ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a Mgr. Daniely Jandové ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] zastoupený kolizním opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] dítěte rodičů: [anonymizována dvě slova], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení souhlasu otce se změnou mateřské školy a trvalého pobytu nezletilého, o stanovení dohledu, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 5. 2022, č. j. 42 P 456/2021-644 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. V řízení o neshodě rodičů je otec povinen zaplatit matce na plné náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 146 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce matky. III. V řízení o stanovení dohledu žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně rozhodl v záhlaví citovaným rozsudkem tak, že nahrazuje souhlas otce s tím, aby nezletilý byl odhlášen z Mateřské školy, [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a aby byl přihlášen k předškolnímu vzdělávání do [anonymizováno 5 slov] [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace, [IČO], sídlem [adresa]), místem trvalého pobytu nezletilého se určuje adresa [adresa]), návrh rodičů na stanovení dohledu nad nezletilým se zamítá (výrok III.), v řízení o neshodě rodičů je otec povinen zaplatit matce náhradu nákladů řízení ve výši 7 633,03 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce matky (výrok IV.) a v řízení o stanovení dohledu žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že nezletilý [jméno] byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. 1. 2021, č. j. 0 P 238/2020-175, svěřen do péče matky, otci bylo stanoveno výživné a byl mu upraven styk s nezletilým, kdy k jeho předávání dochází prostřednictvím školského zařízení, které nezletilý navštěvuje. Rodiče ukončili společnou domácnost 17. 6. 2020, kdy se matka odstěhovala do [obec], kde si pořídila nové bydlení. Do té doby rodina žila v [obec], kde nezletilý navštěvoval Mateřskou školu, [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 3. 2021, č. j. 0 P 238/2020-225, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2021, 18 Co 108/2021-328, byl zamítnut návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým by matce bylo zakázáno měnit nezletilému bydliště, trvalý pobyt a školské zařízení bez předchozí dohody s otcem. Řízení o neshodě rodičů ve věci určení mateřské školy a trvalého pobytu nezletilého ve věci samé bylo k návrhu matky zahájeno dne 12. 5. 2021 Nezletilý [jméno] nebyl pro nesouhlas otce odhlášen z mateřské školy v [obec a číslo] a byl od 1. 3. 2021 přijat k předškolnímu vzdělávání v [anonymizováno 5 slov] [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace, [IČO], sídlem [adresa], s čímž otec nesouhlasí. Otec po ukončení styku s ním dle soudního rozhodnutí nepředával nezletilého do mateřské školy v [anonymizováno], proto bylo k návrhu matky usnesením ze dne 11. 1. 2022, č. j. 42 P 456/2021-542, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2022, č. j. 126 Co 22/2022-563, nařízeno předběžné opatření, kterým bylo otci uložen předávat nezletilého k předškolnímu vzdělávání do školského zařízení v [anonymizováno], které navštěvuje. Nezletilý byl v mateřské škole v [obec a číslo] zařazen do programu„ Český jazyk pro děti s odlišným mateřským jazykem“. V období od 1. 9. 2021 do 3. 5. 2022 se nezletilý [jméno] účastnil předškolního vyučování v zařízení v [obec a číslo] celkem pětkrát. Lékařským vyšetřením v únoru 2022 bylo zjištěno, že nezletilý [jméno] trpí řečovou opožděností bez sluchové vady v důsledku multilingvismu a proto byl předán do logopedické péče. Mezi rodiči panují neshody ohledně předávání nezletilého, neinformují se vzájemně o věcech týkajících se jejich syna, jejich vztahy jsou vyhrocené, úroveň komunikace rodičů není věcná, matka také spolupracovala s organizací [jméno], neboť otec byl často agresivní pod vlivem alkoholu. Matka podezřívala otce, že byl se synem bez jejího souhlasu v Itálii. Otec naopak spatřuje na straně matky nedostatky v péči o syna ve vztahu k jeho řečovým problémům. Otec jednou vezl syna automobilem bez autosedačky. 3. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc za použití § 877 odst. 1 a 2, § 925 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) tak, že vztahy mezi rodiči jsou problematické stejně jako v době jejich rozchodu, komunikace mezi nimi nefunguje. Matka si pro neshody a agresivní chování otce zajistila nové bydlení v levnější lokalitě v dostupné vzdálenosti, kdy otec není nijak krácen na svém právu stýkat se s nezletilým synem. Z důvodu jazykové bariéry jsou řečové schopnosti nezletilého opožděné. V mateřské škole v [anonymizováno], kde je nezletilý spokojený, se mu věnují i přes absenci speciálního programu, kdy uvedený hendikep lze překonat i jinými prostředky. Do pražské mateřské školy nezletilý dochází minimálně, je zapotřebí při její návštěvě, aby se vždy adaptoval a znovu začleňoval do kolektivu. Do mateřské školy v [anonymizováno], která se nachází v místě jeho bydliště, dochází pravidelně a po delší dobu. Proto je v zájmu nezletilého, aby navštěvoval mateřskou školu v místě svého bydliště a tomuto místu odpovídala i adresa evidovaného trvalého pobytu. Vztahy mezi rodiči nejsou dobré. Skutečnost, že otec jednou vezl nezletilého bez autosedačky, byla excesem, pro který není důvodu stanovit nad výchovou nezletilého dohled. Rovněž není důvodem k přijetí výchovného opatření pobyt otce s nezletilým na dovolené v Itálii. Stanovení dohledu nijak nezlepší vztahy rodiči. Matka byla v řízení o neshodě rodičů zcela procesně úspěšná, proto jí byla přiznána za toto řízení plná náhrada nákladů. V řízení o stanovení dohledu bylo ohledně náhrady nákladů řízení rozhodnuto s ohledem na jeho charakter. 4. Proti tomuto rozsudku podal otec odvolání, které odůvodnil tím, že nezletilý [jméno] má zásadní komunikační problém v českém jazyce. V mateřské škole v Praze, kam docházel, mají speciální program pro cizince, avšak v mateřské škole v [obec] takovou individuální péči nezletilému neposkytují. Nezletilý potřebuje speciální péči, aby si mohl osvojit jazykové dovednosti v českém jazyce, které jsou nezbytné pro jeho nástup do základní školy. V důsledku jazykové bariéry si nezletilý hraje sám, do kolektivu se nijak nezapojuje. Dovednosti nezletilého se po změně mateřské školy zhoršily. Jednoměsíční návštěva logopedie nepomůže tento hendikep odstranit. Speciálně-pedagogické vyšetření u nezletilého zjistilo řečovou nezralost. V zájmu nezletilého je, aby navštěvoval předškolní vzdělávání v Mateřské škole, [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Proto otec navrhl odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek v části nahrazující jeho souhlas se změnou mateřské školy změnil tak, že návrh se zamítá, a ve zbývajícím rozsahu jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Matka k podanému odvolání uvedla, že příčinou neshody mezi rodiči jsou vyhrocené vztahy, kdy otec se nesmířil s rozpadem vztahu. Matka otce o změně bydliště a mateřské školy nezletilého informovala, ten nijak nereagoval. Se změnami se však vnitřně nesmířil a proto má neustálou snahu měnit nezletilému jeho bydliště, trvalý pobyt a školské zařízení. Otec odmítá s matkou jakkoliv komunikovat. Nezletilý [jméno] navštěvuje stávající školské zařízení již 1,5 roku, kde je s ním pracováno individuálně. Matka s nezletilým dochází na logopedii, přičemž otec tuto její snahu jen bojkotuje. Proto navrhla odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení, včetně nákladů za vyjádření k odvolání otce ze dne 9. 6. 2021 v řízení o předběžném opatření. 6. Kolizní opatrovník navrhl napadený rozsudek potvrdit. 7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a podle § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání otce není důvodné. 8. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 9. Nejprve se odvolací soud zabýval otázkou mezinárodní pravomoci českých soudu, neboť se jedná o věc s cizím prvkem, když nezletilý je státním občanem Moldavské republiky, matka je státní občankou Ukrajiny a otec je státním občanem Rumunska a Moldavské republiky, přičemž všichni mají bydliště na území České republiky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 200/2009). Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Při konkurenci Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen„ Nařízení Brusel II bis“), které se podle jeho čl. 1 písm. b) na přezkoumávanou věc vztahuje, je jeho aplikace vyloučena podle čl. 59 odst. 1, neboť Moldavská republika, jejímž státním občanem je nezletilý a k tomu státu tedy vykazován nejsilnější cizí prvek, není členským státem Evropské unie. Stejně tak se neužije Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (141/2001 Sb. m. s.), neboť Moldavská republika není jejím smluvním státem. Dále je její užití vyloučeno čl. 61 písm. a) Nařízení Brusel II bis vzhledem k místu (obvyklého) bydliště nezletilého a podle teorie mezinárodního práva soukromého a procesního má dvoustranná mezinárodní smlouva přednost před smlouvou mnohostrannou. Proto se užije Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhl. č. 95/1983 Sb. (dále jen„ Smlouva“), a to podle sdělení č. 81/2009 Sb. m. s. k platnosti dvoustranných mezinárodních smluv ve vztazích mezi Českou republikou a Moldavskou republikou. 10. Podle čl. 30 odst. 1 a 3 Smlouvy právní vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území dítě trvale žije (odst. 1); k rozhodování o právních vztazích mezi rodiči a dětmi je dána pravomoc soudů smluvní strany, jejíž právní řád se použil podle odstavců 1 a 2 (odst. 3). 11. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že vzhledem k místu bydliště nezletilého [jméno] je dána mezinárodní pravomoc českých soudů a rozhodným (hmotným) právem je české právo za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS). 12. Odvolací soud vyšel ze soudem prvního stupně správně zjištěného skutkového stavu, jak je zřejmé z obsahu soudního spisu a shrnuto v bodě č. 2 odůvodnění tohoto rozsudku shora, přičemž lze též odkázat na body č. 6 až 29. odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolací soud doplnil dokazování podle § 213a odst. 1 o. s. ř. a § 28 odst. 1 z. ř. s. s ohledem na odvolací námitky a časový odstup od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně. 13. Ze zprávy Základní školy a Mateřské školy [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace, ze dne 9. 9. 2022 odvolací soud zjistil, že nezletilý [jméno] navštěvuje zařízení od 1. 3. 2021, kdy během docházky došlo ke zlepšení v oblasti českého jazyka. Již porozumí pokynům, odpovídá na otázku, vyjádří vlastní potřeby, interpretuje báseň nebo píseň. Slovní zásoba je přiměřená jeho věku. Na základě doporučení školského poradenského zařízení má nezletilý opatření 3. stupně s individuálním vzdělávací plánem pro období 3/ 2022 – 8/2023. Byl mu přidělen asistent pedagoga v rozsahu 30 hodin týdně. Je také zařazen do programu opatření pro děti s odlišným mateřským jazykem. Spolupráce s matkou je dobrá. 14. Z informací o zápisu do Základní školy a Mateřské školy [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace, pro školní rok 2022 /2023 odvolací soud zjistil, že pro daný školní rok do tohoto školského zařízení budou přijaty tři děti, které pobývají v České republice v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Podmínkou přijetí je dosažení věku 5 let k 31. 8. 2022. 15. Ze zprávy speciální pedagožky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 9. 2022 odvolací soud zjistil, že u nezletilého [jméno] byla provedena speciálně-pedagogická diagnostika rozvoje schopností. Neverbální aktivity se daří dobře, nezralost se projevovala v oblasti motorické a verbální. Nezletilý potřebuje podporu v rozvoji motoriky, zejména její jemné složky (ruce, oči, mluvidla). Nezletilého nejvíce znevýhodňuje řečová nezralost. Čeština, ač se zde narodil, není jeho rodným jazykem, což může být hlavním důvodem pro nedostatky v mluveném projevu. Lexikálně-sémantická rovina, stejně tak úroveň vyjadřování, jsou značně nezralé. Nezletilý nemá příliš rozvinutou slovní zásobu. Morfologicko-syntaktická rovina též vázne. Jako nezbytná se jeví pravidelná, soustavná a dlouhodobá péče. Kromě cílené podpory rodičů, kterým bylo doporučeno mluvit s nezletilým v českém jazyce, bude potřebná podpora mateřské školy, neboť v předškolním roce je kladen důraz na percepčně-motorický rozvoj dítěte. Během vyšetření byl přítomen psychomotorický neklid u nezletilého, jehož pozornost se rychle vytrácela. Nezletilý byl vyšetřen na žádost otce, s výsledky vyšetření byli seznámeni oba rodiče. 