č. j. 51 A 81/2021- 20 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobce: J. M.   narozen X, bytem X zastoupen Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem sídlem Paroubkova 228, Domažlice proti žalovanému: Okresní soud v Kutné Hoře   sídlem Národního odboje 58/6, Kutná Hora o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Průběh řízení o žádosti o informace 1. Žalobce dne 19. 9. 2021 adresoval žalovanému žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), ve které požadoval informace: 1. Kolik žalob na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení bylo u místního soudu podáno v letech 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020? 2. Kolik žalob v souvislosti s výše uvedenou otázkou bylo alespoň částečně úspěšných? 3. Jaká byla výše průměrné přiznané náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem za roky dle otázky č. 1? 4. Jaká je výše průměrné přiznané náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem za roky dle otázky č. 1 celkem? 5. V kolika případech byl u žalob na náhradu škody způsobených nesprávným úředním postupem uzavřen soudní smír v letech dle otázky č. 1? 6. Kolik činí u místního soudu průměrná délka trestního řízení, občanského soudního řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé, a to za období roku 2020? 7. Jaký je počet soudních řízení, jež trvají u místního soudu v současné době déle než 3 roky? 8. Jaký je počet soudních řízení, jež trvají u místního soudu v současné době déle než 6 let? 9. Jakým způsobem místní soud přistupuje k předcházení vzniku soudních průtahů? 2. Žalovaný na žádost odpověděl přípisem ze dne 24. 9. 2021, který žalobci zaslal dne 29. 9. 2021. Ve vztahu k otázkám 1) až 5) žalovaný v přípisu uvedl: „K Vaší žádosti Okresní soud v Kutné Hoře uvádí, že v bodě 1) až 5) nelze Vaší žádosti vyhovět, neboť žaloba na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení se podává u Obvodního soudu pro Prahu 2. Zdejším soudem vedena žádná žaloba na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení (sic!). Příslušným soudem ve sporech, kde jménem České republiky jedná ministerstvo (sic!) je Obvodní soud pro Prahu 2.“ K otázce 6) žalobci sdělil údaje o průměrné délce trestního řízení, civilního řízení i opatrovnického řízení za rok 2020. K otázkám 7) a 8) sdělil, že informace týkající se počtu soudních řízení trvajících konkrétně více než 3 roky a více než 6 let nejsou dostupné, proto uvádí údaje o počtu řízení vedených žalovaným v délce trvání 3 až 5 let, 5 až 7 let a více než 7 let, kterými disponuje. Na otázku 9) odpověděl, že k předcházení vzniku soudních průtahů přistupuje dohledovou činností předsedy soudu. 3. Žalobce dne 6. 10. 2021 doručil žalovanému podání označené jako stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ. V ní uvedl, že přípis žalovaného považuje za nedostatečný, neboť neobsahuje konkrétní odpovědi na některé otázky, které žalovanému položil. Nadřízený správní orgán požádal, aby žalovanému nařídil vyřídit žádost do 3 dnů nebo požadovanou informaci v konkrétním rozsahu poskytnout. Žalobce přiložil jako příklad „svědomitého a perfektního“ vyřízení obsahově shodné žádosti přípis Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. Si 962/2021. 4. Žalovaný dne 7. 10. 2021 stížnost předložil Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) jakožto nadřízenému správnímu orgánu v této agendě. Ministerstvo rozhodnutím ze dne 14. 12. 