ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudců JUDr. Petra Wulkana a Mgr. Lukáše Randy ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], Italská republika zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. sídlem [adresa] o žalobě na určení o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 20. srpna 2021, č. j. 5 C 421/2019-162, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se určuje, že kupní smlouva ze dne 8. 11. 2019 uzavřená mezi žalobcem a žalovaným o převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v obci a [katastrální uzemí], žalobce nezavazuje, a v části týkající se určení, že tato smlouva je neplatná a že z ní nevznikají práva a povinnosti, se žaloba zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 53 140 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhal určení, že kupní smlouvou ze dne 8. 11. 2019, uzavřenou mezi žalovaným jako kupujícím a žalobcem zastoupeným [jméno] [anonymizováno] [příjmení] jako prodávajícím (dále jen„ kupní smlouva“), kterou měl žalobce na žalovaného převést pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], v obci a katastrálním území [katastrální území] (dále jen„ nemovitost“) není žalobce vázán, že kupní smlouva je neplatná a že z této kupní smlouvy nevznikají práva a povinnosti. Tvrdil, že nemovitost nabyl kupní smlouvou, kterou osobně uzavřel 5. 12. 2018. Šlo o nemovitost sepsanou do majetkové podstaty v insolvenčním řízení, prodávající byla proto insolvenční správkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V souvislosti s jednáním o koupi nemovitosti podepsal 10. 11. 2018 listinu, o které se domníval, že zmocňuje [jméno] [anonymizováno] [příjmení], životního partnera insolvenční správkyně, ke koupi nemovitosti jeho jménem a jednání s úřady, tato plná moc nebyla nakonec pro koupi využita. O uzavření kupní smlouvy z 8. 11. 2019 se dozvěděl náhodou, když zjistil, že u katastrálního úřadu bylo vedeno řízení o vkladu vlastnického práva k nemovitosti z titulu kupní smlouvy, bezprostředně poté plnou moc udělenou [jméno] [anonymizováno] [příjmení] odvolal a vzal zpět návrh na vklad vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí. S žalovaným nikdy o prodeji nemovitosti nejednal, podmínky prodeje, jak jsou uvedeny v kupní smlouvě, by nikdy neodsouhlasil, neboť by se jednalo o prodělečnou investici, nemovitost byla prodána za stejnou cenu, za jakou ji žalobce koupil, ač do ní mezitím investoval. Žalobce nedal jako vlastník nemovitosti souhlas k prodeji, nikdy nepověřil [jméno] [anonymizováno] [příjmení], aby nemovitost prodal. [jméno] [anonymizováno] [příjmení] využil dle žalobce toho, že žalobce neovládá český jazyk a jednal jménem žalobce na základě dohody o plné moci ze dne 10. 11. 2018, jehož textu žalobce nerozuměl. Žalovaný je syn insolvenční správkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], životní partnerky [jméno] [příjmení], dle žalobce šlo od počátku o promyšlený postup, jak žalobce o nemovitost připravit. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení dovozoval z toho, že bez takového určení může dojít k vkladu vlastnického práva žalovaného k nemovitosti. 2. Žalovaný namítal, že žalobce neuvedl jediné tvrzení vztahující se k namítané neplatnosti kupní smlouvy. Nedostatek vůle žalobce svědčí o případné nicotnosti smlouvy, pro jejíž určení jsou přísnější podmínky, než pro určení neplatnosti. Lze si jen stěží představit, že osoba neovládající český jazyk a nemající zájem předmětnou nemovitost prodat, by se„ náhodou“ dozvěděla o probíhajícím vkladovém řízení. Žalobce měl nepochybně možnost zjistit, co podepisuje, uděluje i jiné plné moci v českém jazyce, to platí i o plné moci udělené zástupkyni v tomto řízení. Žalobce působí nebo působil jako statutární orgán několika českých obchodních společností, je tedy schopen pochopit význam učiněných právních jednání. V udělené plné moci je i výslovně zmíněn prodej nemovitosti, sám žalobce výpovědí plné moci implikoval, že v rozhodné době byla plná moc platným a účinným právním jednáním, v důsledku čehož byla platně uzavřena i kupní smlouva. Není třeba, aby byl žalobce přítomen jednání a odsouhlasil podmínky prodeje, neboť znakem přímého zastoupení je, že smluvní strana toto vykonává v zastoupení. Na požadovaném určení není dle žalovaného naléhavý právní zájem, neboť směřuje nikoliv ke kupní smlouvě samotné, ale k otázce zastoupení žalobce třetí osobou. 3. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem rozhodl, že žaloba, aby soud určil, že kupní smlouva ze dne 8. 11. 2019, uzavřená mezi žalobcem, zastoupeným [jméno] [anonymizováno] [příjmení], narozeným [datum], a žalovaným o převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v katastrálním území [katastrální území], je neplatná, pro případ, že nebude vyhověno předchozímu návrhu, aby soud určil, že kupní smlouva ze dne 8. 11. 2019, uzavřená mezi žalobcem, zastoupeným [jméno] [anonymizováno] [příjmení], narozeným 30. 4. 1970, a žalovaným o převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], nikdy nevznikla, a pro případ, že nebude vyhověno předchozímu návrhu, aby soud určil, že žalobce není v důsledku překročení zástupčího oprávnění kupní smlouvou ze dne 8. 11. 2019, uzavřenou mezi zástupcem žalobce [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaným, o převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], vázán a žalobci žádná práva a povinnosti z této smlouvy nevznikla, se zamítá. (výrok I.) a uložil žalobci nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 139 705,68 Kč (výrok II.). 4. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Uvedl, že naléhavý právní zájem je dán pouze v případě, že by bez určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým a že účelem takové žaloby je předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva a nastolit jistotu v ohrožených právních vztazích. Předmětem určovací žaloby tak může být (ne) existence právního poměru nebo práva, v zásadě je tak až na výjimky nemožné domáhat se úspěšně takovou žalobou určení (ne) existence jednotlivých právních skutečností (typicky např. platnosti či neplatnosti smlouvy), neboť rozhodnutí vydané v takovém případě zpravidla není způsobilé zjednat pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky řízení. Účastník tak zásadně nemůže být úspěšný s žalobou, kterou se domáhá určení pouhé právní skutečnosti, jelikož takové určení má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva. Lze-li žalovat na určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. Ze skutečností tvrzených žalobcem lze dovodit, že vlastnické právo žalobce k nemovitosti je zpochybňováno, bylo tedy na místě, aby se žalobce domáhal přímo určení, že je vlastníkem nemovitosti, a v takovém řízení by soud jako předběžnou otázku posoudil namítanou neplatnost či nicotnost uzavřené kupní smlouvy. Naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva může mít totiž i osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí. Pouze žaloba směřující k určení vlastnického práva k nemovitosti by dle názoru soudu prvního stupně naplnila účel určovací žaloby, vnesla jistotu do vztahu mezi účastníky a odstranila i stav ohrožení vlastnického práva žalobce. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně procesním úspěchem žalovaného. 5. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. Namítal, že za současného stavu naléhavý právní zájem na určení nemá, neboť věc zapsaná ve veřejném seznamu se nabývá do vlastnictví zápisem v takovém seznamu. V katastru nemovitostí je jako vlastník nemovitosti zapsán žalobce, závazný by byl jen výrok rozsudku o určení jeho vlastnického práva, existující kupní smlouva je však nadále způsobilým podkladem pro vklad vlastnického práva žalovaného do katastru. Žaloba na určení vlastnického práva by tak budoucí nejistotě a sporům nezabránila. Judikatura Nejvyššího soudu, na kterou soud prvního stupně odkázal (rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 655/2001 a 22 Cdo 880/2006) řeší dle žalobce zcela jiný skutkový stav (zpochybnění vlastnického práva předchozím vlastníkem a obrana zapsaného vlastníka proti tvrzení o vydržení jinou osobou). Soudu prvního stupně dále vytýkal, že nerozhodl o (druhé) změně žaloby, jeho rozhodnutí označil za překvapivé, neboť mu nebylo poskytnuto poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. 