č. j. 54 A 87/2019 - 89     USNESENÍKrajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: J. L., zemřelý X   naposledy bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje  sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti: G. W. H. s.r.o., IČO X   sídlem X   zastoupena advokátem Ing. Mgr. Bc. Václavem Holým   sídlem Petrská 1168/29, Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2019, č. j. 052990/2019/KUSK, takto: I. Návrh G. W. H. s.r.o., IČO X, aby s ní bylo v řízení pokračováno namísto žalobce, se zamítá. II. Žaloba se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Neznámým dědicům žalobce se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který bude vyplacen k rukám jejich opatrovníka z účtu Krajského soudu v Praze, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. V. Neznámým dědicům žalobce se ustanovuje opatrovníkem advokát Ing. Mgr. Bc. Václav Holý, sídlem Petrská 1168/29, Praha 1.   Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2019, č. j. 052990/2019/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zrušil rozhodnutí Městského úřadu Mělník (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 16. 4. 2019, č. j. 5339/ZP/18/FRKA (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a řízení zastavil.  Správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím rozhodl podle § 17 odst. 5 a 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (dále jen „zákon o myslivosti“) o žádosti České provincie Ř. S. A., IČO X (dále jen „žadatel“), o uznání honitby tak, že neuznal vlastní honitbu „K.“, a to z důvodu nevhodného tvaru navrhované honitby a pro zjevnou nesouvislost vlastních honebních pozemků v katastrálním území T.. Žalobce byl účastníkem obou správních řízení, neboť byl nájemcem honitby D., přičemž honitba K. byla navrhována mimo jiné na území stávající honitby D.. 2. V průběhu řízení žalovaný oznámil soudu, že žalobce zemřel. Tuto informaci následně soud ověřil prostřednictvím informačního systému základních registrů v informačním systému evidence obyvatel, z něhož vyplývá, že žalobce zemřel dne 6. 10. 2020. 3. Podáním ze dne 16. 12. 2020 společnost G. W. H. s.r.o., IČO X (dále jen „G. W. H.“), navrhla, aby soud usnesením rozhodl podle § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že v řízení se bude pokračovat s ní jakožto s procesním nástupcem žalobce. Coby nový nájemce honitby D. vstoupila do práv a povinností po zesnulém žalobci. Nájemní smlouva k honitbě Dobřeň byla mezi společností G. W. H. a L. Č. R., s.p., IČO X (dále jen „L. ČR“), uzavřena dne 1. 12. 2020. 4. Soud se zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání žaloby a meritorního přezkumu napadeného rozhodnutí. Smrtí žalobce v průběhu řízení o žalobě vznikla překážka řízení, přičemž bylo třeba posoudit, zda tato skutečnost představuje překážku odstranitelnou, nebo neodstranitelnou. Absenci procesní subjektivity (způsobilosti být účastníkem řízení) na straně žalobce by bylo možné zhojit jedině vydáním rozhodnutí o procesním nástupnictví, pokud by pro takový postup byly splněny zákonné podmínky. Pro procesní nástupnictví se ve správním soudnictví v souladu s § 64 s. ř. s. použijí přiměřeně ustanovení třetí části o. s. ř. 5. Podle § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. 6. V projednávané věci práva a povinnosti, o něž v řízení jde, vyplývaly z nájemní smlouvy k honitbě D. uzavřené mezi žalobcem a L. ČR. Sám žalobce v žalobě uvedl, že byl účastníkem příslušných správních řízení právě v důsledku svého postavení jakožto nájemce honitby D.. 7. Podle § 33 odst. 6 písm. c) zákona o myslivosti zaniká smlouva o nájmu honitby zánikem nebo smrtí nájemce honitby. 8. Z výše uvedeného proto vyplývá, že nájemní smlouva k honitbě Dobřeň uzavřená mezi žalobcem a L. ČR zanikla ex lege okamžikem úmrtí žalobce, tj. dnem 6. 10. 2020. Právní vztah, na jehož základě žalobce dovozoval zásah do své právní sféry (veřejných subjektivních práv) napadeným rozhodnutím a prvostupňovým rozhodnutím, zanikl k uvedenému datu bez dalšího, aniž by na jeho místo nájemce honitby D. vstoupila jakákoliv jiná osoba. 