ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudců JUDr. Petra Wulkana a JUDr. Tomáše Němce ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 29 624,10 euro s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 12. srpna 2021, č. j. 112 C 6/2018-311, takto: Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se soudu prvního stupně vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou u soud prvního stupně dne 12. 2. 2018 domáhala zaplacení 29 624,10 euro s 8% úrokem z prodlení ročně z 1 100 euro od 6. 7. 2017 do zaplacení, z 3 514 euro od 11. 7. 2017 do zaplacení, z 3 690 euro od 8. 7. 2017 do zaplacení z 1 080 euro od 7. 7. 2017 do zaplacení z 3 550 euro od 14. 7. 2017 do zaplacení z 5 875,10 euro od 15. 7. 2017 do zaplacení, z 2 695 euro od 28. 7. 2017 do zaplacení a z 8 120 euro od 22. 7. 2017 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaná opakovaně u žalobkyně objednávala mezinárodní přepravu osob, kterou žalobkyně v souladu s objednávkou a zavedenou praxí provedla a vyúčtovala fakturami, a to 1. na základě objednávky ze 17. 5. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 21. 5. 2017 do 28. 5. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno 5 slov]) fakturou [číslo] na 3 209 euro splatnou 12. 6. 2017 2. na základě objednávky z 31. 5. 2017 za zajištění přepravy osob 4. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno 5 slov]) fakturou [číslo] na 630 euro splatnou 19. 6. 2017, kterou žalovaná 20. 6. 2017 uhradila 3. na základě objednávky z 24. 5. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 29. 5. 2017 do 4. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno 5 slov]) fakturou [číslo] na 3 380 euro splatnou 23. 6. 2017 4. na základě objednávky z 31. 5. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 4. 6. 2017 do 11. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno 5 slov]) fakturou [číslo] na 3 666 euro splatnou 30. 6. 2017 5. na základě objednávky z 16. 6. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 17. 6. 2017 do 19. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno 5 slov]) fakturou [číslo] na 1 845 euro splatnou 5. 7. 2017 6. na základě objednávky ze 7. 6. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 12. 6. 2017 do 18. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizována čtyři slova]) fakturou [číslo] na 3 514 euro splatnou 10. 7. 2017 7. na základě objednávky z 31. 5. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 4. 6. 2017 do 11. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno] [PSČ] [anonymizováno]) fakturou [číslo] na 3 690 euro splatnou 13. 7. 2017 8. na základě objednávky z 6. 6. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 7. 6. 2017 do 8. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizována čtyři slova]) fakturou [číslo] na 1 080 euro splatnou 6. 7. 2017 9. na základě objednávky z 8. 6. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 10. 6. 2017 do 13. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno] [číslo]) fakturou [číslo] na 1 520 euro splatnou 13. 7. 2017 10. na základě objednávky z 31. 5. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 7. 6. 2017 do 13. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno 5 slov]) fakturou [číslo] na 2 030 euro splatnou 13. 7. 2017 11. na základě objednávky z 13. 6. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 19. 6. 2017 do 23. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizována čtyři slova]) fakturou [číslo] na 2 705 euro splatnou 14. 7. 2017 12. na základě objednávky z 21. 6. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 22. 6. 2017 do 26. 6. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizováno]) fakturou [číslo] na 3 170,10 euro splatnou 12. 6. 2017 13. na základě objednávky z 21. 6. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 26. 6. 2017 do 2. 7. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno 5 slov]) fakturou [číslo] na 2 695 euro splatnou 27. 7. 2017 14. na základě objednávky z 3. 7. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 5. 7. 2017 do 9. 7. