č. j. 59 A 11/2021 - 7   USNESENÍ           Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce: A. H. bytem X proti žalovanému: Krajský soud v Praze sídlem náměstí Kinských 5, 150 75  Praha 5 o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 21. 1. 2021, č. j. 51 A 129/2020-7, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 28. 4. 2020, domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, č. j. 51 A 129/2021-71 (dále jen „napadené usnesení“), jímž byla odmítnuta obdobná žaloba žalobce proti jinému usnesení Krajského soudu v Praze. Žalobce výslovně požaduje zrušení napadeného usnesení a vrácení věci k dalšímu řízení a rozhodnutí. Napadené usnesení označuje za nezákonné, subjektivní, nesprávně poučující o možnosti obrany kasační stížností namísto odvoláním a vydané, aniž by pro to byly splněny podmínky řízení, protože usnesení bylo vydáno nepříslušným úřadem a nepříslušnými a vyloučenými úředníky. Žalobce výslovně žádá, aby bylo v jeho věci nařízeno jednání. 2. Soud se musel v první řadě zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení a zda tedy lze ve smyslu § 49 odst. 1 s. ř. s. „projednat věc samu“. Přitom zjistil, že žaloba nenapadá rozhodnutí správního orgánu, nelze ji tudíž projednat meritorně a není tedy splněn zákonný předpoklad pro to, aby ve věci bylo nařizováno jednání. Takový postup je plně v souladu i s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť právo na veřejné projednání věci se vztahuje na projednání věci samé, tj. na případy, kdy se soud zabývá podstatou podané žaloby, nikoliv však případů, kdy je soud nucen konstatovat, že se věcí zabývat nemůže v důsledku nedostatku podmínek řízení. 3. Napadená usnesení přitom byla vydána soudem při výkonu soudní pravomoci, nejedná se tedy o případ, kdy ve věci rozhodoval správní orgán ve smyslu legislativní zkratky zavedené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Žaloba tedy vůbec nesměřuje proti rozhodnutí správního orgánu. Při označení žalovaného soud nicméně (co do formální stránky rozhodnutí) respektoval torpidní tvrzení žalobce o tom, že jeho žaloba směřuje proti rozhodnutí správního orgánu, a pravidlo obsažené v § 69 s. ř. s. 4. Žaloba současně není podle svého obsahu ani kasační stížností (jak u obdobné žaloby vyhodnotil samotný Nevyšší správní soud v řízení sp. zn. 4 As 94/2014). Zároveň nemůže jít ani o odvolání, jelikož zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů neupravuje rozhodování správních soudů, resp. opravné prostředky proti nim; to je předmětem úpravy obsažené v soudním řádu správním. 5. Soudní řád správní přitom nepřipouští, aby byla k žalobě přezkoumávána napadená usnesení jinak než formou (včasné) kasační stížnosti podané k Nejvyššímu správnímu soudu, popř. následné ústavní stížnosti. Žalobce se tedy domáhá něčeho, co soudní řád správní, ale i právní řád jako celek nepřipouští. 6. Proto soudu nezbylo, než žalobu odmítnout, a to podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle nějž soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 7. V tomto případě nejsou splněny podmínky řízení a jedná se o neodstranitelný nedostatek řízení v podobě nepříslušnosti jakéhokoliv soudního či správního orgánu k projednání věci. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., jež stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 31. března 2021 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.