16. Z logopedické zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 25. 8. 2022 odvolací soud zjistil, že toho dne byl nezletilý [jméno] vyšetřen na logopedii, kam dochází od dubna 2022 v přítomnosti matky. Zpočátku byl jeho řečový vývoj výrazně se opožďující s výraznými výkyvy v chování, strachy a úzkostmi. Kontakt zpočátku negoval, postupně se začal ochotněji zapojovat do aktivit a pracovat. Řečový projev se výrazně rozšířil, převažují podstatná jména a slovesa, zapojuje i ostatní slovní druhy. Otázkám rozumí někdy s obtížemi, orientuje se v jednodušších zadáních. Má aktivní slovník s neznalostí některých slov, vypůjčuje si výrazy z jiných slovníků, hojné jsou ruské výrazy. Sluchová percepce je ještě nevyspělá. Vyšetřením bylo zjištěno opoždění řečového vývoje na podkladě multilingvismu s pravděpodobnou vývojovou dysfázií. Matka byla instruována. Nezletilý se postupně do logopedické péče začlenil, je patrný výraznější pokrok. Nezletilý má jazykový input ve čtyřech jazycích, kdy matka je [anonymizováno], otec [příjmení], češtinu nezletilý užívá ve školském zařízení a mezi vrstevníky a ruský jazyk je mu znám z televize a pohádek. Proto je vhodné podporovat český jazyk čtením pohádek a vyprávěním. 17. Skutkový stav po doplnění dokazování s ohledem na odvolací námitky a plynutí času doznal dílčích změn a odvolací soud dospěl nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně k závěru, že nezletilému [jméno] byl v březnu 2022 přidělen asistent pedagoga a na základě vyšetření školského poradenského zařízení má nezletilý individuální vzdělávací plán s opatřeními 3. stupně. Důvodem je jazyková bariéra, kdy čeština není jeho rodným jazykem, a rovněž odlišné chování, které bylo patrné při zahájení logopedické péče (výkyvy v chování, úzkosti) a při vyšetření speciální pedagožkou (psychomotorický neklid, klesající tendence pozornosti). Nezletilý [jméno] vyrůstá ve vícejazyčném prostředí, kdy matka je [anonymizováno], otec [příjmení], nezletilý se narodil v České republice, kde česky komunikuje v mateřské škole, a s ruštinou je v kontaktu prostřednictvím televize. Od vyhlášení napadeného rozsudku nezletilý navštěvuje pouze mateřskou školu v Kladně, kde je nyní zařazen do programu pro děti s odlišným mateřským jazykem. V aktuálním školním roce měly být do této mateřské školy přijaty celkem 3 děti předškolního věku ukrajinské národnosti. Speciálně-pedagogickým vyšetřením byla zjištěna nezralost nezletilého v motorické a verbální oblasti, nemá příliš rozvinutou slovní zásobu. Rodičům byla doporučena cílená podpora nezletilého, komunikace s ním v českém jazyce a je nutná také potřebná podpora mateřské školy, neboť nezletilý je předškolák. Avšak u nezletilého došlo k výraznému pokroku v oblasti českého jazyka, a to jak v průběhu docházky do mateřské školy v Kladně, tak při návštěvě logopedie. Řečový projev se výrazně rozšířil, otázkám porozumí s menšími obtížemi, má aktivní slovník s neznalostí některých slov, vypůjčuje si výrazy z jiných slovníků, neboť má jazykový vstup ve čtyřech řečech Logopedickým vyšetřením bylo zjištěno opoždění řečového vývoje na podkladě multilingvismu s pravděpodobnou vývojovou dysfázií. Na logopedii nezletilý dochází s matkou, spolupráce je dobrá, byla doporučena podpora českého jazyka, k níž byla matka instruována. Otec se nijak na logopedické péči nepodílí. 18. Podle § 866 o. z. Pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte. 19. Podle § 867 odst. 1 a 2 o. z. Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit (odst. 1). Není-li podle zjištění soudu dítě schopno informace náležitě přijmout nebo není-li schopno vytvořit si vlastní názor nebo není-li schopno tento názor sdělit, soud informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zájmy dítěte ochránit, s tím, že se musí jednat o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte; o dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost (odst. 2). 20. Podle § 875 odst. 1 a 2 o. z. rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte (odst. 1). Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit; to neplatí, není-li dítě schopno sdělení náležitě přijmout nebo není schopno vytvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor rodičům sdělit. Názoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu (odst. 2). 21. Podle § 876 odst. 1 o. z. rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě. 22. Podle § 877 odst. 1 a 2 o. z. nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče (odst. 1). Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte (odst. 2). 23. Podle § 925 odst. 1 písm. b) o. z. vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, a neučiní-li tak orgán sociálněprávní ochrany dětí, může soud stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště dítěte. 24. V otázce neshody rodičů soud prvního stupně rozhodl správně, s jeho závěry se odvolací soud zcela ztotožňuje a odkazuje na obsah bodu č. 34 odůvodnění napadeného rozsudku, jak je také shrnut v bodě č. 3 odůvodnění tohoto rozsudku shora. 25. V posuzované věci nebylo vedeno řízení o neshodě rodičů ohledně bydliště nezletilého, proto odvolací soud vycházel z té skutečnosti, že bydliště nezletilého [jméno] je v [anonymizováno]. Bylo prokázáno, že nezletilý se v matkou vytvořeném prostředí v novém místě bydliště plně integroval. Nezletilý navštěvuje v místě bydliště mateřskou školu, kde se mu líbí. Má rovněž zajištěnu potřebnou péči související s jeho opožděným řečovým vývojem, kdy příčinou toho není sluchová vada nebo jiné postižení, nýbrž vícejazyčné prostředí, v němž od narození vyrůstá. 26. Rozhodování soudu o místu výkonu povinné školní docházky dítěte se zpravidla musí opírat o jiná kritéria, než rodiči subjektivně vnímanou„ kvalitu“ té které základní školy. Takovými kritérii jsou zejména bydliště dítěte a to, který z rodičů se bude převážně podílet na každodenní přípravě dítěte do školy (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 22 Co 192/2020, publikovaný v ASPI ID: JUD708989CZ). 27. Výše citovaný judikatorní závěr lze přiměřeně aplikovat i na předškolní vzdělávání. Bylo prokázáno, že nezletilý [jméno] má v mateřské škole v [anonymizováno], kterou navštěvuje více než 1,5 roku, zajištěnu veškerou péči a podporu, kterou potřebuje v souvislosti s u něj přítomnou řečovou opožděností. Nebylo prokázáno tvrzení otce, že by se jeho schopnosti v tomto směru docházkou do mateřské školy v [anonymizováno] zhoršily. Příčinou řečové opožděnosti nezletilého je vícejazyčné prostředí, ve kterém vyrůstá. Proto jak logopedka, tak speciální pedagožka doporučily cílenou péči a podporu nezletilého v českém jazyce, s čímž byli oba rodiče seznámeni. Kromě odpovídající podpory od mateřské školy, kterou nezletilý [jméno] navštěvuje, se mu jí dostává od matky, která s ním dochází na logopedii a spolupracuje. Naopak otec je v této oblasti zcela nečinný a má snahu tyto úkoly přenést na třetí osoby, zejména mateřskou školu, a proto prosazuje předškolní docházku nezletilého do původního zařízení. Otec tímto postojem však jen prezentuje svůj negativní vztah k matce a jedná tak v rozporu se zájmy nezletilého, který by tak měl dojíždět do mateřské školy desítky kilometrů denně. Není žádného opodstatněného důvodu, pro který by měl nezletilý navštěvovat předešlé školské zařízení. Jediným argumentem otce byla účast nezletilého ve speciálním programu českého jazyka pro cizince. V mateřské škole v [anonymizováno] je nezletilý do takového programu již také zařazen, neboť škola plánovala přijmout další předškoláky ukrajinské národnosti. Významnou skutečností je také přidělení asistenta pedagoga nezletilému, a to na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny. 28. Ve vztahu k