č. j. 43 A 84/2022 - 19   USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce:  B. V. bytem X  zastoupený advokátem JUDr. Ladislavem Koženým sídlem Sladkovského 13, Kolín proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 8. 2022, č. j. MSP-584/2022-OSV-OSV/2, a ze dne 13. 9. 2022, č. j. MSP-65/2022-ODKA-ROZ/3, a na ochranu proti nečinnosti žalovaného,   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátu JUDr. Ladislavu Koženému se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4 114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 9. 2022, doručenou soudu dne 26. 9. 2022, domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí (dále jen „napadená rozhodnutí“) a uložení povinnosti žalovanému poskytnout žalobci požadované informace. V žalobě poukazuje také na § 79 a § 80 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), které upravují žalobní legitimaci u žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, lhůtu pro její podání a její náležitosti. Odkazuje též na neexistující § 175 téhož zákona. Společně s žalobou požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. 2. V textu žaloby uvedl, že se Obvodní soud pro Prahu 2 podílí na koordinovaném postupu proti jeho osobě. Stejně tak je tomu ve vztahu k žalovanému (viz spis MSp č. j. 1904/08/ODSK-ODSK/4, č. j. 754/03 OGI-OZK). Výroční zpráva BIS z roku 2011 konstatovala, že justice je prorostlá korupcí. Poukazuje na usnesení „Strategie vlády boje proti korupci na období let 2011 až 2012 + 2013 – 2015“, jakož i další usnesení „Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2018 – 2022“. Dne 27. 5. 2022 obdržel od žalovaného přípis, ve kterém je popsáno, jaká nyní činí opatření a nápravu ke korupci při činnosti justice. 3. Usnesením ze dne 25. 10. 2022, č. j. 43 A 84/2022 – 3, soud osvobodil žalobce v plném rozsahu od soudních poplatků a ustanovil mu zástupce z řad advokátů. Jelikož žaloba proti rozhodnutí neobsahovala žádný srozumitelný žalobní bod, vyzval soud zástupce žalobce mimo jiné k odstranění této vady. Jelikož též nebylo zřejmé, zda má žalobce v úmyslu brojit i proti nečinnosti správního orgánu, vyzval soud zástupce žalobce k objasnění této nejasnosti a případnému doplnění podstatných náležitostí nečinnostní žaloby, zejména pak k označení nečinného správního orgánu a věci, v níž se ochrany proti nečinnosti domáhá. Soud současně žalobce poučil, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě doplněna nebo opravena, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud ji odmítne. 4. Podáním ze dne 21. 11. 2022 žalobcův zástupce doplnil žalobu tak, že se žalobce domáhá zrušení napadených rozhodnutí a dále ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízeních č. j. MSP-584/2022-OSV-OSV/2 a č. j. MSP-65/2022-ODKA-ROZ/3. Dále navrhl, aby žalovanému bylo uloženo poskytnout žalobci informaci o tom (převzato doslovně z upraveného žalobního petitu): „1) jak je možné, že členové vlády a Vy jste nevěděli o vazbách Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR na sdělovací prostředky a rozhodnutí státního zastupitelství a justice a soudů, 2) jaké postupy budete volit s ohledem na prohlášení z 20. tm pana Fialy a Vás v TV Prima, 3) jak je možné, že si tohoto stavu osoby nyní členové vlády dříve v minulosti nevšimli, 4) požaduji objasnit, proč Ministerstvo spravedlnosti neprovedlo šetření ve vztahu k tendenčnímu jednání soudů vůči mé osobě, jedná se o Obvodní soud pro Prahu 1 a Obvodní soud pro Prahu 2 a Obvodní soud pro Prahu 7 a Okresní soud Kutná Hora a Okresní soud Havlíčkův Brod a Krajský soud v Praze a Městský soud v Praze na straně jedné a na straně druhé s ohledem na zprávu ve sdělovacích prostředcích z 21. tm. Provádíte šetření soudu ve vztahu k činnosti justice ve vztahu k nyní provaleným rozkrádáním.“ 5. Citovaný požadavek přesně koresponduje obsahu žádosti o informace, která byla projednávna v řízení ukončeném rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 9. 