č. j. 55 Af 46/2020- 61   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci žalobce:  Mgr. Bc. M. H.   bytem X proti žalovanému: Městský úřad Poděbrady,   sídlem Jiřího náměstí 20/1, 290 31  Poděbrady   zastoupený advokátem JUDr. Petrem Šlaufem   sídlem Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2020, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2020, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1.         Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný nařídil daňovou exekuci podle § 178 odst. 5 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) přikázáním pohledávky z účtu žalobce u poskytovatele platebních služeb do celkové částky 2 000 Kč na základě exekučního titulu – rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2019, č. j. X (dále jen „exekuční titul“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2.         Žalobce namítá, že exekuční titul, na jehož základě bylo napadené rozhodnutí vydáno, mu byl materiálně doručen až dne 15. 7. 2020, čímž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Uvádí, že žalovaný po zjištění, že žalobci nelze doručovat písemnosti do datové schránky, jež mu byla založena i zrušena z moci úřední, doručoval všechny písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu X, kde měl žalobce dříve své advokátní sídlo. Žalovaný pominul, že výkon advokacie je spojen s povinností mít datovou schránku. Žalobce k datu 28. 2. 2019 přerušil výkon advokacie a odevzdal klíče od kanceláře na dané adrese, o čemž informoval Českou advokátní komoru dne 26. 2. 2019 a dne 12. 3. 2019 bylo vydáno rozhodnutí č. j. X, jímž s účinností ode dne 1. 3. 2019 výkon advokacie pozastavil. Tímto dnem zanikla i možnost žalobce užívat datovou schránku a svoje sídlo. Žalovaný až do dne 13. 5. 2020 doručoval žalobci všechny písemnosti na adresu již neexistujícího sídla kanceláře, a exekuční titul tak nemohl nabýt právní moci. Nebyl tedy řádným podkladem pro daňovou exekuci. Dle žalobce od sebe nelze odloučit fyzickou osobu a totožnou osobu vykonávající samostatně výdělečnou činnost. Žalovaný následně se žalobcem správně komunikoval prostřednictvím datové schránky, kterou měl žalobce zřízenu jako fyzická osoba (X). Relevantní údaje pro doručování si přitom žalovaný mohl zjistit z centrálních registrů, což následně učinil.  3.         Žalovaný ve svém vyjádření popsal průběh řízení. K námitce týkající se doručení exekučního titulu uvedl, že řízení, v němž byl exekuční titul vydán, a doručování v něm bylo vázáno na sídlo žalobce na adrese X, a proto žalovaný postupoval v souladu se zákonem. 4.         Žalobce se z jednání dne 2. 9. 2021 omluvil, žalovaný setrval na svém procesním stanovisku. Doplnil, že žalovaný vycházel zejména z centrálního registru vozidel, v němž byla uvedena adresa, na kterou bylo doručováno. Úředníci žalovaného se snažili vyvinout maximální úsilí, aby dohledali adresu, na kterou by mohli písemnosti žalobci doručit. V situaci, kdy se nepodařilo doručit do datové schránky, která nefungovala, doručovali na adresu sídla, která jim byla v té době známa. Tato adresa byla uvedena též v seznamu advokátů. III. Splnění procesních podmínek 5.         Žalobce se domáhá zrušení exekučního příkazu vydaného dle § 178 daňového řádu, který je rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2019, č. j. 1 Afs 271/2016-53). Žalovaným je dle § 69 s. ř. s. Městský úřad Poděbrady, který napadené rozhodnutí vydal, což je patrné z obsahu napadeného rozhodnutí, zejména z odkazu na § 10 daňového řádu, podle jehož odstavce 2 se správním orgánem rozumí orgán obce, z označení oprávněné úřední osoby a jejího pracovního zařazení a z otisku úředního razítka žalovaného na originálu napadeného rozhodnutí, jakož i z obsahu správního spisu. Na náhled soudu byl žalovaný zastoupený advokátem na základě plné moci udělené starostou města upozorněn při jednání soudu. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny ostatní formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadených rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). IV. Skutková zjištění vycházející z obsahu spisů a provedeného dokazování 6.         Ze správního spisu plyne, že žalovaný vydal dne 3. 6. 2019 oznámení o podezření ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), k němuž mělo dojít dne 1. 6. 2019 porušením povinnosti dle § 18 odst. 4 téhož zákona. Totožnost řidiče nebyla známa, přičemž dle Centrálního registru vozidel (výpis karty vozidla ze dne 17. 10. 2019) byl provozovatelem vozidla žalobce (konkrétně subjekt identifikovaný jako Mgr. Bc. M. H., advokát, X). 7.         Dne 24. 6. 2019 vydal žalovaný výzvu k úhradě určené částky, kterou vyzval žalobce jako provozovatele vozidla k zaplacení částky 700 Kč. Písemnost byla žalobci doručována na adresu X. Žalobce nebyl na dané adrese zastižen a zásilka byla ode dne 26. 6. 2018 uložena a připravena k vyzvednutí a následně vrácena žalovanému. Usnesením ze dne 23. 10. 2019 žalovaný věc podle § 76 odst. 1 písm. k) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném do 25. 2. 2020 (dále jen „přestupkový zákon“) odložil, jelikož totožnost řidiče nebyla zjištěna. 8.         Dne 23. 10. 2019 byl vydán příkaz (exekuční titul), jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, jehož se měl dopustit dne 1. 6. 2019, za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Příkaz byl žalobci také doručován na adresu X. Žalobce nebyl zastižen a zásilka byla dne 25. 10. 2019 uložena a připravena k vyzvednutí, žalobce si zásilku nevyzvedl a byla vrácena žalovanému. Dle prohlášení doručujícího orgánu bylo důvodem vrácení, že žalobce je na uvedené adrese neznámý. Dle doložky právní moci nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 13. 11. 2019. 9.         Dne 24. 3. 2020 bylo žalovaným vydáno upozornění na nedoplatek, jímž byl žalobce informován, že nedoplatek na pokutě ve výši 1 500 Kč byl předán k vymáhání, které bylo žalobci opět doručováno na adresu X, přičemž zásilka byla vrácena zpět s tím, že žalobce je na adrese neznámý a nemá zde schránku. 10.     Dne 13. 5. 2020 bylo vydáno napadené rozhodnutí, jež bylo doručováno do datové schránky žalobce jakožto fyzické osoby. Datová zpráva byla dodána do datové schránky dne 14. 5. 2020 a dne 24. 5. 2020 uplynulo 10 dnů, aniž se do datové schránky přihlásila osoba, která by měla s ohledem na své oprávnění přístup k dodanému dokumentu, čímž se zpráva považuje za doručenou dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), žalobce se přihlásil do datové schránky dne 26. 5. 2020. Žalovaný napadené rozhodnutí doručil též na adresu X, uvedenou jako adresu místa pobytu v registru obyvatel, kde si je žalobce dne 18. 6. 2020 osobně převzal. 11.     Rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 7. 2020 byla daňová exekuce vedená proti žalobci zastavena, neboť dlužná částka byla v plné výši uhrazena. 12.     Ze správního spisu dále vyplývá, že žalobce podal proti exekučnímu titulu dne 22. 7. 2020 odpor společně se žádostí o prominutí lhůty pro podání odporu dle § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 176/2018 Sb. (dále jen „správní řád“). Žalobce v něm uvedl, že lhůtu zmeškal z důležitého důvodu, jenž nastal bez jeho zavinění, neboť mu žalovaný po zjištění nefunkčnosti datové schránky doručoval na adresu již neexistujícího sídla. Pro vady řízení se žalobce o řízení vůbec nedozvěděl. O pozastavení výkonu advokacie přitom včas informoval Českou advokátní komoru. K tomu doložil rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 12. 3. 2019, č. j. X, jímž její předseda dle § 45 odst. 2 písm. f) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 23. 4. 2019 (dále jen „zákon o advokacii“) pozastavil žalobci výkon advokacie z důvodu dle § 9 odst. 1 písm. a) téhož zákona s účinností ode dne 1. 3. 2019. Dále žalobce doložil čestné prohlášení společnosti IRWELL s.r.o. ze dne 22. 