9. Nová nájemní smlouva k honitbě D. uzavřená mezi společností G. W. H a L. ČR byla uzavřena až dne 1. 12. 2020, přičemž z jejího obsahu nevyplývá, že by se jakkoliv vztahovala k předchozímu nájemci (žalobci) a nájemní smlouvě s ním uzavřené. Jedná se pouze o nájemní smlouvu k totožné věci bez jakéhokoliv přechodu práv a povinností ze strany žalobce na společnost G. W. H. 10. Postup upravený § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř. proto nemá v projednávané věci místo, neboť nejsou splněny podmínky tímto ustanovením předvídané. Procesní nástupnictví stran nájemní smlouvy k honitbě D. uzavřené mezi žalobcem a L. ČR není možné, neboť tato nájemní smlouva zanikla smrtí žalobce. Společnost G. W. H. (či jiná osoba) proto nemohla do práv nebo povinností, o něž by mohlo v řízení jít, vstoupit. Nájemní smlouva k honitbě Dobřeň uzavřená společností G. W. H. představuje samostatné právní jednání bez jakéhokoliv vztahu k právům a povinnostem žalobce. Soud proto návrh společnosti G. W. H., aby s ní bylo v řízení pokračováno namísto žalobce, zamítl. 11. Vzhledem k výše uvedeným úvahám nebyla v řízení v důsledku smrti žalobce splněna jedna z podmínek řízení, přičemž s ohledem na zánik právního jednání, z nějž by bylo možné hypoteticky dovozovat zásah do právní sféry žalobce (potažmo jeho nástupců), se jedná o nedostatek neodstranitelný. Žalobce ztratil způsobilost být účastníkem řízení, přičemž nepřichází v úvahu procesní nástupnictví. Z tohoto důvodu soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení odmítl. 12. Soud má přitom za to, že pokud by žalobu neodmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, byl by zde důvod pro její odmítnutí podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou. V daném případě žalobce napadá rozhodnutí, jímž žalovaný zrušil prvostupňové rozhodnutí a řízení o uznání honitby zastavil. Zastavení řízení má za následek, že žádost nebude věcně projednána. Tímto rozhodnutím mohl být na svém právu přímo dotčen pouze žadatel. Tím, že dané řízení bylo ukončeno, aniž bylo o žádosti věcně rozhodnuto, se totiž na právním postavení žalobce nic nezměnilo. Dotčení žalobce by mohlo být snad jen nepřímé, což ale pro založení procesní legitimace nedostačuje. Vzhledem k tomu soud konstatuje, že žalobce ani nebyl aktivně legitimován k podání žaloby dle § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť zde není myslitelné přímé dotčení na jeho právní sféře.   13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 14. Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Žaloba byla v řízení odmítnuta, a proto zde existuje nárok na vrácení celého zaplaceného soudního poplatku. Jedná se přitom o majetkový nárok, který není osobní povahy, a proto přechází na právní nástupce žalobce (v současné době jeho neznámé dědice). Neznámým dědicům žalobce tak vznikl nárok na vrácení soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč. 15. Vzhledem k tomu, že se soudu jeví nehospodárné vyčkat výsledku pozůstalostního řízení po žalobci, doposud pravomocně neskončeného, považoval soud za vhodné postupovat v souladu s § 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a ustanovit neznámým dědicům žalobce opatrovníka. Opatrovníkem ustanovil dosavadního zástupce žalobce, který je advokátem a je dobře obeznámen s okolnostmi vedeného soudního řízení, přičemž bude opatrovníkem pouze ve vztahu k vrácení soudního poplatku. 16. O odměně opatrovníka neznámých dědiců žalobce soud nerozhodoval, neboť se nejedná o situaci, kdy by bylo na místě opatrovníkovi přiznat odměnu za jediný úkon právní služby přicházející do úvahy (příprava a převzetí zastoupení při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Opatrovník již je s celou věcí seznámen a účelnost takového úkonu právní služby byla již konzumována při přípravě a převzetí zastoupení zesnulého žalobce. V tuto chvíli však nelze vyloučit, že potřeba rozhodnout o přiznání odměny opatrovníkovi vyvstane v souvislosti s vydáním vráceného soudního poplatku dědicům, až budou známi.       Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha   28. ledna 2021     Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.