Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPH:2022:32.CO.70.2022.1
Datum rozhodnutí03.05.2022
SoudKSPH
Spisová značka32 Co 70/2022
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
KategorieEU
HesloLidská práva

Odůvodnění

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Boudové Zvěřinové a soudkyň JUDr. Danuše Kudrnové a Mgr. Kateřiny Frankové ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] bytem [adresa] zastoupený opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] syna rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem trvale [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] fakticky a pro doručování [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem trvale [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] fakticky [číslo] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [číslo] [anonymizována dvě slova], [země] pro doručování [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o snížení výživného, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 19. října 2021, číslo jednací 29 P 2/2016/396, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha - západ jako soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl návrh otce na snížení výživného pro nezletilého [jméno] [jméno] na částku 1 500 Kč měsíčně (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tím, že naposledy bylo rozhodováno teprve před rokem, kdy rovněž soud zamítl opakovaně podávaný návrh otce na snížení výživného. Od doby posledního rozhodnutí ve věci nedošlo ke změně poměrů, které by odůvodňovaly snížení výživného. Otec svůj návrh nyní odůvodnil další vyživovací povinností a aktuální majetkovou situací. Soud prvního stupně však uzavřel, že k tíži nezletilého [jméno] [jméno] nemůže jít skutečnost, že otec se rozhodl mít se svou novou partnerkou další dítě, resp. pokud se tak rozhodl, je ale povinen zaopatři řádně všechny své děti a za tím účelem dosahovat i odpovídajících příjmů tak, aby se pouze z důvodu narození dalšího dítěte nesnižovala úroveň nezletilých dětí z předešlých vztahů. Pokud otec nedosahuje takových příjmů, aby byl schopen uživit nejen svou současnou rodinu, ale i plnit vyživovací povinnost ke svým dalším nezletilým dětem, je jeho povinností jednat tak, aby svou majetkovou a finanční situaci zlepšil. Otec je v produktivním věku a minimálně s ohledem na své dřívější povolání a s přihlédnutím k aktuálním pracovním nabídkám může dosahovat příjmu okolo 40 000 Kč. Takový příjem by mu již umožnil řádné plnění povinností včetně vyživovací povinnosti k nezletilému [jméno] [jméno]. Pokud se rozhodl pobývat s partnerkou a nejmladšími dětmi v USA, kde jeho partnerka studuje, okresní soud jeho rozhodnutí respektoval, nicméně uvedl, že je otec povinen počínat si tak, aby řádně zaopatřil všechny své děti a nepřenášel finanční zátěž pouze na matku, resp. na další členy její rodiny. Okresní soud dále přihlédl k věku nezletilého s tím, že jeho náklady s vyšším věkem nutně stoupají. Poukázal rovněž na zdravotní problémy matky, které jí objektivně znemožňují pracovní či výdělečnou činnost a vylučují možnost matky zajistit pro sebe a nezletilého vyšší příjmy. Uzavřel, že v takovém případě je na druhém z rodičů, aby se vyšší měrou podílel na nákladech nezletilého dítěte. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal v zákonné lhůtě odvolání otec. Namítl, že podle doporučeného rozmezí pro stanovení výše výživného je procentuální rozmezí pro nezletilého [jméno] [jméno] ve věku 12 let stanoveno mezi 15 % až 19 % čistého měsíčního příjmu povinného rodiče. Částka 8 000 Kč však představuje přibližně 83 % příjmu otce, a to na základě potenciality příjmů ze zaměstnání, které vykonával naposledy v roce 2019, kdy ještě stále trvale pobýval na území České republiky. Otec se však rozhodl vykonávat svá práva vyplývající z článku 15 Listiny základních práv Evropské unie a v současnosti se rozvíjí v novém oboru tak, jak mu umožňují podmínky získaného víza typu M2 do Spojených států amerických s vidinou získání jiného typu víza v blízké době, což mu umožní jak zvýšení příjmů, tak plnění vyživovacích povinností ke všem čtyřem