USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a Mgr. Daniely Jandové ve věci nezletilých: [jméno] [příjmení], [datum narození] [jméno] [příjmení], [datum narození] oba zastoupeni kolizním opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] dětí rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa], Francouzská republika zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [obec a číslo] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o nařízení předběžného opatření v řízení o neshodě rodičů o určení školy nezletilých, o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 16. 9. 2022, č. j. 26 Nc 13/2022-291 takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku VI. mění tak, že o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje. II. Usnesení soudu prvního stupně se v napadených výrocích I., II., III. a IV. potvrzuje. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným usnesením zamítl návrhy otce na nařízení předběžného opatření o uložení povinnosti matce zdržet se opuštění území České republiky v doprovodu nezletilé [jméno] (výrok I.), o uložení povinnosti matce zdržet se jakéhokoli jednání směřujícího k opuštění území České republiky nezletilou [jméno] (výrok II.), o uložení povinnosti matce zdržet se opuštění území České republiky v doprovodu nezletilého [jméno] (výrok III.), o uložení povinnosti matce zdržet se jakéhokoli jednání směřujícího k opuštění území České republiky nezletilým [jméno] (výrok IV.), jmenoval [územní celek] opatrovníkem nezletilých dětí pro řízení o předběžném opatření (výrok V.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí ve vztahu k předmětu odvolacího řízení odůvodnil tak, že soudní rozhodnutí nařizující povinnost matky strpět, aby byly nezletilí navráceny do místa bydliště v České republice a navštěvovali zde základní školu, je sice vykonatelné, avšak následně bylo, byť nepravomocným rozhodnutím soudu, zrušeno. Soud při nařizování původního předběžného opatření vycházel z toho, že nezletilí nemají žádnou základní školu, na kterou by měli nastoupit k povinné školní docházce. Následně se ukázalo, že nezletilí již minulý školní rok docházeli na základní školu ve Francii, což otec ve svém původním návrhu neuvedl, přičemž následně bylo též matkou doloženo, že nezletilé děti jsou zapsány do shodné školy i pro školní rok 2022 /2023. Zákaz vycestování s nezletilými dětmi z České republiky je závažný zásah do rodičovské odpovědnosti, který musí být náležitě odůvodněn a musí reálně hrozit např. újma v podobě rizika mezinárodního únosu dítěte. O takovou situaci se však nejedná. Nadto otcův požadavek je neúměrně široký a omezující, matka by pak nemohla vycestovat s nezletilými např. ani na víkend do sousední země. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s “). 3. Proti tomuto usnesení podal otec odvolání, dle jeho obsahu proti výroku I. až IV., které odůvodnil tím, že nikdy netvrdil, že by děti neměly od 1. 9. 2022 zajištěnu povinnou základní školní docházku. Nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že vykonatelné předběžné opatření je po právu pouze formálně. Po jeho vydání otec učinil potřebné kroky k nástupu dětí do Základní školy [obec], kam se těšily. Přesto je matka unesla zpět do Francie. Otec dětem vysvětloval, že rodiče se v otázce jejich vzdělávání nemohou dohodnout, proto o tom rozhodne soud, který prozatím určil plnění základního vzdělávání v České republice. Za nesprávné a rizikové otec považuje právní posouzení soudu prvního stupně, že ani vykonatelné soudní rozhodnutí nemusí být právní zárukou pokojného stavu, kdy názor soudu na věc se mezitím nepravomocně změnil. Otec spatřuje naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů v jednání matky, která lstivě a úmyslně porušila povinnost jí uloženou vykonatelným soudním rozhodnutím. Otec soudu prvního stupně vytýká, že se nevypořádal s tím, že v důsledku matčina jednání měly nezletilé děti neomluvenou absenci v české škole. Základní škola [obec] nařídila předběžné opatření dne 22. 8. 2022, kterým byli nezletilí předběžně přijati k základnímu vzdělávání v této škole. Rozhodnutí školy otec předkládal soudu prvního stupně, který je však při svém rozhodování nijak nezohlednil. Matka zneužila rodičovské odpovědnosti ke svévolnému porušení vykonatelného usnesení nařizujícího předběžné opatření, čímž způsobila porušení povinností vyplývajících z plnění školní docházky. Proto je třeba zatímně upravit poměry v širším rozsahu než doposud. Tím je také dána obava z ohrožení výkonu rozhodnutí, kdy matka by odvezla děti do Francie a bude odmítat jejich návštěvu České republiky, aby tím založila mezinárodní příslušnost francouzských soudů. Otec současně namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení pro nedostatek důvodů. Proto navrhl odvolacímu soudu, aby usnesení v napadeném změnil tak, že vyhoví návrhu na nařízení předběžného opatření. 4. Matka ani kolizní opatrovník nezletilých se k podanému odvolání nevyjádřili. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 z. ř. s.) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 a podle § 28 z. ř. s., když k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 1 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání otce není důvodné. 6. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 7. Současně nebyly shledány další důvody, pro které by bylo třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nelze pokládat za nepřezkoumatelné takové rozhodnutí, u něhož je všem účastníkům nepochybné, jak a proč bylo rozhodnuto. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. Odůvodnění napadeného usnesení splňuje požadavky na jeho náležitosti stanovené v § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. Otec zcela jasně formuloval odvolací důvody, v tomto směru se k napadenému rozhodnutí vyjádřil a je tak zřejmé, že mu bylo srozumitelné. 8. Výrok V. usnesení soudu prvního stupně o jmenování kolizního opatrovníka nezletilým dětem pro řízení nebyl odvoláním otce nikterak dotčen, proto nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.). Výrok VI. o náhradě nákladů řízení jako výrok závislý je předmětem odvolacího řízení (§ 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). 9. Odvolací soud při přezkoumávání usnesení o nařízení předběžného opatření vychází rovněž ze stavu, který zde byl zřejmý v době vydání usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 ve spojení s § 211 o. s. ř.). Není však porušením této procesní zásady, pokud odvolací soud činil zjištění z obsahu spisu a řízení o navrácení nezletilých dětí ve vztahu k posouzení otázky mezinárodní příslušnosti českých soudů k nařízení předběžného opatření. 10. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 1. 8. 2022, č. j. 26 Nc 13/2022-44, mimo jiné byla matce uložena povinnost navrátit nezletilé do místa jejich bydliště na adrese [obec] č. ev. [číslo] a strpět jejich zahájení a pokračování školní docházky v Základní škole [obec]. Usnesení je vykonatelné, bylo napadeno odvoláním matky. Důvodem k nařízení předběžného opatření bylo zajištění nástupu povinné základní školní docházky nezletilých ve spádové základní škole v České republice, neboť nebylo zřejmé, jak je od 1. 9. 2022 zajištěno jejich základní vzdělávání. Usnesením soudu ze dne ze dne 25. 8. 2022, č. j. 26 Nc 13/2022-240, bylo nařízené předběžné opatření zrušeno, neboť dodatečně vyšlo najevo a bylo prokázáno, že obě nezletilé děti započaly základní vzdělávání ve francouzské škole a budou v něm pokračovat i ve školním roce 2022 /2023. Usnesení bylo zástupcům všech účastníků řízení doručeno dnem 26. 8. 2022, je vykonatelné, bylo napadeno odvoláním otce. Otec se návrhem ze dne 12. 9. 2022 domáhal nařízení předběžného opatření o uložení povinnosti matce spočívající v zákazu vycestování s nezletilými z České republiky a v zákazu jakéhokoli jednání, v jehož důsledku by děti Českou republiku opustily. Návrh odůvodnil tím, že vykonatelným usnesením byla matce uložena povinnost navrátit nezletilé zpět do místa jejich bydliště v České republice. Před koncem letních prázdnin otec předal děti matce s tím, že je před začátkem školního roku vrátí. To neučinila s odkazem na usnesení soudu, kterým bylo předběžné opatření zrušeno. Podle otce usnesení rušící předběžné opatření však nenabylo právní moci a není vykonatelné, proto matka jednala protiprávně. Otec následně přivezl děti zpět do České republiky, o čemž matku informoval prostřednictvím svého zástupce. V důsledku chování matky děti zameškaly povinnou školní docházku ve dnech 1. až 9. 9. 2022. Matčino jednání odůvodňuje potřebu další zatímní úpravy poměrů nezletilých, neboť je reálná obava, že matka bude své jednání opakovat a bude odmítat nezletilé vydat zpět do České republiky. Zákaz vycestování by měl být formulován tak, aby jej matka nemohla jinak obcházet, např. svěřením nezletilých do péče třetí osoby, která by s nimi odcestovala. Otec spolu s podáním návrhu složil jistotu 10 000 Kč. Rozhodnutími Základní školy [obec] o nařízení předběžného opatření ze dne 22. 8. 2022, č. j. S ./1121 2022 – Trc. a Sk ./1122 2022 – Trc., byly obě děti předběžně přijaty od 1. 9. 2022 k základnímu vzdělávání v této základní škole, neboť řízení o přijetí nezletilých dětí do 1. ročníku základní školy je přerušeno s ohledem na neshodu rodičů. Ředitelka školy [anonymizována čtyři slova] paní [jméno] [příjmení] dne 11. 9. 