USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci manžela: [osobní údaje manžela] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] a manželky: [osobní údaje manželky] o rozvod manželství o odvolání manželky proti usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 2. 8. 2021, č. j. 24 C 82/2020 - 51, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl námitku místní nepříslušnosti vznesenou manželkou. 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala manželka včasné odvolání, ve kterém uvedla, že ani jeden z manželů není občanem České republiky. Osobní poměry manželů se mají řídit právním řádem státu, jehož jsou oba manželé občany. Rozhodné právo by proto mělo být právo dle občanství účastníků a tudíž rozvod by měl být veden u příslušného soudu. Pokud by soud probíhal před soudem prvního stupně, vzniknou enormní náklady v podobě zajištění tlumočníků, soudních překladů textů, apod. Soud by tak odporoval zásadě procesní ekonomie, kdy má jednat účinně bez zbytečných nákladů. 3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání manželky není důvodné. 4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem podaným dne 12. 5. 2020 se manžel domáhal rozvodu manželství. Podáním ze dne 5. 2. 2021 se manželka vyjádřila k návrhu na rozvod manželství, kdy uvedla, že s ním nesouhlasí. Soud prvního stupně ve věci nařídil na 12. 5. 2021 jednání, které bylo na žádost manželky odročeno z důvodu změny právního zastoupení. Soud prvního stupně proto nařídil ústní jednání na 21. 6. 2021, které bylo odročeno na žádost manželky ze zdravotních důvodů. Podáním ze dne 14. 6. 2021 vznesla manželka námitku místní nepříslušnosti z důvodu, že ani jeden z manželů není občanem České republiky. Při jednání soudu dne 2. 8. 2021 manžel soudu prvního stupně sdělil, že v České republice žije od roku 2000 a manželka od roku 2004 dosud, oba s úmyslem se zde zdržovat trvale. Od roku 2008 až do roku 2017 žili společně v rodinném domě v [obec]. Manžel v současné době žije v [obec], manželka stále i s dětmi žije na adrese [adresa], okres [okres]. 5. Soud prvního stupně přezkoumal námitku místní nepříslušnosti uplatněnou manželkou a uzavřel, že není důvodná, neboť pro řízení o rozvod manželství účastníků je dána jak pravomoc soudů České republiky, tak místní příslušnost Okresního soudu Praha - východ. 6. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. 7. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. 8. Podle § 105 odst. 1 o. s. ř. místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem. Podle odst. 2 téhož ustanovení vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. 9. Podle § 373 z. ř. s. pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení. 10. Podle čl. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen "Brusel II. bis") toto nařízení se bez ohledu na druh soudu vztahuje na občanskoprávní věci týkající se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné. 11. Podle čl. 3 odst. 1 Brusel II. bis ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, a) na jehož území - mají manželé obvyklé bydliště, nebo - měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo - má odpůrce bydliště, nebo - v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo - má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo - má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má "domicil"; b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi "domicilu" obou manželů. 12. Předmětem odvolacího přezkumu je (toliko) správnost rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti. Podle § 212a odst. 6 o. s. ř. totiž platí, že usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé (jímž je rovněž napadené usnesení), lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. V odvolacím řízení jsou proto nerozhodná tvrzení manželky, že rozhodné právo by mělo být právo dle občanství účastníků, které není významné pro určení místní příslušnosti, nýbrž pro rozhodnutí ve věci samé. 13. V dané věci soud prvního stupně před tím, než začal jednat o věci samé, zkoumal k námitce manželky, která byla uplatněna v podání ze dne 14. 6. 2021, svou místní příslušnost, tedy postupoval takto v příslušném pro toto zkoumání vyhrazeném úseku řízení dle § 105 odst. 1 o. s. ř. 14. S ohledem na skutečnost, že manželé jsou cizími státními příslušníky, konkrétně občany Nizozemského království, je nutné zkoumat otázku mezinárodní soudní příslušnosti. Mezinárodní příslušnost v manželských věcech je upravena v čl. 3 odst. 1 Brusel II bis. Ten uvádí sedm alternativních důvodů zakládajících příslušnost ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné, mezi kterými není žádná posloupnost. V manželských věcech tak jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, nebo měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo má odpůrce bydliště, nebo v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo v případě Spojeného království a Irska, zde má„ domicil“ nebo jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi„ domicilu“ obou manželů. 15. S ohledem na to, že se na území České republiky ke dni zahájení řízení nacházelo bydliště obou manželů, jsou soudy České republiky příslušné k projednání a rozhodnutí této věci (čl. 3 odst. 1 písm. a) alternativa první Brusel II bis.). 16. Článek 3 Brusel II. bis výslovně neřeší, který konkrétní (místně příslušný) soud členského státu bude ve věci rozhodovat a ponechává tuto otázku na národním právním řádu. Proto je nutné použít zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), který upravuje místní příslušnost ve věcech rozvodu manželství. Vzhledem k tomu, že manželé měli poslední společné bydliště v [obec], kde dosud manželka s dětmi bydlí, je podle § 373 z. ř. s. pro řízení místně příslušný Okresní soud Praha - východ. Argumentace manželky v odvolání, že tak vzniknou enormní náklady v podobě zajištění tlumočníků a soudních překladů textů, je nepřípadná. Vzhledem k tomu, že každý má právo na to jednat před soudem ve své mateřštině (§ 18 odst. 1 věta druhá o. s. ř.), ponese tyto náklady na tlumočení Český stát. Pokud proto soud prvního stupně na základě toho námitku místní nepříslušnosti uplatněnou manželkou zamítl, postupoval správně. 17. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. 18. O náhradě nákladů této fáze řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť nejde o rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 3. ledna 2022 JUDr. Oto Kubeš předseda senátu