dětem. V současnosti otec není oprávněn k výkonu výdělečné činnosti na území USA, proto vykonává svou práci prostřednictvím teleworkingu pro [právnická osoba] [anonymizováno]. Zároveň se rozhodl vykonávat své právo vyplývající z článku 14 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod a žije se svou, na vysoké škole studující partnerkou na území USA. V souvislosti s výkonem práva vyplývajícího z článku 14 otci přibyly dvě vyživovací povinnosti. Zejména však od posledního rozhodování soudu o výživném došlo k narození syna [jméno] [příjmení]. Otec poukazoval na to, že je mu v současné době vyměřeno výživné na nezletilého [jméno] [jméno] ve výši 8 000 Kč a splátka dluhu na výživném ve výši 2 000 Kč a výživné pro nezletilého [jméno] [příjmení] ve výši 3 600 Kč a splátka dluhu na výživném ve výši 1 000 Kč Celkem jde o měsíční splátku ve výši 14 600 Kč. Otec je tak povinen matkám dvou ze čtyř svých potomků platit částku, která představuje 152 % jeho čistého měsíčního příjmu, a není brán žádný ohled na nejmladší děti [jméno] [příjmení] a [jméno]. Otec namítl, že postup soudu prvního stupně, kdy dle principu potenciality příjmů stanovil otci na základě nabídek práce ve výši 20 000 Kč až 50 000 Kč výživné na základě horní hranice částky, tedy 40 000 Kč, je nesprávný. Předmětné povolání otec nevykonává od roku 2019 a nadále na takovou pracovní pozici nemá kvalifikaci vzhledem k přirozeným změnám v oboru aj. Je nepravděpodobné, že by otec byl na takové místo přijat po takto dlouhé době mimo obor. V místě svého trvalého pobytu na území USA, kde žije otec nezletilého se svojí rodinou již nejméně dva roky, není v současné době oprávněn k výkonu práce. Otec poukazoval na to, že Okresní soud v Berouně rozhodoval ve věci snížení výživného pro nezletilého [jméno] [příjmení], přičemž uzavřel, že od poslední úpravy výživného (15. 5. 2020) došlo ke změně poměrů na straně otce, která odůvodňuje snížení výživného. Tamní soud shledal, že otci přibyla vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [příjmení], a přihlédl i k další vyživovací povinnosti otce k [jméno] a výživné snížil o 10 %. Rozhodnutí Okresního soudu v Berouně je tak zcela protichůdné rozhodnutí soudu prvního stupně v nyní posuzované věci, čímž byla porušena zásada předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Dále otec zdůraznil, že výživné slouží k uspokojování potřeb nezletilého, nikoli matky, a to bez ohledu na její sociální situaci. Napadeným rozhodnutím stanovené výživné zásadně ohrožuje schopnost otce jak výživné pro ostatní potomky platit, tak starat se o potomky nově narozené. Otec navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a rozhodl o snížení výživného dle návrhu. 4. Matka i opatrovník navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) v řízení postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), který upravuje mimo jiné řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a ve vztahu k občanskému soudnímu řádu obsahuje speciální právní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.). 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně je přípustné, podal je otec jako účastník řízení, učinil tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 202 a contr., § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolání splňuje náležitosti podle § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v mezích odvolání včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 písm. a) a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je neopodstatněné. 7. Na základě přezkoumání dosavadního obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některou ze zmatečnostních vad, uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. s. ř. či jinou vadou, která by měla nebo mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž je odvolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. 8. Při jednání před odvolacím soudem otec prostřednictvím své zástupkyně předložil rozhodnutí o pracovní neschopnosti s tím, že je vystavena dnem 22. 4. a zatím do 12. 6. 