č. j. 55 A 22/2022 - 14 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové v právní věci žalobce: P. Č., bytem X, proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 963, Praha, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 28. 3. 2022 se žalobce domáhá: 1) aby soud určil, že neuposlechnutí výroku III rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2021, č. j. 15 A 59/2018-207 (dále jen „Rozsudek“), je nezákonným zásahem, a 2) aby soud přikázal žalovanému neprodleně splnit Rozsudek. 2. Soud se musel předně zabývat procesními předpoklady projednání podané žaloby. Dospěl přitom k závěru, že žaloba meritorně projednatelná není. 3. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 4. Podle § 82 s. ř. s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 5. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 6. Rozšířený senát nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160, publikovaném pod č. 3687/2018 Sb. NSS, v odst. 62 a 63 dovodil, že za nesplnění podmínek řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. je třeba považovat i situaci, kdy žalobce označí jako nezákonný zásah skutečnost, která z povahy věci nezákonným zásahem být nemůže. 7. V projednávané věci spatřuje žalobce nezákonný zásah v tom, že žalovaný nesplnil povinnost uloženou Rozsudkem. Výrokem III Rozsudku bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč do jednoho měsíce od právní moci Rozsudku. Splnění této povinnosti však nemůže být vymáháno pomocí žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Jestliže totiž žalovaný nesplnil vykonatelnou povinnost k úhradě nákladů řízení dobrovolně, je vůči žalobci v postavení běžného dlužníka a žalobce má možnost domoci se uhrazení pohledávky stejnou cestou jako kterýkoli jiný věřitel – cestou výkonu rozhodnutí či exekuce. Správní soudnictví pak slouží k ochraně veřejných subjektivních práv, nikoli k vymáhání pohledávek vůči státu. K tomu soud dodává, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem navíc nemůže žalobci v jeho situaci nijak pomoci. Správní soud totiž není soudem exekučním a mohl by nanejvýš vydat rozsudek, který by mohl sloužit jako exekuční titul. Žalobce však již exekučním titulem disponuje. Soud tak shrnuje, že žalobce se podanou žalobou domáhá de facto vymožení své pohledávky za žalovaným vzniklé v důsledku jiného soudního řízení. Neuhrazení takové pohledávky však leží zcela mimo oblast správního soudnictví, a nemůže být proto pojmově nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. 8. Vzhledem k výše uvedenému postupoval soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a žalobu odmítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 12. dubna 2022 Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.