č. j. 43 A 15/2022 - 27          ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc.  Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci žalobkyně: D. O., nar. X   státní příslušnice Mongolska,   bytem X zastoupena advokátem JUDr. Markem Janstou, LL.M. sídlem náměstí Míru 14, Mladá Boleslav proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2022, č. j. MV-10437-4/SO-2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a vyjádření účastníků 1.          Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaná podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítla jako opožděné žalobkynino odvolání proti usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“) ze dne 26. 10. 2021, č. j. OAM-56764-13/ZM-2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím ministerstvo zastavilo řízení o žalobkynině žádosti o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle § 169r odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť ji žalobkyně podala v době, kdy k tomu nebyla oprávněna. 2.          Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná nesprávně spočetla běh lhůty pro podání odvolání, neboť prvostupňové rozhodnutí jí nebylo doručeno 8. 11. 2021, jak v napadeném rozhodnutí uvádí žalovaná, ale až 16. 11. 2021. Běh odvolací lhůty tedy nepočal 9. 11. 2021, ale až 17. 11. 2021. K důkazu přiložila kopii poštovní obálky a dále detailní informace Track & Trace o poštovní zásilce RR X z portálu České pošty, s. p. 3.          Žalovaná setrvala na tom, že zástupkyni žalobkyně bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno fikcí podle § 24 odst. 1 správního řádu dne 8. 11. 2021 a lhůta k podání odvolání tak uplynula dne 23. 11. 2021. Prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 11. 2021. Odvolání ze dne 30. 11. 2021 bylo tedy opožděné. Dle žalované je odpovědností adresáta, aby si zajistil přebírání zásilek na adrese evidované v evidenci obyvatel. Takto je eliminována možnost mařit výkon veřejné správy vyhýbáním se doručení písemností. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 4.          Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 5.          Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť s tím žalobkyně vyslovila souhlas a souhlas žalované je presumován, neboť se na výzvu soudu nevyjádřila, že s takovým postupem nesouhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Dokazování soud neprováděl, neboť o věci bylo možné rozhodnout na základě obsahu správního spisu. Dokazování je nadbytečné, neboť o okolnostech doručení prvostupňového rozhodnutí není mezi účastníky sporu, rozcházejí se toliko v posouzení jejich právních následků. Podstatný obsah správního spisu 6.          V pondělí 9. 8. 2021 podala žalobkyně k poštovní přepravě žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, kterou ministerstvo obdrželo dne 10. 8. 2021. K žádosti žalobkyně přiložila mimo jiné plnou moc ze dne 5. 8. 2021, kterou zmocnila paní Ivu Smutnou Kubínovou, trvale bytem Vinařice 71, Dobrovice, k jejímu zastupování v řízení před ministerstvem včetně přebírání listin a ostatních dokladů. Ministerstvo prvostupňovým rozhodnutím zastavilo řízení, neboť ač dle § 47 odst. 1 zákona o pobytu cizinců lze žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podat nejpozději před uplynutím jeho platnosti, podala žalobkyně žádost až po jeho uplynutí. Platnost dosavadního povolení k pobytu totiž byla stanovena do pátku 6. 8. 2021. 7.          Dle doručenky založené ve správním spise bylo prvostupňové rozhodnutí zasláno na výše uvedenou adresu žalobkyniny zástupkyně. Na doručence je zaškrtnuta kolonka „NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY“ a „ULOŽIT JEN 10 DNÍ“. Dle podepsaného prohlášení doručujícího orgánu, které je součástí doručenky, byla zásilka připravena k vyzvednutí od „29/10“, tedy ode dne 29. 10. 2021, adresát byl k vyzvednutí zásilky vyzván a bylo zanecháno poučení.  8.          Ministerstvo obdrželo odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podané datovou schránkou dne 30. 11. 2021. Žalovaná napadeným rozhodnutím žalobkynino odvolání zamítla jako opožděné podle § 92 odst. 1 ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu s ohledem na to, že prvostupňové rozhodnutí bylo zástupkyni žalobkyně doručeno již 8. 11. 2022 a odvolání bylo podáno po uplynutí patnáctidenní odvolací lhůty. Posouzení žaloby 9.          Žaloba obsahuje jediný žalobní bod. Žalobkyně se domnívá, že její odvolání měla žalovaná meritorně projednat, a nikoliv jej zamítnout pro opožděnost. Stěžejní je tedy otázka posouzení právních dopadů jednotlivých úkonů při doručování prvostupňového rozhodnutí.  