č. j. 54 A 3/2022 - 69   USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobce:  B. V. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Ladislavem Koženým sídlem Sladkovského 13, Kolín proti žalovanému:  Ministerstvo pro místní rozvoj   sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 8. 2020, č. j. MMR-44220/2020-83/2065, a ze dne 27. 8. 2020, č. j. MMR-44207/2020-83/2064,   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci advokátovi JUDr. Ladislavu Koženému se přiznává odměna ve výši 8 228 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal zrušení celkem 5 rozhodnutí žalovaného. Městský soud usnesením ze dne 17. 12. 2020, č. j. 10 A 111/2020‑28, výrokem I odmítl žalobu v části směřující proti rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 9. 2020, č. j. MMR‑33811/2020‑83/1600, ze dne 24. 8. 2020, č. j. MMR‑33002/2020-83/2137 a ze dne 27. 8. 2020, č. j. MMR‑33002/2020‑83/1560, a výrokem II postoupil zdejšímu soudu jakožto soudu místně příslušnému žalobu v části směřující proti zbývajícím dvěma rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení. Těmito rozhodnutími žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 22. 7. 2020 a ze dne 27. 7. 2020 o odmítnutí žádostí o informace podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“). 2. Městský soud předal spis zdejšímu soudu dne 12. 1. 2022 (poté, kdy Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 26. 11. 2021, č. j. 4 As 4/2021‑48, kasační stížnost žalobce proti výroku I usnesení městského soudu č. j. 10 A 111/2020‑28). 3. Usnesením vyššího soudního úředníka ze dne 14. 2. 2022, č. j. 54 A 3/2022‑45, soud vyhověl žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Usnesení bylo doručeno zástupci dne 15. 2. 2022 a žalobci dne 24. 2. 2022. 4. Ze žaloby soud zjistil, že neobsahovala žádný žalobní bod. Ve vztahu k rozhodnutí č. j. MMR-44207/2020-83/2064 žalobce pouze uvedl: „Žalovaný kryje jednání KÚ Stř kraje OÚPaSŘ z 22. 7. tr. čj. 091611/20/KUSK, který jsem žádal, aby mně poskytl informace (stručně) se vztahu k jeho postupu, kterým se podílel na podvodech a krytí korupce minulé zdejší kom.sféry vůči mé osobě a mému majetku.“ Obdobně ve vztahu k rozhodnutí č. j. MMR-44220/2020-83/2065 pouze uvedl: „Žalovaný zamítl za účelem krytí nezákonností a represí KÚ Stř kraje skutečnost, kdy KÚ Stř kraje ryl podvody – korupci SÚ Čáslav čj. výst 3942/08+4776/09.“ 5. Usnesením vyššího soudního úředníka ze dne 14. 2. 2022, č. j. 54 A 3/2022‑47, proto soud vyzval žalobce, aby doplnil náležitosti žaloby „ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno žalobou napadené rozhodnutí žalovaného“. V odůvodnění jej mimo jiné upozornil, že doplnění žalobních bodů je možné pouze ve lhůtě pro podání žaloby, a odkázal v této souvislosti na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017‑31, č. 3733/2018 Sb. NSS. Usnesení bylo doručeno zástupci žalobce dne 15. 2. 2022. 6. Dne 7. 4. 2022 soud obdržel doplnění žaloby a z razítka na obálce zjistil, že byla podána k poštovní přepravě dne 6. 4. 2022. 7. S ohledem na výše popsané okolnosti se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalobce (prostřednictvím zástupce) doplnil žalobní body řádně a včas. 8. Podle zmíněného rozsudku rozšířeného senátu č. j. 3 Azs 66/2017‑31 musí žalobce ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.). Pokud žalobní bod neuplatní vůbec, nebo až po lhůtě pro podání žaloby, soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 s. ř. s. 9. V posuzované věci týkající se žádosti o informace podle informačního zákona se uplatní obecná lhůta pro podání žaloby podle § 72 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl tedy oprávněn podat žalobu do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo napadené rozhodnutí oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem 10. Soud si od žalovaného vyžádal kopie doručenek napadených rozhodnutí a zjistil z nich, že žalobce obě písemnosti osobně převzal dne 3. 