ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dany Kostkové a soudkyň Mgr. Lucie Pšeničkové a Mgr. Dity Francové ve věci nezletilé: [osobní údaje nezletilé] bytem [adresa] zastoupené kolizním opatrovníkem [opatrovník] [ulice a číslo], [PSČ] [obec] dcery rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] o změnu péče, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 7. června 2022, č. j. 23 P 108/2010-140 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že dlužné výživné za dobu od 1. 12. 2020 do 30. 11. 2022 v celkové výši 72 500 Kč, je otec povinen zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 200 Kč, splatných spolu s běžným výživným k rukám matky počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 4. 11. 2014, č. j. 23 P 108/2010-86. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně svěřil nezletilou [jméno] do péče matky (výrok I.). Otci uložil povinnost přispívat na výživu nezletilé od 1. 12. 2020 do 31. 8. 2021 částku 3 500 Kč měsíčně a od 1. 9. 2021 částku 3 000 Kč měsíčně, do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám matky (výrok II.). Výrokem III. stanovil dlužné výživné za dobu od 1. 12. 2020 do 31. 5. 2022 a stanovil jeho splatnost. Dále rozhodl o změně předchozího rozhodnutí (výrok IV.) a o nákladech řízení mezi účastníky (výrok V.). 2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že rozhodnutí o střídavé péči rodičů v rovnoměrném rozsahu po týdnu ze dne 4. 11. 2014 není od února 2016 naplňováno, respektive nejprve ke střídání péče docházelo tak, že nezletilá byla v průběhu pracovního týdne u matky a víkendy trávila u otce, a to až do září 2020, kdy [jméno] změnila školské zařízení, začala navštěvovat školu v [obec], odkud odešla v souvislosti s konfliktem s otcem dne 17. 11. 2020 a přešla do péče matky a od té doby se s otcem setkala pouze 2×. Otec na nezletilou nehradil žádné výživné, vyjma jednorázové částky 4 000 Kč. Proto soud prvního stupně sladil stav faktický se stavem právním a svěřil nezletilou do péče matky. S ohledem na to, že otec od změny rozsahu péče přechodem nezletilé do péče matky na výživu nezletilé nepřispívá, poměřil jeho poměry a životní úroveň a dospěl k závěru, že odpovídajícím výživným je od 1. 12. 2020 částka 3 500 Kč. Současně zohlednil, že se otci narodilo další dítě, a to nezletilá [příjmení] dne 4. 9. 2021. Otec již nemá příjmy z podnikatelské činnosti, neboť jeho společnost, ze které měl příjem v době minulého rozhodování, již nevyvíjí žádnou činnost, byla již vymazána z obchodního rejstříku ke dni 20. 5. 2020. Počínaje dnem 4. 9. 2021 je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně. Manželka otce nepracuje ze zdravotních důvodů a nemá žádný příjem, společně s otcem pečují o nezletilou [příjmení]. Soud prvního stupně zhodnotil, že s ohledem na kvalifikaci, zdravotní stav, věk a situaci na trhu práce, by mohl otec dosahovat čistého příjmu nejméně ve výši 18 000 Kč až 20 000 Kč měsíčně. Proto s ohledem na tento potencionální příjem otce stanovil výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně pro první období od 1. 12. 2020 a od září 2021, kdy otci přibyla další vyživovací povinnost k nezletilé dceři [anonymizováno], pak ve výši 3 000 Kč měsíčně. Dlužné výživné otci uložil zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. 3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání otec, a to proti výrokům II. a III. o výživném a dlužném výživném a navrhoval, aby výživné bylo sníženo na částku 2 000 Kč měsíčně. Namítal, že se v roce 2022 zvedly ceny elektřiny a plynu téměř o 80 %, kdy rodinný měsíční výdaj za plyn je 11 420 Kč a elektřinu 2 180 Kč. Musel si vzít půjčku, aby vůbec dokázal splatit náklady na domácnost. Jeho zdravotní stav se výrazně zhoršil a prochází léčbou ramene. Je ve finanční tísni a dlužné výživné nemá jak splatit. Matka nezletilé [jméno] s ním nekomunikuje, proto nemá možnost se domluvit na splácení a na výživném. 4. Kolizní opatrovník ve vyjádření k odvolání navrhl potvrdit rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný a pokud jde o dlužné výživné, souhlasil s návrhem otce, aby mu bylo umožněno splácet dlužné výživné ve splátkách. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. včetně řízení mu předcházejícího v intencích ustanovení § 28 z.