2022, č. j. MSP-65/2022-ODKA-ROZ/3. Podání žalobcův zástupce doplnil o vyjádření samotného žalobce, které se shoduje s tvrzeními obsaženými v žalobě. 6. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. 7. Podle rozsudku rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017‑31, č. 3733/2018 Sb. NSS, musí žalobce ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.). Pokud žalobní bod neuplatní vůbec, nebo až po lhůtě pro podání žaloby, soud žalobu odmítne. 8. Výkladem pojmu žalobní bod se opakovaně zabýval rozšířený senát (viz např. rozsudky ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS, ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008‑78, nebo usnesení ze dne 20. 3. 2018, č. j. 10 Azs 65/2017-72). Ze závěrů rozsudku č. j. 2 Azs 92/2005-58 mimo jiné vyplývá, že žalobce je „povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. (zvýraznil zdejší soud)“ Smyslem a účelem toho, aby v žalobě byl uveden (alespoň jeden) žalobní bod, je především vymezit obsah soudního přezkumu, tj. jaké skutkové a právní otázky má soud posuzovat z hlediska žalobcem tvrzené nezákonnosti správního rozhodnutí. Správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční a koncentrační a soud za žalobce nesmí nahrazovat jeho projev vůle a vyhledávat za něj vady napadeného správního aktu. Jak uvedl rozšířený senát v rozsudku č. j. 4 As 3/2008-78, „náležitost žaloby dle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti) napadeného správního rozhodnutí pak musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla, že soud zná právo, mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům bude směřovat jeho přezkum.“  9. Žalobce nicméně ani v doplnění žaloby neuvedl žádný žalobní bod, kterým by zpochybnil výroky napadených rozhodnutí. Ani za pomoci advokáta nebyl schopen srozumitelně vyjádřit, v čem spatřuje nezákonnost či nicotnost napadených rozhodnutí či jak žalovaný v projednávané věci pochybil. Jak žalobní, tak doplněná tvrzení, se zcela míjí s podstatou věci (žalobce zmiňuje určité postupy vlády a její strategické dokumenty týkající se boje s korupcí) a nepříliš srozumitelným způsobem popisují příkoří, které mělo být na žalobci pácháno. Nijak relevantně se však nevyjadřují k samotným řízením, ve kterých byla vydána napadená rozhodnutí. Obsahem doplněné žaloby je v zásadě toliko opětovný požadavek na poskytnutí informací, které žalobce žádal v jednom ze správních řízení. 10. Žaloba ani její doplnění tedy ani přes výzvu a poučení soudu neobsahují ve vztahu k napadeným ani prvostupňovým rozhodnutím, která z hlediska soudního přezkumu tvoří jeden celek, žádný řádně uplatněný žalobní bod dle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Tato vada žaloby spočívající v absenci žalobního bodu se uplynutím lhůty pro podání žaloby stala neodstranitelnou, a je proto důvodem pro odmítnutí žaloby podle § 37 odst. 5 s. ř. s. (viz výše citovaný rozsudek rozšířeného senátu č. j. 3 Azs 66/2017-31). Soud proto žalobu proti napadeným rozhodnutím odmítl. 11. Jelikož byla žaloba proti rozhodnutím žalovaného odmítnuta, nemohl být aktivován ani § 16 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podle kterého při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout. 12. Soud se dále zabýval tím, zda žalobce odstranil vady žaloby ve vztahu k tvrzené nečinnosti žalovaného. 13. Nečinnostní žalobou podle § 79 a násl. s. ř. s. se lze ve lhůtě dle § 80 odst. 1 s. ř. s. po bezvýsledném vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu, domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 14. Žalobce v doplnění žaloby konkretizoval, že se domáhá ochrany proti nečinnosti v řízeních, která označil číslem jednacím napadených rozhodnutí. V této souvislosti se domáhal poskytnutí informací uvedených shora. Avšak jak již soud vysvětlil výše, jelikož nebyly splněny podmínky řízení o přezkumu napadených rozhodnutí, nemohla ani nastat situace, kdy by žalovanému v rámci něj mohl uložit tyto informace poskytnout podle § 16 odst. 5 informačního zákona. V úvahu by připadalo jedině to, aby soud přikázal žalovanému v daných věcech rozhodnout. Ani pro to však v dané věci nejsou splněny podmínky. 