9. 2020. Tento den určil počátek dvouměsíční lhůty, která by uplynula 3. 11. 2020, nedošlo-li by k jejímu přerušení nebo stavení. 11. Lhůta pro podání žaloby ovšem neběží po dobu od podání žádosti o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce do právní moci rozhodnutí o takové žádosti (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). Po nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti běh lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení pokračuje a lhůta skončí uplynutím jejího zbytku, tj. zbývající části lhůty po odečtení části lhůty, která uplynula před podáním žádosti (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 29. 8. 2017, č. j. 5 As 154/2016-62, č. 3632/2017 Sb. NSS, bod 17). 12. Žalobce podal u městského soudu žalobu se žádostí o ustanovení zástupce osobně dne 6. 10. 2020, tímto dnem se běh lhůty zastavil. Do konce dvouměsíční lhůty (tj. do 3. 11. 2020) zbývalo 29 dnů. 13. V souladu s § 35 odst. 10 s. ř. s. se lhůta pro podání žaloby rozběhla znovu den následující po dni, kdy nabylo právní moci usnesení o ustanovení zástupce. Podle rozsudku NSS ze dne 29. 8. 2019, č. j. 8 Azs 205/2019-22, č. 3930/2019 Sb. NSS, nabývá rozhodnutí o ustanovení zástupce právní moci dnem, kdy bylo doručeno nejen zástupci, ale i zastoupenému. 14. Vzhledem k tomu, že usnesení o ustanovení zástupce vydal v nyní posuzované věci vyšší soudní úředník, se soud dále zabýval otázkou, zda měla na běh lhůty pro doplnění náležitostí žaloby vliv skutečnost, že je proti takovému rozhodnutí možné podat námitky podle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15. Výkladem tohoto ustanovení se v nedávné době zabýval velký senát Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1622/2021, v němž dospěl k závěru, že v případě výzvy vydané vyšším soudním úředníkem (nebo asistentem soudce) k zaplacení soudního poplatku má podání námitek odkladný (suspenzivní) účinek pouze na právní moc usnesení, nikoliv na jeho vykonatelnost, neboť pro usnesení obecně platí, že lhůta k plnění počíná běžet od jeho doručení. Vyzve-li tedy soud žalobce k úhradě soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů počítané od doručení usnesení (výzvy), nemá na běh této lhůty žádný vliv skutečnost, že usnesení nabylo právní moci až po uplynutí této lhůty (marným uplynutím lhůty k podání námitek, nebyly-li podány; byly-li námitky podány, potom doručením rozhodnutí předsedy senátu o těchto námitkách). 16. V případě výzvy vyššího soudního úředníka k doplnění náležitostí žaloby podle § 65 s. ř. s. je však situace odlišná, neboť § 35 odst. 10 s. ř. s. váže pokračování běhu lhůty pro podání žaloby na právní moc rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce (nebo o osvobození od soudního poplatku). Ve věci posuzované Nejvyšším soudem byla naopak rozhodná právě skutečnost, že výzva k zaplacení soudního poplatku nebyla zákonem ani rozhodnutím soudu výslovně navázána na právní moc. 17. Přestože tedy byla výzva k doplnění žaloby zástupci žalobce doručena již dne 15. 2. 2022, lhůta k doplnění žaloby nezačala běžet dříve, než nabylo právní moci rozhodnutí o ustanovení zástupce, přičemž právní moc je třeba počítat od doručení daného usnesení účastníkovi (dojde-li k němu později než bylo doručeno zástupci, což bývá pravidlem) a zároveň s ohledem na možnost podání námitek je třeba právní moc odvíjet od marného uplynutí lhůty k podání námitek, nebyly-li podány, nebo byly-li námitky podány, potom od doručení rozhodnutí předsedy senátu o těchto námitkách. Pro posuzovanou věc to znamená, že usnesení o ustanovení zástupce nabylo právní moci až dne 12. 