ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Hráchové a soudců Mgr. Miroslava Nováka a JUDr. Jiřího Škopka ve věci manželky: [osobní údaje manželky] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] a manžela: [osobní údaje manžela] zastoupený advokátem [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o rozvod manželství, o odvolání manžela proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 25. října 2021, č. j. 18 C 137/2020-133, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Výrokem I. v záhlaví označeného rozsudku rozhodl Okresní soud v Kolíně (dále jen„ soud prvního stupně“) tak, že se manželství [příjmení] [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], uzavřené dne 6. 6. 2009 před [stát. instituce], Slovenská republika, rozvádí. Výrokem II. dále rozhodl, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. 2. Z obsahu spisu vyplývá, že se manželka návrhem podaným soudu prvního stupně dne 10. 6. 2020 domáhala rozvodu manželství, které uzavřeli s manželem dne 6. 6. 2009 před [stát. instituce] ve Slovenské republice. Podaný návrh odůvodnila tím, že u obou účastníků řízení se jedná o manželství první, oba jsou občané Slovenské republiky, manželce bylo uděleno povolení k trvalému pobytu v České republice a jejich poslední společné bydliště bylo na adrese [ulice a číslo], [část obce]. Uvedla dále, že z manželství účastníků se narodilo jedno dítě, a to dne [datum] dcera [jméno] [příjmení]. Vylíčila dále, že manželství účastníků bylo zpočátku spokojené, později začaly mezi manžely vznikat názorové neshody, zejména v otázce podílení se na zajištění potřeb rodiny a způsobu trávení volného času. Manžel byl od měsíce října 2015 v dlouhodobé pracovní neschopnosti a od 30. 6. 2017 je nezaměstnaný. I tato skutečnost velmi ovlivnila situaci mezi manžely, neboť manžel se stal postupně uzavřený, negativistický a pasivní ve vztahu k čemukoliv, co se týká manželského soužití. Mezi manžely došlo ke vzájemnému odcizení, jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. K návrhu manželky se manžel vyjádřil podáním ze dne 21. 10. 2021 tak, že s rozvodem manželství nesouhlasí a navrhl podaný návrh zamítnout. Poukázal na to, že přestože se během manželství objevily rozpory mezi manžely, nejedná se o nepřekonatelné překážky, které by nutně musely vyústit v rozvod manželství a nejsou naplněny zákonné předpoklady takového rozvodu. Manželé doposud nevyčerpaly všechny možnosti obnovení svých vztahů, když např. nevyužily možnosti odborné pomoci formou rodinné terapie. Manžel je ochoten, zejména s ohledem na nezletilou dceru, obnovit manželské soužití. Uvedl dále, že jsou dány důvody neumožňující rozhodnout o rozvodu manželství účastníků a ty spočívají jednak v zájmu nezletilé dcery [jméno] na zachování manželství a na tom, aby vyrůstala v úplné rodině a dále jsou dány na straně manžela, neboť tomu by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, neboť manžel je z důvodu dlouhodobých zdravotních obtíží v pracovní neschopnosti a je nyní při uspokojování svých základních potřeb zcela odkázán na příjmy manželky. Rozvodem manželství by se ocitl bez jakýchkoliv příjmů, což by mu mimo jiné znemožnilo i adekvátním způsobem pečovat o nezletilou dceru. Manžel se přitom na údajném rozvratu manželství porušením manželských povinností nepodílel. 3. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování ze skutkového zjištění, že manželka a manžel uzavřeli manželství dne 6. 6. 2009 v obci [anonymizována dvě slova], ve Slovenské republice, u obou se jedná o manželství první a oba jsou státními občany Slovenské republiky. Zjistil dále, že z manželství účastníků se narodila dne [datum] dcera [jméno] a poměry nezletilé dcery pro dobu do a po rozvodu manželství rodičů byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 4. 