Pojmy „místo trvalého pobytu dítěte" dle § 10 a násl. zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) a „bydliště nezletilého dítě" dle § 4 odst. 2 z. ř. s. nejsou obsahově totožné, a proto při jmenování opatrovníka podle § 469 odst. 1 z. ř. s. nelze zaměňovat či „prolínat" skutečnosti rozhodující pro jejich určení. Změnil-li jeden z rodičů bydliště nezletilého dítěte určené na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, včetně místa trvalého pobytu dítěte evidovaného v informačním systému evidence obyvatel bez souhlasu druhého rodiče, nemá tato skutečnost vliv na určení místní příslušnosti úřadu obce s rozšířenou působností při jmenování opatrovníka nezletilému dítěti podle § 469 odst. 1 z. ř. s.

USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Boudové Zvěřinové a soudkyň Mgr. Kateřiny Frankové a JUDr. Danuše Kudrnové ve věci nezletilých: [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] oba trvale bytem [adresa] [anonymizováno] [obec] dětí rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] [anonymizováno] [obec] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] o úpravě poměrů nezletilých, o úpravu styku, o odvolání [územní celek], sídlem [adresa], proti usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 1. října 2021, číslo jednací 25 Nc 2139/2021-14, takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že [územní celek] se nejmenuje opatrovníkem nezletilých [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pro řízení o úpravu poměrů a styku vedené u Okresního soudu v Berouně pod spisovou značkou 25 Nc 2139/2021. II. Ve vztahu mezi [obec] a účastníky nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ani před soudem odvolacím. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Berouně jako soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením jmenoval podle § 469 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních opatrovníkem nezletilých [územní celek] k zastupování v řízení o úpravě poměrů nezletilých a o úpravě styku, vedeném u něho pod sp. zn. 25 Nc 2139/2021. 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podalo odvolání [územní celek]. Namítalo, že opatrovníkem pro řízení by mělo být jmenováno [územní celek], protože jak trvalé, tak faktické bydliště nezletilých i jejich matky je na adrese [adresa], a místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností se řídí místem trvalého pobytu dítěte. 3. Matka ani otec se k odvolání nevyjádřili. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) v řízení postupoval shodně jako soud prvního stupně podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), který upravuje (mimo jiné) řízení ve věcech péče soudu o nezletilé včetně řízení o úpravě poměrů, tj. péči o nezletilé dítě a jeho výživě, a styku s ním v § 466 písm. b) a c) a ve vztahu k občanskému soudnímu řádu obsahuje zvláštní procesní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.). 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně je přípustné, podalo je [obec] jako účastník úseku řízení o jmenování opatrovníka, učinilo tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 202 odst. 1, 3 a contr., § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolání splňuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 věta první a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné. 6. Z obsahu spisu se podává, že matka se návrhem podaným 7. 7. 2021 u Okresního soudu v Sokolově domáhala svěření nezletilých [jméno] a [jméno] do své péče, úpravy styku otce s nimi a určení výživného. Usnesením Okresního soudu v Sokolově z 30. 7. 2021, č. j. 40 Nc 28129/2021-10, které nabylo právní moci 21. 8. 2021, a sice výrokem I., vyslovil tento soud svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Berouně Odvolací soud ověřil prostřednictvím výpisu z technologického centra MV ČR z 9. 11. 2021, že nezletilí [jméno] i [jméno] mají od 28. 6. 2021 trvalý pobyt evidovaný na adrese [adresa], okres [okres], správní [územní celek]. 7. V souladu s ustanovením § 469 odst. 1 z. ř. s . musí být nezletilí [jméno] a [jméno] v řízení zastoupeni opatrovníkem, kterého soud za tímto účelem jmenuje, a jímž je zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí. Toto zákonné ustanovení odráží povinnost soudu jmenovat dítěti opatrovníka, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů (srov. ustanovení § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle ustanovení § 17 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, vykonává funkci (mimo jiné) opatrovníka obecní úřad obce s rozšířenou působností, jehož místní příslušnost je upravena v § 61 odst. 1 tohoto zákona tak, že se řídí místem trvalého pobytu dítěte, není-li stanoveno jinak. Soud prvního stupně v souvislosti s předložením věci k rozhodnutí o odvolání uvedl, že [územní celek] jmenoval opatrovníkem nezletilých s ohledem na informaci, že otec nesouhlasil s odstěhováním dětí na adresu jejich současného pobytu, takže nedošlo k dohodě rodičů ohledně nového bydliště nezletilých a před změnou měli nezletilí trvalý pobyt evidovaný na adrese [adresa]. Odvolací soud se s tímto názorem neztotožňuje. Pojmy„ místo trvalého pobytu dítěte“ dle § 10 a násl. zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), a„ bydliště nezletilého dítěte“ dle § 4 odst. 2 z. ř. s . nejsou obsahově totožné, a proto při jmenování opatrovníka podle § 469 odst. 1 z. ř. s . nelze zaměňovat či„ prolínat“ skutečnosti rozhodující pro jejich určení. Místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností se řídí výlučně ustanovením § 61 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, není-li v jeho odst. 3 stanoveno jinak, a je založena na místu trvalého pobytu dítěte evidovaném v informačním systému evidence obyvatel (srov. § 3, § 10 a násl. zákona o evidenci obyvatel). Pro řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je dle § 467 odst. 1 z. ř. s . příslušný obecný soud nezletilého dítěte, tj. soud, v jehož obvodu má nezletilý na základně dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště (srov. § 4 odst. 2 z. ř s .). Změnil-li jeden z rodičů bydliště nezletilého dítěte určené na základně dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, včetně místa trvalého pobytu dítěte evidovaného v informačním systému evidence obyvatel bez souhlasu druhého rodiče, nemá tato skutečnost vliv na určení místní příslušnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností při jmenování opatrovníka nezletilému dítěti podle § 469 odst. 1 z. ř. s . Jen opatrovník jmenovaný dle § 469 odst. 1 z. ř. s . za použití § 17 písm. a) a § 61 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí je (s výjimkou advokáta) povinen funkci opatrovníka přijmout. Jiného opatrovníka může soud jmenovat pouze v případě, že s tím souhlasí. [územní celek] tudíž není vzhledem k trvalému pobytu nezletilých jejich místně příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí a z obsahu odvolání lze jednoznačně dovodit, že se svým jmenováním opatrovníkem nezletilých v dané věci nesouhlasí. 8. Z uvedeného důvodu nemůže usnesení soudu prvního stupně o jmenování [obec] opatrovníkem nezletilých obstát, a proto je odvolací soud za přiměřeného použití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil, jak je ve výroku I. uvedeno. V dalším řízení bude na soudu prvního stupně, aby jmenoval opatrovníka podle výše naznačených hledisek a zároveň s přihlédnutím k § 4 odst. 4 vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu. 9. Změnil-li odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, rozhodl současně o nákladech řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi [obec], pro které řízení končí, a účastníky (§ 224 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s.), a to za stavu, kdy [anonymizováno] [obec] žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud, jímž je Nejvyšší soud České republiky. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení u Okresního soudu v Berouně. Dovolatel, nemá-li právnické vzdělání, nebo je-li jím obec, za niž nejedná osoba, která má právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem. Praha 15. listopadu 2021 Mgr. Jana Boudová Zvěřinová předsedkyně senátu