USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Kasíkové a soudců JUDr. Evy Kratzerové a JUDr. Václava Nekoly ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] sídlem [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo], [příjmení] [jméno], Maltská republika zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti povinnému: [osobní údaje povinného] posledně bytem [adresa], Slovenská republika posledně bytem v ČR [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o exekuci o odvolání [jméno] [příjmení], narozené 18. 4. 1961, bytem [adresa], Slovenská republika, proti usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], ze dne 3. 8. 2022, č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 17366/17-78 takto: Usnesení soudního exekutora se mění tak, že se exekuční řízení pro vymáhání částky přesahující 4 824,41 Eur zastavuje a v řízení bude dále pokračováno s právní nástupkyní původního povinného [jméno] [příjmení], narozenou 18. 4. 1961, bytem [adresa], Slovenská republika. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] [anonymizováno] (dále jen soudní exekutor), rozhodl usnesením ze dne 3. 8. 2022, č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 17366/17-78, že do řízení vstupuje na místo povinného [jméno] [příjmení], [datum narození], [adresa]. 2. Soudní exekutor vyšel ze zjištění, že povinný zemřel a do řízení na místo povinného vstoupila [jméno] [příjmení], přičemž o právním nástupnictví bylo rozhodnuto v řízení o pozůstalosti pod sp. zn. 17 D /88/2021, které vedla soudní komisařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pověřená Okresním soudem Rimavská Sobota. 3. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání [jméno] [příjmení] s tím, že za zemřelého povinného nebyla provdána a na základě toho nemíní platit jeho dluhy. Povinný měl v Čechách zákonnou manželku a děti, kteří po něm dědily. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, subjektem oprávněným jej podat, je přípustné, obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 204, § 205 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád). Podle § 254 odst. 8 o.s.ř. odvolací soud k projednání odvolání nenařizoval jednání. 5. Ze spisu soudního exekutora vedeného pod sp. zn. [číselný identifikátor exekutora] EX 17366/17 se podává, že Okresní soud Praha-východ pověřil dne 11. 8. 2017, pod č. j. 28 EXE 2176/2017-10 vedením exekuce soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], k vymáhání pohledávky ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem za období od 30. 1. 2009 do 5. 2. 2010 ve výši 1 590 Kč a s náklady nalézacího řízení ve výši 1 368 Kč, podle vykonatelného rozsudku, který vydal Okresní soud v Mělníku dne 30. 3. 2017, č. j. 9 C 2/2017 – 68 a k vymáhání nákladů exekuce a nákladů oprávněné. V exekuci nebylo vymoženo ničeho. Ke dni 26. 8. 2022 činil vymáhaný nárok oprávněného 18 489 Kč a náklady exekuce 7 526 Kč, celkem 26 015 Kč. 6. Z usnesení Okresného súdu Rimavská Sobota ze dne 16. 12. 2021, č. j. 17D/88/2021-21, které nabylo právní moci dne 16. 12. 2021, plyne, že povinný [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. Všeobecná cena dědictví zůstavitele byla určena částkou 5 524,41 Eur (zůstatek na účtu a podíl na nemovitých věcech v katastrálním území Lenartovce), výše dluhů zůstavitele částkou 700 Eur (náklady spojené s pohřbem a úpravou hrobového místa) a tak čistá hodnota dědictví byla určena částkou 4 824,41 Eur. Dále bylo potvrzeno, že dědictví nabyla jediná dědička [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa]. Podle odůvodnění usnesení zůstavitel zemřel svobodný, bezdětný, rodiče a bratr jej předemřeli. Dědičkou ze zákona se tak stala družka zůstavitele [jméno] [příjmení], která dědictví neodmítla, byla způsobilá dědit a započítání na dědický podíl nepřipadalo do úvahy. 7. Ze sdělení Okresního soudu Praha-východ ze dne 23. 7. 2021, č. j. 22 Nc 128/2022-17, má odvolací soud za prokázané, že dědické řízení po zůstaviteli nebylo u Okresního soudu Praha-východ vedeno. Z úmrtního listu vyplývá, že jmenovaný zemřel dne 13. 10. 2021 v Rimavské Sobotě, Slovenská republika a dědické řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Rimavské Sobotě pod sp. zn. 17 D 88/2021. 8. Z lustrace povinného prostřednictvím základních registrů ke dni 31. 7. 2017 vyplývá, že povinný byl ženatý a jeho manželkou byla [jméno] [příjmení], [datum narození]. 9. Podle § 36 odst. 3 exekučního řádu proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. 10. Podle § 36 odst. 4 exekučního řádu přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu. 11. Podle § 107 odst. 1 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. 12. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen Nařízení o dědictví) jsou soudy členského státu, na jehož území měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti, příslušné 13. Podle čl. 39 Nařízení o dědictví rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v ostatních členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení. 14. Podle čl. 21 odst. 1 Nařízení o dědictví nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro dědění jako celek právo státu, ve kterém měl zůstavitel svůj obvyklý pobyt v době smrti. 