7. 2020, podle něhož žalobce ke dni 28. 2. 2019 ukončil nájemní poměr plynoucí z nájemní smlouvy uzavřené dne 31. 3. 2007 k budově na adrese X s tím, že nadále neměl do budovy přístup a prostory nemohl užívat. 13.     Usnesením ze dne 4. 8. 2020, č. j. X, žalovaný lhůtu k podání odporu žalobci neprominul. V odůvodnění uvedl, že exekuční titul byl žalobci jakožto advokátovi doručen prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dle § 24 odst. 1 správního řádu dne 4. 11. 2019. Z Centrálního registru vozidel plyne, že provozovatelem vozidla je podnikající fyzická osoba Mgr. Bc. M. H., advokát, IČO X, X. Kontrolou v evidenci registru obyvatel nebyla u této podnikající fyzické osoby zjištěna jiná adresa uvedená jako doručovací nebo kontaktní ani existující datová schránka. Žalovaný neshledal závažné důvody odůvodňující zmeškání úkonu, neboť žalobce sám o skutečnostech vedoucích ke změně podmínek doručování věděl, a nenastaly tedy bez jeho zavinění. Žalobce měl řádně střežit svá práva a provést změnu provozovatele v Centrálním registru vozidel nebo oznámit aktuální adresu pro doručování pro podnikající fyzickou osobu v registru obyvatel. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. 14.     Ze sdělení Ministerstva vnitra ze dne 18. 2. 2021 vyplývá, že datová schránka podnikající fyzické osoby – advokáta ID X, jejímž držitelem byl žalobce, IČO X, byla znepřístupněna dne 1. 3. 2019 na základě ukončení nebo přerušení advokátní činnosti žalobce, přičemž k jejímu opětovnému zpřístupnění nedošlo. Ze sdělení České advokátní komory včetně připojeného rozhodnutí a oznámení plyne, že žalobce má z důvodu vzniku pracovního poměru dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o advokacii pozastaven výkon advokacie od 1. 3. 2019 na základě rozhodnutí ze dne 12. 3. 2019, č. j. X. Oznámení skutečností, které mu brání ve vykonávání advokacie, spočívajících v navázání pracovního poměru s účinností od 1. 3. 2019, datované dnem 26. 2. 2019, bylo doručeno České advokátní komoře dne 28. 2. 2019. Žalobce v něm uvedl adresu bydliště pro doručování po dobu pozastavení výkonu advokacie: X, která je vyznačena v jeho matričních údajích. Pokud jde o adresu kanceláře na webových stránkách, Česká advokátní komora sdělila, že je stále v jednání úprava webových stránek, na nichž by se již poslední sídlo advokáta a kontaktní údaje neměly objevovat. Stav pozastavení výkonu advokacie žalobce je aktuálně vyznačen v seznamu advokátů na webových stránkách, na nichž je uvedena též adresa „firmy“ X (viz výtisk z webových stránek https://vyhledavac.cak.cz/Contact/Details/f0316d85-5f23-e711-80d5-00155d040b0cna na č. l. 56 spisu ze dne 2. 9. 2021). V registru osob je dle provedené lustrace ze dne 2. 9. 2021 pro podnikající fyzickou osobu Mgr. Bc. M. H., advokát,  IČO X, uveden den vzniku 1. 2. 2002 a den zániku 1. 3. 2019. V registru obyvatel byla ke dni 1. 9. 2021 jako adresa pobytu žalobce uvedena X, a to od 29. 11. 1995; žádná doručovací adresa nebyla evidována. V. Posouzení věci soudem 15.     Podmínkou vydání exekučního příkazu podle § 178 odst. 1 daňového řádu je existence vykonatelného exekučního titulu. Pro formální vykonatelnost je podstatné, zda rozhodnutí bylo doručeno, je v právní moci a zda uplynula lhůta k plnění. 16.     Žalobce namítá, že mu nebyl v době vydání napadeného rozhodnutí exekuční titul doručen. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobci byl exekuční titul doručován poštou na adresu X, která byla uvedena jako sídlo žalobce – advokáta jakožto provozovatele vozidla v Centrálním registru vozidel, přičemž žalobce si uloženou písemnost nevyzvedl. Při doručování exekučního titulu vydaného v řízení o přestupku žalobce jako provozovatele vozidla bylo třeba postupovat podle správního řádu dle § 1 odst. 2 tohoto zákona, neboť zákon o silničním provozu, přestupkový zákon ani zákon o advokacii speciální úpravu doručování neobsahují. Soud tedy posuzoval, zda mohla nastat fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu. 17.     