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizováno]) fakturou [číslo] na 1 650 euro splatnou 21. 7. 2017 15. na základě objednávky ze 7. 7. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 10. 7. 2017 do 16. 7. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno] [PSČ]) fakturou [číslo] na 2 310 euro splatnou 21. 7. 2017 16. na základě objednávky z 30. 6. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 3. 7. 2017 do 9. 7. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno] [PSČ]) fakturou [číslo] na 2 310 euro splatnou 21. 7. 2017 17. na základě objednávky ze 4. 7. 2017 za zajištění přepravy osob v době od 10. 7. 2017 do 16. 7. 2017 (plnění označené dle praxe účastníků jako [anonymizováno] [PSČ] [anonymizováno]) fakturou [číslo] na 1 850 euro splatnou 21. 7. 2017. Žalovaná však uhradila pouze 7. 6. 2017 zálohu ve výši 5 000 euro splatnou 29. 5. 2017, dále poukázala na účet žalobkyně 3 000 euro 20. 6. 2017 a 3000 euro dne 14. 7. 2017 a zaplatila celou fakturu [číslo] zaplacené částky si žalobkyně započetla (kromě platby na fakturu [číslo]) na fakturu [číslo], [číslo] a ve zbývající části na fakturu [číslo]. Dodala, že u některých okruhů byla účastníky akceptována paušální denní sazba 330 euro zahrnující veškeré náklady, nebyla-li jiná dohoda (např. dle km nebo dle skutečně vynaložených nákladů), tomu odpovídal text objednávek a vystavených faktur. 2. Žalovaná sporovala provedení dopravy a dohodu o ceně a její výši a uvedla, že u uskutečněných přeprav je připravena zaplatit provizi ve výši 8- 10 %, neboť žalovaný měl jen zprostředkovat možnost uzavřít smlouvu. Pokud žalobkyně fakturuje dopravu a nikoli zprostředkování, je podle názoru žalované žaloba zcela nedůvodná. 3. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 29 624,10 euro s 8% úrokem z prodlení ročně z 1 100 euro od 6. 7. 2017 do zaplacení, z 3 514 euro od 11. 7. 2017 do zaplacení, z 3 690 euro od 8. 7. 2017 do zaplacení, z 1 080 euro od 7. 7. 2017 do zaplacení, z 3 550 euro od 14. 7. 2017 do zaplacení, z 5 875,10 euro od 15. 7. 2017 do zaplacení, z 2 695 euro od 28. 7. 2017 do zaplacení a z 8 120 euro od 22. 7. 2017 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud prvního stupně dovodil svou mezinárodní příslušnost a jako rozhodné právo určil právo slovenské. 4. Při svém rozhodnutí vycházel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění. Žalovaná učinila prostřednictvím e-mailu objednávku všech v žalobě zmíněných přeprav, a to i s konkrétním programem cesty, byly vystaveny faktury, které uvedeným objednávkám odpovídají a obsahují i informaci o způsobu nebo výpočtu stanovené ceny. K námitce žalované, že se přeprava neuskutečnila, soud prvního stupně uvedl, že svědkyně [příjmení] (asistentka a dcera jednatelky žalobkyně) jasně vypověděla, že se uskutečnila„ veškerá přeprava“, a svědek [příjmení], který za žalobkyni s žalovanou komunikoval, potvrdil, že si žalovaná nikdy na neuskutečněné přípravy nestěžovala. Dodal, že ve čtyřech případech (fakturovaných pod [číslo]) obranu vyvrací i rozpisy realizovaných cest. U některých objednávek došlo k zaslání potvrzujícího mailu (k fakturám [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]), u některých žalovaná zpětně žádala o sdělení ujetých kilometrů (k fakturám [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]). Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná námitku, že se přeprava nerealizovala, uplatňuje paušálně, není přitom důvod se domnívat, že se přeprava neuskutečnila i v ostatních případech, když tento závěr podporují i vystavené faktury. Důkazy navržené k realizaci ostatních tvrzených přeprav proto neprováděl. 