č. j. 51 A 56/2022 - 17   USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky v právní věci   žalobce:  R. S. narozený X, státní příslušnost Indická republika bytem X zastoupen advokátem Mgr. Umarem Switatem sídlem Dědinova 2011/19, Praha 4   proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra   sídlem Nad Štolou 3, Praha 7   o žalobě ze dne 18. 8. 2022 na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu vedeném pod sp. zn. OAM-15147/PP-2019,   takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III.  Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění: Dosavadní průběh řízení 1. Dne 2. 9. 2019 žalobce podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu podle § 87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 2. 2021, č. j. OAM-15147-32/PP-2019, tuto žádost zamítl. 3. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále „Komise“) rozhodnutím ze dne 19. 5. 2021, č. j. MV-41942-6/SO-2021, rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2021 zrušila a věc žalovanému vrátila k novému projednání. 4. Dne 5. 11. 2021 Komise vydala opatření proti nečinnosti, kterým žalovanému uložila, aby ve věci žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu č. j. OAM-15147/PP-2019 vydal rozhodnutí ve lhůtě 60 dnů od doručení opatření. Žalovaný v této lhůtě rozhodnutí nevydal. 5. Žalobce se následně obrátil na Krajský soud v Praze s žalobou na ochranu proti nečinnosti žalovaného podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 43 A 3/2022-19, žalovanému uložil povinnost, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku rozhodl v řízení o žádosti žalobce ze dne 2. 9. 2019 o povolení k přechodnému pobytu vedeném pod sp. zn. OAM-15147-25/PP-2019. Rozsudek nabyl právní moci dne 31. 3. 2022. Shrnutí podané žaloby a vyjádření žalovaného 6. Dne 18. 8. 2022 žalobce podal další, nyní projednávanou, žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ke Krajskému soudu v Praze. V ní se znovu domáhá toho, aby soud žalovanému uložil ve věci jeho žádosti o povolení k přechodnému pobytu rozhodnout, a to bezodkladně v soudem stanovené lhůtě. Podle žalobce totiž žalovaný nerespektoval ani výše uvedený rozsudek ze dne 30. 3. 2022 a stejně tak ani další opatření proti nečinnosti ze dne 16. 6. 2022, kterým Komise žalovanému uložila vydat rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu č. j. OAM-15147/PP-2019 v dodatečné šedesátidenní lhůtě od doručení opatření. Do podání této žaloby žalovaný o žádosti dle žalobce nerozhodl. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě tvrdí, že v daném případě nebyl a není nečinný. Zrekapituloval, že žalobce podal dne 2. 9. 2019 žádost o povolení k přechodnému pobytu, která je vedená pod č. j. OAM-15147/PP-2019. Žalovaný pro účely řízení zkoumal a zkoumá, zda žalobce splňuje zákonné podmínky pro jeho udělení. Dále podotkl, že žaloba postrádá bližší argumentaci k tvrzené nečinnosti. Obsahem žaloby je pouze stručné konstatování, že je žalovaný nečinný, ač ten činní příslušné úkony, jak je patrné z obsahu správního spisu. 8. Žalobce v replice oponuje, že je irelevantní, jaké úkony žalovaný činí, když je z obsahu správního spisu zjevné, že ve věci nerozhodl včas. Posouzení věci soudem 9. Mezi podmínky, které musí být splněny, aby se soud mohl zabývat důvodností žaloby na ochranu proti nečinnosti, patří i ověření neexistence překážky věci rozsouzené [viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 21. 9. 2010, č. j. 7 Ans 5/2008-164]. 10. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh mj., jestliže soud o téže věci již rozhodl. 11. O téže věc ve smyslu citovaného ustanovení jde v řízení o nečinností žalobě, pokud je dána totožnost účastníků a požadavkem uložení shodné povinnosti žalovanému jako v řízení již dříve ukončeném vydáním pravomocného rozsudku (rozsudek NSS ze dne 18. 5. 2006, č. j. 3 Ans 8/2005-52). 12. Účastníci tohoto soudního řízení jsou stejní jako v případě soudního řízení již ukončeného pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2022, č. j. 43 A 3/2022-19. Stejně tak jde o uložení shodné povinnosti žalovanému – vydat rozhodnutí v tomtéž správním řízení, vedeném pod sp. zn. OAM-15147/PP-2019, zahájeném podáním žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu dne 2. 9. 2019. Tuto povinnost žalovanému soud již pravomocně uložil rozsudkem ze dne 30. 3. 2022. 13. Totožnost věci je tak dána. Soud proto žalobu ze dne 18. 8. 2022 odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť o téže věci soud již pravomocně rozhodl rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 43 A 3/2022-19. 14. Pokud žalovaný povinnost uloženou rozsudkem ze dne 30. 3. 2022 nesplnil, je v takovém případě cestou k ochraně žalobcových práv případná exekuce či soudní výkon rozhodnutí (jak ostatně stojí v poučení odkazovaného rozsudku ze dne 30. 3. 2022), nikoli opětovné podání prakticky totožné nečinností žaloby. 15. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. 16. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, rozhodl soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 2 000 Kč. Tato částka bude žalobci vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 16. listopadu 2022 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu                 Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.