2021, č. j. MSP-808/2021-OSV-OSV/2, stížnost s odkazem na § 16a odst. 6 písm. a) InfZ postup žalovaného při vyřizování žádosti o informace žalobce potvrdilo a stížnost zamítlo. Podle ministerstva není z žalobcovy stížnosti jasné, proti čemu vlastně směřuje. Žalobce neuvedl konkrétní důvod, proč přípis žalovaného považuje za nedostatečný, ani neupřesnil, ke kterým otázkám se mu od žalovaného údajně nedostalo konkrétní odpovědi. Jakkoliv InfZ nestanoví jednotlivé náležitosti stížnosti na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace podané dle § 16a, z judikatury a doktríny se dovozuje, že žalobce by musel své námitky konkretizovat a svá tvrzení adekvátně doložit, aby dosáhl řádného přezkumu ministerstvem. Současně ze spisového materiálu žalovaného podle ministerstva vyplývá, že žalobci byly poskytnuty odpovědi na všechny položené otázky. Žádné pochybení ministerstvo v postupu žalovaného neshledalo. Ministerstvo proto uzavřelo, že stížnost není důvodná a vyřízení žádosti odpovídá požadavkům InfZ. Ministerstvo závěrem poukázalo na to, že žalobce zaslal obdobné stížnosti i dalším povinným subjektům a ve všech odkazuje na modelovou odpověď Krajského soudu v Hradci Králové. Podle ministerstva je ale nutné počítat s tím, že ne každý povinný subjekt má k dispozici stejné informace ve stejném množství či kvalitě a že žádosti o informace vyřizují odlišní lidé s odlišným množstvím znalostí a expertízy; také množství soudních řízení se u různých soudů liší s ohledem na specifičnost těchto řízení a místní příslušnost soudů. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobce se žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 1. 11. 2021, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného a navrhuje, aby soud žalovanému uložil povinnost rozhodnout o jeho žádosti ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. 6. Žalobce tvrdí, že žalovaný poskytl požadované informace jen částečně. Žalovaný v přípise ze dne 24. 9. 2021 neodpověděl na otázky 1) až 5) žádosti ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Žalobce se proto bránil proti částečnému neposkytnutí informace stížností k nadřízenému správnímu orgánu. Ministerstvo do doby podání žaloby nijak o stížnosti nerozhodlo. Žalobce úplné informace neobdržel ani poté, co žalovanému společně se stížností zaslal přípis Krajského soudu v Hradci Králové, který měl demonstrovat obsah a formu poskytnutých informací. 7. Žalobce dále poukazuje na to, že ministerstvo nedodrželo lhůty dle § 16a odst. 5 a 8 InfZ. Lhůta pro vyřízení stížnosti podle žalobce uplynula nejpozději dne 29. 10. 2021, počítaje v to i zákonnou lhůtu pro předání věci. Žalobce připomíná, že podání stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ je soudní praxí považováno za bezvýsledné vyčerpání prostředků ve smyslu § 79 s. ř. s. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec shrnutí časové chronologie věci uvedl, že žádost žalobce vyřídil přípisem ze dne 24. 9. 2021, který odeslal ve lhůtě pro vyřízení žádosti, a to dne 29. 9. 2021. Postup žalovaného potvrdilo ministerstvo rozhodnutím ze dne 14. 12. 2021. Žalovaný tedy dle svých možností žádost i stížnost žalobce řádně a včas vyřídil. Z opatrnosti žalovaný připustil, že lhůtu pro vyřízení stížnosti nedodrželo ministerstvo v rámci řízení o stížnosti. Posouzení věci krajským soudem 9. Podle § 79 odst. 1. s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 10. Žalobce dne 6. 10. 2021 zaslal žalovanému podání označené jako stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ. Tato stížnost představuje v daném případě s ohledem na žalobní tvrzení prostředek ochrany proti nečinnosti ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. (viz např. rozsudky NSS ze dne 6. 4. 2017, č. j. 4 As 12/2017 - 21, nebo ze dne 9. 1. 2020, č. j. 1 As 325/2019 - 28, odst. 10). Ministerstvo o stížnosti nerozhodlo v patnáctidenní lhůtě dle § 16a odst. 8 InfZ. Marným uplynutím této lhůty došlo k bezvýslednému vyčerpání prostředků ochrany ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2017, č. j. 9 Azs 344/2016 - 22, odst. 24). 