č. j. 51 A 37/2022- 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobkyně: M. J. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem sídlem Kořenského 1107/15, 150 00  Praha 5 proti  žalovanému: Městský úřad Říčany sídlem Komenského nám. 1619, 251 01  Říčany o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl v řízení o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích parc. č. Xa a Xb v katastrálním území L. vedeném pod sp. zn. 180423/2022-MURI/ODP/1789. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Tomáše Hlaváčka na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 228 Kč. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah podání účastníků1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 5. 2022 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace na jejích pozemcích parc. č. Xa a Xb v katastrálním území L.. 2. Žalobkyně v žalobě uvádí, že předmětné správní řízení trvá již 8 let. Poslední rozhodnutí ve věci vydal Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) dne 18. 3. 2019, č. j. 030555/2019/KUSK-DOP/Hir, a dne 5. 10. 2020, č. j. 121511/2020/KUSK-DOP/Hir. Obě tato rozhodnutí krajského úřadu byla následně zrušena rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2021, č. j. 43 A 37/2019 - 84 (dále jen „zrušující rozsudek“). Kasační stížnosti proti zrušujícímu rozsudku Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) nepřiznal odkladný účinek (řízení o této kasační stížnosti je u NSS vedeno pod sp. zn. 10 As 538/2021 – pozn. soudu). V návaznosti na zrušující rozsudek krajský úřad rozhodnutím ze dne 7. 1. 2022, č. j. 158177/2021/KUSK-DOP/Hir, zrušil předcházející rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2018, č. j. 45808/2016-MURI/OSAD, a ze dne 22. 6. 2020, č. j. 144861/2020-MURI/OSAD, a věc vrátil žalovanému k novému projednání. Ačkoliv žalovaný obdržel zrušující rozhodnutí krajského úřadu již dne 21. 1. 2022, neprojevil po dobu 80 dnů žádnou aktivitu. Žalobkyně se proto dne 11. 4. 2022 obrátila na krajský úřad jakožto nadřízený správní orgán s žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dne 22. 4. 2022 vydal krajský úřad opatření ke zjednání nápravy, č. j. 46645/2022/KUSK-DOP/Hir (dále jen „opatření proti nečinnosti“), jímž žalovanému uložil, aby neprodleně učinil potřebná procesní opatření k projednání věci a nejpozději do 30 dnů od doručení tohoto opatření vydal rozhodnutí ve věci samé. Ani poté však žalovaný v řízení neprojevil žádnou procesní aktivitu. Žalobkyně proto navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout v řízení vedeném „pod čj. 45508/2016-MURI/OSA k žádosti obce L. a pod čj. 144861/2020-MURI/OSAD k žádosti žalobkyně“ do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu 15 dnů považuje žalobkyně za přiměřenou, jelikož správní řízení je vedeno dostatečně dlouho na to, aby se žalovaný již patřičně seznámil se všemi podklady pro vydání meritorního rozhodnutí. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že v předmětném správním řízení není nečinný, jelikož usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. 180423/2022/MURI/ODP/1789, oznámil nové projednání věci, nařídil ústní jednání na 21. 7. 2022, poučil účastníky řízení o právu vyjádřit se k věci, a zároveň jim stanovil lhůtu pro navržení důkazů (do 31. 8. 2022) a seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí (do 30. 9. 2022). Žalovaný proto navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta.    4. Žalobkyně v replice uvádí, že žalovaný ve svém vyjádření v zásadě nepřímo potvrdil důvodnost podané žaloby. Žalobkyně upozorňuje, že 60denní lhůta pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 71 správního řádu již marně uplynula dne 21. 3. 2022 bez jakékoliv procesní aktivity žalovaného. Žalovaný navíc nijak nereagoval ani na opatření proti nečinnosti, podle kterého měl ve věci rozhodnout nejpozději do 22. 5. 2022. Následné vydání usnesení dne 22. 6. 2022, jímž žalovaný stanovil účastníkům lhůtu pro seznámení se s podklady rozhodnutí do 30. 