č. j. 54Na 37/2021 - 50           USNESENÍ     Krajský soud v Praze rozhodl předsedou senátu Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci navrhovatele:  Mgr. V. D. bytem X   o návrhu na ustanovení zástupce před podáním návrhu (žaloby) ve věci samé takto: Návrh navrhovatele na ustanovení zástupce se zamítá.   Odůvodnění:   1. Navrhovatel se návrhem ze dne 8. 12. 2021 podle § 35 odst. 10 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), doručeným dne 10. 12. 2021 původně Okresnímu soudu v Benešově a následně postoupeným zdejšímu soudu, domáhá ustanovení zástupce (advokáta) „za účelem sepsání žaloby proti správnímu orgánu a zastupování při soudním řízení“, a to s odůvodněním, že je invalidní důchodce a nemá právní znalosti. Navrhovatel uvedl, že na základě posudku ze dne 18. 2. 2021 mu byla pozastavena výplata invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pozbyl veškeré zvýhodnění zdravotně postiženého (ZTP/P, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu) a ztratil zaměstnání (jeho zaměstnavatel totiž pozbyl úlevu na daních za zaměstnání zdravotně postiženého). Navrhovatel k návrhu připojil posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Benešov (dále jen „OSSZ“) ze dne 18. 2. 2021, č. j. LPS/2021/43-BN_CSSZ, rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Příbrami ze dne 16. 3. 2021, č. j. 25513/21/BN, rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. 5. 2021, č. j. MPSV‑2021/91399-912 (dále jen „napadené rozhodnutí“), lékařskou zprávu ze dne 29. 11. 2021 a potvrzení České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 12. 2021. 2. Podle § 35 odst. 10 věty první s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování platí v takovém případě stát. 3. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou‑li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. 4. Prvotním předpokladem ustanovení zástupce soudem je návrh (žádost) navrhovatele. Zákon přitom připouští podat takový návrh jak po zahájení řízení, tak dokonce i před jeho zahájením ve smyslu § 32 s. ř. s., tedy před podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. 2 As 2/2006-50). Dalšími předpoklady je, že navrhovatel splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně práv navrhovatele. 5. Proto soud navrhovatele vyzval usnesením ze dne 3. 1. 2022, č. j. 54 Na 37/2021-13, aby zaslal soudu vyplněný a podepsaný formulář „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“. Jelikož navrhovatel v návrhu na ustanovení zástupce konkrétně neoznačil žalobní typ ani žalovaný správní orgán a ani blíže nezformuloval žalobní petit (neuvedl, čeho se svým budoucím návrhem ve věci samé hodlá domáhat), vyzval soud navrhovatele podle § 37 odst. 5 s. ř. s. i k doplnění těchto skutečností. 6. K výzvě soudu navrhovatel dne 3. 2. 2022 předložil vyplněné prohlášení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech. V něm uvedl, že je rozvedený, žije sám a není na nikom finančně závislý. Pobírá invalidní důchod ve výši 13 749 Kč měsíčně, a to pro invaliditu třetího stupně, což doložil oznámením České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 1. 2022. Navrhovatel nevyplněním všech ostatních polí stran jeho příjmů dal najevo, že žádné jiné příjmy nemá. K osobnímu majetku větší hodnoty doložil výpis z katastru nemovitostí ze dne 27. 1. 2022, podle kterého je vlastníkem pozemku p. č. st. XA v katastrálním území a v obci Č., jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. e. X, o výměře 48 m2 a pozemku p. č. XB o výměře 374 m2, na nichž však vázne zástavní právo pro pohledávku Hypoteční banky, a.s., ve výši 433 500 Kč. Ze související smlouvy ze dne 12. 11. 2013 soud zjistil, že se navrhovatel zavázal úvěr splácet částkou 3 139,70 Kč měsíčně, přičemž dle aktuálního výpisu ze dne 31. 1. 2022 výše měsíční splátky činí 2 978,40 Kč a navrhovateli zbývá ještě splatit 226 101,10 Kč. Navrhovatel dále smlouvami doložil i další dva jeho závazky vůči Raiffeisenbank a.s., jež měl splácet do dubna 2019 a února 2021. Navrhovatel nicméně neuvedl a nedoložil, že by ho posledně zmíněné výdaje tížily i v současnosti a nevyplnil ani údaje ke svým pravidelným měsíčním výdajům. 7. K budoucímu návrhu ve věci samé navrhovatel uvedl, že brojí proti rozhodnutí, kterým mu byla přiznána jen průkazka ZTP namísto ZTP/P. Ostatní výhody těžce zdravotně postiženého (invalidní důchod III. stupně, příspěvek na péči II. stupně, příspěvek na dopravu) mu byly k jeho „odvolání proti posudku posudkového lékaře OSSZ“ vráceny. Argumentuje, že je těžce zrakově postižený a bez doprovodu se neobejde, a proto průvodci musí hradit jeho výlohy sám. Zaměstnavatel s ním ukončil pracovní poměr na pracovní pozici rehabilitačního pracovníka a nyní nemůže najít vhodné pracovní uplatnění. Tím se dostává na okraj společnosti, vyčerpal již finanční rezervy a hrozí mu, že nebude moci hradit finanční závazky, které má na bydlení. 