č. j. 43 A 1/2022 - 22     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce:  J. J.  X proti žalovanému:  Okresní státní zastupitelství v Kolíně  Politických vězňů 573, Kolín II o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 7. 9. 2021, č. j. 2 ZN 407/2020-43, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soudu bylo dne 9. 12. 2021 doručeno žalobcovo podání označené jako „Správní žaloba na zrušení nebo opravu Usnesení ZN 407/2020 Usnesení ze dne 11. srpna 2021 a na zrušení nebo opravu Usnesení č. j. KRPS-35749/TČ-2020-010481 ze dne 11. 8. 2021 Kolín“. Z jeho obsahu plyne, že se žalobce domáhá zrušení či změny shora označeného usnesení ze dne 7. 9. 2021, č. j. 2 ZN 407/2020-43, jímž byla podle § 148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), zamítnuta jako nedůvodná žalobcova stížnost proti usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín, oddělení obecné kriminality Kolín, o odložení věci podle § 159a odst. 1 trestního řádu. Žalobce nesouhlasí se závěry a některými údaji uvedenými v napadeném usnesení žalovaného a v usnesení policejního orgánu. 2. Soud posoudil podání podle jeho obsahu jako žalobu podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Tomu odpovídá nejen označení podání jako správní žaloby, ale i skutečnost, že žalobce vyčerpal řádné opravné prostředky podle trestního řádu a před podáním žaloby se samostatným podáním dotazoval soudu, zda je při podání správní žaloby vyžadováno povinné zastoupení advokátem (soudu známo z vlastní úřední činnosti ve věci sp. zn. 55 Na 28/2021). 3. Soud dospěl k závěru, že nemá pravomoc žalobu projednat a rozhodnout o ní. Podle § 2 s. ř. s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují mj. o „žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy“. 4. Pokud jde o pravomoc soudů ve správním soudnictví přezkoumávat úkony orgánů činných v trestním řízení, Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 21. 8. 2003, č. j. Na 579/2003-10, konstatoval, že „ze soudního řádu správního ani z žádného jiného zákona nevyplývá, že by […] byla založena jakákoli kompetence rozhodovat ve věci samé v soudně trestních věcech.“ Shodně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 10. 2005, č. j. 6 As 58/2004‑45, č. 1407/2007 Sb. NSS, dospěl k závěru, že rozhodnutí státního zástupce o zamítnutí stížnosti proti usnesení policejního orgánu o odložení trestního oznámení není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) a § 65 odst. 1 s. ř. s., a jeho přezkum tedy nespadá do pravomoci soudů ve správním soudnictví. Uvedené závěry lze plně vztáhnout i na žalobcem podanou žalobu. 5. Pravomoc soudu k projednání návrhu je podmínkou řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 5. ledna 2022     Mgr. Jan Čížek, v. r.  předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: H. T.