2021, č. j. 0 Nc 29114/2020-141 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2021, č. j. 101 Co 184/2021, který nabyl právní moci dne 10. 8. 2021, a jímž byla nezletilá pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřena do výchovy matky a otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilé od právní moci výroku rozsudku o rozvodu manželství rodičů částkou 1 000 Kč měsíčně. Výslechem manželky a manžela jako účastníků řízení považoval soud prvního stupně za prokázané, že jejich manželství bylo zpočátku spokojené, od roku 2012 se u manžela začaly projevovat problémy s astmatem a chronickými záněty, v říjnu 2015 byl manžel uznán práce neschopným a od uvedené doby se manžel již pracovně neuplatnil. Náklady společného bydlení, jakož i měsíční splátky hypotéky hradila po dobu šesti let ze svého příjmu manželka, od 1. 7. 2021 byly splátky hypotéky na jeden rok odloženy. Problémy mezi manžely nastaly poté, kdy manžel přestal pracovat, začal se věnovat soudním sporům se svým posledním zaměstnavatelem, mezi manžely docházelo k názorovým neshodám v otázce podílení se na zajištění potřeb rodiny, přestali společně trávit volný čas a před dvěma a půl roky se manželé přestaly intimně stýkat. V důsledku nastalého odcizení se manželka v měsíci březnu 2021 s dcerou ze společné domácnosti manželů odstěhovala, od uvedené doby neposkytuje manželovy finanční prostředky a manžel manželce neplatí výživné na nezletilou dceru. Manžel trpí dlouhodobými zdravotními problémy, avšak je schopen výkonu běžných domácích prací, včetně vaření, praní a uklízení. Příjem má pouze z dávek státní sociální podpory, pobírá příspěvek v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení a za léky doplácí částku 800 až 900 Kč za 3 měsíce. O přiznání invalidního důchodu manžel doposud nepožádal. Uvedená skutková zjištění považoval soud prvního stupně za úplná pro rozhodnutí o podaném návrhu a neshledal důvod pro doplnění dokazování. 4. S ohledem na to, že oba manželé jsou státní příslušnici Slovenské republiky, zabýval se soud prvního stupně tím, zda je ve věci dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano, podle jako právního předpisu je třeba postupovat. Dovodil, že jelikož jsou Česká republika i Slovenská republika členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství. Dle Kapitoly I č. l. 1 odst. 1 písm. a) odrážka první nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, se toto nařízení bez ohledu na druh soudu vztahuje na občanskoprávní věci týkající se rozvodu. Dle Kapitoly II. oddílu 1 č. l. III odst. 1 písm. a) odrážka první Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné, jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Protože komunitární právo neupravuje rozhodné právo, aplikoval soud prvního stupně § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvod manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Soud prvního stupně dále dovodil, že dle § 50 uvedeného zákona se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 téhož zákona osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Z uvedených důvodů soud prvního stupně dovodil, že na rozvod manželství účastníků jsou dopadající ustanovení práva Slovenské republiky, neboť manželka i manžel jsou jejími občany. 5. Na zjištěný skutkový stav věci aplikoval soud prvního stupně zákon č. 36/2005 Z.z., o rodině a o změně a doplnění některých zákonů. Dovodil, že podle § 23 téhož zákona může soud manželství na návrh některého z manželů rozvést, jsou-li vztahy mezi manžely tak vážně narušené a trvale rozvrácené, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manžely, a při rozhodování o rozvodu k nim přihlíží. Soud při rozhodování o rozvodu vždy přihlíží k zájmu nezletilých dětí. S odkazem na uvedené ustanovení § 23 zákona č. 36/2005 Z.z. o rodině, soud prvního stupně uzavřel, že vztahy mezi manžely jsou narušené a jejich manželství hluboce a trvale rozvrácené, neboť manželé nevedou společnou domácnost, 2 roky se intimně nestýkají, manželka se ze společné domácnosti účastníků v březnu 2021 odstěhovala a obnovu manželského soužití proto nelze očekávat. Za hlavní příčinu rozvratu manželství shledal dlouhodobé neshody manželů a jejich vzájemné odcizení. 