9. 2022, pokládá žalobkyně za nadbytečný úkon, kterým dává žalovaný pouze najevo, že své zákonné povinnosti nehodlá vědomě plnit. Žalobkyně podotýká, že podání repliky považuje za úkon právní moci, za který jí náleží náhrada nákladů. II. Posouzení věci soudem5. Soud nejprve ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 6. Soud dále ověřil, zda žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředek, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti [§ 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Žalobkyně podala dne 11. 4. 2022 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu, na kterou krajský úřad reagoval dne 22. 4. 2022 vydáním opatření proti nečinnosti, jímž žalovanému stanovil 30denní lhůtu pro vydání rozhodnutí. Prostředek ochrany proti nečinnosti žalovaného tak byl bezvýsledně vyčerpán již v době podání žaloby (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20, část V.). 7. Následně soud přistoupil k posouzení věci samé, přičemž vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí soudu (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Soud o žalobě rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. 8. Podle § 71 odst. 1 a 3 písm. a) správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, a není-li to možné, je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. 9. Předchozí rozhodnutí žalovaného byla – v návaznosti na zrušující rozsudek – zrušena rozhodnutím krajského úřadu ze dne 22. 6. 2020. Judikatura přitom opakovaně dovodila, že v případě zrušení předchozího rozhodnutí soudem či odvolacím orgánem běží nová lhůta k vydání rozhodnutí od právní moci zrušujícího aktu (srov. rozsudky NSS ze dne 26. 2. 2010, č. j. 5 Ans 6/2009 - 82, a dále ze dne 25. 11. 2011, č. j. 2 Ans 11/2011 - 95, ze dne 9. 8. 2017, 5 Azs 151/2017 - 23, či ze dne 22. 7. 2020, č. j. 1 Azs 200/2020 - 31). Byť by si bylo možné (ovšem jen de lege ferenda) představit, že by tato lhůta mohla začít běžet až od okamžiku faktického vrácení správního spisu příslušnému správnímu orgánu, soud nemá důvod se od uvedených závěrů judikatury NSS odchýlit. Žalovaný tak měl ve věci podle § 71 odst. 1 a 3 písm. a) správního řádu rozhodnout do 30, případně 60 dnů od právní moci zrušujícího rozhodnutí krajského úřadu ze dne 22. 6. 2020, což však neučinil. Na povinnost žalovaného vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě nic nemění skutečnost, že proti zrušujícímu rozsudku byla podána kasační stížnost, jelikož NSS této kasační stížnosti usnesením ze dne 28. 1. 2022, č. j. 10 As 538/2021 - 56, nepřiznal odkladný účinek (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 69, č. 1255/2007 Sb. NSS, a dále rozsudky NSS ze dne 9. 12. 2010, č. j. 5 Ans 10/2010 - 157, ze dne 19. 3. 2014, č. j. 2 Azs 11/2014 - 38, či ze dne 31. 10. 2019, č. j. 7 As 303/2019 - 49). 10. Pro posuzovanou věc je podstatné, že krajský úřad opatřením proti nečinnosti žalovanému podle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu uložil, aby vydal meritorní rozhodnutí do 30 dnů doručení tohoto opatření. Tímto opatřením tak krajský úřad jakožto nadřízený správní orgán nečinnost žalovaného implicitně konstatoval (srov. rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012 -41, č. 2785/2013 Sb. NSS). Soud proto vycházel z toho, že žalovaný byl v době vydání opatření nečinný. Z hlediska posouzení nečinnosti soudem je relevantní časový úsek navazující na doručení opatření proti nečinnosti žalovanému. Opatření proti nečinnosti bylo doručeno do datové schránky žalovaného dne 25. 4. 2022 (viz č. l. 35 soudního spisu). Žalovaný tak měl ve věci rozhodnout nejpozději do středy 25. 5. 2022, což však rovněž neučinil. Ze správního spisu (resp. z jeho předložené části) ani z tvrzení žalovaného přitom nevyplývá, že by žalobkyně po doručení opatření proti nečinnosti způsobila průtahy v řízení (srov. § 71 odst. 4 správního řádu), ani že by nastala skutečnost, pro kterou by lhůta pro vydání rozhodnutí neběžela. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný je nečinný. 11. Argumentovali-li žalovaný tím, že ve věci provádí další úkony směřující k rozhodnutí ve věci (viz usnesení žalovaného ze dne 22. 6. 2022), soud konstatuje, že provádění dílčích procesních úkonů nic nemění na tom, že žalovanému bylo opatřením proti nečinnosti uloženo vydat v 30denní lhůtě rozhodnutí ve věci samé. Žalovaný navíc učinil první úkon v řízení až po uplynutí lhůty stanovené krajským úřadem v opatření proti nečinnosti, kdy zároveň účastníkům správního řízení stanovil více jak tříměsíční lhůtu (do 30. 9. 2022) pro seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Takový postup žalovaného po uplynutí zákonné i krajským úřadem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí nelze hodnotit jinak než jako účelovou snahu oddálit vydání rozhodnutí ve věci samé. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že pokud správní orgán provádí neúčelné a nesmyslné úkony, jimiž zbytečně oddaluje rozhodnutí ve věci, lze toto jednání jak z pohledu adresátů veřejné správy, tak i z hlediska ochrany veřejného zájmu charakterizovat jako nečinnost správního orgánu (srov. rozsudky NSS ze dne 28. 4. 2005, č. j. 2 Ans 1/2005 - 57, č. 605/2005 Sb. NSS, ze dne 26. 8. 2008, č. j. 2 Ans 3/2007 - 120, ze dne 20. 12. 2009, č. j. 7 Ans 2/2009 - 38, č. 2527/2012 Sb. NSS, ze dne 27. 5. 2019, č. j. 6 As 197/2014 - 25, či ze dne 21. 3. 2019, č. j. 7 Afs 519/2018 - 22). III. Závěr a náklady řízení 12. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného je důvodná, a proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. žalovanému uložil, aby v  řízení o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích parc. č. Xa a Xb v katastrálním území L. vydal rozhodnutí ve věci samé. Lhůtu k vydání rozhodnutí soud určil v délce 30 dnů odpovídající zákonné lhůtě podle § 71 odst. 3 správního řádu, což se s ohledem na dosavadní průběh řízení jeví jako přiměřené (výrok I). 13. Soud pro úplnost podotýká, že žalobkyně v žalobě předmětné správní řízení označila pouze čísly jednacími (č. j. 45508/2016-MURI/OSA a č. j. 144861/2020-MURI/OSAD), která odpovídají identifikaci rozhodnutí žalovaného, jež byla zrušena rozhodnutím krajského úřadu ze dne 7. 1. 2022. Zároveň však explicitně uvedle, že se má jednat o řízení „ve věci deklarace existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích parc. č. Xa a Xb“ (důraz přidán soudem). Z usnesení žalovaného ze dne 22. 6. 2022 přitom vyplývá, že po vrácení věci k novému projednání je řízení ve vztahu k pozemkům označeným v žalobním petitu (tj. parc. č. Xa a Xb) vedeno pod sp. zn. (slovy žalovaného pod „č. spisu“) 180423/2022-MURI/ODP/1789. Soud proto ve výroku I označil předmětné správní řízení právě touto spisovou značkou. Dle soudu tato dílčí korekce petitu nepředstavuje změnu obsahu žaloby. 14.  O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 228 Kč (výrok II). Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení ve výši 8 228 Kč, které tvoří odměna za dva úkony právní služby ve výši 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], a dvě paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhradu za úkon právní služby spočívající v podání repliky [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] soud žalobkyni nepřiznal, jelikož replika neobsahovala žádné nové a pro posouzení věci relevantní skutečnosti (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 9. 2017, č. j. 8 As 17/2016 - 154). Jelikož je zástupce žalobkyně společníkem společnosti, která je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se částka náhrady nákladů řízení o tuto daň ve výši 21 %, tedy o 1 428 Kč. Náhradu nákladů řízení uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám jejího zástupce [§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 64 s. ř. s.]. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 28. července 2022 JUDr. Věra Šimůnkováv, v. r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.