11. Žaloba byla podána ve lhůtě dle 80 odst. 1 s. ř. s. 12. Procesní podmínky věcného projednání žaloby tedy byly splněny. 13. Vzhledem k tomu, že žalobce s takovým postupem výslovně vyjádřil souhlas a žalovaný ve stanovené lhůtě nesouhlas nevyjádřil, rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé bez jednání. 14. V souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. soud rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, přičemž vycházel z obsahu předloženého správního spisu a podání účastníků.  15. Při právním posouzení soud podpůrně vycházel z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2022, č. j. 55 A 65/2021 - 26, jakož i z rozsudku Krajského osudu v Plzni ze dne 2. 12. 2021, č. j. 57 A 134/2021 - 71, které se oba týkaly obsahově shodných žádostí téhož žalobce adresovaných jiným soudům. 16. Z InfZ vyplývá, že povinný subjekt může úplnou a srozumitelnou žádost o informace vyřídit čtyřmi způsoby (příp. každou její část odděleně jedním z popsaných způsobů): a)    ve lhůtě 7 dnů ode dne podání žádosti žadateli sdělí, že jeho žádost odložil, protože požadované informace se nevztahují k jeho působnosti [§ 14 odst. 5 písm. c) InfZ], nebo b)   ve lhůtě 7 dnů ode dne podání žádosti žadateli sdělí údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází (§ 6 odst. 1 InfZ), nebo c)    ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti poskytne informaci v souladu se žádostí [§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ], nebo d)   ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti (§ 15 odst. 1 InfZ). 17. Nečinným může být povinný subjekt jen tehdy, pokud přes uplynutí uvedených lhůt ke dni rozhodování soudu nepostupoval (byť i jen ve vztahu k části žádosti) ani jedním ze čtyř uvedených způsobů. Zjednodušeně řečeno, aby byla vyloučena nečinnost povinného subjektu, musí všechny části žádosti vyčerpat některým(i) z uvedených čtyř postupů. 18. Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný neodpověděl na otázky 1) až 5) uvedené v žádosti ani nevydal rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti. Soud se proto nevěnoval tomu, zda byl žalovaný nečinný, pokud jde o zbylou část žádosti [otázky 6) až 9)]. 19. Relevantní skutkový stav, tj. průběh vyřizování žádosti žalobce, není mezi účastníky sporný. 20. Žalovaný na žádost ohledně otázek 1) až 5) reagoval v přípise ze dne 24. 9. 2021 takto: „K Vaší žádosti Okresní soud v Kutné Hoře uvádí, že v bodě 1) až 5) nelze Vaší žádosti vyhovět, neboť žaloba na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení se podává u Obvodního soudu pro Prahu 2. Zdejším soudem vedena žádná žaloba na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení (sic!). Příslušným soudem ve sporech, kde jménem České republiky jedná ministerstvo (sic!) je Obvodní soud pro Prahu 2.“ 21. V projednávané věci je klíčové posouzení otázky, zda na přípis žalovaného v části týkající se otázek 1) až 5) lze nahlížet jako na poskytnutí informace [§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ], případně jako na rozhodnutí o odmítnutí žádosti (§ 15 odst. 1 InfZ). Zbylé dva způsoby vyřízení žádosti v daném případě zjevně nepřipadají v úvahu. Soud připomíná, že v řízení o nečinností žalobě nehodnotí, zda by byl žalovaným případně zvolený postup spočívající v poskytnutí, či odmítnutí informace správný, ale pouze to, zda žádost v celém rozsahu vyřídil jedním ze čtyř výše uvedených způsobů. 22. Soud v prvé řadě konstatuje, že odpověď žalovaného ze dne 24. 9. 