USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Szépeové a soudkyň JUDr. Jany Hrbkové a Mgr. Hany Lišákové, LL. M. ve věci nezletilých: [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] trvale bytem [adresa], [obec] – [část obce] zastoupené opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] dětí rodičů: [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] trvale bytem [adresa] zastoupena advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o návrhu matky na nařízení předběžného opatření, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. 6. 2022, č. j. 42 Nc 48/2021-584, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Mělníku zamítl usnesením ze dne 27. 6. 2022, č. j. 42 Nc 48/2021-584, návrh matky na nařízení předběžného opatření, kterým by byla otci uložena povinnost strpět, že matka bude počínaje dnem 1. 7. 2022 péči o nezletilé zajišťovat na adrese [adresa], Francie. 2. Soud prvního stupně uzavřel, že návrhu matky na nařízení předběžného opatření nelze vyhovět, neboť předběžné opatření může být vydáno jen ve skutečně odůvodněných případech a v posuzovaném případě existence zatímní úpravy poměrů účastníků nebyla prokázána. Navíc předběžným opatřením lze upravit poměry pouze dočasně, tedy na omezenou dobu a pouze v nezbytné míře. 3. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podala matka nezletilých včasné odvolání. Namítala, že rodiče dům v [obec], kde měly děti obvyklé bydliště, na základě společné dohody prodávají, dům je vyklizený a ani jeden z rodičů v domě nemůže vykonávat péči o děti. Ke dni podání návrhu neměl žádný z rodičů zajištěno bydlení v České republice, matka s nezletilými pobývá ve Francii, kde si dne 19. 6. 2022 vyzvedl děti ke styku. Otec je zaměstnán v Německu, polovinu času pracuje na home office, druhou polovinu tráví na pracovních cestách v zahraničí. Pokud otec necestuje, pobývá u své přítelkyně na adrese [adresa], Francie. Změna místa bydliště matky s nezletilými tak nijak negativně neovlivní možnost otce realizovat styk s nezletilými, naopak budou nezletilé blíže otci. Doporučení soudu prvního stupně, aby si matka do doby rozhodnutí ve věci samé zajistila bydliště v blízkosti původního bydliště rodiny tak, aby nezletilé nebyly vytrženy ze započaté školní docházky, považuje matka za absurdní. Matka akcentovala, že veškeré zázemí má dlouhodobě ve Francii, nikoliv v České republice, kam dojížděla za účelem péče o nezletilé. Matka má za to, že jí navrhovaným předběžným opatřením nejsou jakkoliv poškozovány zájmy nezletilých ani otce, neboť jejich kontakt není jakkoliv omezen, když i otec žije ve Francii a nezletilé opakovaně v matčině současném bydlišti navštívil. Je v zájmu všech účastníků. Aby bylo postaveno najisto, že matka může péči o nezletilé vykonávat v místě, kde má stabilní zázemí, nezletilé jej znají a toto místo je v dojezdové vzdálenosti asi 20 minut od místa, kde se zdržuje otec. S ohledem na výše uvedené navrhla, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a zcela vyhověl jejímu návrhu. 4. Otec a kolizní opatrovník nezletilých se k odvolání matky nevyjádřili. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen o. s. ř.) ve věci postupoval shodně jako soud prvního stupně podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), který obsahuje ve vztahu k občanskému soudnímu řádu zvláštní právní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 2 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 3 z. ř. s.). 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně je přípustné, podala jej matka jako účastník řízení, učinila tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 202 odst. 1 a 3 a contr., § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolání splňuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v mezích odvolání včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 písm. a) a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a uzavřel, že odvolání není důvodné. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že matka je občankou Ukrajiny, otec a nezletilé jsou občany Francie, jedná se o řízení s tzv. mezinárodním prvkem. Bylo proto nutné nejprve vyřešit otázku pravomoci soudů České republiky a použití příslušného právního řádu. Odvolací soud vycházel z nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen„ Nařízení“). 8. Podle čl. 8 odst. 1 Nařízení, soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. 9. Podle bodu 12 úvodních ustanovení Nařízení, pravidla pro určení příslušnosti ve věcech rodičovské zodpovědnosti stanovená tímto nařízením jsou formulována s ohledem na nejlepší zájmy dítěte, zejména na blízkost. To znamená, že příslušným by měl být především soud členského státu, ve kterém má dítě své obvyklé bydliště, s výjimkou určitých případů změny bydliště dítěte, nebo soud určený dohodou nositelů rodičovské zodpovědnosti. 