ř.s. za použití § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř. a dospěl k následujícím závěrům. Výrok I. nebyl odvoláním napaden a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.). 6. Soud prvního stupně postupoval správně, neboť vzhledem k tomu, že otec nezletilé je cizím státním příslušníkem, konkrétně občanem [občanství], zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní pravomoci a rozhodného práva. Mezinárodní soudní pravomoc se řídí Nařízením Rady (ES) č. 2201/2003 (tzv. Nařízení Brusel II bis). Podle jeho čl. 8 bod 1 je dána mezinárodní soudní příslušnost justičních orgánů České republiky k projednání a rozhodnutí této věci, neboť obvyklé bydliště nezletilé se ke dni zahájení řízení nacházelo v České republice. Při posuzování rozhodného práva postupoval soud podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, kterou jsou jak Česká republika, tak i Srbská republika vázány. Podle jejího článku 28 odst. 3 uzavřel, že projednávaná věc podléhá hmotnému právu České republiky, a to s ohledem na státní občanství nezletilé [jméno]. 7. Z dosavadního obsahu spisu soud zjistil, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně sp. zn. 7 C 20/2010 poprvé byly poměry nezletilé [jméno] upravovány v řízení o určení otcovství rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 4. 2010, č. j. 7 C 20/2010-33, jehož právní moc nastala 30. 12. 2014, kterým byla schválena dohoda rodičů o tom, že se nezletilá [jméno] svěřuje do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu částkou 2 000 Kč měsíčně počínaje dnem 15. 6. 2009. V roce 2014 bylo rozhodováno o změně poměrů nezletilé. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 4. 11. 2014, č. j. 23 P 108/2010-86, byla schválena dohoda rodičů, na jejímž základě byla nezletilá [jméno] svěřena do střídavé péče rodičů, konkrétně v lichém kalendářním týdnu do péče otce a v sudém kalendářním týdnu do péče matky, přičemž rodiče si budou nezletilou [jméno] předávat vždy v neděli v 18.00 hodin v místě bydliště toho z rodičů, u nějž nezletilá bude trávit následující týden. V období letních školních prázdnin byla střídavá péče upravena tak, že rodiče budou o nezletilou pečovat vždy po dvou týdnech. Každému z rodičů bylo zároveň uloženo přispívat k rukám druhého z rodičů na potřeby nezletilé [jméno] částkou 2 000 Kč měsíčně. Střídavá péče v režimu týden/týden, byla realizována pouze do pololetí školního roku, kdy nezletilá navštěvovala první třídu, poté probíhala tak, že v průběhu pracovního týdne byla nezletilá v péči matky a o víkendech v péči otce. Od září 2020 začala nezletilá [jméno] navštěvovat základní školu v [obec], kam však docházela pouze do 17. 11. 2020, kdy definitivně přešla do péče matky a s otcem se přestala stýkat, respektive formou video hovoru probíhal styk do května 2021, pak ustaly i tyto kontakty nepřímou formou. Matka podala dne 20. 12. 2021 návrh na změnu péče. Nezletilá [jméno] je nyní žákyní 8. třídy základní školy v [anonymizována tři slova] [část obce]. Nosí brýle, za něž hradí matka částku cca 3 000 Kč. Od matky dostává nezletilé kapesné ve výši 400 Kč Nezletilá má psychické problémy, jak bylo zjištěno z psychologické péče [příjmení] krizového centra, ze zprávy základní školy a mateřské školy [obec] – [část obce] a ze zprávy psycholožky [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kam nezletilá dochází na psychoterapii, neboť u nezletilé došlo k traumatizaci pobytem u otce, která se promítla do jejího velmi nízkého sebevědomí a sebeúcty i do oblasti sociálních kompetencí vůči vrstevníkům i dospělým. Z tohoto pohledu byl kontakt s otcem vyhodnocen jako velmi rizikový. Tento závěr koresponduje i s výsledkem pohovoru soudu prvního stupně s nezletilou, kde bylo zjištěno, že otec ji od útlého dětství oslovuje„ [jméno]“, protože se mu jméno [jméno] nelíbí a nezletilá má proto problémy s identitou. Matka má příjem ze zaměstnání cca 20 000 Kč čistého, žije s nezletilou a nezletilým synem [jméno] v pronajatém bytě v [anonymizována dvě slova] s náklady na bydlení, včetně záloh na elektřinu a plyn ve výši 14 000 Kč měsíčně. Dále hradí matka poplatek za svoz komunálního odpadu ve výši 1 900 Kč ročně, hradí telefon v částce 600 Kč měsíčně a splácí půjčky ve výši celkem 1 500 Kč měsíčně. Dále má vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému dne 4. 