6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal manžel včasné odvolání, kterým uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. (neúplně zjištěný skutkový stav věci), e) o. s. ř. (nesprávná skutková zjištění), a g) o. s ř. (nesprávné právní posouzení věci) a navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, eventuálně změnit tak, že se návrh manželky na rozvod manželství zamítá. V důvodech podaného odvolání poukázal na to, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů učinil chybné skutkové zjištění, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Za stavu, kdy prvoinstanční soud dostatečně nezjistil příčiny údajného rozvratu manželství, nelze bez dalšího uzavřít, že tyto příčiny a důvody nelze odstranit a že je tudíž manželství trvale a hluboce rozvráceno. V argumentaci dále uvedl, že soud prvního stupně neobjasnil po skutkové stránce věc dostatečně a úplně, neboť neprovedl manželem navržené důkazy k otázce jeho zdravotního stavu, zejména za situace, kdy zdravotní stav manžela je mimořádnou okolností svědčící ve prospěch zachování manželství, neboť manžel je materiálně zcela závislý na příjmech manželky. Podáním ze dne 21. 3. 2022 manžel k odvolací argumentaci doplnil, že další důvod zamítnutí návrhu na rozvod manželství spočívá v zájmu nezletilé dcery, která nikdy nebyla dotazována, zda si přeje zachovat stávající rodinné poměry, tedy aby její rodiče nadále vedli společnou domácnost. V této souvislosti nelze pominout, že manžel je po odstěhování manželky ze společné domácnosti vystaven výraznému nebezpečí hmotné nouze, přičemž právě nedostatek finančních prostředků je i důvodem pro omezené možnosti jeho styku s dcerou. 7. V písemném vyjádření k odvolání manžela manželka navrhla rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdit. Uvedla, že prvoinstanční soud učinil na základě provedených důkazů správná skutková zjištění, vyvodil z nich správné právní závěry a z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývají zjištěné příčiny rozvratu manželství. Uvedla dále, že není dána žádná mimořádná okolnost svědčící pro zachování manželství, a to za stavu, kdy manžel od počátku neshod nevyvíjel jakoukoliv aktivitu nebo snahu o zlepšení situace v rodině a manželství, veškerou odpovědnost za nezletilou dceru, domácnost i sebe samého ponechal na manželce, k manželce se často choval hrubě, nejevil zájem o společně strávený čas, veškerý čas a pozornost věnoval vlastním soudním sporům s bývalým zaměstnavatelem, neprojevil ani ochotu neutěšený stav manželství řešit a manželské soužití udržet. Po ztrátě zaměstnání zcela rezignoval nejen na rodinné soužití, ale vůbec na aktivní a produktivní život. Doplnila dále, že rozvod manželství účastníků není v rozporu se zájmy nezletilé dcery, neboť ta se po odstěhování ze společné domácnosti emočně stabilizovala, je spokojená a v rámci předcházejícího opatrovnického řízení se opakovaně vyjádřila, že chce zůstat s matkou. Manžel má možnost se s dcerou stýkat, o což však větší zájem neprojevuje a nevyužívá mnoho z nabízených možností styku. 8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal včas podaným odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., za použití § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a po zopakování části důkazů a doplnění dokazování neshledal podané odvolání důvodné. 9. Za podmínek § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil odvolací soud dokazování posudkem o invaliditě manžela ze dne 8. 