5. Zjištěné skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle § 577 slovenského obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Z.z., dále jen obch. zák.) a uvedl, že mezi účastníky docházelo k uzavírání komisionářských smluv, neboť žalobkyně pro žalovanou vlastním jménem uzavírala s dopravními společnostmi přepravu osob autobusy a tuto přepravu hradila, za to jí žalovaná platila dohodnutou cenu, a to bez ohledu na to, kolik nakonec žalobkyně dopravním společnostem uhradila. Dodal, že argumentace žalobkyně zprostředkovatelskou smlouvou se míjí s podstatou věci, přestože je ve fakturách uvedeno„ sprostredkovanie“, proto také účtovaná cena nemá charakter provize, ale odměny. Je přitom zcela věcí žalobkyně, zda při konkrétním obchodu dosáhla zisku nebo byla ve ztrátě, tedy zda si dohodla adekvátní odměnu zahrnující veškeré náklady. Uzavření smluv dovodil soud prvního stupně z objednávek, které posoudil jako návrh na uzavření smlouvy, a jejich přijetí z vystavených faktur, které dle názoru soudu prvního stupně dokládají nejen přijetí nabídky, ale také poskytnutí služeb. Ze skutečnosti, že byla fakturována cena dohodou, a z toho, že svědkyně [příjmení] vypověděla, že žalovaná věděla, kolik za přepravu budou platit, dovodil soud prvního stupně dohodu o ceně ve fakturované výši. Z těchto skutečností dále dovodil, že žalovaná má právo na zaplacení odměn ve výši podle faktur, požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá době prodlení, výši dluhu a výši zákonného úroku určené dle nařízení č. 21/2013 Z.z. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně procesním úspěchem žalobkyně, která vynaložila náklady na soudní poplatek a právní zastoupení advokátem. 6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že žalobkyně svůj nárok kvalifikovala jako nárok ze zprostředkování poskytnutí služeb v mezinárodní autobusové přepravě, dohodu o zprostředkování však nikdy nepředložila, z dokazování neplyne, že by žalobkyně poskytla služby zákazníkům žalované, doprava byla fakturována přímo žalované. Soudu prvního stupně vytýkala, že po celou dobu řízení nebylo o možném uzavření komisionářské smlouvy jednáno, rozhodnutí je tak nečekaně založeno na jiných právních závěrech a důvodech. Dodala, že soud prvního stupně odmítl provedení důkazů k prokázání tvrzení, že plnění pro žalovanou poskytl jiný přepravce. Vznesla také námitku promlčení a uvedla, že žalobkyně nemá oprávnění zabezpečovat přepravu osob vlastním jménem, nemohla proto ani jako komisionář vlastním jménem smlouvy o přepravě osob uzavřít. Podle názoru žalované nepředložila žalobkyně ani žádné důkazy k tvrzené zavedené praxi stran a obchodním zvyklostem, přestože se na ně odvolává. Nadto byla žalobkyně přesvědčená, že doprava je jí poskytována ze strany [příjmení] [jméno] [příjmení] prostřednictvím jejích dceřiných společností, tak jak je pan [příjmení], zaměstnanec [příjmení] [jméno] [příjmení], informoval. Lstí ji tak uvedl v omyl, který byl pro žalovanou pro uzavření smluv podstatný, neboť se [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovaná spolupracovala dlouhodobě, z tohoto důvodu absentuje na její straně vůle. Soudu prvního stupně dále vytýkala, že se nevypořádal s dalšími navrženými důkazy. Uvedla také, že ze strany příslušného daňového úřadu došlo k odmítnutí faktur vystavených žalobkyní, neboť nemá oprávnění k poskytování mezinárodní přepravy osob, faktury nejsou dle žalované ani dostatečně určité, z předložených listin nevyplývá ani dohoda o ceně. Navíc nárok komisionáře na zaplacení odměny vzniká až splněním povinností dle § 584 až § 586 obch. zák., žádné vyúčtování ze strany žalobkyně však nebylo tvrzeno ani prokázáno. Rozsudek soudu prvního stupně považuje žalovaná za nepřezkoumatelný pro nedostatečné odůvodnění a prvky libovůle. Navrhovala, aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení. 7. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že právní posouzení je věcí soudu, žalobou byl uplatněn stejný nárok, námitka promlčení je proto nedůvodná. Bylo prokázáno, že účastníci jednali o provedení přeprav, které byly následně provedeny, a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení ceny, která byla někdy určena konkrétní částkou, někdy byla žalovaná upozorněna na následnou kalkulaci. Žalobkyně byla při každé komunikaci jasně označena, nemohla žalovanou uvést v omyl, že jedná s jinou osobou. Dodala, že disponuje živnostenským listem pro zprostředkování přepravy, skutečnost, že faktury nebyly akceptovány ze strany finanční správy, nemá na vznik nároku na zaplacení částky za zajištěnou přepravu vliv. Vzhledem k tomu, že slovenské právo nevyžaduje pro smlouvy příkazního typu písemnou formu, nelze dle názoru žalobkyně obranu založit na nedostatku akceptace nebo absenci vůle. Navrhovala zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení. 8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že je namístě rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. 