neshodě rodičů ohledně trvalého pobytu nezletilého a (ne) stanovení dohledu otec neuplatnil žádný odvolací důvod, to však nebrání odvolacímu soudu, aby napadené rozhodnutí přezkoumal (§ 28 odst. 3 z. ř. s.). Odvolací soud však neshledal žádné vady řízení, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí soudu nebo jeho nepřezkoumatelnost či jiný nedostatek, pro který by bylo namístě napadené rozhodnutí v tomto rozsahu zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, jak navrhoval otec. 29. Otázka místa trvalého pobytu je významná z pohledu určení spádové základní školy ve smyslu § 36 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve které žák plní povinnou základní školní docházku, nezvolí-li rodiče jiné školské zařízení. Je v souladu se zájmy nezletilého, aby navštěvoval základní školu v místě svého bydliště, proto je zapotřebí, aby na adrese svého bydliště měl evidován také trvalý pobyt ve smyslu předpisů správního práva. 30. Proto soud prvního stupně rozhodl zcela správně, pokud nahradil souhlas otce se změnou adresy trvalého pobytu nezletilého. 31. Názor nezletilého [jméno] v soudním řízení nebyl zjišťován v souladu s § 867 odst. 2 a contrario, § 875 odst. 2 věty první část za středníkem o. z., a to s ohledem na věk nezletilého, který před rozhodnutím odvolacího soudu dovršil [anonymizováno] let. V tomto věku nemá dítě takové schopnosti vytvořit si názor na specifika ovlivňující jeho předškolní vzdělávání (logopedická péče, speciálně-pedagogická péče, přidělení asistenta pedagoga, způsob a metody osvojení si českého jazyka) a otázku místa trvalého pobytu. Nadto zprávami školského zařízení a odborníků, které nezletilý [jméno] navštěvuje, bylo zjištěno, že se mu v mateřské škole v [anonymizováno] líbí, je spokojený a dělá pokroky. 32. Ohledně uložení výchovného opatření, soud prvního stupně zcela správně zamítl návrh na stanovení dohledu, neboť k tomu nejsou splněny podmínky ve smyslu § 925 odst. 1 písm. b) o. z., přičemž lze odkázat na přiléhavé zdůvodnění uvedené soudem prvního stupně v bodě č. 35. 33. Soud prvního stupně správně rozhodl také o náhradě nákladů řízení, kdy lze odkázat na bod č. 36 odůvodnění napadeného rozsudku. Řízení ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout (§ 466 odst. 1 písm. j) z. ř. s.), lze zahájit pouze na návrh (§ 13 odst. 1 věta první, § 468 odst. 1 z. ř. s.). Ustanovení § 23 z. ř. s. o náhradě nákladů řízení se použije pouze na řízení, která lze zahájit bez návrhu, a ve věcech statusových věcech manželských a partnerských. Proto je třeba použít ustanovení § 142 a násl. o. s. ř., jak správně učinil soud prvního stupně a který také bezchybně vypočetl výši náhrady nákladů řízení přiznané matce vůči otci. Pokud matka žádala náhradu nákladů za řízení o předběžném opatření před zahájením řízení ve věci samé, nebylo možné ji vyhovět. O náhradě nákladů za tuto část řízení měl rozhodnout podle § 151 odst. 1 o. s. ř. Obvodní soud pro Prahu 4, resp. Městský soud v Praze. 34. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 35. Ve vztahu k náhradě nákladů odvolacího řízení ve věci neshody rodičů odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., kdy matka byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto jí vůči otci náleží plná náhrada. Její náklady odvolacího řízení sestávají z odměny advokáta za zastupování ve výši 2 x 1 000 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bod 3., § 9 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu; paušální náhrady hotových výdajů 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 546 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. celkem 3 146 Kč, které odvolací soud uložil otci zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.) k rukám zástupce matky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 36. O náhradě nákladů odvolacího řízení ve věci stanovení dohledu odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s., neboť neshledal žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora. Praha 21. září 2022 JUDr. Kateřina Burešová v. r. předsedkyně senátu