11. 2021, ambulantním nálezem [anonymizováno] oddělení [anonymizována dvě slova] nemocnice [územní celek] [anonymizováno] z 11. 8. 2021, lékařskou zprávu – nálezem z 19. 8. 2021, výslechem manžela a manželky jako účastníků řízení a za podmínek § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval důkaz rozsudkem Okresního soudu v Kolíně z 26. 4. 2021, č. j. 0 Nc 29114/2020-141 a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2021, č. j. 101 Co 84/2021-194. 10. Posudkem o invaliditě manžela ze dne 8. 11. 2021 bylo prokázáno, že ten byl vyhotoven posuzující lékařkou [stát. instituce] se závěrem, že u manžela se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jmenovaný je invalidní dle § 39 odst. 1 téhož zákona a jde o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost manžela o 35 %. Den vzniku invalidity byl stanoven na 11. 8. 2021 a posuzovaný je schopen po vzniku invalidity prvního stupně vykonávat výdělečnou činnost jen s poměrně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. Uvedeným posudkem, ambulantním nálezem z 11. 8. 2021 a lékařskou zprávou z 19. 8. 2021 bylo dále prokázáno, že manžel byl vyšetřován a léčen pro četné obtíže, bylo u něj diagnostikováno [anonymizováno 7 slov], je sledován na ORL pro [anonymizována dvě slova], byl vyšetřován pro [anonymizována dvě slova], v srpnu 2021 došlo u jmenovaného k [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dle lékařské zprávy z 19. 8. 2021 není manžel schopen práce v prašném prostředí, v prostředí s chemickými výpary, průvanem, práce při zvedání a manipulaci předmětů a práce jednostranně zatěžující horní končetiny. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 4. 2021, č. j. 0 Nc 29114/2020-141 a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2021, č. j. 101 Co 184/2021-194 bylo prokázáno, že v řízení o úpravu poměrů nezletilé [jméno] [příjmení], narozené 3. 2. 2014, dcery manželky a manžela, zjistil prvoinstanční soud ze zprávy města Kolín jako kolizního opatrovníka, že spor rodičů na nezletilou působí negativně a vztahy mezi rodiči jsou vyhrocené. V průběhu odvolacího řízení odvolací soudem ze zprávy téhož opatrovníka z 20. 7. 2021 zjistil, že s nezletilou [jméno] byl dne 14. 7. 2021 proveden pohovor. Nezletilá uvedla, že se od otce odstěhovaly proto, že se rodiče pořád hádali, otec do matky strkal, hádali se o peníze, o to, kdo ji odvede do školky. Sdělila, že jí vyhovuje, že bydlí jen s matkou, v novém bytě je spokojená, v bytě má vlastní pokoj. Dodala, že když bydlely s otcem, otec spal v jejím dětském pokoji, proto ona spala s matkou a je nyní teď pro ni těžké si odvyknout. Vyjádřila se, že u otce přes noc být nechce, protože dříve a dosud jí říká ošklivé věci o matce. Citovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo dále prokázáno, že dle zprávy Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Příbrami je manžel v evidenci uchazečů o zaměstnání od 19. 7. 2018 dosud a bylo mu předáno 20 informací o volných pracovních místech. Od 24. 9. 2020 je v dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče z důvodu nemoci. 11. Výslechem manžela jako účastníka řízení bylo prokázáno, že od rozhodnutí soudu prvního stupně se v jeho poměrech nic podstatného nezměnilo, s manželkou komunikují pouze v souvislosti s realizací jeho styku s dcerou, k čemuž dochází nepravidelně, neboť s ohledem na zdravotní stav byl nucen omezit v době covidové nákazy kontakty s jinými osobami. S dcerou se však stýká, naposledy asi před 14 dny. Od rozhodnutí soudu prvního stupně manželce nenavrhoval vyhledání odborné pomoci s cílem obnovit jejich soužití a takový návrh neučinila ani manželka. Nadále je veden jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce a jeho jediným příjmem jsou dávky vyplácené úřadem práce v hodnotě asi 8 000 Kč měsíčně, část těchto