9. Soud prvního stupně správně dovodil svou mezinárodní příslušnost (dle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /nařízení Brusel I bis/) a také určil rozhodné právo (dle čl. 1 a čl. 4 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I). 10. Podle § 261 odst. 1 obch. zák. tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti (Táto časť zákona upravuje záväzkové vzťahy medzi podnikateľmi, ak pri ich vzniku je zrejmé s prihliadnutím na všetky okolnosti, že sa týkajú ich podnikateľskej činnosti). Podnikatelem je podle § 2 odst. 2 písm. a) obch. zák. (také) osoba zapsaná v obchodním registru (Podnikateľom podľa tohto zákona je osoba zapísaná v obchodnom registri). 11. Podle § 1 odst. 2 obch. zák. právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon (Právne vzťahy uvedené v odseku 1 sa spravujú ustanoveniami tohto zákona. Ak niektoré otázky nemožno riešiť podľa týchto ustanovení, riešia sa podľa predpisov občianskeho práva. Ak ich nemožno riešiť ani podľa týchto predpisov, posúdia sa podľa obchodných zvyklostí, a ak ich niet, podľa zásad, na ktorých spočíva tento zákon). 12. Podle § 577 obc. zák. smlouvou komisionářskou se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu (Komisionárskou zmluvou sa komisionár zaväzuje, že zariadi vo vlastnom mene pre komitenta na jeho účet určitú obchodnú záležitosť, a komitent sa zaväzuje zaplatiť mu odplatu). 13. Podle § 642 obch. zák. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi) /Zmluvou o sprostredkovaní sa sprostredkovateľ zaväzuje, že bude vyvíjať činnosť smerujúcu k tomu, aby záujemca mal príležitosť uzavrieť určitú zmluvu s treťou osobou, a záujemca sa zaväzuje zaplatiť sprostredkovateľovi odplatu (províziu) /. 14. Podle § 269 odst. 1 obch. zák. ustanovení upravující v hlavě II této části zákona jednotlivé typy smluv se použijí jen na smlouvy, jejichž obsah dohodnutý stranami zahrnuje podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv (Ustanovenia upravujúce v hlave II tejto časti zákona jednotlivé typy zmlúv sa použijú len na zmluvy, ktorých obsah dohodnutý stranami zahŕňa podstatné časti zmluvy ustanovené v základnom ustanovení pre každú z týchto zmlúv). Podle § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako ty smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není (Účastníci môžu uzavrieť aj takú zmluvu, ktorá nie je upravená ako typ zmluvy. Ak však účastníci dostatočne neurčia predmet svojich záväzkov, zmluva nie je uzavretá). Podle § 269 odst. 3 dohoda o určité části smlouvy může být nahrazena dohodou stran o způsobu umožňujícím dodatečné určení obsahu závazku, jestliže tento způsob nezávisí jen na vůli jedné strany. Má-li být chybějící část smlouvy určena soudem nebo určitou osobou vyžaduje se, aby dohoda měla písemnou formu a platí obdobně § 291 (Dohoda o určitej časti zmluvy sa môže nahradiť dohodou strán o spôsobe umožňujúcom dodatočné určenie obsahu záväzku, ak tento spôsob nezávisí len od vôle jednej strany. Ak má chýbajúcu časť zmluvy určiť súd alebo určitá osoba, vyžaduje sa, aby dohoda mala písomnú formu, a platí obdobne § 291). 15. Podle § 325 obch. zák. mají-li strany vzájemné závazky, může se splnění závazku druhou stranou domáhat jen ta strana, která svůj závazek již splnila nebo je připravena a schopna jej splnit současně s druhou stranou, ledaže ze smlouvy, ze zákona nebo z povahy některého závazku vyplývá něco jiného (Ak strany majú vzájomné záväzky, môže sa splnenia záväzku druhou stranou domáhať len tá strana, ktorá svoj záväzok už splnila alebo je pripravená a schopná ho splniť súčasne s druhou stranou, ibaže zo zmluvy, zo zákona alebo z povahy niektorého záväzku vyplýva niečo iné). 