5. 2015, na jehož potřeby jeho otec přispívá částkou 3 500 Kč měsíčně. 8. Otec žije ve společné domácnosti s manželkou, zletilou studující dcerou [jméno] a nezletilou dcerou [anonymizováno] v rodinném domě o velikosti 7+1 v [obec], který je v jeho osobním vlastnictví. Dům je zatížen exekucí. Náklady na bydlení v předmětném domě představují platby za elektřinu 1 680 Kč měsíčně, plyn 3 500 Kč měsíčně, vodu 4 500 Kč čtvrtletně. K dalším výdajům otce patří balíček (TV, internet, telefon) v částce 3 030 Kč měsíčně; z této částky hradí nezletilé [jméno] platby za telefon cca 750 Kč. Otec má dluh na zdravotním pojištění ve výši 200 000 Kč až 300 000 Kč, který nesplácí. Otec vlastnil [anonymizováno] firmu, která nevyvíjí žádnou činnost, neboť byla po provedené likvidaci vymazána z obchodního rejstříku ke dni [datum]. Rodině finančně vypomáhá mladší bratr otce, přičemž doposud rodina žila z úspor, které činí nyní cca 40 000 Kč až 50 000 Kč. Otec je vlastníkem chaty, kterou nepronajímá. Otec trpí zhoršeným zdravotním stavem; má problémy s tlakem, za léky vynaloží částku cca 1 200 Kč měsíčně, a rovněž ho čeká [anonymizována dvě slova]. Má celkem čtyři děti a tři vyživovací povinnosti; se synem žijícím v [země] se nestýká. 9. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně správně uzavřel tak, že od posledního rozhodnutí soudu, minimálně k 1. 12. 2020, došlo v poměrech nezletilé k významné změně, neboť nezletilá přešla do péče matky a otec se na potřebách nezletilé nijak (nad jednorázovou částku 4 000 Kč) nepodílí, a to ani osobní péčí, neboť nezletilá se s otcem nestýká. Při hodnocení potřeb nezletilé tak soud prvního stupně správně vycházel z toho, že nezletilé [jméno] je [anonymizováno] let a její potřeby se zásadně zvýšily už jen plynutím času. Současně soud vzal správně v úvahu, že v mezidobí oběma rodičům přibyla další vyživovací povinnost, matce k nezletilému [jméno], narozenému v roce 2015 a otci k nezletilé [příjmení], narozené v roce 2021. Otec má vyživovací povinnost ještě k zletilé studující dceři [jméno]. Současně dále musel vzít soud v úvahu, že otec je s nezletilou [příjmení] na rodičovské dovolené. Otec tvrdí, že jediným příjmem rodiny je jeho rodičovský příspěvek, úspory ve výši 40 000 – 50 000 Kč a finanční pomoc jeho bratra v nezjištěné výši. 10. Odvolací soud doplnil dokazování, ze kterého zjistil, že otec si vzal spotřebitelský úvěr u [anonymizováno] dne 30. 6. 2022 ve výši 20 000 Kč, který hradí počínaje srpnem 2022 splátkami ve výši 2 748 Kč měsíčně a dále spotřebitelský úvěr u téže společnosti dne 19. 10. 2022 ve výši 60 000 Kč, který hradí počínaje listopadem 2022 splátkami ve výši 6 167 Kč měsíčně. Z lékařské zprávy [anonymizována dvě slova] [část obce] ze dne 12. 5. 2022 bylo zjištěno, že byl v dubnu 2021 operován pro akutní neprůchodnost střev (ileus), po té byl odeslán na chirurgii, kam se nedostavil. V současné době je evidován s diagnózou [anonymizována dvě slova], subjektivně popsal [anonymizováno] klidné, bolesti [anonymizováno] jen při námaze, nebere žádné léky, nemá nové obtíže, bolesti [anonymizováno] uvádí jen při zátěži, v klidu obtíže nemá. Při kontrole na témže lékařském pracovišti dne 19. 8. 2022 uvedl otec bodavou bolest v [anonymizována dvě slova] při pohybu, zjištěno, že na chirurgii se otec opět nedostavil, protože má malé dítě a nemá čas. Z oznámení o skončení exekuce a zániku pověření k provedení exekuce ze dne 2. 11. 2022 bylo zjištěno, že ve věci oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova] proti povinnému [příjmení] [příjmení], zanikly účinky exekučního příkazu exekuce prodejem nemovitosti vážícího se k nemovitosti v [obec] ke dni 2. 11. 2022, neboť povinný zaplatil vymáhanou jistinu ve výši 92 053 Kč. Otci se zvýšily měsíční zálohy na energie v domě od [číslo] na částku 11 420 Kč z částky 6 900 Kč měsíčně hrazené do 8/ 2022, jak bylo zjištěno z předpisu záloh. Kopií průkazky [jméno] [příjmení] (manželky otce) bylo zjištěno, že jí byla vystavena pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno] onemocnění projevující se [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). 