Podle § 19 odst. 1 věty druhé správního řádu písemnost správní orgán doručí prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§ 19 odst. 2 věta první správního řádu). 18.     Podle § 20 odst. 1 věty první správního řádu se fyzické osobě písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Podle § 20 odst. 5 správního řádu při doručování písemnosti, která souvisí s podnikatelskou činností fyzické osoby a která je doručována na adresu místa podnikání,2) se postupuje obdobně podle § 21. 19.     Poznámka pod čarou 2) odkazuje na § 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“). Podle první věty odkazovaného ustanovení platilo, že místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. 20.     Podle § 429 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanských zákoník“), jenž je pozdějším ekvivalentem § 2 odst. 3 obchodního zákoníku, se sídlo podnikatele určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště. 21.     Podle § 23 odst. 1 správního řádu, nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení, nebyla-li v případě doručování podle § 21 zastižena žádná osoba, které by bylo možno písemnost doručit, a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 21, písemnost se uloží. 22.     Podle § 24 odst. 1 správního řádu, jestliže si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 23.     Ačkoli žalobce jakožto provozovatel vozidla byl v registru silničních vozidel evidován jako podnikající fyzická osoba – advokát, v době doručování exekučního titulu byl žalobci výkon advokacie pozastaven z důvodu dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o advokacii. Žalovaný měl a mohl tuto skutečnost zjistit, jestliže právě z tohoto důvodu byla žalobci dne 1. 3. 2019 znepřístupněna datová schránka advokáta (srov. § 11 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.), do které by jinak bylo na místě písemnost doručovat. Tato okolnost pak musela u žalovaného vyvolat pochybnost o správnosti údaje v informačním systému registru vozidel, v němž byl žalobce evidován jakožto podnikající fyzická osoba – advokát [srov. § 4 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“)]. Na tom nic nemění skutečnost, že žalobce nesplnil svou povinnost požádat o změnu údajů v registru silničních vozidel (§ 11 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb.), jelikož údaje v registru vozidel nemají konstitutivní povahu (viz body 19 a 20 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2016, č. j. 9 As 281/2015-57, publikovaného pod č. 3379/2016 Sb. NSS, či bod 16 usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. III. ÚS 2343/17), což dvojnásob platí pro tam zapsané údaje o sídle a podnikání fyzické osoby. 24.     Údaj o pozastavení advokacie, které brání ve výkonu advokacie jako podnikání (§ 9a odst. 1 zákona o advokacii), se totiž zaznamenává v seznamu advokátů [§ 55c odst. 1 písm. c) zákona o advokacii], jenž je veřejným seznamem (§ 55d odst. 1 zákona o advokacii), resp. příslušným veřejným rejstříkem zachycujícím mj. i údaj o sídle ve smyslu § 429 odst. 1 občanského zákoníku, resp. místě podnikání ve smyslu § 2 odst. 3 obchodního zákoníku, na nějž odkazuje poznámka pod čarou 2) u § 20 odst. 5 správního řádu v souvislosti se správním řádem stále používaným pojmem „místo podnikání“. Byť samotný údaj o sídle s ohledem na pouze dočasnou povahu pozastavení výkonu advokacie zůstává v příslušném veřejném seznamu zaznamenán, rozhodující je v dané situaci údaj o pozastavení výkonu advokacie, z nějž jasně plyne, že daná osoba není osobou podnikající (přinejmenším v oboru advokacie), a že tedy údaj o sídle není v danou dobu pro účely správního řádu relevantní. Datum zániku nebo výmazu z evidence podle jiných právních předpisů se jako referenční údaj zapisoval též do registru osob [§ 26 odst. 2 písm. f) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění účinném do 20. 