ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Daniely Jandové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 154 815,94 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 14. října 2021, č. j. 218 C 66/2021-87, takto: Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává. Odůvodnění: 1. Shora označeným rozsudkem, označeným jako rozsudek pro zmeškání, soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 154 815,94 Kč spolu s úrokem ve výši 7,9 % ročně jdoucím z částky 154 815,94 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 154 815,94 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 997,40 Kč vzniklým sazbou 7,9 % ročně z částky 154 815,94 Kč za období od 5. 12. 2017 do 16. 2. 2021, a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 095,08 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 154 815,94 Kč za období od 25. 3. 2020 do 16. 2. 2021 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 5. 12. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru reg. [číslo], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr, a to až do výše 223 000 Kč, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobkyně prohlásila všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 24. 3. 2020 za splatné. Dlužná částka ke dni 16. 2. 2021 činila 171 908,42 Kč a byla tvořena jistinou ve výši 154 815,94 Kč, smluvním úrokem ve výši 4 997,40 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12 095,08 Kč. Žalovaný namítal, že si od žalobkyně žádné peníze nepůjčil, jedná se o podvod. K prvnímu jednání nařízenému na 14. 10. 2021 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl poučen, že nedostaví-li se k jednání bez důvodné a včasné omluvy (o důvodnosti omluvy k jednání rozhoduje soud) a navrhne-li to žalobkyně, která bude u jednání přítomna, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání, předvolání bylo žalovanému doručeno dne 19. 8. 2021 do vlastních rukou. Žalobkyně navrhla, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. Soud prvního stupně uzavřel, že všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání byly splněny, i z listinných důkazů zjistil, že úvěrovou smlouvu uzavřel s žalobkyní žalobce, jehož totožnost byla ověřena občanským průkazem. 2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Namítal, že v den konání jednání měl na cestě k soudu defekt na pneumatice, vozidlo musel nejprve bezpečně odstavit a poté telefonicky soudu prvního stupně tuto skutečnost sdělil. Předpokládal, že taková omluva bude považována za řádnou a soud několik minut posečká, když k soudu dojel, zjistil, že bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Navíc se v řízení aktivně bránil a vydání rozsudku pro zmeškání tak bránily i důvody, které Ústavní soud vystihl ve svém nálezu ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. I. ÚS 1024/15. Vyjádřil se také k věci samé a navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212a odst. 4 a § 205b o. s. ř., jakož přezkoumal i řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), a to podle § 214 odst. 3 o. s. ř. bez nařízení jednání, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o. s. ř.). 6. Předpokladem pro vydání rozsudku pro zmeškání je také to, že ze skutkových tvrzení v žalobě vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotněprávní stránce. Zmeškání totiž nemá za následek, že žalovaný spor bez dalšího prohrává. Zákon vytváří fikci, podle které se v důsledku zmeškání žalovaného považují skutková tvrzení obsažená v žalobě o skutkových za nesporná. Soud je pak povinen takto zjištěný skutkový stav právně posoudit a kontumační rozsudek může vydat jen tehdy, je-li nárok žalobce po právu, tedy vyplývá-li z tvrzení uplatněných v žalobě. Rozsudkem pro zmeškání lze rozhodnout i jen o základu nebo části žalobou uplatněného nároku. 7. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným jako se spotřebitelem 5. 12. 2017. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru přitom vyžaduje řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Řádným zkoumáním úvěruschopnosti (a tím i platností úvěrové smlouvy z tohoto pohledu) se soud zabývá z úřední povinnost, neboť jen takový výklad ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora (EU) z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance) a odpovídá smyslu a účelu dané právní normy a tomu, že povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je i v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jež se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), a rovněž i na ochranu všech dalších (i potencionálních) věřitelů dotčeného věřitele, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), které na sebe bere, mohlo být ohroženo. Bez tvrzení o tom, zda a jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného nelze dospět k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu, nárok na zaplacení žalobou uplatněné částky, která zahrnuje i nárok na úrok z úvěru z žalobních tvrzení nevyplývá. 8. Přestože z obsahu spisu vyplývá, že návrh na zahájení řízení byl žalovanému doručen do vlastních rukou, stejně jako včasné předvolání k ústnímu jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil, ačkoli byl o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání poučen, a žalobkyně vydání rozsudku pro zmeškání navrhoval, nebyly podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání pro výše popsané vady žaloby splněny (shodně viz např. Usnesení Krajského soudu v Ostravě z 28. 12. 1994, 15 Co 437/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 45/1996 civ.). Bylo proto již nadbytečné se zabývat tím, zda omluva žalovaného byla řádná a včasná a zda rozsudek pro zmeškání bylo možné vydat i přesto, že nebyl v řízení zcela pasivní, žalobou uplatněný nárok neuznal a uvedl skutečnosti na svou obranu. 9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává, tímto měnícím výrokem odstranil také nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně. Poučení: Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu v Kladně (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Praha 27. ledna 2022 Mgr. Petra Kubáčová předsedkyně senátu