č. j. 59 A 10/2021 - 51   USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobkyně: Š. L.   bytem x   zastoupena advokátem JUDr. Martinem Karešem   se sídlem Vinohradská 938/37, 120 00 Praha 2 proti žalované: obec Lešany   sídlem Lešany 23, 257 44  Netvořice o žalobě na ochranu před nezákonnými zásahy žalované spočívajícími v pasivitě při řešení připojení domu žalobkyně na kanalizaci, ve vydání oznámení ze dne 27. 1. 2021 a v nevyřízení dotazů žalobkyně ze dne 26. 1. 2021   takto:   I. Žaloba se odmítá i ve zbylém rozsahu. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou dne 22. 3. 2021 domáhala, aby soud určil, že „[z]ásah žalované do práv žalobkyně, spočívající v dlouhodobém neaktivním postoji žalované ve věci řešení problému s připojením domu žalobkyně č.p. x na parc. č. x v katastrálním území X ke kanalizačnímu řadu žalované, v oznámení žalované adresované žalobkyni ze dne 27.1.2021, č.j. OUL/OO77/2021, a v nevyjádření žalované k připomínkách (dotazům) žalobkyně ani na zasedání rady žalované ze dne 23.2.2021, je nezákonný“, a aby soud nařídil „žalované, aby žalovaná ukončila porušování práv žalobkyně a zjednala nápravu.“ 2. Usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j. 59 A 10/2021-44, soud žalobu v převážné většině požadavků s odkazem na § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítl, jelikož požadavky žalobkyně spadaly do oblasti soukromoprávních vztahů mezi žalobkyní a žalovanou, a proto k jejich řešení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení. Soud nicméně uznal, že v části, pokud jde o tvrzenou nezákonnost oznámení žalované ze dne 27. 1. 2021 a nevyjádření se žalované k dotazům žalobkyně ani na zasedání rady obce, netýkající se samotného postoje obce k možnosti připojení domu žalobkyně na kanalizační řad, by žaloba ve správním soudnictví mohla být přípustná, nicméně touto formou namítané nezodpovězení dotazů žalobkyně nemá povahu nezákonného zásahu, nýbrž tvrzené nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 s. ř. s. Nadto soud žalobkyni upozornil na to, že v dané věci by správním orgánem dopouštějícím se tvrzené nečinnosti nemusela být žalovaná, nýbrž její obecní úřad. V návaznosti na to soud žalobkyni vyzval (v souladu s povinnostmi, jež pro takový případ dovodila judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu), aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zvážila změnu žalobního typu a případně též změnu označení žalovaného správního orgánu s tím, že jinak hrozí odmítnutí zásahové žaloby, popř. zamítnutí nečinnostní žaloby směřující proti žalované. 3. Usnesení ze dne 25. 5. 2021, č. j. 59 A 10/2021-44, bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 25. 5. 2021, posledním dnem 15denní lhůty tak byla středa dne 9. 6. 2021. Soud však dne 8. 6. 2021 od žalobkyně obdržel pouze žádost o zaslání zmíněného usnesení s doložkou právní moci, jiné podání až do současnosti žalobkyně soudu nezaslala. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 5. Jak vyplývá též z judikatury soudů, na niž byla žalobkyně upozorněna v předchozím odmítavém usnesení, výběr konkrétního typu správní žaloby není dán žalobci volně na výběr, nýbrž musí respektovat povahu žalovaného jednání (či pasivity) správního orgánu. V tomto směru má přitom zásahová žaloba subsidiární (zbytkovou) povahu, tj. lze ji uplatnit jen tam, kde není k dispozici ochrana prostřednictvím jiných (vůči ní přednostních) žalobních typů v podobě především žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, žaloby na ochranu proti nečinnosti, popř. též návrhu na zrušení opatření obecné povahy aj. V zájmu ochrany žalobců přitom judikatura dovodila povinnost soudu upozornit je na zvolení nevhodného žalobního typu a poskytnout jim prostor pro případnou úpravu žaloby předtím, než soud přistoupí k odmítnutí žaloby. Takto soud postupoval i v případě žalobkyně, ta však vadu žaloby spočívající v tom, že za nezákonný zásah označuje něco, co by ve skutečnosti mohlo být nezákonnou nečinností, v poskytnuté přiměřené lhůtě neodstranila. Žalobkyně tak de facto i po poučení soudu setrvává na tom, že žalovaná pasivita obce při zodpovězení jí vznesených dotazů představuje nezákonný zásah. 6. Soudu tak za dané situace, aniž by bylo nezbytné znovu opakovat vysvětlení, jež se žalobkyni již dostalo v odst. 24 až 27 usnesení ze dne 25. 5. 2021, č. j. 59 A 10/2021-44, a na němž soud trvá, nezbylo, než žalobu odmítnout, jelikož skutečnosti, jež označuje za nezákonný zásah, nezákonným zásahem pojmově být nemohou. Vzhledem k tomu, že žaloba nebyla změněna na žalobu nečinnostní, nemůže se soud důvodností zbylé části žaloby (důvodností námitek, že žalovaná dotazy vznesené žalobkyní v rozsahu, v němž spadají do působnosti žalované, jakožto správního orgánu, nezodpověděla) v tomto typu řízení zabývat. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. Jelikož byla v konečném důsledku žaloba odmítnuta jako celek, nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků. 8. O vrácení zaplaceného soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), dle nějž soud vrátí z účtu zaplacený soudní poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Žalobkyně za žalobu zaplatila 2 000 Kč. Protože soud žalobu odmítl před prvním jednáním ve věci, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o soudních poplatcích o jeho vrácení žalobkyni v plné výši, a to ve lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha  28. června 2021   Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Z. V.