6. Žalovaný k odvolání uvedl, že žalobce i přes upozornění ze strany soudu nebyl schopen jasně formulovat, čeho se vlastně domáhá. Žalovaný žalobce na nedostatek naléhavého právního zájmu sám v řízení upozorňoval. K namítanému procesnímu pochybní uvedl, že žalobce soudu prvního stupně fakticky vytýká, že mu neumožnil prohrát tři paralelně vedená řízení. Pokud v řízení k procesním pochybením došlo, nemají vliv na správnost rozsudku. Uvedl, že dává odvolacímu soudu ke zvážení, zda mu nepřiznat náhradu nákladů za některé úkony v trojnásobné výši, pokud řízení bylo vedeno o třech žalobách, a vytkl soudu prvního stupně nesprávné vyčíslení náhrady cestovních výdajů. Navrhl potvrzení výroku I. rozsudku soudu prvního stupně a změnu nákladového výroku II. 7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 8. Žalobce je cizím státním příslušníkem. Mezinárodní příslušnost českých soudů plyne z článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), rozhodné právo je právo české (dle článku 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro závazkové vztahy /nařízení Řím I/). 9. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 10. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 2128 odst. 1 věta první o. z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560. Podle § 560 o. z. Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. 12. Podle § 1110 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. 13. Podle § 436 odst. 1 věta první o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. 14. Podle § 440 odst. 1 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu (§ 440 odst. 2 o. z.), 15. Podle § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě (§ 441 odst. 2 věta první o. z.). 16. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. 17. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 18. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný uzavřel dne 8. 11. 2019 jménem žalobce písemnou kupní smlouvu o převodu nemovitosti, a to na základě plné moci ze dne 10. 11. 2018, a že v katastru nemovitostí je jako vlastník nemovitosti veden žalobce. Kupní smlouva o převodu nemovité věci představuje vkladovou listinu pro zápis vlastnického práva nabyvatele do katastru nemovitostí. Odvolací soud dospěl na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že naléhavý právní zájem na určení vztahující se k existující vkladové listině je v dané věci dán. 19. Naléhavý právní zájem lze spatřovat tam, kde by vyhovění žalobě mohlo mít příznivý dopad na právní postavení žalobce. Soudu prvního stupně lze přisvědčit, že judikatura dovodila, že lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001 sp. zn. 22 Cdo 2147/99, dostupný na www.nsoud.cz). To však neplatí bezvýjimečně, negativní žalobu na určení neplatnosti, nicotnosti, příp. obdobných vlastností právního jednání za určitých okolností úspěšně podat lze, pokud by jí byly vyřešeny sporné vztahy tak, aby nedocházelo k dalším, navazujícím sporům, a pokud to odpovídá potřebám praktického života. 20. V dané věci nelze s úspěchem žalovat na určení vlastnického práva žalobce, neboť na takovém určení žalobce naléhavý právní zájem nemá. Vlastnické právo žalobce k nemovitosti není totiž zpochybňováno, žalobce je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí. Žalovaný disponuje vkladovou listinou o převodu vlastnického práva k nemovitosti, ta však může nabýt účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí, až vkladem kupní smlouvy do katastru nemovitostí by žalobce vlastnické právo pozbyl. Závazné určení, že vlastníkem nemovitosti je žalobce, by k právní jistotě ani ke zlepšení právního postavení žalobce nevedlo, neboť z pohledu katastrálního úřadu by jen potvrzovalo, že převodce je i v okamžiku návrhu na vklad jako vlastník oprávněn s předmětem převodu nakládat (své vlastnické právo převést). Závazné vyslovení neplatnosti či nicotnosti vkladové listiny, na základě které dosud k vkladu práva nedošlo, nebo rozhodnutí o tom, že žalobce není takovou listinou vázán, naopak vkladu práva podle takové listiny brání. Na požadovaném určení má proto žalobce naléhavý právní zájem. Závěry judikatury Nejvyššího soudu, na kterou soud prvního stupně odkazoval, tedy nelze v dané věci aplikovat, neboť ta vychází z jiných skutkových okolností, které žalobu na určení umožňovaly. 