2022 písemně potvrdila, že obě děti jsou zapsány ve škole do 2. třídy pro školní rok 2022 /2023. Matka si děti od otce vyzvedla dne 29. 8. 2022 s tím, že mu je předá před začátkem školního roku, místo toho společně odjely do Francie a otci je k začátku školního roku nevrátila, jak je zřejmé z jejího emailu ze dne 29. 8. 2022 adresovaného otci. Dne 10. 9. 2022 pak odvezl otec nezletilé zpět do České republiky, a to bez souhlasu matky, jak je zřejmé z e-mailu zástupce otce ze dne 10. 9. 2022 a z elektronické komunikace mezi rodiči. K návrhu matky ze dne 12. 9. 2022 bylo u Městského soudu v Brně zahájeno návratové řízení, sp. zn. 82 Nc 2505/2022, jednání ve věci bylo nařízeno na 27. 9. 2022, kdy bylo návrhu matky vyhověno, a napadený rozsudek byl přes odvolání otce potvrzen. Bylo totiž zjištěno, že nezletilé děti mají obvyklý pobyt ve Francouzské republice. V této souvislosti [anonymizováno 5 slov] dne 15. 9. 2022 učinil soudu prvního stupně oznámení ve smyslu čl. 16 Haagské Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí. Řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu do a po rozvodu bylo zahájeno dne 25. 7. 2022, řízení o neshodě rodičů o určení základní školy bylo zahájeno dne 3. 8. 2022. 11. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní soudní pravomoci, neboť v přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, když všichni účastníci řízení jsou státními občany České republiky a nezletilé děti se s matkou zdržují na území Francouzské republiky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 200/2009). 12. V zásadě lze odkázat na závěry uvedené v bodech č. 11 až 19. usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 10. 2022, č. j. 126 Co 101/2022-307, ovšem s tou výhradou, že použitelným předpisem unijního práva je Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen„ Nařízení Brusel II ter“), neboť přezkoumávané řízení o předběžném opatření je součástí řízení o neshodě rodičů zahájeného dne 3. 8. 2022, tj. poté, co bylo Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen„ Nařízení Brusel II bis“) zrušeno. Aplikační přednost Nařízení Brusel II ter před mnohostrannými a dvoustrannými mezinárodními smlouvami uzavřenými mezi členskými státy ve věcech upravených tímto nařízením je dána podle jeho čl. 94 odst. 1, čl. 97 odst. 1 a čl. 98. 13. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel II ter soudy členského státu jsou příslušné ve věcech rodičovské odpovědnosti k dítěti, které má v době zahájení řízení obvyklý pobyt na území tohoto členského státu. 14. Podle čl. 15 odst. 1 Nařízení Brusel II ter v naléhavých případech, a to i tehdy, kdy je k rozhodnutí ve věci samé příslušný soud jiného členského státu, jsou soudy členského státu příslušné nařídit předběžná opatření včetně opatření zajišťovacích, která jsou dostupná podle práva tohoto členského státu, pokud jde o a) dítě nacházející se v uvedeném členském státě; nebo b) jmění dítěte nacházející se uvedeném členském státě. 15. Otázkou obvyklého pobytu nezletilých se již zabýval jak Městský soud v Brně v návratovém řízení, sp. zn. 82 Nc 2505/2022, tak odvolací soud ve svém shora odkazovaném rozhodnutí a dospěl k závěru, že obvyklý pobyt nezletilých dětí, který je hraničním určovatelem pro mezinárodní soudní pravomoc ve věci samé, je na území Francouzské republiky. Pravomoc českých soudů ve věci předběžného opatření je však dána podle čl. 15 odst. 1 písm. a) Nařízení Brusel II ter i tehdy, mají-li nezletilé děti svůj obvyklý pobyt ve Francii. Ovšem pouze za situace, pokud v době zahájení řízení o nařízení předběžného opatření se nezletilé děti nacházely na území České republiky. Otázka mezinárodní soudní pravomoci ve věcech předběžného opatření je v Nařízení Brusel II ter upravena odlišně, než tomu bylo v Nařízení Brusel II bis. 16. Soudu prvního stupně nebránilo nic v tom, aby věcně rozhodoval o návrhu otce na nařízení předběžného opatření. Ke dni zahájení řízení, který je rozhodným okamžikem pro posouzení podmínky řízení mezinárodní soudní pravomoci (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2850/2016), tj. ke dni 12. 9. 2022, se obě nezletilé děti nacházely v České republice. Bylo tomu tak proto, že otec je dne 10. 9. 2022 bez souhlasu a vědomí matky vyzvedl ve Francii z kroužku házené a poté je odvezl do České republice, odkud matku o tom informoval. 17. Ve věci předběžného opatření je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů, které věc posoudí podle českého (hmotného) práva (čl. 15 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (sdělení č. 141/2001 Sb. m. s.) ve spojení s § 57 odst. 2 ZMPS) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS). 