dávek je vyplácena v hodnotě asi 2 000 Kč ve formě lístků na potraviny. Finanční situaci mu neumožňuje hradit výživné na nezletilou dceru. Proti posudku o invaliditě podal námitky, neboť má za to, že rozsah snížení jeho pracovní schopnosti byl posouzen chybně. Je přesvědčen, že mu zdravotní stav neumožňuje pracovně se uplatnit a zaměstnání si doposud hledal pouze tak, že si četl nabídky volných pracovních míst úřadu práce. Nadále vede proti bývalému zaměstnavateli 4 soudní spory, krom jiného se také domáhá neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a ani jeden z těchto sporů není pravomocně skončen. 12. Výslechem manželky bylo prokázáno, že ta se společně s dcerou v měsíci březnu 2021 ze společné domácnosti účastníků odstěhovala, od té doby žije s dcerou v pronajatém bytě. V době společného soužití s manželem u dcery pozorovala úzkost, špatný spánek, strach a tyto projevy a úzkosti u dcery poté, kdy se ze společné domácnosti s manželem odstěhovaly, vymizely. Základní školu, kterou dcera navštěvuje, informovala, že dochází k rozvodu jejího manželství a ze strany školy byla informována, že dcera je ve škole spokojená, veselá a nemá jakékoliv potíže. Asi jedenkrát za 14 dnů prostřednictvím e-mailu manželovi nabízí možnost realizace styku s dcerou a k takovému styku dochází asi jedenkrát za 14 dnů, zpravidla v pátek odpoledne. Uskutečnil se i odpolední styk otce s dcerou o Vánocích v loňském roce a dále styk trvající jeden den mezi svátky. Dcera je informována o tom, že se s manželem rozvádějí a vše dceři přiměřeně vysvětlila. Prozatím mají s manželem do června 2021 odložené splátky hypotéky a tato hypotéka je doposud nesplacená ve výši asi 1 100 000 Kč. 13. Odvolací soud se nejprve zabýval důvodností odvolací argumentace manžela ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. o neúplně zjištěném skutkovém stavu věci a tuto argumentaci shledal částečně důvodnou. Protože manžel v rámci své procesní obrany argumentoval tím, že by mu rozvodem manželství byla způsobena s ohledem na jeho zdravotní stav a finanční poměry zvlášť závažná újma a že rozvod manželství je v rozporu se zájmy nezletilé dcery, bylo na soudu prvního stupně, aby ve vztahu k této argumentaci učinil úplná skutková zjištění o zdravotním stavu manžela a dále skutková zjištění vztahující se k zájmu nezletilé dcery na zachování manželství rodičů. Soud prvního stupně pochybil, pokud tato skutková zjištění neučinil, nevyhověl návrhu manžela na doplnění dokazování lékařskou zprávou o jeho zdravotním stavu a neprovedl důkazy vztahující se k zájmu nezletilé dcery na zachování manželství rodičů. Toto pochybení bylo napraveno v průběhu odvolacího řízení doplněním dokazování a zopakováním části soudem prvního stupně provedených důkazů. Odvolací soud neshledal opodstatněnou argumentaci manžela o nesprávných skutkových zjištěních soudu prvního stupně, neboť ta mají oporu v provedeném dokazování a jsou výsledkem hodnocení důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. Skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně a dále učiněná v odvolacím řízení jsou úplná a odvolací soud neshledal důvod doplnit dokazování na návrh manžela zprávou opatrovníka nezletilé dcery či pohovorem s nezletilou dcerou, neboť za stavu, kdy nezletilou [jméno] byl opatrovníkem proveden pohovor v opatrovnickém řízení a jeho výsledek byl odvolacím soudem zjištěn, považoval odvolací soud tyto další manželem navržené důkazy za nadbytečné. Odvolací soud dále posuzoval, zda soud prvního stupně dospěl na základě zjištěného skutkového stavu věci ke správným právním závěrům. 14. Soud prvního stupně zcela správně posuzoval, zda je ve věci dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky pro rozhodnutí o návrhu manželky na rozvod manželství a pod který právní řád je třeba podřadit zjištěný skutkový stav. Zcela správně s odkazem na Kapitoly I č. l. 1 odst. 1 písm. a) a II oddíl 1. č. l. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 dovodil, že v posuzované věci jsou k rozhodnutí příslušné soudy České republiky, která je členským státem Evropské unie a na jejímž území mají oba manžele obvyklé bydliště. Nepochybil ani v závěru, že za použití § 47 odst. 1, § 49 a § 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém se posuzovaný vztah účastníků, tedy zákonné předpoklady navrženého rozvodu jejich manželství, řídí právem Slovenské republiky, jejímiž občany oba manželé jsou. Správně proto dovodil, že na posuzovaný případ jsou dopadající ustanovení zákona č. 36/2005 Z.z. o rodině a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen„ zákon o rodině“). 15. Podle § 23 odst. 1 zákona o rodině, súd môže manželstvo na návrh niektorého z manželov rozviesť, ak sú vzťahy medzi manželmi tak vážne narušené a trvalo rozvrátené, že manželstvo nemôže plniť svoj účel a od manželov nemožno očakávať obnovenie manželského spolužitia. 16. Podle § 23 odst. 2 zákona o rodinně, súd zisťuje príčiny, ktoré viedli k vážnemu rozvratu vzťahov medzi manželmi, a pri rozhodovaní o rozvode na ne prihliada. Súd pri rozhodovaní o rozvode vždy prihliadne na záujem maloletých detí. 17. Podle § 23 odst. 3 zákona o rodině, súd pri posudzovaní miery rozvratu vzťahov medzi manželmi prihliada na porušenie povinností manželov podľa § 18 a 19. 18. V řízení provedenými důkazy bylo bezpečně prokázáno, že manželství účastníků bylo spokojené do podzimních měsíců roku 2015. K neshodám mezi manžely začalo docházet poté, kdy se manžel v říjnu 2015 ocitl v pracovní neschopnosti. Důvodem sporů byla otázka podílení se obou manželů na zajištění potřeb rodiny, neboť od podzimních měsíců roku 2015 až do ukončení společného soužití manželů spočívala tíha finančního zajištění potřeb rodiny na manželce, a to včetně úhrad splátek hypotéky, jež byla oběma manželům poskytnuta. Od října 2015 až doposud se manžel již pracovně neuplatnil a nedosahoval žádného příjmu z pracovní činnosti. Manžel upřel svoji pozornost na soudní spory vedené s jeho posledním zaměstnavatelem, účastníci přestali společně trávit volný čas, nadále se neshodli v otázce podílu každého z nich na zajištění potřeb rodiny, v důsledku těchto trvajících neshod došlo k jejich odcizení a před více než 2 dvěma lety zaniklo jejich intimní soužití. O dalším prohloubení rozvratu manželství účastníků svědčí zjištění, že se manželka s dcerou v březnu 2021 ze společné domácnosti odstěhovala, založila vlastní domácnost a od uvedené doby spolu manželé nebydlí, nežijí, neposkytují si pomoc a vzájemnou podporu a společně se nepodílí ani na výchově nezletilé dcery, která žije s matkou. Byť manžel s rozvodem manželství nesouhlasí, ani on a ani manželka od rozhodnutí soudu prvního stupně napadeným rozsudkem neprojevili žádnou aktivitu ve snaze obnovit soužití a zlepšit jejich vzájemné vztahy. Současná komunikace mezi manžely je minimální a omezila se jen na realizaci styku manžela s nezletilou dcerou a manželé o sebe žádný zájem neprojevují. Ve shodě se soudem prvního stupně proto odvolací soud uzavírá, že manželství účastníků je rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně a s ohledem na zjištěné vztahy mezi účastníky nelze důvodně očekávat obnovu jejich soužití. Za stavu, kdy poměry nezletilé [jméno] [příjmení], která se z manželství účastníků narodila dne [datum], pro dobu po rozvodu manželství rodičů byly pravomocně upraveny rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 26. 4. 2021, č. j. 0 Nc 29114/2020-141, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2021, č. j. 101 Co 184/2021-194 shledává odvolací soud splněné zákonné předpoklady rozvodu manželství účastníků, tak jak vyplývají z ustanovení § 23 zákona o rodině. 