15. V usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98, č. 2206/2011 Sb. NSS, rozšířený senát charakterizoval vztah mezi žalobou proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 s. ř. s. a nečinnostní žalobou dle § 79 s. ř. s. následovně: „Nečinnostní žaloba je ve vztahu k žalobě proti rozhodnutí správního orgánu svým způsobem přípravným a pomocným prostředkem. Jejím účelem je umožnit, aby soud přinutil správní orgán vydat rozhodnutí (ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.) ve věci samé a také případně osvědčení. V řízení o nečinnostní žalobě soud zjistí, zda je správní orgán povinen vydat určitý akt z výše uvedené množiny taxativně vymezených aktů, jak jsou uvedeny v § 79 odst. 1 s. ř. s. Pokud shledá, že tomu tak je, uloží správnímu orgánu takový akt vydat. Jedná-li se o akt přezkoumatelný na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, soud správnímu orgánu neuloží, jaký obsah má dotyčný akt mít, nýbrž toliko povinnost jej vydat. Obsahová stránka takového aktu pak může být přezkoumána poté, co bude vydán, v případném následném řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.“ (zvýrazněno zdejším soudem) 16. Žalobce se s ohledem na subsidiární povahu nečinností žaloby nemůže domáhat ochrany proti nečinnosti (tj. uložení povinnosti vydat ve věci rozhodnutí) v řízení, ve kterém bylo již rozhodnutí vydáno. Nesmyslnost takového postupu je patrná již z toho, že žalobce stejnou žalobou brojí proti napadeným rozhodnutím, jejichž vydání se vlastně domáhá jiným žalobním typem. Žalobce přitom netvrdí, že by napadenými rozhodnutími nebyl předmět řízení před správními orgány vyčerpán. Z napadeného rozhodnutí ze dne 13. 9. 2022 bez pochybností plyne, že poskytnutí informací bylo odmítnuto právě ve vztahu ke všem výše uvedeným požadovaným informacím. 17. Je tedy zjevné, že se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti v řízení o žádosti o informace, ohledně nichž již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, které napadá stejnou žalobou. Jelikož před podáním žaloby již zjevně neběželo řízení, ve kterém by žalobce mohl být ve své právní sféře dotčen nečinností, soud žalobu v tomto rozsahu pro zjevný nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce podle s. ř. s. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítl. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 19. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. zástupci žalobce, který byl žalobci soudem ustanoven, platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Soud zástupci žalobce přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), odměnu za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava věci) ve výši 3 100 Kč [§ 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)] a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za doplnění žaloby soud odměnu nepřiznal, neboť nešlo o účelně vynaložený náklad zejména proto, že jím vady žaloby odstraněny nebyly. Soud podotýká, že i přestože ustanovení zástupce nevedlo k odstranění překážek meritorního posouzení věci, je si vědom toho, že k tomu nemuselo dojít z důvodů na straně ustanoveného zástupce. Proto mu přiznal odměnu za přípravu a převzetí věci. Protože je ustanovený zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku 714 Kč odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést (§ 35 odst. 10 věta druhá s. ř. s.). Odměna ve výši 4 114 Kč bude zástupci vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha     20. prosince 2022       Mgr. Jan Čížek, v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.