č. j. 51 A 74/2022 - 12     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci navrhovatel:  P. B., nar. X bytem X doručovací adresa X proti odpůrcům:  1. Městský úřad Čáslav sídlem Náměstí Jana Žižky z Trocnova 1, 286 01 Čáslav – Staré město 2. SNK obce Žleby a okolí zastoupen zmocněnkyní L. P., bytem X 3. Svoboda a přímá demokracie zastoupen zmocněncem T. D., bytem X 4. STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ zastoupen zmocněnkyní E. M., bytem X 5. Česká strana sociálně demokratická zastoupen zmocněnkyní M. Č., bytem X 6. L. Z., bytem, X 7. MVDr. Z. N., bytem, X, 8. H. N., bytem, X, 9. M. S., bytem, X, 10. K. S., bytem X, 11. P. K., bytem, X, 12. J. N., bytem, X,  13. Bc. V. Š., bytem, X, 14. F. Z., bytem, X 15. V. F., bytem, X, 16. Bc. P. N., bytem, X o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Žleby konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem podle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VolZ“) ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva obce Žleby (dále jen „zastupitelstvo“) konaných ve dnech 23. a  24. 9. 2022. 2. Navrhovatel má za to, že mohlo dojít k porušení VolZ, což hrubě ovlivnilo výsledek hlasování. K porušení mohlo dojít při zjišťování výsledků voleb podle § 40 odst. 5 VolZ při započítávání platných hlasů pro kandidáta a dále proto, že jedna z členek volebního okrsku č. 2 ve Žlebech připustila, že mohla nesprávně započítat platné hlasy pro jednotlivé kandidáty. K porušení zákona dojít také tím, že ve volebním okrsku č. 3 v obci Žleby panovala mezi členy komise napjatá atmosféra, což zcela zpochybňuje výsledek sčítání hlasů. Ve volebním okrsku měl být dále před sčítáním hlasů zpochybňován postup při započítávání a sčítání hlasů, a proto bylo volební komisí čtyřikrát promítáno instruktážní video. K ovlivňování výsledků mohlo dále dojít tím, že současná paní starostka měla svážet voliče k volebním místnostem svým osobním autem. Popsané skutečnosti dle navrhovatele velmi zpochybňují zjištěné výsledky voleb do zastupitelstva. Navrhovatel proto žádá soud, aby výsledek voleb přezkoumal a v případě potvrzení skutečností o ovlivňování výsledků voleb, které hrubě ovlivnily výsledek hlasování, rozhodl o jejich neplatnosti. 3. Soud ověřil, že návrh byl podán včas, neboť byl soudu doručen před uplynutím desetidenní lhůty od vyhlášení celkových výsledků voleb ve Sbírce zákonů dne 27. 9. 2022 (sdělení č. 95/2020 Sb.). Návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou, neboť jak soud ověřil, navrhovatel je zapsán ve stálém seznamu voličů (§ 60 odst. 1 VolZ). Jde tedy o návrh včasný a přípustný. 4. Návrh je však věcně zjevně nedůvodný. 5. Předně je třeba připomenout, že i návrhy ve věcech volebních musejí – podobně jako návrhy v jiných typech řízení – obsahovat dostatečně jasné vylíčení rozhodných skutečností a označení důkazů, z nichž tvrzené skutečnosti vyplývají. Jak dovodil Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 73/04, „[p]ro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování“ (zdůraznění doplněno zdejším soudem; obdobně srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10, nebo ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). 6. Je pochopitelné, že vzhledem ke krátké lhůtě pro podání návrhu zpravidla nebude snadné předložit konkrétní důkazy prokazující nezákonnost ve volbách, proto postačí předestření alespoň zvláště významné indicie, která je způsobilá vyvolat relevantní pochybnost o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2006, sp. zn. Vol 82/2006-51, nebo ze dne Vol 58/2017-187). Jinak řečeno, není-li osoba domáhající se vyslovení neplanosti voleb či hlasování schopna v rámci lhůty pro podání návrhu označit konkrétní důkazy, tak musí předestřít alespoň dostatečně významná tvrzení. V opačném případě soud nemá prostor, aby přistoupil k přepočtu hlasů či správnosti jejich posouzení. 7. V nyní posuzované věci však navrhovatel předestřel tvrzení velmi nekonkrétní, která jsou spíše vágně formulovanými náznaky o určitých událostech, které však v podstatných bodech zůstávají zcela nedopovězeny. Jak konkrétně se navrhovatelem zmiňované události měly projevit na výsledku voleb je v návrhu vysvětleno značně povrchně a o povaze případných vad volebního procesu již není z návrhu vůbec zřejmé a lze se v tomto směru spíše jen neurčitě domýšlet. 8. Navrhovatel například tvrdí, že jedna z členek volební komise v okrsku č. 2 připustila, že mohla nesprávně započítat platné hlasy pro jednotlivé kandidáty. Vůbec však neuvádí, kterou konkrétní členku měl na mysli. Soud tudíž v zásadě ani nemá prostor k tomu, aby mohl konkrétní členku například vyslechnout jako svědkyni či jinak získat její vyjádření. Navrhovatel rovněž nijak nespecifikuje, v čem konkrétně mělo spočívat touto – blíže neidentifikovanou – členkou volební komise sdělované údajně chybné započítání platných hlasů. Není tedy vůbec jasné, zda se mělo jednat například o nesprávné vyřazení platných hlasovacích lístků, nebo naopak chybné započtení lístků neplatných, nebo o prostý početní omyl při sčítání, nebo o jiné druhy pochybení. Z takto formulovaného návrhu soud není schopen dovodit, v čem vlastně spočívá vytýkaná vada, kterou by měl přezkoumávat. 