USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Szépeové a soudkyň JUDr. Jany Hrbkové a Mgr. Hany Lišákové, LL. M. ve věci nezletilých: [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa], [obec] – [část obce] zastoupené opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] dětí rodičů: [jméno] [příjmení] [jméno], narozená dne [datum] trvale bytem [adresa] zastoupena advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o návrhu otce na nařízení předběžného opatření, o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 6. 1. 2022, č. j. 42 Nc 48/2021-319, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Mělníku zamítl usnesením ze dne 6. 1. 2022, č. j. 42 Nc 48/2021-319, návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým by byla matce uložena povinnost navrátit nezletilé do dvou dnů od nařízení předběžného opatření do místa posledního společného bydliště rodičů na adrese [adresa] a do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé se zdržet další změny bydliště nezletilých, poté co uzavřel, že otec neosvědčil, že by se matka s dětmi skrývala, nebo by plánovala dlouhodobější pobyt v cizině, když deklarovala, že se s dětmi navrátí na území České republiky do 14. 1. 2022. 2. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal otec nezletilých včasné odvolání. Namítal, že není přípustné, aby mu matka bránila ve styku s nezletilými, zdržovala se delší dobu s nezletilými mimo jejich bydliště, aby dopustila přerušení povinné školní docházky nezletilé [jméno]. Uvedl, že žádal matku, aby obratem nezletilé vrátila do jejich původního bydliště, vytýkal jí absenci nezletilé [jméno] ve škole. Dne 17. 1. 2022 kontaktoval třídní učitelku nezletilé [jméno], která mu sdělila, že nezletilá není přítomna ve škole. Matka se do doby podání odvolání, tj. do 18. 1. 2022, zdržuje s nezletilými mimo území České republiky, dne 14. 1. 2020 informovala otce, že se z důvodu záplav na jihu Francie nemůže vrátit zpět do České republiky. Totéž uvedla třídní učitelce nezletilé [jméno]. Otec doplnil, že matka dopisem ze dne 11. 1. 2022, zaslaným pravděpodobně omylem matce otce, žádala o zápis nezletilých do školy v [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ve Francii. V dopise uvedla adresu svého pobytu ve Francii: [anonymizována dvě slova], [příjmení] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Otec dne 18. 1. 2022 kontaktoval prostřednictvím své právní zástupkyně Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, žádaje o spolupráci při navrácení nezletilých z Francie do České republiky. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a jeho návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl. 3. Matka a kolizní opatrovník nezletilých se k odvolání otce nevyjádřili. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání otce není důvodné. 5. Vzhledem ke skutečnosti, že matka je občankou Ukrajiny, otec a nezletilé jsou občany Francie, jedná se o řízení s tzv. mezinárodním prvkem. Bylo proto nutné nejprve vyřešit otázku pravomoci soudů České republiky a použití příslušného právního řádu. Odvolací soud vycházel z nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen„ Nařízení“). 6. Podle čl. 8 odst. 1 Nařízení, soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. 7. Podle bodu 12 úvodních ustanovení Nařízení, pravidla pro určení příslušnosti ve věcech rodičovské zodpovědnosti stanovená tímto nařízením jsou formulována s ohledem na nejlepší zájmy dítěte, zejména na blízkost. To znamená, že příslušným by měl být především soud členského státu, ve kterém má dítě své obvyklé bydliště, s výjimkou určitých případů změny bydliště dítěte, nebo soud určený dohodou nositelů rodičovské zodpovědnosti. 8. Odvolací soud uzavřel, že vzhledem ke skutečnosti, že nezletilé dlouhodobě žijí s oběma rodiči na území České republiky, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu a nezletilá [jméno] v České republice navštěvuje základní školu, je k řízení příslušný soud České republiky. 9. Z obsahu spisu Okresního soudu v Mělníku se podává, že k návrhu otce ze dne 9. 3. 2021 je vedeno řízení o úpravu poměrů nezletilých ve kterém se otec domáhá svěření dcer do své péče, matka s návrhem otce nesouhlasí, domáhaje se svěření nezletilých do své péče. Jednání ve věci samé bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. 10. Návrhem ze dne 4. 1. 2022 se otec domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by byla matce uložena povinnost navrátit nezletilé do dvou dnů od nařízení předběžného opatření do místa posledního společného bydliště rodičů na adrese [adresa] a do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé se zdržet další změny bydliště nezletilých. Návrh otec odůvodnil tím, že dne 30. 12. 2021 předal matce na nezletilé ke styku s tím, že matka dcery vrátí zpět otci dne 2. 1. 2022; v uvedeném termínu, ani následující den, nezletilé otci nevrátila, otci oznámila, že s nezletilými jede do Francie. Otec následně kontaktoval třídní učitelku nezletilé [jméno], která mu sdělila, že nezletilá není ve škole a absenci nemá omluvenou. Otci se podařilo telefonicky kontaktovat nezletilou [jméno], která mu sdělila, že jsou ve Francii, konkrétní místo pobytu neuvedla. Otci je známo, že matka prodala svůj byt na adrese [adresa], nesdělila mu adresu svého současného pobytu. Otec dne 3. 1. 2022 věc oznámil na Policii ČR - Územním odboru [obec], Obvodním oddělení [obec] a též na ambasádě Francouzské republiky. Uvedl, že je potřeba okamžitého zásahu soudu, uložení povinnosti matce navrátit nezletilé do místa posledního společného bydliště, je nezbytné, aby nezletilá [jméno] nastoupila k povinné školní docházce. 11. Z obsahu spisu soudu prvního stupně se dále podává, že otec podal při jednání soudu prvního stupně dne 2. 