10.          Soud předně uvádí, že žalobkyně netvrdí, že by dne 29. 10. 2021 poštovní doručovatelka u žalobkyně neučinila pokus o doručení prvostupňového rozhodnutí. Žalovaný a ani soud pak nezpochybňují žalobkynino tvrzení, že jí zásilka byla vložena do schránky dne 16. 11. 2021, neboť není v rozporu s údaji uvedenými na doručence obsažené ve správním spisu. 11.          Podle § 34 odst. 2 správního řádu platí, že s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, se písemnosti doručují pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. 12.          Podle § 20 odst. 1 věty první správního řádu se fyzické osobě písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Podle odst. 2 téhož ustanovení lze písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, doručit adresátovi, nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím orgánem. 13.          Podle § 23 odst. 1 nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. Podle odst. 3 písm. b) téhož ustanovení se písemnost uloží u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jejich prostřednictvím. Podle odst. 4 téhož ustanovení se adresát vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Podle odst. 5 téhož ustanovení se zároveň s oznámením podle odstavce 4 adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu. 14.          Podle § 24 odst. 1 správního řádu platí, že jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 15.          Podmínky pro doručení písemnosti tzv. fikcí shrnul rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014-41, č. 3524/2017 Sb. NSS. Jsou jimi (1) doručování na správnou adresu, (2) výzva adresátovi k vyzvednutí písemnosti včetně řádného poučení a (3) marné uplynutí desetidenní úložní doby, tedy nevyzvednutí doručované písemnosti na příslušné poště. 16.          Z obsahu správního spisu vyplývá, že podmínky doručení fikcí v projednávané věci splněny byly. V takovém případě skutečně platí, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno desátým dnem po učiněném pokusu o doručení, tj. v pondělí dne 8. 11. 2021. 17.          Soud ve shodě s žalovanou odkazuje na usnesení ze dne 30. 9. 2010, sp. zn. II ÚS 2317/10, ve kterém Ústavní soud uvedl: „je věcí adresáta a také jeho odpovědnosti vůči sobě samému, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede správnímu orgánu adresu pro doručování, o níž ví, že si zásilku zde bude moci převzít. Tím je eliminována možnost mařit výkon veřejné správy vyhýbáním se doručení písemností. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby uváděl takovou adresu pro doručování, kam mu zásilku lze spolehlivě doručit.“ 18.          Podle § 83 odst. 1 věty první správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 19.          Podle § 92 odst. 1 věty první správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. 20.          Žalovaná tedy postupovala správně, pokud patnáctidenní lhůtu k podání odvolání počítala od 9. 11. 2021 do úterý 23. 11. 2021. Tato lhůta uplynula marně, prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 11. 2021 a žalobkynino odvolání ze dne 30. 11. 2021 bylo skutečně opožděné. 21.          Pro úplnost soud dodává, že dle výše citovaného rozsudku rozšířeného senátu nemá na uplatnění fikce doručení vliv skutečnost, zda po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta, či nikoli. Není tedy nikterak podstatné, že zásilka měla být uložena jen po dobu 10 dnů a do schránky vložena již bezprostředně poté, nikoliv až 16. 11. 2022. Ode dne vhození však v žádném případě nebylo možné odvozovat počátek lhůty k odvolání. 22.          Soud podotýká, že součástí správního spisu je plná moc udělená advokátu jakožto právnímu profesionálovi dne 19. 11. 2021, tedy ještě v době, kdy mohlo být odvolání podáno včas. V odvolání však nejsou tvrzeny okolnosti, které by pozdní podání odvolání omlouvaly, ani žádost o navrácení v předešlý stav (viz § 41 správního řádu), neboť se jeho text věnuje toliko opožděnému podání samotné žádosti. Žádné tvrzení, které by zakládalo možnost prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, neobsahuje ani žaloba. Soud se touto otázkou tedy nemohl zabývat.      Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 23.          Vzhledem k tomu, že žalobní bod je nedůvodný a soud nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, byla žaloba zamítnuta (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 24.          O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť jí v řízení žádné náklady nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 20. prosince 2022   Mgr. Jan Čížek, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. N.