USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a JUDr. Blaženy Škopkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizováno] sídlem [adresa], Polská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 53 116,08 EUR s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky 1 305 713 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce č.j. 5 C 285/2021 – 142 ze dne 24. srpna 2022, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení mění pouze ohledně jejich výše tak, že činí částku 264 242 Kč, jinak se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 16 383 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Nymburce svým rozsudkem č.j. 5 C 285/2021 – 142 ze dne 24. 8. 2022 rozhodl tak, že řízení v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 47 400 EUR od 24. 6. 2020 do 24. 6. 2020 a z částky 5 716,08 EUR od 8. 9. 2020 do 8. 9. 2020 zastavil (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 53 116,08 EUR spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 47 400 EUR od 25. 6. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25% jdoucími z částky 5.716,08 EUR od 9. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalobkyně zaplatila žalované 1 305 713 Kč (výrok III.) a žalovanou uznal dále povinnou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 231 475,21 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]). 2. Výrok I. byl odůvodněn ust. § 96 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), výrok I. čl. 30, 53 a 78 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, vyhlášené pod č. 160/1991 Sb. a výrok III. ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ust. § 261 odst. 1, ust. § 536 odst. 1 a ust. § 273 odst. 1, 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Výrok IV. odůvodnil soud prvního stupně ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 151 odst. 1 o.s.ř., podle ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Konstatoval, že skutečnost, že by byly splněny podmínky ve smyslu ust. § 12 odst. 1 AT, tedy že celkem dva úkony právní služby byly poskytovány v jazyce anglickém, se z obsahu spisu nijak nepodává. Uvedl, že nelze přehlédnout, že žalobkyně má svou organizační složku přímo v [obec] a plná moc byla právnímu zástupci udělena v jazyce českém a nikoliv anglickém. 3. Proti výroku IV. tohoto rozsudku, kterou bylo rozhodnuto o výši nákladů řízení, podala odvolání včas žalobkyně. Soudu prvního stupně vytýkala, že jí nepřiznal za převzetí a přípravu dvou zastoupení náhradu nákladů řízení za zdvojený úkon právní služby ve smyslu ust. 12 odst. 1 AT, a to z důvodu nutnosti použití cizího jazyka při poskytnutí těchto úkonů právní služby žalobkyni. Zdůrazňovala, že je obchodní společností sídlící v Polské republice, jejíž statutární zástupci jsou polskými státními příslušníky, kteří neovládají český jazyk, tudíž veškerá komunikace právního zástupce, tedy advokáta sídlícího v ČR se statutárním orgánem žalobkyně konajícím členem představenstva [jméno] [jméno] [příjmení] probíhala v anglickém jazyce, který neovládá český jazyk (avšak ovládá jazyk anglický), právní zástupce žalobkyně neovládá jazyk polský, nicméně rovněž ovládá jazyk anglický. Konstatovala, že žalobkyně se spolu se svým právním zástupcem minimálně v případě přípravy a převzetí právního zastoupení musela za použití anglického jazyka dohodnout na postupu při vymáhání poměrně vysoké dlužné pohledávky, kterou měla vůči žalované společnosti a kterou byla nucena uplatnit u věcně i místně příslušného soudu v České republice. Zdůrazňovala, že příslušnost soudu podle Nařízení Brusel I bis. je dána českému soudu, s čímž souvisí i nutnost aplikace procesních právních norem podle českého právního řádu. V tomto případě vyvstala tedy v rámci přípravy a převzetí právního zastoupení českým advokátem nutnost komunikace v anglickém jazyce k řádnému poučení statutárního orgánu žalobkyně, jakým způsobem bude v řízení ze strany advokáta procesně postupováno tak, aby se žalobkyně mohla informovaně rozhodnout, zda uplatní svůj nárok vůči žalované prostřednictvím soudu. Plná moc byla založena v českém jazyce výhradně z důvodu, aby vyhověla procesním normám českého právního řádu. Neznamená to však, že by žalobkyně nebyla právním zástupcem informována anglicky o tom, jaký je obsah této listiny. Připomínala, že pokud by udělila advokátu zmocnění k právnímu zastoupení v jazyce anglickém, nadbytečně by tak navýšila náklady sporu o nutnost zajištění úředního překladu plné moci do českého jazyka. Argument prvostupňového soudu o doložení plné moci v českém jazyce označila proto za irelevantní, neboť jím není vyloučena skutečnost, že žalobkyně musela se svým advokátem komunikovat o řešené právní věci v anglickém jazyce. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a přiznal jí proti žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 264 242,21 Kč, tedy přiznanou částku, navýšenou dvakrát o částku 13 540 Kč + 21% DPH (celkem tedy o 32 767 Kč). 4. S ohledem na úspěch ve věci má žalobkyně podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu, jí vynaložených nákladů řízení, jak to správně uzavřel soud prvního stupně 5. Ten tedy nepochybil, když v tomto případě rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky podle jím citovaných zákonných ustanovení, poté postupoval správně i v té části výroku, ve kterém náklady řízení přisoudil v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.), avšak při jejich vyčíslení se skutečně dopustil pochybení. 6. S ohledem na odvolací důvod odvolací soud předně zdůrazňuje, že rozhodování o nákladech řízení je navíc integrální součástí soudního řízení jako celku a i při něm je třeba respektovat právo na spravedlivý proces. Výrok IV. napadeného rozsudku je tedy v rozporu s výsledkem řízení, resp. se zásadou o rozhodování o náhradě nákladů řízení podle výsledku řízení, i v rozporu s platnou právní úpravou, jež stanoví, že soud o náhradě nákladů řízení rozhoduje bez návrhu (srov. ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 151 odst. 1 o.s.ř.), takže soud prvního stupně svým postupem nerespektoval ústavní zákaz libovůle (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a porušil tím i právo odvolatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 7. Žalobkyně má tedy právo na plnou náhradu nákladů na právní zastoupení advokátem, a to ve výši, kterou správně určil soud prvního stupně v odst. 45 odůvodnění napadeného rozsudku, jakož i na náhradu, která jí nebyla přiznána. Odvolací soud konstatuje, že pokud žalobkyně žádala za obě převzetí a přípravu zastoupení (t.j. u částky, požadované žalobou a u částky, požadované vzájemným návrhem) náhradu nákladů řízení za zdvojený úkon právní služby ve smyslu ust. § 12 odst. 1 AT, a to z důvodu nutnosti použití cizího jazyka při poskytnutí těchto úkonů právní služby žalobkyni, byl její nárok zcela po právu. 8. Tato má sice svou organizační složku přímo v [obec] a plná moc pro jejího právního zástupce, založená do spise, je v jazyce českém a nikoliv anglickém, ale důvody, popsané v odvolání, jsou zcela logické. Za situace, kdy je žalobkyně obchodní společností sídlící v Polské republice, jejíž statutární zástupci jsou polskými státními příslušníky, kteří neovládají český jazyk, je její vysvětlení v podaném odvolání, že veškerá komunikace jejího právního zástupce se statutárním orgánem žalobkyně probíhala v anglickém jazyce, zcela dostatečné. Nelze přehlédnout, že ve věci došlo i k aplikaci výše citovaných norem a uvedené úkony právní pomoci lze označit za mimořádně obtížné. 9. Kromě částky 231 475,21 Kč, přiznané na náhradě nákladů řízení prvostupňovým soudem, má žalobkyně právo i na náhradu dalších dvou hlavních úkonů (tzv. zdvojení již přiznaných), vždy po 13 540 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení (ve věci o zaplacení částky 53 116,08 EUR s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky 1 305 713 Kč s příslušenstvím)), když výše je dána ust. § 7 bod 6. ve spojení s ust. § 8 odst. 1 AT). 10. Dále pak byla přiznána 21% daň z přidané hodnoty (ust. § 47 odst. 1, písm. a) zák. č. 235/2004 v platném znění) z této částky ve výši 5 686,80 Kč (ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada ve výši 264 242,01 Kč (t.j. 231 475,21 + 32 766,80). 11. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně za použití ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř., ve výroku IV. změnil, jen pokud jde o jejich výši a náklady řízení žalobkyně, shora vyčíslené, přisoudil ve výši 264 242 Kč (po zaokrouhlení); ve zbývající části byl tento výrok potvrzen podle ust. § 219 o.s.ř.). 12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 o.s.ř. a ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná. Přísluší jí proto plná náhrada za náklady na právní zastoupení advokátem podle AT. Ty jsou tvořeny jedním hlavním úkonem po 13 540 Kč (ust. § 11 odst. 2 písm. c) - písemné podání odvolání proti výroku o nákladech řízení, kdy tedy nejde o rozhodnutí ve věci samé, když výše je dána ust. § 7 bod 6. AT ve spojení s ust. § 8 odst. 1 AT) a jednou náhradou hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 AT). Dále pak byla přiznána 21% daň z přidané hodnoty (ust. § 47 odst. 1, písm. a) zák. č. 235/2004 v platném znění) z výše uvedených položek ve výši 2 843,40 Kč (ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.). Celkové náklady žalobkyně tedy činí za odvolací řízení (po zaokrouhlení) 16 383 Kč. Náhrada těchto nákladů jí byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení nelze podat dovolání. Praha 13. prosince 2022 JUDr. Hana Lojkásková v. r. předsedkyně senátu