18. Soud prvního stupně správně postupoval podle § 102 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., jak uvádí v bodě č 7. odůvodnění svého usnesení, přičemž odvolací soud jen pro úplnost cituje další relevantní ustanovení, které soud prvního stupně podle obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí použil. 19. Podle § 102 odst. 3 věty druhé o. s. ř. ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. 20. Podle § 75c odst. 1 a 4 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odst. 4). 21. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 22. Soud prvního stupně zcela správně rozhodl odvoláním napadenou částí usnesení, s jehož závěry se odvolací soud ztotožňuje, kdy v podrobnostech lze odkázat na jeho odůvodnění, konkrétně body č. 9 až 12. 23. Odvolací argumentace otce není správná. Pokud otec spatřoval důvod pro nařízení jím navrhovaného předběžného opatření v tom, že matka porušila vykonatelné předběžné opatření ukládající jí povinnost navrátit nezletilé děti do jejich bydliště v České republice a strpět zde jejich školní docházku, tak ten není naplněn, neboť matka ničeho neporušila. V době rozhodování soudu prvního stupně o návrhu otce na nařízení předběžného opatření (§ 75c odst. 4 o. s. ř.) matce nic nebránilo vycestovat s nezletilými dětmi (zpět) do Francouzské republiky, do státu obvyklého pobytu nezletilých, k čemuž byla oprávněna i předtím dne 29. 8. 2022, kdy tak učinila. 24. Účinky nařízeného předběžného opatření, které ukládalo matce povinnost navrátit nezletilé do místa jejich bydliště na adrese [adresa] a strpět jejich zahájení a pokračování školní docházky v Základní škole [základní škola], pominuly dnem 26. 8. 2022, tj. dnem vykonatelnosti usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 8. 2022, č. j. 26 Nc 13/2022-240, kterým bylo dotčené předběžné opatření zrušeno, a to bez ohledu na nabytí právní moci. Protože podle § 171 odst. 2 o. s. ř. nebyla-li v usnesení uložena povinnost k plnění, je usnesení, není-li stanoveno jinak, vykonatelné, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhlášeno nebo vyhotoveno. O odkladu vykonatelnosti usnesení rušícího nařízené předběžné opatření rozhodnuto nebylo. Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1708/2011, předběžné opatření, které bylo zrušeno proto, že osvědčená skutečnost, z níž soud při jeho nařízení vycházel, byla později prokázána jinak, a že proto nemělo být vůbec vydáno, nemůže mít žádné právní účinky a je třeba na ně nahlížet, jako kdyby nikdy nebylo nařízeno Rozhodnutí o jeho zrušení má účinky ex tunc, jak již uzavřel odvolací soud ve svém usnesení ze dne 19. 10. 2022, č. j. 126 Co 102/2022-312, bod č. 14 odůvodnění. 25. Za situace, kdy místem obvyklého pobytu dětí je Francouzská republika, kde i ve školním roce 2022 /2023 řádně pokračují v plnění povinné základní školní docházky, je nadbytečné zabývat se absencí dětí ve škole v České republice. Matka nijak lstivě a svévolně neporušila žádné soudní rozhodnutí, pokud děti odvezla do Francie dne 29. 8. 2022. Naopak otec se svým jednáním dne 10. 9. 2022 mohl dopustit mezinárodního únosu dětí, když jejich obvyklý pobyt je ve Francouzské republice a je tak dána mezinárodní pravomoc tamních soudů. Z předběžného opatření základní školy o přijeté dětí k základnímu vzdělávání nelze nijak dovozovat jejich povinnost do této školy docházet. Jejich povinná základní školní docházka je řádně zajištěna ve Francii a je jen administrativní záležitostí, jak bude tato otázka řešena z pohledu § 38 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 26. Soud prvního stupně nesprávně rozhodl o náhradě nákladů řízení o předběžném opatření, neboť toto dílčí řízení je součástí již otcem zahájeného řízení ve věci samé o neshodě rodičů o určení školy nezletilých, proto odvolací soud změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadené usnesení v závislém výroku VI. tak, že o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně o předběžném opatření se nerozhoduje. 27. Protože rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku I. až IV. je věcně správné, odvolací soud je v tomto rozsahu podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 28. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť o ní rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé, kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), včetně náhrady nákladů řízení o předběžném opatření před soudem prvního stupně. 29. Pro úplnost odvolací soud odkazuje na bod č. 34 svého usnesení ze dne 19. 10. 2022, č. j. 126 Co 101/2022-307, k rozhodování o náhradě nákladů řízení ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 30. prosince 2022 JUDr. Kateřina Burešová v. r. předsedkyně senátu