č. j. 56 A 21/2021- 30   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci žalobce: I. Ch.,  bytem X,  zastoupený advokátem Mgr. Janem Bičiště,  se sídlem Rasochy 67, proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie,  se sídlem Olšanská 2, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2021, č. j. CPR-24867-5/ČJ-2021-930310-V243, takto: I.                 Žaloba se zamítá. II.              Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1.               Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, pro opožděnost zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 16. 8. 2021, č. j. KRPS-200915-19/ČJ-2021-010022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), ve znění pozdějších předpisů, uloženo správní vyhoštění a doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla stanovena na jeden rok. 2.               Žalobce uvedl, že žalovaný se tedy věcně námitkami žalobce vůbec nezabýval, nezabýval se jeho zdravotním stavem, ani nezohlednil, že v případě cizince, který má pobyt a místo podnikání na území členského státu EU, platí dle zákona o pobytu cizinců pro správní vyhoštění zcela jiné podmínky než pro cizince bez takového pobytu. Žalobce dále uvedl, že se řídil rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č. j. 9 As 88/2007-49, z něhož vyplývá, že pokud správní orgán podle § 41 správního řádu nepromine zmeškání lhůty k podání odvolání, je takové rozhodnutí sice samostatně vyloučeno ze soudního přezkumu, avšak může být správním soudem přezkoumáno v rámci řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí správního orgánu o odvolání. Rovněž poukázal na nedodržení lhůty k vydání napadeného rozhodnutí žalovaným. 3.               Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se žádného pochybení nedopustil. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 4.               Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud proto přistoupil k věcnému projednání žaloby. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť s takovým postupem soudu účastníci souhlasili, žalovaný výslovně a žalobce konkludentně (§ 51 s. ř. s.). Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 5.               Ze správního spisu zjistil soud následující podstatné skutečnosti. Dne 16. 8. 2021 bylo prvostupňovým rozhodnutím žalobci podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 9 zákona o pobytu cizinců uloženo správní vyhoštění a doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla stanovena na jeden rok. Rozhodnutí bylo žalobci téhož dne doručeno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 2. 9. 2021 odvolání a současně požádal o prominutí zmeškání lhůty dle § 41 správního řádu. Této žádosti správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 8. 9. 2021, č. j. KRPS-200915-28/ČJ-2021-010022, nevyhověl, přičemž proti tomuto rozhodnutí nebylo podáno odvolání. Dne 13. 10. 2021 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobce zamítl pro opožděnost dle § 92 odst. 1 správního řádu. Posouzení žaloby soudem 6.               Soud předně konstatuje, že jeho úloha je v projednávané věci omezena povahou napadeného rozhodnutí. Jelikož žalovaný zamítl odvolání žalobce pro opožděnost, nezabýval se prvostupňovým rozhodnutím po věcné stránce a z toho důvodu tak nemůže činit ani soud. Jeho úkolem je pouze v mezích žalobních bodů posoudit, zda odvolání bylo opožděné, či nikoliv. 7.               Soud dále zdůrazňuje, že žalobce nepopírá, že své odvolání podal opožděně a ze spisu je tato skutečnost zjevná – poslední den pro podání odvolání byl 26. 8. 2021, odvolání bylo podáno až 2. 9. 2021. Žalobce současně s odvoláním požádal o prominutí zmeškání lhůty, čemuž správní orgán I. stupně nevyhověl. Žalobce se domáhá přezkumu tohoto postupu s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č. j. 9 As 88/2007-49. Soud v této souvislosti uvádí, že aby mohl přezkoumat rozhodnutí o neprominutí zmeškání lhůty, musel by žalobce nejprve vyčerpat prostředky obrany proti tomuto rozhodnutí v rámci správního řízení [§ 68 písm. a) s. ř. s.], což se však nestalo, jelikož žalobce proti rozhodnutí o neprominutí zmeškání lhůty odvolání vůbec nepodal. I kdyby však soud toto pochybení žalobce přehlédl, pak nemůže než konstatovat, že podaná žaloba v tomto směru žádnou argumentaci neobsahuje. Žalobce vůbec netvrdí, z jakých důvodů má neprominutí zmeškání lhůty za nezákonné – žaloba pouze stroze uvádí (v části popisující skutkový stav), že žalobce ve správním řízení uvedl, že odvolání zmeškal z vážných zdravotních důvodů. 8.               Soud tak konstatuje, že žalobce v projednávané věci důvody nezákonnosti neprominutí zmeškání lhůty vůbec netvrdí a nadto ve vztahu k tomuto rozhodnutí nevyčerpal dostupné opravné prostředky. Vzhledem k výše uvedenému pak není žádný důvod zpochybnit závěry žalovaného o opožděnosti podaného odvolání a napadené rozhodnutí proto obstojí. Jelikož žalovaný zamítl odvolání žalobce pro opožděnost, nemusel se (a ani nemohl) zabývat věcnou správností prvostupňového rozhodnutí, stejně se tak se námitkami brojícími proti prvostupňovému rozhodnutí nemůže zabývat ani soud. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce má pravdu, že žalovaný rozhodl po více než třiceti dnech po podání odvolání, ale zdůrazňuje, že tato skutečnost nemůže mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Navíc soud dodává, že důvodem tohoto prodlení byla nutnost vyčkat na rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o prominutí zmeškání lhůty a uplynutí lhůty k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 9.               S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 10.               O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Úspěšný žalovaný vznik nákladů řízení o žalobě netvrdil a ani ze soudního spisu neplyne, že by mu vznikly nějaké náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 30. listopadu 2021   Mgr. Miroslav Makajev, v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: H. T.