19. Odvolací soud posuzoval, zda jsou dány manželem namítané důvody pro zamítnutí návrhu manželky na rozvod manželství spočívající v tom, že by rozvodem manželství byla manželovi způsobena zvlášť závažná újma, případně že rozvod manželství je v rozporu se zájmy nezletilé dcery, byť tyto důvody nejsou přímo podřaditelné ustanovením zákona č. 36/2005 Z.z. o rodině, vymezujícím zákonné předpoklady rozvodu manželství. Takové důvody neshledal naplněné. Nepochybně je zájmem každého nezletilého dítěte, aby vyrůstalo v úplném a harmonickém rodinném prostředí a bylo vychováváno společně oběma rodiči. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že v době společného soužití rodičů byla nezletilá [jméno] vystavena konfliktnímu prostředí rodičů, při pohovoru s opatrovníkem dne 20. 7. 2021 potvrdila, že ke konfliktům mezi rodiči docházelo za její přítomnosti, což nepochybně nebylo v zájmu její výchovy, nezletilá projevila přání žít společně s matkou a výslechem manželky v odvolacím řízení bylo prokázáno, že u nezletilé projevy úzkosti projevující se v době společného soužití rodičů vymezily, nezletilá se stabilizovala, ve škole je spokojená, veselá a manžel má možnost se na výchově dcery podílet v rámci realizace jeho styku s dcerou, v němž mu není manželkou jakkoliv bráněno. Za uvedeného stavu nelze mít za to, že zájem nezletilé [jméno] na zachování manželství rodičů představuje důvod pro zamítnutí návrhu manželky na rozvod manželství účastníků, neboť zájmem nezletilé je především žít v klidném a harmonickém prostředí, nikoliv v prostředí, v němž je vystavována konfliktům rodičů. 20. Ve shodě s prvoinstančním soudem odvolací soud dále uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že rozvodem manželství bude manželovi způsobena zvlášť závažná újma. Odvolací soud nezpochybňuje, že manžel má řadu zdravotních obtíží, s nimiž se léčí, tak jak bylo zjištěno z výše uvedených lékařských zpráv a posudku o invaliditě manžela. Nelze však současně pominout, že manžel je v produktivním životním věku, jeho zdravotní stav nevyžaduje pomoc či péči jiné osoby, je schopen běžných pracovních činností v domácnosti a dle závěru odvolacího soudu je schopen se i pracovně uplatnit, neboť nebylo prokázáno, že by jeho pracovní schopnost byla snížena o více než 35 %. Při respektování pracovních omezení vyplývajících ze zdravotního stavu manžela je v možnostech manžela pracovně se uplatnit a vykonávat práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a pracovní činností dosahovat finančního příjmu. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně na straně manžela neshledal tak mimořádné okolnosti, jež by představovaly důvod pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství účastníků. 21. Ve shodě se soudem prvního stupně shledává odvolací soud důvody rozvratu manželství účastníků v jejich dlouhodobých neshodách, a to v otázce finančního zajištění potřeb rodiny, jež pramenily z toho, že od konce roku 2015 a až do skončení společného soužití účastníků spočívala tíha finančního zajištění rodiny na manželce za stavu, kdy po skončení pracovní neschopnosti manžel dostatečně nevyužil svůj pracovní potenciál a na finančním zajištění rodiny se nepodílel, byť v omezeném rozsahu, odpovídajícím jeho zhoršenému zdravotnímu stavu. V důsledku těchto neshod došlo k odcizení účastníků, k narušení jejich vztahů, ti spolu přestali trávit volný čas a poskytovat si vzájemnou podporu. 22. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil, když nesprávným shledal i nákladový výrok II. rozsudku. 23. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z nich, neboť neshledal okolnosti odůvodňující přiznání takové náhrady a oba manželé se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdali. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 24. března 2022 JUDr. Jana Hráchová předsedkyně senátu