11. 2019 (dále jen „zákon o základních registrech“], přičemž tento údaj byl dle § 61 odst. 1 tohoto zákona veřejný. Třebaže pozastavení výkonu advokacie nemusí být z hlediska doručování relevantní v občanskoprávních vztazích např. pro klienty advokáta, neboť pokud by jim advokát nesdělil novou korespondenční adresu pro vypořádání závazků, osoby soukromého práva postrádají možnost dopídit se adresy jeho bydliště, vůči správním orgánům při doručování podle správního řádu tato informace relevantní je, neboť správní orgán v řízení o přestupku disponuje oprávněním dohledat si adresu pro doručování (§ 20 odst. 1 správního řádu) v informačním systému evidence obyvatel či základním registru obyvatel [srov. § 109 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. g) přestupkového zákona ]. Není tak legitimního důvodu nutit advokáty (či jiné podnikatele) si zajišťovat přebírání pošty na adrese bývalého sídla, resp. je vystavovat účinkům doručení na bývalé adrese i v době, kdy je v příslušném veřejném seznamu zveřejněn údaj o tom, že podnikatelskou činnost nevykonávají, neboť takový zásah do právní jistoty ochrana veřejného zájmu nevyžaduje. 25.     Po stránce faktické pak lze poznamenat, že rozhodné údaje vedené v seznamu advokátů, včetně údaje o pozastavení výkonu advokacie, jsou dostupné (byť ne všechny, konkrétně není zveřejňován např. údaj o bydlišti) a není důvodu se domnívat, že by nebyly dostupné i v době doručování na webových stránkách České advokátní komory (v případě žalobce viz https://vyhledavac.cak.cz/Contact/Details/f0316d85-5f23-e711-80d5-00155d040b0c). I z prohlášení doručujícího orgánu na vrácené zásilce obsahující exekuční titul přitom bylo patrné, že žalobce byl na uvedené adrese již neznámý. Za dané situace nelze uzavřít, že šlo o věc podnikání žalobce (přestupek měl být spáchán dne 1. 6. 2019, žalobce však měl pozastaven výkon advokacie s účinky již k 1. 3. 2019) a že by žalobce byl v době doručování podnikatelem, jemuž by bylo na místě doručovat do místa podnikání. Advokát, jemuž byl výkon advokacie pozastaven, není ve vztahu k advokacii podnikatelem a z povahy věci nemá skutečné místo podnikání (výkonu advokacie). Přestože žalobce nesplnil oznamovací povinnost ve vztahu k registru vozidel, mohl očekávat, že mu po zveřejnění záznamu o pozastavení advokacie a po znepřístupnění datové schránky advokáta bude doručováno jako v té době již nepodnikající fyzické osobě, tedy do datové schránky fyzické osoby (pokud ji měl v té době zřízenu), případně na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, tedy X (adresu pro doručování písemností neměl evidovánu). 26.     Soud se proto s ohledem na výše uvedené ztotožnil se žalobcem, že mu exekuční titul nebyl řádně doručen, neboť nebyly splněny podmínky pro doručování na adresu X, a že tedy nemohla nastat fikce doručení. Podmínky pro nařízení exekuce tak nebyly splněny, jelikož v době vydání napadeného rozhodnutí neexistoval vykonatelný exekuční titul. VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 27.    Soud s ohledem na výše uvedené napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil dle § 78 odst. 1 s. ř. s. a dle § 78 odst. 4 s. ř. s. vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Vysloveným závazným právním názorem je žalovaný v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 28.     Soud neprovedl důkaz rozhodnutím České advokátní komory a prohlášením pronajímatele, neboť jsou součástí správního spisu, jenž měl soud k dispozici a jehož obsah není předmětem dokazování (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). 29.    O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalobce byl ve věci úspěšný, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 2. září 2021 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.   předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: H. T.