10. Odvolací soud uzavřel, že vzhledem ke skutečnosti, že nezletilé dlouhodobě žijí s oběma rodiči na území České republiky, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu a nezletilá [jméno] zde navštěvuje základní školu, je k řízení ve věci úpravy péče nezletilých příslušný soud České republiky. 11. U Okresního soudu v Mělníku je k návrhu otce ze dne 9. 3. 2021 vedeno řízení o úpravu poměrů nezletilých, kterým se otec domáhá svěření nezletilých do své péče a vyměření výživného matce. Matka s návrhem otce nesouhlasí a domáhá se svěření nezletilých do své péče a vyměření výživného otci. Jednání ve věci samé bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru dětské psychologie. Návrhem ze dne 25. 3. 2022 se matka domáhá určení obvyklého bydliště nezletilých ve městě [anonymizována tři slova] ve Francii. 12. Návrhem ze dne 24. 6. 2022 se matka domáhá nařízení předběžného opatření, kterým by byla otci uložena povinnost strpět, že matka bude počínaje dnem 1. 7. 2022 péči o nezletilé zajišťovat na adrese [adresa], Francie. Svůj návrh odůvodnila tím, že k návrhu matky ze dne 25. 3. 2022 bylo zahájeno řízení o nahrazení souhlasu otce s určením místa obvyklého bydliště nezletilých v [anonymizována tři slova], ve Francii. Otec se změnou obvyklého bydliště nezletilých do Francie nesouhlasil a trvá na určení místa bydliště nezletilých na adrese [adresa], přestože se nemovitost na této adrese prodává a dne 8. 6. 2022 byla otcem podepsána kupní smlouva. Je tak zcela zjevné, že s velkou pravděpodobností dojde na počátku července 2022 k situaci, že nebude možné toto bydliště užívat. Prodejem rodinného domu v [obec] matka již nebude mít v České republice zajištěno ubytování. Matce není zřejmé, z jakého důvodu otec, který je Francouz a tráví minimálně polovinu času cestováním mimo území České republiky, a k České republice ho nic neváže, trvá na tom, aby jeho děti francouzské státní příslušnosti, žily v České republice a chodily do české školy. Matka je státní příslušnicí Ukrajiny, podniká ve Francii, kam se při každé příležitosti s nezletilými uchyluje, neboť tu má zázemí, podnikatelské aktivity, bydlení a momentálně s dětmi pobývá na adrese [adresa], o čem otce informovala a otec si nezletilé dne 19. 06. 2022 na této adrese vyzvedl za účelem realizace styku. Předání a převzetí proběhlo bez problému. Otec je francouzským státním příslušníkem, má ve Francii v [anonymizována tři slova] svou rodinu (paternitní babičku nezletilých) a veškerý svůj volný čas tráví u své stávající přítelkyně paní [příjmení] [jméno] na adrese [adresa]. Otec sice tvrdí, že je zaměstnán v Německu u německého zaměstnavatele, nicméně matce sdělil, že nyní pracuje pro [příjmení] [příjmení]. Otec tak není ničím konkrétním vázán k České republice. Je patrné, že nezletilé, jakož i jejich rodiče mají nejužší vztah k Francii. Obě nezletilé jsou státními příslušníky Francie, obě nezletilé hovoří francouzsky. Matka o možnosti pobývat na území Francie s nezletilými hovořila a obě jí výslovně sdělily, že by to uvítaly. Matka zdůraznila, že změna místa, kde bude matka péči zajišťovat, neovlivní negativně možnost otce se s nezletilými stýkat. 13. Z obsahu spisu soudu prvního stupně se dále podává, že nezletilé mají trvalé bydliště v České republice na adrese [adresa], [obec] – [část obce]. 14. Z obsahu spisu soudu prvního stupně se dále podává, že vztah rodičů je konfliktní. V lednu 2022 pobývala matka s nezletilými ve Francii u svých prarodičů, nezletilá [jméno] od 3. 1. 2022 nedocházela do základní školy v ČR. Otec oznámil dne 3. 1. 2022 na [obec] ČR, že matka mu v souladu s dohodou nevrátila nezletilé zpět do péče, je nekontaktní a pravděpodobně s nezletilými pobývá ve Francii. Matka se s nezletilými navrátila do České republiky dne 2. 2. 2022. Ředitelem základní školy byly matce zadány úkoly k vypracování pro nezletilou [jméno], z důvodu dlouhodobé absence ve vyučování, matka škole vypracované úkoly v termínu nepředala a v prodlouženém termínu do 15. 2. 2022 nebyly zadané úkoly kompletní, načež ředitel školy matku informoval, že bude nucen věc ohlásit příslušnému OSPOD pro podezření ze zanedbání péče o nezletilou. 15. Podle ustanovení § 102 odst. 1 o. s. ř. je­-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaném mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. 16. Podle ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. 17. Podle ustanovení § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř. o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků, přičemž pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. 18. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 19. Podle ustanovení § 877 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná, zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. 20. K nařízení předběžného opatření soud přistoupí tehdy, je-li třeba zatímně upravit poměry účastníků. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků prokázána, u ostatních okolností významných pro nařízení předběžného opatření postačí, že budou alespoň osvědčeny, tedy že se s ohledem na okolnosti případu jeví jako pravděpodobné. Nařízením předběžného opatření nelze předjímat konečné rozhodnutí ve věci. Předběžné opatření je institut sloužící k prozatímní ochraně oprávněného, jehož se nelze domoci jinými prostředky. Předběžné opatření tak může být soudem vydáno, jestliže je zapotřebí rychlého a pružného řešení situace, která nesnese odkladu pro nebezpečí, které jinak hrozí zájmům účastníka. Při úvaze o tom, zda má být nařízeno předběžné opatření, se soud nezabývá věcí samou, zejména nezkoumá, zda požadovaná povinnost je po právu, ale řídí se pouze tím, zda poměry účastníků vyžadují zatímní úpravu. Při rozhodování o předběžném opatření podkladem pro rozhodnutí nejsou výsledky dokazování, protože vzhledem k charakteru řízení o předběžném opatření se dokazování neprovádí; všechny okolnosti, které jsou významné pro rozhodnutí o předběžném opatření, se musí podávat z návrhů nebo z listin, které k němu byly připojeny či soudu jinak předloženy. 21. Pro rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodující stav v době vyhlášení usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.); to mimo jiné znamená, že v řízení o předběžném opatření nelze přihlédnout k listinám či dalším důkazům, které soud prvního stupně neměl při svém rozhodování k dispozici. Pro odvolací řízení tato zásada znamená, že účastníci nemohou v rámci odvolacího řízení uvádět žádné nové skutečnosti či důkazy a pokud tak učiní, soud k nim nepřihlédne. Z ustanovení § 75 odst. 3 a § 75c odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že všechny okolnosti významné pro rozhodnutí ve věci je navrhovatel povinen prokázat či alespoň osvědčit listinami, případně se musí podávat z návrhu. Soud při o předběžném opatření rozhoduje bez nařízení jednání, proto je aplikace ustanovení § 20 odst. 1 a § 21 z. ř. s. obsahující vyšetřovací zásadu v řízeních o péči o nezletilé vyloučena. Procesní odpovědnost za výsledek řízení nese v řízeních o předběžném opatření navrhovatel. 22. Odvolací soud uzavřel, že matka neosvědčila naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení formou nařízení předběžného opatření, proto je na místě rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit. Z obsahu opatrovnického spisu má odvolací soud za osvědčené, že rodiče žili ve společné domácnosti v [obec], kde se nachází poslední dohodou rodičů založené bydliště nezletilých a nezletilá [jméno] v místě bydliště navštěvovala základní školu. Následně se matka spolu s nezletilými na počátku roku 2022 přemístila do Francie, tvrdíc, že má zde podnikatelské aktivity a zázemí. Otec nesouhlasil s přestěhováním nezletilých do takto vzdáleného místa a návrhem na nařízení předběžného opatření ze dne 4. 1. 2022 se domáhal navrácení nezletilých zpět do České republiky. Dne 2. 2. 2022 se matka s nezletilými navrátila do České republiky. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že rodiče mají povinnost vykonávat rodičovskou odpovědnost ve vzájemné shodě a rozhodovat společně v záležitostech významných pro dítě, mezi které zákon určení místa bydliště řadí. Dojde-li mezi rodiči k neshodě, je především na rodičích, aby situaci vyřešili urychleně a v nejlepším zájmu svých dětí. Jeden z rodičů nemůže bez souhlasu druhého rodiče změnit bydliště nezletilých, školní či předškolní zařízení, protože pokud takto činí, dopouští se protiprávního jednání, neboť rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům. Takové jednání by bylo ospravedlnitelné pouze, pokud by pro takový krok existovaly nějaké závažné důvody. Ty však nebyly v řízení osvědčeny. Nelze pominout, že to byla matka, která vytrhla děti bez předchozí dohody s otcem z dosavadního prostředí a odstěhovala se s nimi do Francie. Takové jednání matky není v souladu s nejlepším zájmem nezletilých dětí, které mají vazby na Českou republiku, mají v [obec] hlášeno bydliště, nezletilá [jméno] zde docházela do základní školy. Skutečnost, že se rodiče rozhodli prodat rodinný dům, ve kterém žili, nemůže být sama o sobě důvodem pro přemístění dětí do cizího státu bez souhlasu druhého rodiče. V daném případě bude nutné vyčkat na rozhodnutí soudu ve věci samé, neboť institut předběžného opatření neumožňuje provést dokazování, zjistit všechny relevantní okolnosti, názory účastníků a na základě těchto zjištění posoudit jaké řešení je v nejlepším zájmu dětí; to lze jen a pouze v řízení nalézacím. Předběžné opatření může být nařízeno, jestliže je zapotřebí rychlého a pružného řešení dočasné situace, která nesnese odkladu pro nebezpečí, které jinak hrozí zájmům účastník, avšak nelze jím předjímat konečné rozhodnutí ve věci samé, které by rozhodnutí v rozsahu návrhu matky (o povinnosti otce strpět de facto trvalý pobyt nezletilých v jiném státě) nahrazovalo, neboť matka návrh neformulovala jako dočasný. 23. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud věcně správné usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 24. O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 15. srpna 2022 JUDr. Eva Szépeová, v. r. předsedkyně senátu