USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa], Slovenská republika o zaplacení 10 808 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 13. dubna 2022, č. j. 229 C 156/2021-94, takto: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že mezinárodní nepříslušnost se nevyslovuje a řízení se nezastavuje. Odůvodnění: 1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně vyslovil svou mezinárodní nepříslušnost (výrok I.), zastavil řízení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). V odůvodnění svého usnesení uvedl, že žalobkyně se domáhá zaplacení 10 808 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené 20. 6. 2007 a smlouvy o půjčce uzavřené 8. 10. 2007. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenska, v současnosti nemá v České republice evidován žádný druh pobytu a na adresu označenou žalobkyní se mu nepodařilo doručit, přičemž jiná adresa faktického pobytu v České republice nebyla zjištěna. Bydliště má žalovaný na Slovensku, kam byla doručována žaloba a výzva ke sdělení pobytu žalovaného, přičemž k doručení došlo dne 18. 2. 2022 do vlastních rukou žalovaného. Soud prvního stupně posoudil spor jako spotřebitelský dle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) a uvedl, že jelikož nemá žalovaný v současnosti bydliště v České republice, ale na území jiného státu Evropské unie a mezinárodní příslušnost nelze dovodit ani z jiných ustanovení nařízení Brusel I bis, není soud prvního stupně mezinárodně příslušný, což zakládá neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. 2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání. Odkazovala na smlouvy o půjčkách s tím, že místem plnění závazku z těchto smluv je [obec], kde byly tyto smlouvy uzavřeny a kde byly také žalovanému poskytnuty finanční prostředky dle těchto smluv. Dále odkazovala i na čl. 7 nařízení Brusel I bis, podle kterého může být řízení vedeno v České republice i přesto, že žalovaný v předmětném vztahu vystupuje jako spotřebitel, jelikož zde byla žalovanému poskytnuta půjčka bez uvedení účelu a žalobkyně ani její právní předchůdce nepůsobí v cizině. 3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal bez nařízeného odvolacího jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212, věta první, o. s. ř., přezkoumal i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 4. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se domáhá zaplacení 10 808 Kč s příslušenstvím s tím, že [právnická osoba] jí postoupila pohledávku, kterou má za žalovaným ze smluv o půjčce ze dne 20. 6. 2007, [číslo] ze dne 8. 10. 2007, [číslo]. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenska a nemá v České republice evidován žádný druh pobytu. Okresní správou sociálního zabezpečení Kladno bylo zprávou ze dne 10. 2. 2022 na dotaz soudu prvního stupně sděleno, že žalovaný má jako poslední adresu trvalého bydliště uvedenu [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a v současné době neprochází evidencí jako zaměstnanec ani jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovanému se podařilo doručit do vlastních rukou na adresu [adresa], Slovenská republika, na které je evidován v evidenci obyvatel Slovenska, žalovaný zůstal procesně nečinný. 5. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). 6. Podle článku 5 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. 7. Podle článku 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. 8. Podle článku 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou: 1) uzavřenou po vzniku sporu; 2) umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo 3) uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná (článek 19 nařízení Brusel I bis). 9. Podle článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty (článek 7 odst. 2 písm. b) druhá odrážka nařízení Brusel I bis.). 10. Podle článku 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. 11. Podle § 80 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) má člověk bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. 12. V dané věci nejde o spor z koupě movitých věcí ani z účelově určené půjčky, s ohledem na povahu účastníků přichází v úvahu aplikace článku 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis. [právnická osoba] (a shodně také žalobkyně) je právnickou osobou se sídlem v [obec] a dosud nebylo zjištěno, že by svou činnost zaměřovala na stát, kde má žalovaný bydliště (zejména na Slovensko). 13. Pokud nelze bydliště žalovaného na území České republiky v době uzavření smlouvy spolehlivě dovozovat a nebylo ani zjištěno, že by se v České republice zdržoval s úmyslem žít v některém místě v České republice trvale, není možné uzavřenou smlouvu pro účely určení mezinárodní příslušnosti považovat za smlouvu spotřebitelskou. Mezinárodní příslušnost by v takovém případě byla založena dle čl. 7 nařízení Brusel I bis. Místo plnění bylo sjednáno v České republice, české soudy jsou proto pro projednání a rozhodnutí věci mezinárodně příslušné. 14. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že řízení se nezastavuje. Tím se i výroky I. a III. staly neúčinnými. Poučení: Proti tomuto usnesení odvolacího soudu je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže toto usnesení záviselo na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení, u Okresního soudu v Kladně (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Praha 30. června 2022 Mgr. Petra Kubáčová v. r. předsedkyně senátu