2021 na otázky 1) až 5) působí zmatečně. Žalovaný na dotazy související s počtem podaných žalob podaných k Okresnímu soudu v Kutné Hoře z titulu průtahů v soudních řízeních odpovídá, že v bodě 1) až 5) žádosti „nelze vyhovět“ (se zdůvodněním, že tyto žaloby projednává Obvodní soud pro Prahu 2). Uvedená formulace „nelze vyhovět“ implikuje odmítnutí žádosti dle § 15 odst. 1 InfZ. 23. Žalovaný však hned další větou dodává: „Zdejším soudem vedena žádná žaloba na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení“. Z takto postavené věty je nepochybné, že chybějícím přísudkem ve větě mělo být sloveso „není“ či „nebyla“. 24. Podle krajského soudu lze tuto větu vyložit tak, že žalovaný na otázky ad) 1 až 5), tj. kolik takových žalob tamní soud projednává a na to navazující dotazy, odpovídá, že žádná žaloba dle kritérií definovaných žalobcem u tamního soudu podána nebyla. Na otázku „kolik“ tedy žalovaný odpovídá „nula“ („žádná“).  To vyplývá i z toho, že žalovaný tuto odpověď doprovází vysvětlením, že tyto žaloby projednává Obvodní soud pro Prahu 2. Citovanou větu lze vnímat nejen jako odpověď na otázku 1), ale též navazující otázky 2) až 5), neboť odpověď žalovaného, že žádná taková žaloba vedena není či nebyla, fakticky poskytuje odpověď i na tyto doplňující otázky (a tato odpověď je logicky také „nula“). Uvedenou větu tak lze interpretovat jako poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ. 25. Při hodnocení toho, zda žalovaný fakticky odmítl poskytnout informace v podobě odpovědí na otázky 1) až 5), či je naopak poskytl, soud dává přednost druhé z těchto interpretací. Jak totiž vyplývá z předchozího odstavce, žalobci se navzdory matoucí formulaci fakticky dostalo odpovědí na vznesené otázky. I informace o tom, že tamní soud žádné takové řízení nevedl, je poskytnutím informace. Podaná nečinností žaloba tak nemůže být důvodná, neboť žalovaný v zákonem stanovené lhůtě žádost o informace v plném rozsahu vyřídil, a to tím, že požadované informace poskytl [§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ]. 26. Soud dodává, že podaná nečinností žaloba by nebyla důvodná ani v případě, že by se soud přiklonil k první naznačené interpretaci předmětné odpovědi žalovaného, tedy k závěru, že formulace „nelze vyhovět“ značí rozhodnutí žalovaného žádost částečně odmítnout. Byť předmětná odpověď není označena jako rozhodnutí a nesplňuje některé formální požadavky na rozhodnutí kladené, prvořadá je materiální stránka věci, která by v případě takovéto interpretace odůvodňovala závěr o tom, že žalovaný rozhodl o (částečném) odmítnutí žádosti ve smyslu § 15 odst. 1 InfZ. V tomto ohledu soud odkazuje na výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni (viz zejména jeho odst. 22–23 a tam dále odkazovanou judikaturu NSS), který se zabýval odpovědí jiného soudu na totožnou žádost žalobce o informace. Žalovaný by tedy ani v tomto případě nebyl nečinný, neboť o žádosti žalobce v zákonné lhůtě rozhodl v celém rozsahu jedním ze čtyř výše uvedených způsobů. Soud zdůrazňuje, že v řízení o nečinností žalobě nehodnotí, zda k případnému odmítnutí podle § 15 odst. 1 InfZ došlo po právu, či nikoliv (srov. rozsudky NSS ze dne 2. 4. 2008, č. j. 2 As 71/2007 - 56, a ze dne 28. 3. 2014, č. j. 5 As 75/2013 - 53).   Závěr a náklady řízení 27. Soud tak z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalovaný nebyl nečinný ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 81 odst. 3 s. ř. s.). 28. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má právo na náhradu nákladů ten účastník, který byl v řízení plně úspěšný. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl procesně úspěšný. Žalovanému, který byl ve věci úspěšný, žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 17. února 2022   JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.