č. j. 54 A 18/2021 - 35  USNESENÍ         Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D.,  ve věci žalobce: N. H. Q., narozen X   státní příslušnost Vietnam   bytem X   zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem   sídlem Opletalova 25, Praha 1    proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, Praha 7   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. OAM‑49676/ZM‑2019 t a k t o:   I. Řízení se zastavuje. II. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 466,5 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou dne 13. 4. 2021 podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. OAM‑49676/ZM‑2019 ve věci jeho žádosti o zaměstnaneckou kartu. 2. Dne 8. 11. 2021 soud obdržel podání, jímž žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu pozdějšího chování žalovaného a požádal o přiznání náhrady nákladů řízení, neboť žalovaný až po podání žaloby začal činit kroky směřující k vydání rozhodnutí. 3. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, jestliže vzal navrhovatel svůj návrh zpět. 4. Protože žalobce vzal svůj návrh v plném rozsahu zpět, rozhodl soud v souladu s dispoziční zásadou vyjádřenou v citovaném ustanovení o zastavení řízení. 5. Soud dále rozhodl o vrácení soudního poplatku, a to po jeho snížení o 20 %, nejméně však 1 000 Kč, ve smyslu § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč tak vznikl žalobci nárok na vrácení částky 1 000 Kč. Tato částka mu bude vrácena ve smyslu § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu druhou s. ř. s., podle níž, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. 7. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobce podal dne 6. 8. 2019 na Zastupitelském úřadu České republiky v Hanoji (dále jen „zastupitelský úřad“) žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnaní (zaměstnaneckou kartu) podle § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 8. 2019 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). 8. Žalovaný žádost žalobce opakovaně zamítl rozhodnutími ze dne 11. 11. 2019 a ze dne 17. 7. 2020. Obě tato rozhodnutí byla k odvolání žalobce zrušena Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání, naposledy rozhodnutím Komise dne 14. 10. 2020, č. j. MV‑132942‑4/SO‑2020, které nabylo právní moci dne 16. 10. 2020. 9. Na návrh žalobce posléze Komise opatřením proti nečinnosti ze dne 11. 2. 2021 přikázala žalovanému, aby o žádosti rozhodl do 30 dnů od doručení tohoto opatření, neboť lhůta pro rozhodnutí podle § 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců nebyla žalovaným dodržena. 10. Dne 18. 2. 2021 žalovaný vydal předkládací zprávu k vydání zaměstnanecké karty žalobci s tím, že s vydáním povolení souhlasí, pokud budou splněny podmínky uvedené v návrhu vyřízení. Žalovaný dále vydal podle § 165a odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců pokyn zastupitelskému úřadu k udělení víza žalobci k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zaměstnanecké karty podle § 30 odst. 2 téhož zákona. V pokynu je uvedeno, že vízum má být vyznačeno, jakmile to bude možné s ohledem na ochranná opatření Ministerstva zdravotnictví vydávaná v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19. 11. Podle § 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců ministerstvo o žádosti rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky. 12. V případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu se podle § 169t odst. 7 písm. a) zákona o pobytu cizinců vydáním rozhodnutí rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti (jedná se o speciální úpravu ve vztahu k § 71 odst. 2 správního řádu). Skutečnost, že vydáním rozhodnutí o žádosti o zaměstnaneckou kartu je nutno rozumět až okamžik, kdy došlo k převzetí průkazu k povolení pobytu, jednoznačně potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2018, č. j. 1 Azs 408/2017‑24. V něm Nejvyšší správní soud vysvětlil, že vydáním rozhodnutí o žádosti o zaměstnaneckou kartu nelze rozumět vydání předkládací zprávy ani interního pokynu k udělení víza k pobytu nad 90 dnů. 13. Z podání žalobce ze dne 8. 11. 2021 plyne, že žalovaný dosud rozhodnutí ve výše uvedeném smyslu nevydal. Nicméně žalovaný po podání žaloby začal činit kroky směřující k vydání rozhodnutí – dne 13. 10. 2021 vyzval žalobce, aby se dne 20. 10. 2021 dostavil k vyznačení víza za účelem vstupu na území a převzetí povolení k pobytu. Vízum bylo žalobci vylepeno do cestovního dokladu dne 20. 10. 2021. Žalobce uvedl, že bere žalobu zpět s ohledem na popsané pozdější chování žalovaného. 14. Žalobcem uvedené skutečnosti potvrdil rovněž žalovaný, který k výzvě soudu sdělil, že žalobci bylo dne 20. 10. 2021 vyznačeno vízum k dlouhodobému pobytu za účelem převzetí zaměstnanecké karty. Žalobce na území ČR vstoupil dne 28. 10. 2021 a byl objednán k odebrání biometrických údajů za účelem vydání povolení k pobytu na termín 27. 1. 2022. 15. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žaloba byla podána důvodně a byla vzata zpět pro pozdější chování žalovaného ve smyslu § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. 16. Žalobci proto přísluší náhrada nákladů řízení, a to v celkové výši 11 466,5 Kč. Tato částka sestává z náhrady za nevrácenou část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem ve výši 10 466,5 Kč, které tvoří odměna advokáta za dva úkony právní služby ve výši 3 100 Kč (příprava a převzetí věci a sepsání žaloby) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) a odměna advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 1 550 Kč (zpětvzetí žaloby) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu spolu se třemi paušálními náhradami hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vše zvýšeno o 21 % představující náhradu DPH (tedy o 1 816,5 Kč), neboť zástupce žalobce je plátcem DPH (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 466,5 Kč je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, užitého na základě § 64 s. ř. s., k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 54 odst. 7 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 9. listopadu 2021 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu        Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.