3. 2022 (žalobci bylo doručeno dne 24. 2. 2022 a lhůta pro podání námitek marně uplynula dne 11. 3. 2022). 18. Nabylo-li tedy usnesení o ustanovení zástupce právní moci dne 12. 3. 2022 a ze lhůty pro podání žaloby zbývalo ještě 29 dnů (viz výše bod 12), je třeba považovat doplnění žaloby podané k poštovní přepravě dne 6. 4. 2022 za včasné. 19. Pouze na okraj soud doplňuje, že ve světle výše uvedené judikatury a právní úpravy se stanovení počátku a konce lhůty pro doplnění žaloby nejeví zcela přehledným a nepřispívá k právní jistotě účastníka řízení. Pro ustanoveného zástupce totiž nemusí být jednoduché dostatečně rychle a spolehlivě zjistit, kdy bylo usnesení o ustanovení zástupce doručeno účastníku řízení, zvláště pokud ze lhůty pro podání žaloby zbývají pouze jednotky dnů, či dokonce den jediný. Určení počátku a konce lhůty je dále znepřehledněno tím, že ustanovený zástupce nemusí vědět, zda žalobce podal proti usnesení o ustanovení zástupce (bylo-li vydáno vyšším soudním úředníkem či asistentem) námitky a zda se v důsledku této skutečnosti právní moc dále posouvá. Vzhledem k této nejistotě ohledně běhu lhůty se tak může lehce stát, že lhůtu pro doplnění žaloby zástupce zmešká, v opačném případě se naopak může stát, že žalobu doplní, aniž by byl pravomocně ustanoven (byť tato vada bude patrně zhojena, nabude-li ustanovení zástupce následně právní moci). Zároveň kombinací výše zmíněných faktorů může docházet k ne zcela opodstatněnému faktickému prodloužení (jinak propadné) lhůty k podání žaloby (v posuzované věci byla fakticky prodloužena téměř o měsíc, neboť kromě zákonné dvouměsíční lhůty měl zástupce pro přípravu žaloby „k dobru“ také dobu od 15. 2. 2022 do 12. 3. 2022, viz výše bod 17). Přes tyto výhrady byl soud povinen takto nastavená pravidla akceptovat a považovat doplnění žaloby za včasné. 20. Samostatnou otázkou ovšem je, zda byla žaloba podáním doručeným dne 7. 4. 2022 řádně doplněna, tedy zda toto doplnění obsahuje alespoň jeden projednatelný žalobní bod. 21. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba obsahovat „žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné“. 22. Výkladem pojmu žalobní bod se opakovaně zabýval rozšířený senát NSS (viz např. rozsudek ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS, nebo usnesení ze dne 20. 3. 2018, č. j. 10 Azs 65/2017-72). Ze závěrů rozšířeného senátu mimo jiné vyplývá, že žalobce je „povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami.“ 23. Podání nazvané „doplnění žaloby“ na prvních několika stranách obsahuje pouze prosté shrnutí dosavadního průběhu správního řízení. Teprve část IV by snad mohla být považována za důvody žaloby, ani ta však neobsahuje žádný řádně uplatněný žalobní bod ve smyslu judikatury rozšířeného senátu. 24. Žalobce zde uvádí, že argumentace žalovaného je nesprávná, neboť se od roku 1998 podílí na krytí a podpoře jakéhokoliv podvodu minulé komunální sféry města Čáslav a sociální demokracie. Podle žalobce se podvodu dopustila vedoucí stavebního úřadu města Čáslav, která se měla podílet na trestné činnosti za součinnosti Policie ČR a státního zastupitelství. Ač byla namítnuta její podjatost, nebyla vyloučena. Tento podvod žalovaný podle žalobce kryje. Dále žalobce uvedl, že žádal o poskytnutí informací ve vztahu k postupu žalovaného, kterým se na zmíněných podvodech podílel. Žalovaný podle žalobce kryje nezákonnosti a represe krajského úřadu, který kryje podvody a korupci stavebního úřadu města Čáslav ve