č. j. 50 A 31/2020 - 28         USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Strakou ve věci žalobce: Ing. T. K.   bytem X   zastoupený JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem se sídlem Řehenice 10, 251 67  Pyšely proti  žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21  Praha 5   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2020, č. j. 148338/2020/KUSKo   takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku, a to ve výši 2 000 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Stanislava Polčáka na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 705 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Beroun ze dne 27. 5. 2020, č. j. MBE 32253/2020/SPR-Kuc (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byl žalobce ve společném řízení uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 112/2018 Sb. (dále jen „zákon o střetu zájmů“). Přestupků se měl žalobce dopustit tím, že jako veřejný funkcionář neučinil vstupní, výstupní a průběžné oznámení ve lhůtách stanovených zákonem o střetu zájmů, za což mu byl uložen úhrnný správní trest ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada nákladů řízení 1 000 Kč. 2. Podáním ze dne 25. 3. 2021 žalobce oznámil soudu, že žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 3. 2021, č. j. 032808/2021/KUSK (dále jen „nové rozhodnutí“) v přezkumném řízení zrušil napadené i prvostupňové rozhodnutí. Žalobce současně prohlásil, že vydáním nového rozhodnutí byl uspokojen ve smyslu § 153 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 3. Z obsahu nového rozhodnutí (jež žalobce přiložil k výše uvedenému podání) soud zjistil, že žalovaný zahájil z moci úřední přezkumné řízení, a to na základě souhlasu Ministerstva spravedlnosti, neboť v mezidobí došlo k posunu judikatorního výkladu, zejména na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 As 173/2020 - 32, jímž byly hodnoceny dopady nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17. S přihlédnutím k závěrům uvedené judikatury žalovaný napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil, a to s účinností od právní moci přezkoumávaných rozhodnutí.  4. Podle § 62 odst. 1 věty první s. ř. s., dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. 5. Podle § 62 odst. 4 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo. 6. Podle § 62 odst. 5 s. ř. s. rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení. 7. Podle ustanovení § 47 písm. b) s. ř. s. soud řízení zastaví, prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen. 8. Vzhledem k tomu, že žalobce výslovně prohlásil, že je novým rozhodnutím uspokojen, postupoval soud podle § 47 písm. b) s. ř. s. a řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí zastavil (výrok I). 9. O vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci, sníženého o 1 000 Kč, rozhodl soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž podle § 10a citovaného zákona soud vrátí tuto částku ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II). 10. O náhradě nákladů řízení (výrok III) soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Vzal-li však navrhovatel (žalobce) podaný návrh zpět pro pozdější chování žalovaného nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatel (žalobce), má navrhovatel (žalobce) proti žalovanému (odpůrci) právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 705 Kč zahrnující nevrácenou část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (viz bod 9 výše) a náhrady nákladů za zastoupení advokátem ve výši 10 500 Kč, které tvoří odměna za dva úkony právní služby ve výši 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále za dva jednoduché úkony právní služby ve výši 1 550 Kč (sepsání repliky a sepsání prohlášení o uspokojení) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm.  d), § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, a dále čtyři paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, k nákladům řízení tak patří i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 2 205 Kč. Soud nepřehlédl, že žalobce v podání ze dne 25. 3. 2021 účtoval celkem pět úkonů právní služby, soud však neuznal za důvodný úkon označený jako „porada s žalobcem před prohlášením o uspokojení“, neboť jde o úkon nedílně spojený s vlastním podání návrhu na uspokojení. Proto na něj pro účely přiznání náhrady nákladů řízení nenahlížel jako na úkon samostatný, ale jako učiněný v rámci úkonu „prohlášení o uspokojení žalobce“. Náhradu nákladů řízení uložil soud žalovanému zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 ve spojení s § 55 odst. 5 s. ř. s.) k rukám zástupce žalobce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 64 s. ř. s.).           Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Právní mocí tohoto usnesení nabývá právní moci rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3.  2021, č. j. 032808/2021/KUSK (§ 62 odst. 5 s. ř. s.). Praha 7. dubna 2021 Mgr. Josef Straka, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.