6. 2021 do protokolu soudu návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhal svěření nezletilých do své péče. Kolizní opatrovník nezletilých s návrhem otce souhlasil s odůvodněním, že při jednání s matkou pojala opatrovnice podezření, že matka není střízlivá. Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne ze dne 2. 6. 2021, č. j. 42 Nc 48/2021-122, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2021, č. j. 101 Co 189/2021-159, byl návrh otce na nařízení předběžného opatření zamítnut. 12. Z obsahu spisu soudu prvního stupně se podává, že vztahy rodičů jsou konfliktní, na péči o děti se nedohodli. Otec dne 2. 1. 2022 telefonicky hovořil s matkou i nezletilou [jméno], která uvedla, že je se svou matkou a sestrou [jméno] u babičky s dědou ve Francii, jsou zdrávy. Matka omluvila dceru z vyučování do 14. 1. 2022, uvedla, že jsou ve Francii u matčiných rodičů, kde matka řeší zdravotní problémy své a nezletilých, návrat do ČR plánuje před 14. 1. 2022. 13. Podle ustanovení § 1 odst. 1, 2, 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené v tomto zákoně. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu. 14. Podle ustanovení § 102 odst. 1 o. s. ř. je­-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaném mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. 15. Podle ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. 16. Podle ustanovení § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř. o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků, přičemž pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. 17. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 18. K nařízení předběžného opatření soud přistoupí tehdy, je-li třeba zatímně upravit poměry účastníků. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků prokázána, u ostatních okolností významných pro nařízení předběžného opatření postačí, že budou alespoň osvědčeny, tedy že se s ohledem na okolnosti případu jeví jako pravděpodobné. Nařízením předběžného opatření nelze předjímat konečné rozhodnutí ve věci. Předběžné opatření je institut sloužící k prozatímní ochraně oprávněného, jehož se nelze domoci jinými prostředky. Předběžné opatření tak může být soudem vydáno, jestliže je zapotřebí rychlého a pružného řešení situace, která nesnese odkladu pro nebezpečí, které jinak hrozí zájmům účastníka. Při úvaze o tom, zda má být nařízeno předběžné opatření, se soud nezabývá věcí samou, zejména nezkoumá, zda požadovaná povinnost je po právu, ale řídí se pouze tím, zda poměry účastníků vyžadují zatímní úpravu. Při rozhodování o předběžném opatření podkladem pro rozhodnutí nejsou výsledky dokazování, protože vzhledem k charakteru řízení o předběžném opatření se dokazování neprovádí; všechny okolnosti, které jsou významné pro rozhodnutí o předběžném opatření, se musí podávat z návrhů nebo z listin, které k němu byly připojeny či soudu jinak předloženy. 19. Pro rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodující stav v době vyhlášení usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.); to mimo jiné znamená, že v řízení o předběžném opatření nelze přihlédnout k listinám či dalším důkazům, které soud prvního stupně neměl při svém rozhodování k dispozici. Pro odvolací řízení tato zásada znamená, že účastníci nemohou v rámci odvolacího řízení uvádět žádné nové skutečnosti či důkazy a pokud tak učiní, soud k nim nepřihlédne. Z ustanovení § 75 odst. 3 a § 75c odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že všechny okolnosti významné pro rozhodnutí ve věci je navrhovatel povinen prokázat či alespoň osvědčit listinami, případně se musí podávat z návrhu. Soud při o předběžném opatření rozhoduje bez nařízení jednání, proto je aplikace ustanovení § 20 odst. 1 a § 21 z. ř. s. obsahující vyšetřovací zásadu v řízeních o péči o nezletilé vyloučena. Procesní odpovědnost za výsledek řízení nese v řízeních o předběžném opatření navrhovatel. 20. Odvolací soud uzavřel, že vzhledem ke skutečnosti, že odvoláním napadené rozhodnutí o předběžném opatření se přezkoumává dle stavu, který panoval v době rozhodování soudu první stupně, nemůže přihlížet ke skutečnostem, které nebyly soudu prvního stupně známy, případně nastaly až po vydání takového rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené nezbývá, než rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit. Soud prvního stupně vycházel z tvrzení otce, předložených listinných důkazů, jakožto i obsahu spisu nezletilých, vzal za osvědčené, že otec předal nezletilé matce s tím, že matka přislíbila nezletilé vrátit do péče otce zprvu dne 2. 1. 2022 a následně do 14. 1. 2022, přičemž do tohoto data omluvila matka nezletilou [jméno] z vyučování. Za situace, kdy nebylo o úpravě poměrů pravomocně rozhodnuto, neboť řízení ve věci samé bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru dětské psychologie, je k péči o nezletilé oprávněn každý z rodičů. Za situace, kdy matka komunikovala, sic omezeně, s otcem i třídní učitelkou nezletilé a deklarovala, že se s dětmi vrátí do České republiky do 14. 1. 2022, neshledal soud prvního stupně důvody k nařízení předběžného opatření a uložení povinnosti matce navrátit nezletilé otci. Za těchto okolností rozhodl soud prvního stupně zcela správně, když uzavřel, že otec neprokázal naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, neboť matka deklarovala, že s nezletilými odcestovala pouze na krátkou dobu do zahraničí a přislíbila návrat nejpozději do 14. 1. 2022 zpět do České republiky. 21. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud věcně správné usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 22. O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 31. ledna 2022 JUDr. Eva Szépeová předsedkyně senátu