9. Podobně není jasné, jak se na správnosti sčítání mělo projevit, že mezi členy okrskové volební komise v okrsku č. 3 panovala napjatá atmosféra. I kdyby soud vzal toto tvrzení za prokázané a (hypoteticky) vyšel z úvahy, že mezi členy okrskové komise skutečně nepanovaly přátelské vztahy a že mezi nimi docházelo k vážným rozporům, tak není zřejmé, jak toto souvisí se správností sčítání odevzdaných hlasů či jinou organizační stránkou voleb. Není přeci vyloučeno, aby i znesvářený kolektiv mohl objektivně odvést dobrý pracovní výsledek. Aby soud mohl přezkoumat, zda se případné rozpory mezi členy komise skutečně projevily na výsledku hlasování, musel by disponovat nějakou bližší informací o konkrétní povaze těchto údajných sporů. To však lze stěží domyslet z vágně formulovaného tvrzení o tom, že atmosféra byla napjatá.  10. Totéž platí i ve vztahu k tvrzení o údajném promítání instruktážního videa členům okrskové volební komise. Kromě sdělení, že video mělo být „instruktážní“, není z tvrzení navrhovatele vůbec jasné, čeho se jím zmiňované video mělo – alespoň rámcově – týkat, a zejména proč by mělo být problematické či závadové. Soud považuje za obecně známou skutečnost (notorietu), že některé veřejné instituce v rámci svých činností skutečně připravují různá vzdělávací videa určená členům okrskových volebních komisí či zaměstnancům volebních orgánů, přičemž účelem těchto videí je podat informace o tom, jak po organizační stránce zajistit řádný průběh voleb (příkladem budiž blok videí od Českého statistického úřadu veřejně dostupné např. na https://youtu.be/tcd4aGLrkpg, nebo podobně koncipované video pro širší veřejnost od Ministerstva vnitra veřejně dostupné na https://www.mvcr.cz/clanek/volby-do-obecnich-zastupitelstev-a-1-3-senatu.aspx ). Videa tohoto typu, jejichž předmětem není pokyn k hlasování pro konkrétní politickou stranu či kandidáta, nýbrž podání informace o tom, jak zajistit řádný průběh hlasování, soud nepovažuje za nikterak závadná a na jejich promítnutí členům volební komise z principu neshledává nic špatného. Měl-li snad navrhovatel na mysli videa zcela jiného druhu, která by například nabádala členy komise k ničení či záměrnému nezapočtení odevzdaných hlasovacích lístků, pak to měl ve svém návrhu jednoznačně popsat. Navrhovatel se však omezil jen na povrchní sdělení, že mělo jít o instruktážní video, z čehož nelze dovodit nic bližšího. 11. Chtěl‑li navrhovatel snad tvrzením o instruktážním videu demonstrovat, že členové komise měli být „bezradní“ a „nezkušení“, pak k tomu soud může jen konstatovat, že člen volební komise není z povahy své funkce profesionál, nýbrž jde o osobu delegovanou ad hoc pro konkrétní volby, u které se předpokládá její zaškolování [srov. § 17 Volz ve spojení s § 9 odst. 2 písm. e) a f), § 10 odst. 1 písm. i) a§ 12 odst. 1 písm. l) VolZ]. Zákon ani prováděcí předpis přitom nevylučuje, že by se tak nemohlo dít i formou videa. Skutečnost, že takové video bylo promítáno, však nevypovídá vůbec nic o tom, jak kvalitně byli členové skutečně proškoleni a zda se to nějak projevilo na jejich práci při sčítání hlasů. Z tohoto hlediska jsou tvrzení navrhovatele o instruktážním videu opět zcela nicneříkající. 12. Stejně nicneříkající je i návrhové tvrzení, že dosavadní paní starostka měla svážet voliče k volebním místnostem svým osobním autem. Kromě samotné informace o odvozu autem navrhovatel neuvádí vůbec nic o tom, zda měli být voliči nějak manipulováni či dokonce kontrolováni v tom smyslu, jak budou volit. Měl-li navrhovatel právě něco takového na mysli, se lze opět jen neurčitě domýšlet. 13. Soud tedy shrnuje, že i když návrh obsahuje obecná tvrzení vyžadovaná pro soudní podání (srov. § 37 odst. 3 s. ř. s.), a tedy je projednatelný, tak vzhledem k naprosté vágnosti těchto tvrzení vůbec nedává soudu prostor, aby přistoupil k přepočtu hlasů a posouzení správnosti volebního výsledku. Z tohoto důvodu soud návrh jako zjevně nedůvodný zamítl (výrok I). 14. Vzhledem ke zjevné nedůvodnosti návrhu soud nepovažoval za nutné obesílat vítězné politické strany a kandidáty  za účelem jejich případného vyjádření k návrhu, neboť věcným projednáním návrhu nemohlo dojít ke zkrácení jejich práv. Z tohoto důvodu jim byl návrh doručen společně s tímto usnesením ve věci samé.   15. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s., podle nějž nemá v řízení o neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 16. Usnesení bude doručeno účastníkům řízení. Současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.) Praha 19. října 2022 JUDr. Věra ŠIMŮNKOVÁ, v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.