2022, a to z důvodu úrazu [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že zástupkyně otce neměla žádné bližší informace o úrazu otce, resp. o jeho zdravotním stavu, nebyl důkaz rozhodnutím o pracovní neschopnosti otce proveden. 9. Soud prvního stupně zjistil správně a dostatečně skutkový stav věci, který ani v průběhu odvolacího řízení nedoznal změn, a pro stručnost lze na závěry soudu prvního stupně o skutkovém stavu odkázat. 10. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 11. Podle § 913 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odst. 2). 12. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 13. Podle § 923 odst. 1 o. z., změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 14. Pro posouzení návrhu na úpravu výživného, ať už jde o jeho snížení či zvýšení, je vždy nutné vyřešit otázku, zda a jak se změnily poměry nezletilého a jeho rodičů v současné době (případně v době, od kdy je změna výživného požadována) oproti době, kdy výživné bylo naposled stanoveno. Pokud nastala taková změna poměrů, v důsledku které dosavadní výživné neodpovídá zákonným hlediskům uvedeným v ustanoveních § 913 a 915 o. z., změní soud předchozí dohodu či rozhodnutí o výživném. Otec se návrhem podaným u soudu prvního stupně dne 21. 6. 2021 domáhal snížení výživného pro nezletilého [jméno] [jméno], přičemž výživné požadoval snížit z částky 8 000 Kč na částku 1 500 Kč měsíčně. Je proto nutné posoudit poměry nezletilého i rodičů v době, kdy bylo výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně stanoveno, s poměry současnými. Rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 14. 1. 2020, č. j. 29 P 2/2016-195, bylo otci zvýšeno výživné pro nezletilého [jméno] [jméno] z částky 3 000 Kč na částku 8 000 Kč měsíčně, a to s účinností od 1. 11. 2018. Tehdy matka pobírala částečný invalidní důchod ve výši 7 004 Kč a nemocenské dávky ve výši 4 400 až 5 300 Kč. Matka měla zvýšené výdaje v souvislosti se svým nepříznivým zdravotním stavem. Bylo jí schváleno oddlužení, vypomáhala jí rodina. Kromě nezletilého měla ještě vyživovací povinnost ke zletilé dceři, která stále studovala. Ohledně poměrů otce soud vycházel z možnosti otce dosahovat příjmu kolem 40 000 Kč měsíčně. Zohlednil, že otci přibyla vyživovací povinnost k nezletilé [příjmení] [jméno] [jméno] [jméno] byl žákem 4. třídy základní školy, navštěvoval kroužek šachu, počítačů a parkuru. V současné době je nezletilý žákem 6. třídy ZŠ. V souvislosti s distanční výukou mu matka musela koupit počítač. S ohledem na finanční situaci rodiny žádné kroužky nenavštěvuje. Matka má nyní (od poloviny roku 2020) vyživovací povinnost již jen k nezletilému. Nadále pobírá částečný invalidní důchod, aktuálně ve výši 8 018 Kč, jiný příjem nemá. Po operaci v červnu 2021 je stále v rekonvalescenci. Finančně jí i nadále vypomáhá rodina (dcera a rodiče). Otec žije s partnerkou [jméno] [příjmení] v USA, jeho partnerka tam studuje vysokou školu. Z tohoto vztahu se narodily dvě děti, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Kromě těchto dvou děti má otec nadále vyživovací povinnost k [jméno] [jméno] a k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému 30. 7. 2007. Otec v USA vykonává na základě dohody o provedení práce činnost pro [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení], za kterou dostává 9 600 Kč měsíčně. Se synem [jméno] [jméno] se nestýká, nedává mu dárky, výživné řádně (ve stanovené výši) neplatí. 15. Lze tudíž uzavřít, že od poslední úpravy výživného, kdy výživné bylo zvýšeno na částku 8 000 Kč měsíčně, otci přibyla vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému ze současného vztahu otce s [jméno] [příjmení]. Otec nadále se svojí současnou rodinou žije v USA, kde s ohledem na získané vízum není oprávněn k výkonu práce. Pracuje pouze pro společnost své partnerky a za to dostává 9 600 Kč měsíčně. Matka i nadále pobírá částečný invalidní důchod, aktuálně již jiný příjem nemá a s ohledem na nepříznivý zdravotní stav není v současné době ani schopna si zajistit jiný zdroj příjmu. Ke změně došlo na straně nezletilého [jméno] [jméno], který nyní navštěvuje druhý stupeň základní školy. Jeho potřeby se již jen pouhým plynutím času zvyšují. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že v posuzovaném případě nenastala taková změna poměrů, která by odůvodňovala snížení výživného. Otec návrh na snížení výživného odůvodnil novou vyživovací povinností k nezletilému [jméno] [příjmení], svým nedostatečným příjmem a nemožností svoji finanční situaci zlepšit, když v USA, kde se rozhodl žít, není oprávněn k výkonu práce. Přitom odkázal na svá práva vyplývající z Listiny základních práv Evropské unie, resp. Listiny základních práv a svobod. Odvolací soud jakkoli nezpochybňuje právo otce zvolit si místo svého pobytu, stejně jako jeho právo na zplození potomků, nicméně v realizaci práv je nepochybně omezen svými povinnostmi. Jinými slovy otec nemůže svá práva realizovat svévolně, na úkor svých povinností. Otce se rozhodl žít v USA, kde nemá možnost zajistit si dostatečný příjem tak, aby mohl plnit svoji vyživovací povinnost k dětem. Nadto si pořídil další, již čtvrté dítě. Svoji nepříznivou situaci v důsledku nedostatečného příjmu a nové vyživovací povinnosti se rozhodl řešit snížením výživného pro nezletilého [jméno] [jméno] (stejně jako nejstaršího syna [jméno] [příjmení]). Takový přístup otce však nelze akceptovat. Vyživovací povinnost k dítěti je základní povinností každého rodiče a každý by si proto měl své poměry upravit tak, aby této své povinnosti dostál. Přitom se nejedná pouze o zajištění výživy v užším smyslu (stravu, oblečení, hygienu), ale i rozvoj schopností dítěte a jeho vzdělání. Je proto na otci, aby veškeré své jednání a chování činil právě při vědomí této své povinnosti. Takto však otec nepostupuje. Naopak nepříznivé důsledky svých rozhodnutí (žít v USA, kde nemůže pracovat, pořídit si další děti) se snaží přenést na nezletilého [jméno] [jméno] v podobě snížení výživného. Jinými slovy otec se domáhá toho, aby se nezletilý uskrovnil proto, aby otec mohl realizovat svá práva. Takový přístup není v souladu se zájmy nezletilého a je v rozporu s vyživovací povinností, kterou otec k nezletilému má. Závěr soudu prvního stupně, že při posuzování výše výživného pro nezletilého [jméno] [jméno] nelze k další vyživovací povinnosti otce k synovi [jméno] [příjmení] přihlížet, je tudíž správný. Rovněž správně okresní soud vycházel z možností a schopností otce dosahovat i nadále příjmu cca 40 000 Kč měsíčně, tedy příjmu, z něhož soud vycházel v době, kdy výživné částkou 8 000 Kč stanovil. Odvolací soud proto uzavřel, že od posledního rozhodnutí o výživném nenastala taková změna poměrů, která by se měla projevit ve snížení dříve stanoveného výživného (§ 923 odst. 1 o. z.). Soud prvního stupně proto nepochybil, když návrh otce na snížení výživného zamítl. 16. Námitka otce týkající se porušení zásady předvídatelnosti soudních rozhodnutí není způsobilá přivodit změnu napadeného rozsudku. Soud prvního stupně není rozhodnutím Okresního soudu v Berouně ve věci nezletilého [jméno] [příjmení] vázán. Nadto tamní soud v podstatě shodně jako v nyní posuzované věci soud prvního stupně uzavřel, že je otcovo svobodné rozhodnutí žít v USA, kde dosud nemá možnost legálního zaměstnání, proto nelze vycházet z jeho příjmu 9 600 Kč, které mu vyplácí jeho partnerka jako zaměstnavatel. Rovněž také uzavřel, že okolnost, že povinnému rodiči vznikne z nového vztahu jedna či více nových vyživovacích povinností, nemůže představovat zásadní materiální újmu pro děti z předchozích vztahů, pokud jde o právo na výživné. Narození nezletilého [jméno] [příjmení] proto Okresní soud v Berouně ohodnotil snížením výživného pouze o 10 % v poměru k jeho dosavadní výši (tedy snížení z částky 4 000 Kč na částku 3 600 Kč). Otec se sice dovolává předvídatelnosti soudních rozhodnutí, přesto však požaduje výživné snížit z částky 8 000 Kč na částku 1 500 Kč, což v žádném případě se závěry Okresního soudu v Berouně nekoresponduje. 17. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. 18. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. s tím, že vzhledem k tomuto typu řízení neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 3. května 2022 Mgr. Jana Boudová Zvěřinová, v. r. předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky