č. j. 54 A 42/2022 - 34       USNESENÍKrajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobkyně: K. J. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Vladimírem Kyselákem sídlem Pražská 140, Příbram I, Příbram   proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Nové Město, Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. MD-9581/2022-930/3,   takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný změnil rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 8. 11. 2021, č. j. 135690/2021/KUSK-DOP/Svo, sp. zn. SZ_103920/2018/KUSK (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým správní orgán I. stupně jako silniční správní úřad rozhodl o žádosti RNDr. I. S. a RNDr. B. S. (dále jen „původní vlastníci“) o určení právního vztahu tak, že se na pozemku parc. č. Xa v katastrálním území L. v obci P. (dále jen „dotčený pozemek“) nachází veřejně přístupná účelová komunikace a tento stav trvá minimálně od roku 1990 a že účelová komunikace zasahuje do dotčeného pozemku v délce cca 40 m tak, že směrový průběh respektuje koryto řeky L. v šířce minimálně 3,0 m od břehu koryta. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změnil výrok prvostupňového rozhodnutí v tom smyslu, že směrový průběh respektuje zpevněnou část koryta vodního toku L. v šířce 3,0 m od zpevněné části koryta, přičemž zároveň za nedílnou součást prvostupňového rozhodnutí prohlásil snímek katastrální mapy se zakreslením průběhu veřejně přístupné účelové komunikace v rozsahu, ve kterém je veřejně přístupnou účelovou komunikací dotčený pozemek dotčen. 2. Soud se zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání žaloby a meritorního přezkumu napadeného rozhodnutí. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není. 3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jenž je podle tohoto zákona nepřípustný. 4. Podle § 5 s. ř. s. se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. 5. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 6. Soudní řád správní je tak vystavěn na zásadě subsidiarity, dle níž soudní ochrana nastupuje teprve poté, co jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného správního rozhodnutí právními prostředky správního řízení. 7. Správní soudnictví slouží primárně k ochraně veřejných subjektivních práv, nikoliv k ochraně objektivního práva. Soudní řád správní je „svojí povahou ‚obrannou‘ normou. Není normou ‚kontrolní‘, která by umožňovala komukoliv iniciovat, prostřednictvím podání žaloby ve správním soudnictví, kontrolu jakéhokoliv úkonu veřejné správy. Má pouze zajistit poskytování právní ochrany v případech, kdy veřejná správa vstupuje do právní sféry fyzických nebo právnických osob“ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As 47/2005-86). Rozhodnutí správního orgánu tak může zásadně napadnout pouze ten, do jehož veřejných subjektivních práv bylo zasaženo. Může přitom napadnout pouze výrok či výroky správního rozhodnutí [srov. § 71 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], přičemž podle § 68 písm. d) s. ř. s. je nepřípustná taková žaloba, která směřuje jen proti důvodům správního rozhodnutí. 8. Žaloba sice směřuje proti napadenému rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o odvolání, ale o odvolání, které podali původní vlastníci, nikoliv žalobkyně samotná. 9. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že žádost v předcházejícím řízení podali dne 20. 2. 2015 původní vlastníci, jimž svědčilo vlastnické právo k dotčenému pozemku (srov. str. 2 prvostupňového rozhodnutí). Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí (srov. str. 8) a ze žaloby samotné dále plyne, že s účinností od 16. 12. 2019 přešlo vlastnictví dotčeného pozemku darovací smlouvou na žalobkyni, která je dcerou původních vlastníků. Vzhledem k tomu, že pro práva a povinnosti účastníků bylo v předcházejícím řízení určující právo k dotčenému pozemku, stala se žalobkyně převodem vlastnického práva k němu účastnicí řízení před správním orgánem I. stupně v postavení žadatelky (srov. Prášková, H. Právní a procesní nástupnictví ve správním řízení. In: O veřejné správě. Acta Universitatis Carolinae. Iuridica. č. 1/2010, str. 185–202). Jelikož však původní vlastníci měli i po 16. 