkově lepší a znamená pro něho menší zásah než alternativa zůstat u otce dítěte v dosavadním sociálním prostředí, přičemž styk s matkou by byl možný pouze každý druhý víkend. 10. Otec zaslal soudu prvního stupně seznam kaus vedených v [obec]: 563 F 2999/19 - právo určení pobytu, rozhodnutí je již v právní moci a na základě tohoto rozhodnutí byl nezletilý přemístěn do ČR. Odvolací řízení bylo vedeno pod sp. zn. 26 UF 1371/20. Dále 563 F 11091/19 – rozsah styku s nezletilým [jméno] – toto bylo v rámci řízení o určení práva pobytu, nikdy nebylo vydáno meritorní rozhodnutí. 563 F 1707/21 – předběžné opatření ohledně výživného na nezletilého [jméno]; dle poučení není toto usnesení napadnutelné, ale lze žádat ústní projednání a jeho změnu. Otec uvedl, že přikládá dopis právního zástupce soudu, kde na ústním projednání trvá. Dále uvedl, že zbytek sporů se netýká syna, ale rodičů: 563 F 785/20 – výživné na manželku, 563 F 470/20 – rozvod. K tomuto podání otec přiložil dva dopisy jeho právního zástupce ze dne 3. 5. 2021 (v německém jazyce), přičemž na jednom je uvedena spisová značka 563 F 785/20. 11. Vzhledem k tomu, že otec je občanem SRN a Slovenské republiky, přičemž žije v SRN, matka má české občanství a nezletilý [jméno] má občanství české a německé, jedná se o řízení s tzv. mezinárodním prvkem. Soud prvního stupně proto správně aplikoval nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen nařízení). 12. Podle čl. 8 odst. 1 nařízení jsou soudy členského státu příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. 13. Podle čl. 19 odst. 2 nařízení, pokud je řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti ke stejnému dítěti v téže věci zahájeno u soudů různých členských států, přeruší soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení až do doby, než se určí příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první. 14. V souladu s článkem 8 odst. 1 nařízení je ve věci dána příslušnost českých soudů, jak správně uzavřel i soud prvního stupně, neboť nezletilý [jméno] měl v době podání návrhu (a stále má) obvyklé bydliště v České republice O jeho přestěhování ze SRN do České republiky rozhodla matka, přičemž tak učinila na základě rozhodnutí Okresního soudu v Mnichově. Na rozdíl od soudu prvního stupně však odvolací soud neshledal důvody pro přerušení řízení podle čl. 19 odst. 2 nařízení. Takové rozhodnutí je předčasné, neboť ze spisu nevyplývají skutečnosti, které by přerušení řízení odůvodňovaly. Z dosavadního obsahu spisu se nepodává, že by v SRN bylo vedeno řízení ve věci výchovy a výživy nezletilého [jméno]. Řízení o převedení práva na určení místa pobytu dítěte bylo pravomocně skončeno. Pokud jde o řízení ohledně rozsahu styku s nezletilým, je z odůvodnění rozhodnutí sp. zn. 563 F 2999/19 zřejmé, že žádné další řízení neprobíhá (nebude probíhat), a věc je skončena. Okresní soud v Mnichově uvedl:„ Ačkoli nakonec nebylo dosaženo žádné dohody o kontaktu otce s dítětem, bude matka muset svoji projevenou ochotu dodržet. Soud je přesvědčen, že po vydání rozhodnutí o výkonu rodičovské odpovědnosti otci kontakt s dítětem umožní.“ Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že nadále tamní soud o úpravě styku otce s nezletilým nebude rozhodovat. Okresní soud v Mnichově vycházel z toho, že po převedení práva na určení místa pobytu dítěte na matku bude styk otce s nezletilým realizován bez soudního rozhodnutí, že matka otci styk umožní v souladu s projevenou ochotou v průběhu řízení. Překážku litispendence netvoří ani řízení o návrhu matky ze dne 22. 2. 2021 (sp. zn. 563 F 1707/21). V tomto řízení bylo vydáno předběžné opatření o výživném pro nezletilého [jméno], přičemž rozhodnutí nelze napadnout opravným prostředkem, je pouze možné žádat o projednání věci a nové rozhodnutí. Otec sice omylem soudu prvního stupně sdělil, že takovou žádost prostřednictvím svého zástupce podal, avšak nyní upřesnil, že se žádost týkala jiného rozhodnutí (ve věci výživného manželky). To také koresponduje s uvedením spisové značky na dopise, který (byť v německém jazyce) předložil. Lze tudíž uzavřít, že řízení, která byla v SRN vedena a týkala se nezletilého [jméno], byla skončena a aktuálně se žádné takové řízení v Německu nevede. Měl-li však soud prvního stupně pochybnosti, bylo namístě, aby se obrátil na soud v Mnichově. Na takový postup však zcela rezignoval a bez dalšího řízení přerušil. 15. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 30. září 2021 Mgr. Jana Boudová Zvěřinová předsedkyně senátu