21. Soud prvního stupně také pochybil, když výrokem rozsudku rozhodl o žalobě tak, jak byla formulována před odstraněním vad žaloby. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce se domáhal určení, že kupní smlouva je neplatná, po sdělení právního názoru soudu prvního stupně změnil žalobu tak, že se domáhal určení, že kupní smlouva je neplatná, eventuálně že nikdy nevznikla, eventuálně že z této kupní smlouvy nevznikla žalobci žádná práva a povinnosti. Následně byl soudem prvního stupně upozorněn, že připuštěná změna žaloby je vadná (pro eventuální petit u požadavku na určení) a vyzván k odstranění vad žaloby, na to reagoval žalobce podáním, ve kterém upřesnil, že se domáhá trojího určení – že žalobce není kupní smlouvou vázán, že kupní smlouva je neplatná a že z ní nevznikají práva a povinnosti (že nevznikla). Soud prvního stupně sice nepochybil, když o připuštění změny žaloby nerozhodl, neboť nešlo o změnu žaloby, ale o odstranění jejích vad, do znění zamítavého výroku však aktuální žalobní návrh žalobce nesprávně nepromítl. Uvedené pochybení nepředstavuje vadu, u které by za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. 22. V části týkající se určení, že žalobce není kupní smlouvou vázán, je přitom žaloba důvodná. Žalobce, cizí státní příslušník, tvrdí, že nerozumí českému jazyku, nerozuměl proto ani obsahu listiny, kterou mu [jméno] [anonymizováno] [příjmení] předložil a kterou žalobce podepsal dne 10. 11. 2018 (obsahu dohody o plné moci). Na základě této plné moci přitom žalovaný kupní smlouvu o převodu nemovitosti jménem žalobce uzavřel. Sama okolnost, že právní jednání je projeveno (sepsáno) v cizím jazyce, neznamená, že jde o právní jednání vadné. O nesrozumitelný projev vůle způsobující zdánlivost právního jednání půjde tehdy, jestliže cizí jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, je nesrozumitelný druhému účastníku právního vztahu, jemuž byl adresován (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 11. 3. 2008, sp. zn. 23 Cdo 1760/2007, jehož závěry se uplatní i v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2828/2021). Bylo tedy na žalovaném, aby tvrdil a prokázal takové okolnosti podpisu plné moci, které by umožnily spolehlivý závěr o tom, že podpis plné moci ze strany žalobce lze vyhodnotit jako jeho projev vůle dohodu o daném obsahu uzavřít, tedy aby tvrdil a prokázal, že žalobce buď českému jazyku, ve kterém je písemná plná moc sepsána, rozumí, anebo že byl s obsahem plné moci seznámen. Ze skutečnosti, že žalobce činil i jiná právní jednání v cizím jazyce (např. udělení plné moci) a že byl členem českých obchodních společností, nelze podle názoru soudu prvního stupně jeho znalost českého jazyka bez dalšího dovozovat, neboť není vyloučeno, že se s obsahem právního jednání vyjádřeného v českém jazyce seznámil jinak než pomocí vlastní znalosti češtiny. Neznalost jazyka nelze vyloučit ani z toho, že žalobce se měl o převodu své nemovitosti dozvědět z údajů v katastru nemovitostí. Názor žalovaného, že bylo na odpovědnosti žalobce, že podepisuje listinu v cizím jazyce, neodpovídá shora popsanému výkladu projevu vůle projevené v cizím jazyce, který není v rozporu ani s ustálenou rozhodovací praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 19. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4459/2014, nebo z 26. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2828/2021). Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz 23. Odvolací soud měl v úmyslu výše uvedený právní názor žalovanému sdělit na jednání odvolacího soudu, a vyzvat žalovaného, aby uvedl tvrzení o tomu odpovídajících rozhodných skutečnostech a označil důkazy k jejich prokázání, a rovněž žalovaného v souladu s § 213b a § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit o následcích neuposlechnutí této výzvy. Žalovaný ani jeho právní zástupce se však k jednání před odvolacím soudem 4. 2. 2022 bez omluvy nedostavili, přestože předvolání k jednání před odvolacím soudem bylo právnímu zástupci žalovaného doručeno do datové schránky již dne 18. 12. 2021, a nepožádali ani o odročení jednání. 24. Odvolací soud tedy vyšel z toho, že nelze učinit spolehlivý závěr o tom, že podpisem písemné plné moci ze dne 10. 11. 2018 projevil žalobce svou vůli odpovídající písemnému obsahu plné moci, a podpis plné moci ze strany žalobce proto posoudil jako nicotné právní jednání, které nemá žádné právní účinky. Pokud tedy žalovaný jménem žalobce uzavřel kupní smlouvu o převodu nemovitostí ve vlastnictví žalobce, jednal bez plné moci. Nebylo ani tvrzeno, že by uzavření kupní smlouvy žalobce bez zbytečného odkladu schválil. Takové právní jednání proto žalobce v souladu s § 440 odst. 1 o. z. nezavazuje. 25. Závěr o tom, že je kupní smlouvy neplatná a že z ní nevznikají práva a povinnosti, však z tvrzených skutečností bez dalšího neplyne. Z právního jednání žalovaného, byť byla učiněna jménem jiné osoby (zde žalobce) práva a povinnosti vznikají, a to minimálně kupujícímu na základě § 440 odst. 2 o. z. Ve vztahu mezi kupujícím a osobou, která jednala bez plné moci, a je proto sama zavázána, není kupní smlouva ani neplatná, neboť podle § 1760 o. z. skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává. 26. Odvolací soud proto ze shora uvedených důvodů podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil a určil, že kupní smlouva žalobce nezavazuje, a v části týkající se určení, že kupní smlouva je neplatná a že z ní nevznikají práva a povinnosti, žalobu zamítl. Vzhledem k nesprávné formulaci výroku soudu prvního stupně přistoupil odvolací soud ke změně rozsudku soudu prvního stupně i v zamítavé části výroku I. rozsudku. 27. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně a současně o nákladech odvolacího řízení. Po změně rozsudku soudu prvního stupně uspěl žalobce s žalobou na určení, že jej kupní smlouva nezavazuje, nikoli však na určení neplatnosti a určení toho, že z kupní smlouvy nevznikají práva a povinnosti. Úspěch žalobce tak činí 1/3, úspěch žalovaného 2/3, po odečtení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků tak má převážně procesně úspěšný žalovaný nárok na náhradu 1/3 náklady řízení před soudy obou stupňů. Žalovaný vynaložil náklady na právní zastoupení (odměna advokáta za 8 úkonů právní služby po 15 500 Kč podle § 6 odst. 1. § 8 odst. 1 a § 7 bod. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) advokátního tarifu – převzetí věci, 3x písemné podání ve věci samé, 3x účast u ústního jednání, vyjádření k odvolání, 8 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrada za 18 půlhodin promeškaného času po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, cestovné právního zástupce z [obec] do [obec] a zpět, a to 162 km osobním automobilem se spotřebou 7,7 l benzinu 95 oktanů na 100 km v roce 2020, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhl. č. 358/2019 Sb. ve výši 32 Kč za 1 l a základní náhradě dle citované vyhlášky ve výši 4,20 Kč za 1 km činí 1 080 Kč ( (7,7/100x32+4,2) x162), 162 km osobním automobilem se spotřebou 7,7 l benzinu 95 oktanů na 100 km v únoru 2021, a 162 km osobním automobilem se spotřebou 10,2 l benzinu 95 oktanů na 100 km v srpnu 2021, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 33,80 Kč za 1 km a základní náhradě dle citované vyhlášky ve výši 4,40 Kč za 1 km a při prokázané ceně pohonné hmoty ve výši 37,90 Kč za 1 l při cestě v srpnu 2021 činí 2 473 Kč { ( (7,7/100x33,80+4,4) x162) + (10,2/100x37,9+4,4) x162) }, a náhrada ve výši 27 668 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalovaného, podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady činí 159 421 Kč, z toho 1/3 představuje 53 140 Kč. 28. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod, místo plnění bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže toto rozhodnutí záviselo na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení, u Okresního soudu v Kutné Hoře (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci. Praha 4. února 2022 Mgr. Petra Kubáčová předsedkyně senátu