8. Z napadeného rozhodnutí ze dne 25. 5. 2021, č. j. MPSV-2021/91399-912, které navrhovatel přiložil k jeho návrhu a jehož zrušení se hodlá žalobou domáhat, soud zjistil, že jím bylo změněno zamítavé prvostupňové rozhodnutí tak, že navrhovateli ode dne 1. 2. 2021 trvale náleží nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“, a to v situaci, kdy do 31. 1. 2021 měl navrhovatel přiznán nárok na průkaz „ZTP/P“. Na kopii napadeného rozhodnutí předložené navrhovatelem byla vyznačena doložka právní moci, podle které napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 5. 2021. Ministerstvo práce a sociálních věcí nadto k dotazu soudu sdělilo a doložilo dokladem o doručení, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno do jeho datové schránky dne 25. 5. 2021. 9. Na základě předchozích zjištění soud dospěl k závěru, že předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nebyly u navrhovatele prokázány, jelikož již v této fázi řízení lze konstatovat, že by byla budoucí žaloba zjevně bezúspěšnou. Žaloba navrhovatele by totiž byla žalobou opožděnou. 10. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu proti rozhodnutí podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů odlišnou úpravu neobsahuje. Zmeškání lhůty pro podání žaloby přitom nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). 11. Podle § 36 odst. 10 věty třetí s. ř. s., požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. 12. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně. 13. Jelikož napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 25. 5. 2021 (v 17:01:53 hodin), poslední den dvouměsíční lhůty pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí tak připadl na pondělí dne 26. 7. 2021 – protože 25. 7. 2021 byla neděle, posledním dnem lhůty byl nejblíže následující pracovní den (§ 40 odst. 3 s. ř. s.). Navrhovatel však podal k soudu návrh na ustanovení zástupce za účelem podání žaloby, který by stavil lhůtu k podání žaloby, až dne 10. 12. 2021 – tedy až o několik měsíců později. Jeho návrh tak nemohl ovlivnit běh již ukončené lhůty pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí a uvažovaná žaloba by byla nezvratně opožděnou. Soudu by proto nezbylo, bez ohledu na to, jak by byla případně ustanoveným zástupcem formulována či doplněna, než ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout. 14. Nad rámec uvedeného lze též dodat, že navrhovatel ani dostatečně netvrdil a neosvědčil, že nemá dostatek disponibilních prostředků, z nichž by mohl hradit náklady na právní zastoupení, ačkoliv o této povinnosti byl soudem poučen a byl mu k tomu dán dostatečný časový prostor. Navrhovatel sice tvrdil a doložil, že žije ve vlastní nemovitosti a jeho měsíční příjem činí 13 749 Kč, na straně výdajů však navrhovatel pouze tvrdil a doložil, že aktuálně splácí dluh částkou 2 978,40 Kč měsíčně – lze tak předpokládat, že mu po odečtení zbývá 10 770,60 Kč měsíčně. Byť jde o jediný výdaj, který navrhovatel doložil, soud chápe, že nutně vynakládá nějaké výdaje i na živobytí a chod domácnosti. O konkrétní výši takových výdajů a jejich rámcové struktuře však navrhovatel neumožnil soudu v důsledku nevyplnění příslušné pasáže formuláře učinit si představu, a proto soud netuší, jaká částka představuje jeho měsíční disponibilní příjem, který by mohl být použit na úhradu služeb právního zastoupení a soudního poplatku. Na tomto základě lze tudíž pochybovat o tom, zda by byl vůbec splněn i další předpoklad pro ustanovení zástupce, tj. že navrhovatel nemá dostatek prostředků, nehledě na to, že by ani nebylo možné určit, v jakém rozsahu by případně bylo namístě navrhovatele pro účely tohoto řízení osvobodit od placení soudních poplatků. 15. Soud proto požadavku na ustanovení zástupce (advokáta) navrhovateli nemohl vyhovět, jelikož s ohledem na uplynutí žalobní lhůty v okamžiku podání návrhu se jedná o zjevně bezúspěšný návrh, a nadto navrhovatel ani neosvědčil své poměry co do výše jeho disponibilního příjmu. Jedinou možností navrhovatele je tak případně zvážit podání nové žádosti o změnu průkazu osoby se zdravotním postižením a v případě neúspěchu v řízení (i odvolacím) se znovu obrátit na soud, tentokrát včas v zákonné dvouměsíční žalobní lhůtě. Poučení:   Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Praha 15. února 2022 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.