11. Skutkový stav tak, jak jej zjistil soud prvního stupně se ani v odvolacím řízení významně nezměnil. Tvrzení otce o celkovém příjmu rodiny tvořeném pouze rodičovským příspěvkem, na kterém se jeho manželka nepodílí z důvodu svého zdravotního stavu (a proto není na rodičovské dovolené s dcerou ona, ale otec nezletilé), se jeví odvolacímu soudu jako zcela nevěrohodné. Průkaz nemoci manželky otce bez dalšího neprokazuje snížený pracovní potenciál manželky otce za situace, že na rodičovské dovolené s dítětem ve věku roku a čtvrt je otec nezletilé [příjmení], nikoli její matka. Závěr o nevěrohodnosti příjmů podporuje tvrzení otce o jeho běžných nákladech na bydlení a telefon a závazcích ze dvou spotřebitelských úvěrů, které nemůže pokrýt jediný příjem rodiny, a to rodičovský příspěvek. Otec tedy neprokazuje, jak hradí své běžné výdaje (stravování, oblečení, dopravu, náklady na studium zletilé dcery, náklady na dopravu a další potřeby) a dále splátky spotřebitelských úvěrů. Neurčitá tvrzení o půjčkách rodiny otce taktéž otec neprokazuje. Za situace, že vlastní své nemovitosti (rodinný dům a chatu) nemohl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospět k závěru, že otcova životní úroveň neumožňuje hradit přiměřené výživné nezletilé. 12. Pokud otec tvrdí, že jej živí bratr otce a syn otce (o kterém otec v řízení před soudem prvního stupně řekl, že se nestýkají a že žije někde v [země]), neuvedl, jakou částkou měsíčně mu tito členové rodiny poskytují. Je ale zřejmé, že otec byl schopen v listopadu 2022 zaplatit, jak prokázal cca 92 000 Kč soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] na pohledávku oprávněné [příjmení] [jméno]. Rovněž za nepravdivé považuje tvrzení otce o neznalosti telefonního čísla matky, čímž otec odůvodňoval to, že neplatí na nezletilou [jméno] žádné výživné, přitom matka tvrdila a prokázala, že nejenže jí otec volal před posledním jednáním u soudu prvního stupně, ale prokázala svým mobilním telefonem, že otci 5. 1. 2021 na jeho žádost poslala číslo účtu, na který má hradit výživné. Poměřeno těmito závěry odvolací soud nemohl přijmout argumentaci otce. 13. Odvolací soud proto dospěl proto k závěru, že otec neprokázal, že jeho manželka nemůže pracovat, jak jsou hrazeny výdaje rodiny otce, navíc za zvýšení záloh na energie (které se zvýšily všem občanům, tedy i matce), kdy příjmy rodiny ve výši 10 000 Kč měsíčně nejsou schopny pokrýt výdaje rodiny otce s manželkou bez příjmu, se studující zletilou dcerou [jméno] a nezletilou [příjmení], narozenou 4. 9. 2021. Za této situace odvolací soud dospěl k závěru, že pokud by byl otec zaměstnán, musel by i se svým zdravotními potížemi, které však zjevně neomezují jeho pracovní potenciál do té míry, aby byl otec uznán invalidním, dosáhnout výdělku minimálně ve výši předpokládané soudem prvního stupně cca 20 000 Kč čistého. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně uvážil, že jsou zde důvody k stanovení výživného pro nezletilou [jméno], a to počínaje dnem 1. 12. 2020, kterým se změnily její poměry přechodem do výlučné péče matky, v částce 3 500 Kč měsíčně a od 1. 9. 2021, kdy narození dalšího dítěte by mělo najít odraz ve výší výživného, v částce 3 000 Kč měsíčně, tak jak ji stanovil soud prvního stupně (§ 913, § 915 odst. 1 o.z.). Odpovídající výživné pro nezletilou [jméno] by s ohledem na její věk a potřeby bylo vyšší výživné, odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně však musel vzít v úvahu 3 vyživovací povinnosti otce, z nichž zletilá studující [jméno] má potřeby ze všech dětí otce nejvyšší. 14. Dlužné výživné za dobu od 1. 12. 2020 do 30. 11. 2022 v celkové výši 72 500 Kč (9 × 3 500 Kč +15 × 3 000 Kč - 4 000 Kč), uložil otci zaplatit v měsíčních splátkách po 3 200 Kč, splatných spolu s běžným výživným k rukám matky počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek, když přihlédl k počtu vyživovacích povinností otce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 15. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř., za použití § 23 z. ř. s., když neshledal důvod pro jiný postup, než podle věty prvé tohoto ustanovení. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se jí domáhat výkonem rozhodnutí či exekucí. Praha 30. listopadu 2022 JUDr. Dana Kostková v. r. předsedkyně senátu