16. Podle § 330 odst. 1 obch. zák. má-li být věřiteli splněno týmž dlužníkem několik závazků a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek určený při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství (Ak má veriteľovi splniť ten istý dlžník niekoľko záväzkov a poskytnuté plnenie nestačí na splnenie všetkých záväzkov, je splnený záväzok určený pri plnení dlžníkom. Ak dlžník neurčí, ktorý záväzok plní, je splnený záväzok najskôr splatný, a to najprv jeho příslušenstvo). 17. Podle § 340 odst. 2 obch. zák. není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán ([příjmení] čas plnenia nie je v zmluve určený, je veriteľ oprávnený požadovať plnenie záväzku ihneď po uzavretí zmluvy a dlžník je povinný záväzok splniť bez zbytočného odkladu po tom, čo ho veriteľ o plnenie požiadal). 18. Podle § 365 obch. zák. dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem (Dlžník je v omeškaní, ak nesplní riadne a včas svoj záväzok, a to až do doby poskytnutia riadneho plnenia alebo do doby, keď záväzok zanikne iným spôsobom). 19. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části, vzniká věřiteli, který splnil své zákonné a smluvní povinnosti, právo požadovat nezaplacené částky úroky z prodlení ve výši dohodnuté ve smlouvě, a to bez potřeby zvláštního upozornění (Ak je dlžník v omeškaní so splnením peňažného záväzku alebo jeho časti, vzniká veriteľovi, ktorý si splnil svoje zákonné a zmluvné povinnosti, právo požadovať z nezaplatenej sumy úroky z omeškania vo výške dohodnutej v zmluve, a to bez potreby osobitného upozornenia). Podle § 369 odst. 2 obch. zák. nebyla-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit úroky z prodlení určené v sazbě, kterou stanoví vláda Slovenské republiky nařízením (Ak výška úrokov z omeškania nebola dohodnutá, dlžník je povinný platiť úroky z omeškania v sadzbe, ktorú ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením.). 20. Podle § 387 odst. 1 obch. zák. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem (Právo sa premlčí uplynutím premlčacej doby ustanovenej zákonom). Podle § 387 odst. 2 obch. zák. promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou (Premlčaniu podliehajú všetky práva zo záväzkových vzťahov s výnimkou práva vypovedať zmluvu uzavretú na dobu neurčitú.). § 388 odst. 1 obch. zák. promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby (Premlčaním právo na plnenie povinnosti druhej strany nezaniká, nemôže ho však priznať alebo uznať súd, ak povinná osoba namietne premlčanie po uplynutí premlčacej doby). 21. Podle § 391 odst. 1 obch. z. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného (Pri právach vymáhateľných na súde začína plynúť premlčacia doba odo dňa, keď sa právo mohlo uplatniť na súde, ak tento zákon neustanovuje niečo iné). Podle § 397 obch. z. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky (Ak zákon neustanovuje pre jednotlivé práva inak, je premlčacia doba štyri roky). Podle § 402 obch. z. promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení (Premlčacia doba prestáva plynúť, keď veriteľ za účelom uspokojenia alebo určenia svojho práva urobí akýkoľvek právny úkon, ktorý sa považuje podľa predpisu upravujúceho súdne konanie za jeho začatie alebo za uplatnenie práva v už začatom konaní). 22. Žalobkyně se domáhá zaplacení provedených přeprav osob (klientů žalované), které na základě objednávky žalované svým jménem a na svůj účet zajistila u přepravců s oprávněním k provozování přepravy, a to dle požadavků žalované a při sjednaném způsobu určení ceny, které měla žalovaná žalobkyni za takto poskytnuté plnění poskytnout. Žalobkyně se tedy nezavázala k činnosti směřující k tomu, aby žalovaná měla příležitost sama smlouvu o přepravě osob uzavřít, jak by odpovídalo smlouvě o zprostředkování, smlouvy s dodavatelem přepravy neuzavírala na účet žalované, nešlo proto ani o smlouvu komisionářskou. Smlouvy uzavírané na základě objednávek žalované je třeba posoudit jako nepojmenované smlouvy, kterými se žalobkyně zavázala zajistit žalované pro účely jí pořádaných zájezdů přepravu osob vhodným přepravcem a žalovaná se zavázala zaplatit jí za takto zajištěnou přepravu sjednanou cenu (konkrétní částkou nebo dle dohodnutého způsobu určení). 23. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, že všechny přepravy, jejichž úhrady se žalobkyně domáhá, byly objednány a v odpovídající výši fakturovány. Správně také ze zjištěných skutečností usoudil na sjednávání úplatných smluv. Tato skutková zjištění však nejsou pro závěr o skutečné realizaci přepravy a dohodě o ceně provedeného plnění dostatečná. 24. Soud prvního stupně správně zjistil, že žalobkyně realizovala objednanou přepravu za dohodnutou cenu odpovídající fakturované částce u pohledávek fakturovaných fakturami [číslo] (cena 630 euro byla výslovně sjednána), [číslo] (navržená cena 1 520 euro byla akceptována), [číslo] (cena 1 650 euro upřesněná po zkrácení zájezdu byla akceptována), [číslo] (cena 2 310 euro uvedená v objednávce byla akceptována), [číslo] (cena 2 310 euro uvedená v objednávce byla akceptována) a [číslo] (cena ve výši 1850 euro nepřevyšuje cenu uvedenou v objednávce a odpovídá 5 dnům po 370 euro), u všech uvedených přeprav prokázala žalobkyně listinnými důkazy, zejména fakturami dopravce za přepravu shodných parametrů a přehledem jízd, realizaci přepravy. 25. U přeprav fakturovaných fakturami [číslo] soud prvního stupně správně zjistil, že byly na základě objednávky žalované pomocí žalobkyní zajištěného přepravce realizovány. Realizace uvedených přeprav vyplývá buď z dokladů přepravce se shodnými parametry s objednanou přepravou (u přeprav vyúčtovaných fakturami [číslo]), nebo také z e-mailové komunikace, ve které žalovaná v době po datu, kdy měla být přeprava provedena, vyžadovala sdělení o najetém počtu kilometrů (u přeprav vyúčtovaných fakturami [číslo]) nebo v průběhu zájezdu udělovala prostřednictvím žalované přesnější instrukce (u přepravy vyúčtované fakturou [číslo]). Závěr o tom, že u uvedených přeprav byla prokázána i sjednaná cena ve výši odpovídající fakturované částce, však nelze učinit, jak to učinil soud prvního stupně, jen na základě zjištění, že žalobu požadované částky byly fakturovány a že svědkyně [příjmení] vypověděla, že žalovaná„ vždycky věděla, kolik bude platit“. 26. Stejně tak k závěru o realizaci všech v žalobě uvedených přeprav nepostačuje, že realizace některých z nich byla prokázána, přestože žalovaná popřela realizaci paušálně. Důkazní břemeno ohledně realizace každé z přeprav nese žalobkyně a nelze proto jen na základě zjištění, že obrana žalované nebyla z části důvodná, dospět na základě úvahy, že„ není důvod se domnívat, že se přeprava neuskutečnila i v ostatních případech“, k závěru o unesení důkazního břemene ohledně realizace všech přeprav. U přepravy fakturované pod [číslo] byla sice prokázána dohodnutá cena za přepravu 1780 euro a to, že fakturovaná částka 1 845 euro odpovídá ceně za přepravu z připočtením částky 5x13 euro za neposkytnutou polopenzi řidiči (která byla předem vyžadována) nikoli však realizace této přepravy, u faktury [číslo] nebyla prokázána ani realizace přepravy ani tvrzená dohoda o účtované ceně. 27. Soud prvního stupně neprováděl důkazy navržené k realizaci přeprav (výslech řidičů, knihy jízd, tachografy), žalobkyni nevyzval k prokázání dohody o výši ceny nebo způsobu jejího určení (který by odpovídal vyúčtované ceně), případně k prokázání obvyklé hodnoty plnění vyúčtovaného fakturami [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Za právně nevýznamné považoval soud prvního stupně také zjištění, zda a kdy byly faktury (veškeré) žalované doručeny, případně kdy byla žalovaná jinak vyzvána k zaplacení, přestože takové zjištění je významné nejen pro vznik nároku na úrok z prodlení, jehož se žalobkyně v tomto řízení domáhá, ale také na úvahy o tom, jaký z více závazku byl uskutečněnými platbami žalované splněn (když plnění na konkrétní závazek byl prokázán jen u platby ve výši 630 euro na fakturu [číslo]). 28. Žalobkyně na poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytnuté odvolacím soudem k jejímu tvrzení, že žaloby před splatností doručila, a dále tvrzením o realizaci a dohodě o ceně (případně obvyklé ceně) u těch plnění, u kterých nebyla realizace či cena prokázána, reagovala navržením důkazů s výhradou důkazů dalších. Rovněž právní zástupkyně žalovaná po výzvě a poučení poskytnutém dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a prokázání poskytnutí polopenzi řidiči v rámci zájezdu [anonymizována dvě slova] objednaného 16. 