č. j. 51 A 126/2020- 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce:  M. B.   státní příslušník Kosovské republiky   bytem X zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00  Praha 10 proti  žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje   sídlem Zborovská 11, 150 21  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2020, č. j. 057653/2020/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Čáslav (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 5. 3. 2020, č. j. MěÚ/6733/2020/DOP (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č.  193/2018 (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítnuty námitky žalobce a byl potvrzen záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče ke dni 27. 11. 2018. 2. Žalobce v žalobě namítá, že příkazový blok č. B 0130719, na jehož základě mu byly do bodového hodnocení řidiče zaznamenány 3 body, je zcela nečitelný a chybí na něm údaje o přestupci, popisu přestupku, jeho právní kvalifikaci, formě zavinění a výši pokuty. Vzhledem k tomu má žalobce za to, že se nejedná o způsobilý podklad pro záznam bodů. Žalobce rovněž nesouhlasí se závěrem žalovaného, že příkazový blok č. B 0130719 je pouze hůře čitelný, ale jeho obsah je přesto seznatelný. Na podporu své argumentace žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 775/2000, a předkládá k žalobě kopii daného příkazového bloku, na němž je vyplněna pouze kolonka č. 11. a 12. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě zdůrazňuje, že ve správním spisu je založena čitelná kopie příslušného příkazového bloku, která obsahuje veškeré zákonné náležitosti. 4. Na vyjádření žalovaného zareagoval žalobce replikou, v níž opakovaně zdůraznil, že příkazový blok č. B 0130719 není čitelný. Dále upozornil, že v průběhu správního řízení postupoval v legitimním očekávání, že mu správní orgán I. stupně zaslal kopii tohoto příkazového bloku v kvalitě shodné s originálem. II. Skutková zjištění z obsahu správního spisu 5. Dne 17. 12. 2018 bylo žalobci doručeno oznámení správního orgánu I. stupně, že ke dni 27. 11. 2018 dosáhl v bodovém hodnocení řidiče 12 bodů. Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu byl žalobce vyzván k odevzdání řidičského průkazu. 6. Následně žalobce podal proti všem záznamům bodů v registru řidičů námitky s tím, že si není vědom spáchání žádného dopravního přestupku. Žalobce požadoval, aby správní orgán I. stupně opatřil kopie všech pravomocných rozhodnutí, která byla podkladem pro zápis bodů v registru řidičů. 7. Podle výpisu z bodového hodnocení řidiče byly žalobci za přestupky ze dne 17. 5. 2017 a ze dne 4. 4. 2019 pokaždé zaznamenány 2 body, za přestupky ze dne 23. 5. 2018 a ze dne 6. 6. 2018 pokaždé zaznamenány 3 body, a za přestupek ze dne 7. 10. 2019 zaznamenány 4 body. 8. Správní orgán I. stupně si v průběhu správního řízení opatřil jednotlivá oznámení o uložení pokuty příkazem na místě a kopie příkazů a příkazových bloků o spáchání přestupku. 9. Podle oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru Kutná Hora, obvodního oddělení Uhlířské Janovice, ze dne 23. 5. 2018 (dále jen „oznámení ze dne 23. 5. 2018“) žalobce dne 23. 5. 2018 porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 téhož zákona, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h- 1 a více. Přílohou oznámení je též kopie příslušného příkazového bloku č. B 0130719. 10. Při ústním jednání konaném dne 13. 1. 2020 byly žalobci předloženy k nahlédnutí podklady založené ve správním spisu. Žalobce si správní spis prohlédl a požádal o zaslání jeho kopie. Při následujícím ústním jednání konaném dne 29. 1. 2020 žalobce uvedl, že si zaslané kopie pokutových bloků dosud nestihl prostudovat a požádal o prodloužení lhůty k vyjádření do 5. 2. 2020. V této lhůtě však správnímu orgánu I. stupně žádné vyjádření nepředložil a na výzvu k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí nijak nereagoval. 11. Dne 5. 3. 2020 vydal správní orgán I. stupně prvostupňové rozhodnutí, v němž uvedl, že kopie příkazových bloků jsou opatřeny podpisem žalobce a splňují všechny zákonné náležitosti, a proto se jedná o řádné podklady pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. 12. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž zejména namítal nečitelnost příkazového bloku č. B 0130719. 13. Dne 10. 9. 2020 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, v němž se ztotožnil se závěrem správního orgánu I. stupně, že jednotlivé pokutové bloky představují způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný připustil, že příkazový blok č. B 0130719 je hůře čitelný, nicméně shledal, že blok je řádně a seznatelným způsobem vyplněn, přičemž detailně popsal obsah jednotlivých kolonek. III. Posouzení věci soudem 14. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 15. Soud o žalobě rozhodl bez jednání, jelikož účastníci ani na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nesdělili, že by s tímto postupem nesouhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud nepovažoval za nezbytné nařizovat jednání, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z obsahu správního spisu. Vady, k nimž by bylo nutné přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.  16. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu „[n]esouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“ Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]hledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.“ 17. Soud předesílá, že žalobce v žalobě opakuje v zásadě shodnou argumentaci jako v odvolání, přičemž téměř nijak nereaguje na to, jak se s ní žalovaný vypořádal (viz str. 7 napadeného rozhodnutí). Není přitom úlohou soudu, aby opakovaně vysvětloval důvody, pro které byla argumentace žalobce shledána lichou, mylnou a vyvrácenou, pokud závěry správních orgánů v tomto směru obstojí [srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 12. 11. 2014, č. j. 6 As 54/2013 - 128, bod 16]. 18. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 - 16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018 - 40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017 - 23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019 - 32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017 - 62, nebo ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019 - 42). Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V projednávané věci soud neshledal žádný důvod, aby se od dosavadní rozhodovací praxe odchýlil. 19. Jde-li o zpochybnění skutečností obsažených v oznámení policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v příkazním řízení), je třeba, aby správní orgán v uvedeném případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí příkazového bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v příkazním řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 - 76, č. 2145/2010 Sb. NSS). 20. V posuzované věci správní orgány postupovaly v souladu s uvedenou judikaturou a vyžádaly si kopie příslušných příkazových bloků. Postavily tak najisto, že údaje uvedené v evidenční kartě žalobce odpovídají skutečnostem uvedeným v příkazových blocích, na jejichž základě byly body zaznamenány. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky příkazových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nečitelnosti, nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011 - 87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016 - 49). Při zohlednění specifik příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 - 39). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v příkazovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. 21. Soud nesouhlasí s žalobcem, že by příkazový blok č. B 0130719 byl zcela nečitelný a chyběly na něm údaje o přestupci, popisu přestupku, jeho právní kvalifikaci, formě zavinění a výši pokuty. Jak vyplývá z kopie příslušného příkazového bloku založené ve správním spise, veškeré údaje byly zaznamenány velkými tiskacími písmeny a jsou bez jakýchkoliv obtíží seznatelné. Příkazový blok obsahuje žalobcovo jméno, příjmení, datum narození,  bydliště, číslo řidičského průkazu („M. B., X, P. H. X Č., lustrace CRO č. ŘP X“), přestupkové jednání je specifikováno následovně: „23. 5. 2018 v 9:08 hod. Onomyšl, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci 50/88/85, RZ X“, popis přestupku je specifikován následovně: „§ 125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb.“ U formy zavinění s poznámkou „nehodící se škrtněte“ je přeškrtnuto pole „úmysl“ a ponecháno pole „nedbalost“. Blok dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 1 500 Kč (uvedené číslem i slovy), podpis přestupce a označení oprávněné úřední osoby.  22. Soud konstatuje, že z těchto údajů je jednoznačně srozumitelné, že se žalobce dne 23. 5. 2018 v 9:08 hodin v obci Onomyšl dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu, neboť jako řidič vozidla registrační značky 4SI 8427 překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h- 1 a více. Popis skutku („§ 18/4 z. č. 361/2000 Sb. překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci 50/88/85“) nezavdává pochyb o tom, že žalobce svým jednáním z nedbalosti porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, podle kterého smí jet řidič v obci rychlostí nejvýše 50 km.h- 1. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb.“ je srozumitelná, přiléhavá a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, kdy, kde a jakého přestupku se žalobce dopustil. Z výše uvedené formulace je navíc dostatečně seznatelná povaha jednání, za které byl žalobce sankcionován. S ohledem na identifikaci žalobce klíčovými osobními údaji včetně čísla jeho řidičského průkazu a na jeho podpis pod příkazovým blokem lze prakticky vyloučit možnost, že by se přestupku dopustil někdo jiný než on. Oprávněná úřední osoba je na příkazovém bloku označena svým služebním číslem a podpisem, takže je jednoznačně identifikovatelná. Soud proto konstatuje, že předmětný příkazový blok představoval způsobilý podklad pro záznam bodů do evidenční karty řidiče. 23. Soud pro úplnost podotýká, že kopie příslušného příkazového bloku předložená žalobcem k žalobě kvalitativně neodpovídala kopii založené ve správním spisu, s níž měl žalobce reálnou možnost se v průběhu správního řízení seznámit. Pokud měl žalobce jakékoliv pochybnosti o kvalitě kopie příkazového bloku, kterou mu na jeho žádost zaslal správní orgán I. stupně, nic mu nebránilo, aby se s původní kopií seznámil při nahlížení do správní spisu, případně aby správní orgán I. stupně požádal o zaslání této kopie ve vyšším rozlišení. V této souvislosti soud upozorňuje, že z § 38 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 176/2018 Sb. nelze dovodit povinnost správních orgánů zaslat účastníkovi řízení pořízenou kopii správního spisu nebo jeho části poštou nebo elektronicky (srov. rozsudky NSS ze dne 13. 6. 2008, č. j. 2 As 9/2008 - 77, č. 1684/2008 Sb. NSS, a ze dne 23. 6. 2011, č. j. 5 As 16/2011 - 106, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2017, č. j. 29 Af 1/2015 - 228, bod 65). Pokud tedy správní orgán I. stupně zaslal žalobci část správního spisu v nevyhovující kvalitě, nemůže mít uvedené pochybení jakýkoliv vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. IV. Závěr a náklady řízení 24. S ohledem na výše uvedené soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I). 25. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl procesně úspěšný. Pokud jde o žádost procesně úspěšného žalovaného o přiznání náhrady nákladů řízení, pak soud odkazuje na závěry usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 - 47, podle něhož žalované správní orgány mají právo pouze na náhradu vynaložených nákladů, které přesahují jejich běžnou úřední činnost, jinak se náhrada nákladů procesně úspěšnému žalovanému správnímu orgánu zásadně nepřiznává. V nyní posuzované věci žalovaný předložil vyjádření k žalobě a zaslal správní spis, což nelze považovat za úkony, jež by vybočovaly z běžné úřední činnosti (do níž spadá i  obhajoba vlastního rozhodnutí před správním soudem) a s nimiž by byly spojeny mimořádné náklady. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 16. února 2022 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.