12. 2019 k dotčenému pozemku věcné břemeno užívání, jednal správní orgán I. stupně jako s účastníky nadále i s nimi (srov. str. 8 prvostupňového rozhodnutí). A právě jen původní vlastníci podali proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím. 10. Ačkoliv žalobkyně v žalobě uvádí, že proti prvostupňovému rozhodnutí podala odvolání ona, z výroku napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný jím rozhodl výhradně o odvolání původních vlastníků, které s ohledem na datum vyhotovení prvostupňového rozhodnutí (8. 11. 2021) mohlo být podáno až poté, co se žalobkyně stala vlastnicí dotčeného pozemku, a v důsledku toho zároveň účastnicí předcházejícího řízení před správním orgánem I. stupně v postavení žadatelky. Převedením vlastnického práva k dotčenému pozemku tak nemohla vstoupit do práv původních vlastníků jako odvolatelů, neboť k podání odvolání došlo až téměř dva roky poté a původní vlastníci je podali (již pouze) jako osoby oprávněné z práva odpovídajícího věcnému břemenu. Po vydání napadeného rozhodnutí tak žalobkyni v souladu s § 81 odst. 1 správního řádu svědčilo samostatné procesní právo podat odvolání, v té době již zcela nezávislé na eventuálním odvolacím právu původních vlastníků. Toto právo však žalobkyně neuplatnila. Jestliže však žalobkyně skutečně odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podala, jak tvrdí, nebylo o něm rozhodnuto napadeným rozhodnutím, neboť z jeho výroku ani odůvodnění taková skutečnost neplyne. 11. V projednávané věci se přitom nejedná o případ, na který míří § 68 písm. a) s. ř. s., jenž výjimečně podání přípustného řádného opravného prostředku nevyžaduje, tj. že by prvostupňové rozhodnutí bylo na újmu žalobkyniných práv změněno k opravnému prostředku jiného (původních vlastníků). Je pravdou, že žalovaný prvostupňové rozhodnutí napadeným rozhodnutím změnil, avšak tato změna spočívá pouze v upřesnění a formální korekci výroku prvostupňového rozhodnutí, nikoliv v celkové změně řešení právního vztahu deklarovaného prvostupňovým rozhodnutím k újmě žalobkyně. Ta se ostatně ani nedomáhá zrušení napadeného rozhodnutí s tvrzením, že by prvostupňové rozhodnutí bylo právě změněno na újmu jejích práv, nýbrž požaduje společně se zrušením napadeného rovněž zrušení rozhodnutí prvostupňového. 12. Jen pro úplnost soud dodává, že pokud žalovaný o odvolání, o němž žalobkyně uvádí, že je podala, prozatím nerozhodl, může se žalobkyně domáhat ochrany proti nečinnosti žalovaného ve správním řízení (podáním žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti), popřípadě následně žalobou ve správním soudnictví. A až poté, co by skutečně bylo o jejím odvolání žalovaným rozhodnuto, mohla by proti tomuto rozhodnutí podat žalobu. O právu podat řádný opravný prostředek byla žalobkyně v prvostupňovém rozhodnutí poučena. Žalobkyně je přitom před podáním žaloby povinna takový opravný prostředek nejen podat, ale též vyčkat, než o něm odvolací správní orgán rozhodne. Teprve rozhodnutím odvolacího orgánu je podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků splněna (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2004, č. j. 3 Ads 58/2003-32, a ze dne 19. 11. 2009, č. j. 1 Afs 88/2009-48, č. 2646/2012 Sb. NSS). 13. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že žaloba v projednávané věci směřuje proti napadenému rozhodnutí, aniž by žalobkyně vyčerpala přípustný řádný opravný prostředek, a zároveň žalovaný napadeným rozhodnutím nezměnil prvostupňové rozhodnutí na újmu práv žalobkyně. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl. 14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.     Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 24. června 2022   Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu       Za správnost vyhotovení: J. N.