15. Podle § 470 zákona č. 40/1964 Z.z., občianského zákonníka Slovenské republiky dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. 16. V exekučním řízení se omezení odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele musí promítnout již při rozhodování o procesním nástupnictví povinného, nikoliv až při rozhodování o zastavení exekuce. V exekučním řízení je totiž nutné zkoumat podmínky řízení, a proto v rozsahu té části věřitelovy pohledávky, za níž dědic s ohledem na cenu nabytého dědictví neodpovídá, nemá zůstavitel (povinný) procesního nástupce, a i zde platí, že neumožňuje-li povaha věci pokračovat v exekučním řízení o celé pohledávce, soud podle § 107 odst. 5 věty první o. s. ř. zastaví řízení v takovém rozsahu, v jakém dědic za dluh neodpovídá. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2213/2015, sp. zn. 26 Cdo 3549/2015 a sp. zn. 20 Cdo 1504/2018). 17. V souladu s Nařízením o dědictví proběhlo dědické řízení po zemřelém povinném před slovenským soudem, neboť povinný zůstavitel měl v době smrti svůj obvyklý pobyt v obci [anonymizováno]. Před českým soudem tak dědické řízení (správně) vedeno nebylo. České justiční orgány jsou pak rozhodnutím vydaným slovenským soudem v dědickém řízení vázány, a to i v tomto exekučním řízení, protože dědická rozhodnutí vydaná v jiném členském státu Evropské unie jsou uznávána na území České republiky bez dalšího. 18. Odvolatelka ve svém odvolání brojí proti tomu, aby nastoupila do zde vedeného exekučního řízení jako dědička zemřelého povinného. Odmítá plnit za povinného jeho dluh, protože za něj nebyla provdána, povinný byl ženatý a měl děti, které společně s manželkou dědily. Z provedeného dokazování se však tyto závěry tvrzené odvolatelkou nepodávají. Z usnesení Okresného súdu Rimavská Sobota naopak plyne, že dědické řízení proběhlo na Slovensku s jedinou dědičkou, a to odvolatelkou. Manželka ani děti zůstavitele nebyly v dědickém řízení zjištěni (když dědička zjevně pověřené notářce informaci o nich neposkytla), avšak tato skutečnost nemá žádný vliv na odpovědnost odvolatelky za dluhy zůstavitele. Odvolatelka jako jediná dědička dědictví neodmítla, zdědila movitý i nemovitý majetek zůstavitele a odpovídá tak za jeho dluhy. 19. Z citované právní úpravy plyne, že dluhy zůstavitelky přecházejí na dědice v rozsahu stanoveném příslušnými ustanoveními občanského zákoníku Slovenské republiky, když povinný měl v době smrti svůj obvyklý pobyt na území Slovenské republiky. Odpovědnost dědičky za dluhy zůstavitele se tak řídí slovenským právem. Podle slovenské právní úpravy platné ke dni úmrtí povinného dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. 20. S ohledem na to, že dědička odpovídá za dluhy povinného maximálně do výše ceny nabytého dědictví, tedy do částky 5 524,41 Eur a dále bylo prokázáno, že dluh na nákladech pohřbu ve výši 700 Eur (který předchází ostatním dluhům) byl již uhrazen, celkem tak exekuce může být vedena pro částku 4 824,41 Eur. Ve zbývajícím rozsahu musí být exekuční řízení podle § 107 o.s.ř. zastaveno, když dědička netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila i jiné dluhy zemřelého povinného (než náklady pohřbu) a ani z dědického rozhodnutí taková skutečnost nevyplývá. 21. Za tohoto stavu tedy soudní exekutor postupoval správně, když vydal napadené usnesení, neboť exekuce bude dále vedena na straně povinné s označeným účastníkem – [jméno] [příjmení] jako dědičkou povinného zůstavitele. Soudní exekutor však chyboval, když v usnesení neurčil, v jakém rozsahu dědička za dluh zůstavitele odpovídá (zřejmě jen proto, že vymáhaný dluh prozatím nedosahuje výše, za jakou dědička za dluhy odpovídá). 22. Nezaplatí-li dědička dluh dobrovolně, přistoupí soudní exekutor k exekuci jejího majetku. Ke dni 26. 8. 2022 zůstal v exekuci nevymožen nárok (včetně nákladů exekuce) v celkové výši 26 015 Kč, který ale dále narůstá o přiznaný úrok běžící do zaplacení jistiny. Nevymůže-li soudní exekutor dříve celý vymáhaný nárok, pak s ohledem na přirůstající úrok ustane v provádění exekuce nejpozději poté, kdy celková částka včetně nákladů exekuce vymožená na dědičce dosáhne 4 824,41 Eur přepočtených na Kč podle aktuálního měnového kurzu. 23. Závěrem je třeba zmínit, že pověřený soudní exekutor může v rámci vedené exekuce postihovat jen majetek nacházející se na území České republiky. Oprávněná však může podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) zahájit exekuční řízení ve Slovenské republice, a to i paralelně s exekučním řízením vedeným v České republice. Předtím však požádá Okresní soud v Mělníku, jehož rozsudek je vykonáván, o vydání osvědčení podle čl. 53 Nařízení Brusel I bis. 24. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a změnil napadené rozhodnutí tím, že doplnil rozsah, ve kterém dědička odpovídá za vymáhaný dluh, a v převyšujícím rozsahu exekuční řízení zastavil. 25. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť o nich rozhodne, respektive jejich výši určí a vymůže příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutorka podle § 87 a následujících exekučního řádu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze podat dovolání. Praha 12. září 2022 JUDr. Martina Kasíková, v. r. předsedkyně senátu