stavebním řízení, a upírá tím žalobci možnost doložit materiály k č. p. X na ulici K.. 25. Z doplnění žaloby tak není vůbec patrné, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání nyní napadených rozhodnutí či přímo těmito rozhodnutími samotnými. Žalobce pouze trvá na svém tvrzení, podle kterého žalovaný kryje (blíže neupřesněný) podvod krajského úřadu a stavebního úřadu města Čáslav patrně v souvislosti se stavebním řízením, které žalobce vede či v minulosti vedl. Předmětem nyní posuzované věci však byla žádost o informace. Také tvrzená podjatost vedoucí stavebního úřadu se týkala jiného řízení. 26. Z rozhodnutí žalovaného č. j. MMR-44207/2020-83/2064 plyne, že žalobcem požadované informace nemohly být poskytnuty, neboť krajský úřad není povinen mít k dispozici písemnosti nacházející se u Policie ČR. Navíc vzhledem k časovému odstupu je zřejmé, že dané písemnosti (spisy z let 2001 až 2005) již byly skartovány a povinný subjekt nemá povinnost dané informace vytvářet znova. 27. Z rozhodnutí žalovaného č. j. MMR-44220/2020-83/2065 plyne, že žalobcem požadované informace nemohly být poskytnuty, neboť ve své žádosti požadoval sdělit, jak krajský úřad odstraní či napraví svůj dřívější postup nebo jeho následky. Dále se žalobce dotazoval na názory krajského úřadu nebo konkrétních úředních osob, jejichž sdělení se na základě informačního zákona rovněž nelze domáhat. Závěrem žalovaný uvedl, že žalobcem vznesené požadavky nesměřovaly k existenci nějaké informace, kterou by bylo možno vyhledat, pořídit její kopii nebo zaznamenat na technický nosič dat, a které by tak bylo možné poskytnout. 28. Doplnění žaloby se tak s důvody nyní napadených rozhodnutí zcela míjí a neobsahuje žádné argumenty, které by napadená rozhodnutí zpochybňovaly. Žalobcem uváděné důvody mají patrně nějakou souvislost s řízením vedeným stavebním úřadem Čáslav a žalobcovou snahou o získání informací o postupu v tomto řízení a o osobách, které se na něm podílejí či podílely. Tyto důvody však nijak přímo nesouvisí s předmětem nynějšího řízení, jímž je otázka, zda povinný subjekt odmítl poskytnout žalobci informace v souladu se zákonem a zda žalovaný správně tento postup aproboval. Ve vztahu k této otázce však žalobce nic nenamítá, nad rámec zcela obecného tvrzení, že žalovaný kryje podvod krajského úřadu a krajský úřad kryje podvod stavebního úřadu. Takové tvrzení však nelze považovat za řádně uplatněný žalobní bod. Ostatně této skutečnosti si byl patrně vědom i ustanovený zástupce, neboť k části IV doplnění žaloby připojil poznámku, že tato část obsahuje text z podání žalobce na základě jeho výslovné žádosti. 29. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že žaloba ani po jejím doplnění neobsahuje žádný projednatelný žalobní bod.  Vada žaloby spočívající v absenci žalobního bodu se uplynutím lhůty pro podání žaloby stala neodstranitelnou, soud proto žalobu odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. 30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 31. Odměnu zástupce ustanoveného žalobci platí stát (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). Výši odměny soud určil v celkové částce 8 228 Kč. Tato částka se skládá z odměny za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a sepsání doplnění žaloby), tedy 2 x 3 100 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože je ustanovený zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku 1 428 Kč odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést (§ 35 odst. 10 věta druhá s. ř. s.). Odměna v celkové výši 8 228 Kč bude zástupci vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 23. května 2022 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.