č. j. 54 A 36/2022 - 9   USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobce:  Enviromentalistický zelený kříž, z.s. sídlem Na Křečku 339/35, Praha 15 – Horní Měcholupy proti žalovaným:  1) Ministerstvo životního prostředí   2) ministryně životního prostředí   oba sídlem Vršovická 65, Praha 10 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou označenou jako žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhal, aby soud prohlásil za nezákonný (1) „[p]ostup žalovaných spočívající v nevypořádání námitky podjatosti ředitele J. L. a vydání usnesení žalovaného č. 2 č. j. MZP/2021/430/1074 ze dne 31. 3. 2022 v řízení o povolení výjimky podle § 56 odst. 1 a odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) v platném znění ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů“ a (2) „[p]ostup žalovaných č. 1 a 2 spočívající v nevyzvání žalobce k doplnění blanketního rozkladu proti usnesení ze dne 9. 11. 2021, č. j. MZP/2021/500/2046 podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu“. 2. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že se účastní řízení o povolení výjimky podle § 56 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně výjimky ze zákazů uvedených v § 49 a § 50 téhož zákona pro stavbu obchvatu D. B. V rámci tohoto řízení podal námitku podjatosti všech úředních osob Krajského úřadu Středočeského kraje. Žalovaný 1) žalobcovu námitku zamítl usnesením ze dne 9. 11. 2021, č. j. MZP/2021/500/2046. Proti tomuto usnesení žalobce podal blanketní rozklad spojený se žádostí o navrácení v předešlý stav. Žalovaná 2) rozklad zamítla jako opožděný rozhodnutím ze dne 31. 3. 2022, č. j. MZP/2021/430/1074. Stejně tak zamítla žádost o navrácení v předešlý stav. V rozporu s § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nebyl žalobce vůbec vyzván k doplnění svých blanketních podání. 3. V nevypořádání námitky podjatosti spatřuje žalobce nezákonný zásah do svých práv ve smyslu § 82 s. ř. s., jehož účinky průběžně trvají. Dodal, že napadený zásah není rozhodnutím podle § 65 téhož zákona. Další žalobní argumentace směřovala k odůvodnění tvrzené podjatosti úředních osob, ale s ohledem na níže popsaný nutný procesní postup nepovažoval soud za účelné ji rekapitulovat. 4. Soud se nejprve zabýval přípustností žaloby a shledal, že žaloba je nepřípustná. 5. Žalobce spatřuje nezákonný zásah v nevypořádání námitky podjatosti podle § 14 správního řádu ve znění účinném od 1. 11. 2018 a ve vydání rozhodnutí žalovaného o zamítnutí rozkladu proti rozhodnutí o námitce podjatosti. 6. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumávání „vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem“. 7. Takovým úkonem, kterým se pouze upravuje vedení řízení, je podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu rozhodnutí správního orgánu o námitce podjatosti (viz např. rozsudky ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003-23, č. 114/2004 Sb. NSS, ze dne 11. 10. 2007, č. j. 4 As 46/2007‑75, č. 3212/2007 Sb. NSS, ze dne 29. 6. 2011, č. j. 1 As 51/2011-135, nebo ze dne 22. 10. 2020, č. j. 8 As 32/2020-38, č. 4101/2021 Sb. NSS). V posledně uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud potvrdil, že ze soudního přezkumu je vyloučeno také rozhodnutí, kterým správní orgán zamítl odvolání proti usnesení o námitce podjatosti pro opožděnost. 8. Z citované judikatury rovněž vyplývá, že výše uvedený závěr o kompetenční výluce nezbavuje žalobce soudní ochrany, neboť procesní rozhodnutí vydané správním orgánem je možné napadnout až spolu s meritorním rozhodnutím ve věci, kde může být případně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti, nevydání samostatného rozhodnutí o nevyloučení pracovníků správního orgánu, jejichž nepodjatost byla zpochybněna, apod. 9. Přestože se výše uvedené rozsudky týkaly řízení, v nichž byla podána žaloba proti rozhodnutí, shodný závěr je třeba přijmout i ve vztahu k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem. Konstatovala-li judikatura jednoznačně, že přezkumu rozhodnutí o námitce podjatosti (příp. rozhodnutí o odvolání či rozkladu proti takovému rozhodnutí) se lze domáhat pouze v rámci soudního přezkumu konečného meritorního rozhodnutí, nelze kompetenční výluku podle § 70 písm. c) s. ř. s. obcházet tím, že by byla podána žaloba na ochranu před nezákonným zásahem. Opačný závěr by byl v rozporu se smyslem a účelem kompetenční výluky podle § 70 písm. c) s. ř. s. a rovněž v rozporu se subsidiaritou zásahové žaloby vůči žalobě proti rozhodnutí. Žalobci je dostatečně zaručeno právo na soudní ochranu právě možností podat následně žalobu proti rozhodnutí ve věci samé a namítnout v ní případné vady procesního postupu správních orgánů. 10. Shodný závěr pak platí také pro žalobcem tvrzený zásah, který měl spočívat v tom, že nebyl vyzván k doplnění blanketního podání. Také tuto případnou vadu bude moci namítnout v rámci přezkumu meritorního rozhodnutí. Z povahy věci se tedy nejedná o samostatně žalovatelný zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. 11. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 85 s. ř. s. 12. Závěrem soud doplňuje, že žalobu nepostoupil Městskému soudu v Praze, přestože žalobce jako žalované označil Ministerstvo životního prostředí a ministryni životního prostředí se sídlem v Praze 10. V rozsudku ze dne 26. 11. 2015, č. j. 9 As 207/2015-46, Nejvyšší správní soud konstatoval, že „[k] tomu, aby bylo vůbec možné rozhodovat o příslušnosti (věcné či místní) některého ze soudů rozhodujících ve správním soudnictví, musí být dána jejich pravomoc […]. Pokud totiž věc do pravomoci správních soudů vůbec nespadá, lze jen těžko určit, který soud by měl být příslušný o takové věci rozhodovat. Z uvedeného je proto třeba dovodit, že otázku pravomoci si musí posoudit soud, kterému je podání adresováno, neboť právě na něj se navrhovatel obrací. Pokud dojde k závěru, že ve věci není vůbec dána pravomoc soudů ve správním soudnictví, musí návrh odmítnout, aniž by vůbec přicházel v úvahu postup podle § 7 odst. 4 nebo 5 s. ř. s. (postoupení věci z důvodu věcné nebo místní nepříslušnosti).“ Rovněž ve výše zmíněném rozsudku č. j. 8 As 32/2020-38 (týkajícím se právě rozhodnutí o námitce podjatosti) Nejvyšší správní soud konstatoval, že před posouzením místní příslušnosti musí krajský soud postavit najisto, zda je žaloba v dané věci přípustná. Dodal, že pokud krajský soud žalobu postoupí jinému soudu za situace, kdy měl žalobu pro nepřípustnost odmítnout, zatíží řízení vadou zmatečnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 24. května 2022 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: J. N.