6. 2017 uvedla, že po konzultaci s žalovanou tvrzení v tomto směru žalovaná doplnil a navrhne důkazy k jeho prokázání. 29. K prokázání realizace přepravy fakturované pod [číslo] neprovedl soud prvního stupně žádné dokazování, k prokázání ceny přeprav účtovaných fakturami [číslo] bylo dokazování zcela nedostatečné. Potřebné dokazování se týká více rozhodných skutečností a předpokládaným rozsahem možnosti odvolacího řízení přesahuje. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 a § 213b odst. 2 a 213 odst. 4 o. s. ř. zrušil a věc mu podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení. 30. Soud prvního stupně žalobu znovu projedná. Bude se zabývat nejen tím, zda přeprava vyúčtovaná fakturami [číslo] a [číslo] byla realizována, ale také tím, zda došlo k dohodě o ceně přepravy nebo způsobu určení takové ceny (u faktur [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]) a zda fakturovaná cena takovému ujednání odpovídá. Pokud nebude dohoda o ceně nebo o způsobu jejího určení prokázána, bude se zabývat obvyklou cenou provedeného plnění. Zjistí také, zda žalovaná poskytla sjednanému řidiči polopenzi při realizaci zájezdu [anonymizována dvě slova] objednaném 16. 6. 2017. Pokud ne, bude se zabývat tím, zda a v jaké výši má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených se zajištěním stravování řidiče v rámci tohoto zájezdu (zejména zda sama v souvislosti se zajištěním stravy vynaložila nějaké náklady). U plnění, jehož realizace byla prokázána, dále zjistí, zda a kdy byly předmětné faktury doručeny žalované, případně zda a kdy byla k plnění jinak vyzvána, pokud nebude doručení faktur nebo jiná výzva prokázána, vyjde z okamžiku výzvy doručením žaloby. Podle zjištěné splatnosti posoudí soud prvního stupně, od jakého okamžiku byla žalovaná v prodlení a jaká výše zákonného úroku z prodlení danému okamžiku prodlení odpovídá. Soud prvního stupně se také vypořádá s námitkou promlčení, vyjde přitom z toho, že právní posouzení v žalobě tvrzených skutečností je zcela na soudu, a promlčecí doba tak přestává běžet zahájením řízení na základě žaloby, ve které jsou vylíčeny skutkové okolnosti, bez ohledu na právní hodnocení ze strany žalobce nebo změnu takové právní kvalifikace. Ve svém novém rozhodnutí rozhodne soud prvního stupně znovu také o nákladech řízení, včetně nákladů řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.) 31. Své rozhodnutí ve věci soud prvního stupně přesvědčivě a srozumitelně odůvodní v souladu se zákonnými požadavky zakotvenými v ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., zejména ve svém rozsudku neopomene nejen stručně a jasně vyložit, které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, ale také o které důkazy opřel svá skutková tvrzení a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, případně proč nevyhověl dalším důkazním návrhům. Dále uvede, z jakých ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu soud vycházel (proč pod tato ustanovení podřadil zjištěný skutkový stav) a jak je případně vyložil, a výklad o tom, jaká mají účastníci na základě zjištěného skutkového stavu podle těchto ustanovení ve vztahu k předmětu řízení práva a povinnosti, a jak proto byla věc rozhodnuta. V odůvodnění svého rozsudku se soud prvního stupně vypořádá také se všemi relevantními námitkami účastníků. 32. Právním názorem odvolacího soudu je soud prvního stupně podle § 226 o. s. ř. vázán. 33. Odvolací soud pro úplnost dodává, že řízení není koncentrováno, neboť účastníci nebyli o koncentrací řízení poučeni při prvním jednání, které se ve věci konalo; tento nedostatek již nelze zhojit (k řádnému poučení o koncentraci viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, dostupný na www.nsoud.cz). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Praha 23. května 2022 Mgr. Petra Kubáčová v. r. předsedkyně senátu