č. j. 55 A 38/2022 - 33     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobců: a) M. C., bytem X, b) V. C., bytem X, zastoupen žalobkyní a) jako obecnou zmocněnkyní, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2022, č. j. 012642/2022/KUSK, takto: I. Řízení se vůči žalobkyni a) zastavuje. II. Žaloba žalobce b) se odmítá. III. Každému ze žalobců se do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhali zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného. I.                 Zastavení řízení vůči žalobkyni a) 2. Žalobci s podáním žaloby nesplnili poplatkovou povinnost, soud je proto usnesením ze dne 31. 5. 2022, č. j. 55 A 38/2022-26, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo žalobkyni a), která podala žalobu rovněž za žalobce b), doručeno dne 10. 6. 2022, lhůta pro splnění výzvy (zaplacení soudního poplatku) uplynula dne 27. 6. 2022. Žalobci však soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatili, ani soudu nesdělili, zda jim v tom brání nějaká závažná překážka.  3. K zaplacení soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za každého ze žalobců však došlo dle výpisů z účtu založených na č. l. 30 a 31 soudního spisu až dne 30. 6. 2022. Pro úplnost soud dodává, že v případě bezhotovostního převodu splní účastník svou poplatkovou povinnost okamžikem, kdy byla platba připsána na účet příslušného soudu (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2035/20, II. ÚS 4093/19 a III. ÚS 1348/19) 4. Dle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. 5. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. 6. Výše citovanou právní úpravu shledal Ústavní soud v nálezu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, ústavně konformní. 7. Dle citované právní úpravy soud v souladu s poučením, kterého se žalobcům dostalo ve výzvě k zaplacení soudního poplatku, podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení vůči žalobkyni a) zastavil [vůči žalobci b) byla žaloba odmítnuta, viz část II. usnesení]. II. Odmítnutí žaloby žalobce b) 8. Žalobkyně a) současně s podáním žaloby sice předložila plnou moc ji opravňující zastupovat žalobce b) v tomto řízení, avšak tato plná moc nebyla žalobcem b) podepsána [viz č. l. 9 soudního spisu]. 9. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil (občanský soudní řád se užije na základě § 64 s. ř. s.). 10. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, […] nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 11. Nedoložením oprávnění zastupovat účastníka řízení vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil, čímž chybí jedna z podmínek řízení. Závěr, že doložení plné moci zástupce je nutnou podmínkou řízení i pro oblast správního soudnictví, potvrdil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007‑247, v němž uvedl, že „[v]e správním soudnictví jsou podmínky řízení vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí […]. Jsou chápány jako podmínky přípustnosti procesu jakožto celku, přičemž se upínají k procesním úkonům stran či soudu. […] Teorie procesního práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení na straně soudu především pravomoc, příslušnost, na straně účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce v případě zastoupení“ (zvýrazněno soudem). Lze shrnout, že v soudním řízení je třeba zajistit, aby procesní úkony ve věci nečinil někdo, kdo k tomu není oprávněn. 12. Nesplnění povinnosti stanovené v § 32 odst. 1 o. s. ř. již při podání žaloby však představuje nedostatek podmínek řízení, který lze odstranit. Soud proto žalobkyni a) vyzval usnesením ze dne 29. 6. 2022, č. j. 55 A 38/2022-28, k předložení podepsané plné moci udělené jí žalobcem b) k zastupování v tomto řízení ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo žalobkyni a) doručeno dne 11. 7. 2022, lhůta pro splnění výzvy (předložení podepsané plné moci) uplynula dne 26. 7. 2022. Žalobkyně a) ovšem podepsanou plnou moc ve stanovené lhůtě ani později nedoložila. Přitom byla usnesením poučena, že v případě neodstranění nedostatku průkazu zastoupení soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítne. 13. V usnesení rozšířeného senátu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017‑33, Nejvyšší správní soud uvedl: „[b]yla-li […] žaloba podána zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu své oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, pak je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení, aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele.“ 14. Vzhledem k tomu, že i přes výzvu soudu žalobkyně a) nedoložila oprávnění zastupovat žalobce b) v řízení, soud žalobu žalobce b) dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl (výrok II). 15. Dle § 10 odst. 3 věty třetí zákona o soudních poplatcích platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Zároveň právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku zaniká podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích poplatková povinnost. Po právní moci usnesení o zastavení řízení je proto třeba na zaplacený soudní poplatek hledět jako na zaplacený tím, kdo k tomu nebyl povinen, protože jeho poplatková povinnost již zanikla. Soud proto vrací zaplacené (opožděně) soudní poplatky podle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Každému z žalobců tak bude vrácena částka 3 000 Kč z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích, výrok III). 16. Z důvodu zastavení řízení vůči žalobkyni a) a odmítnutí žaloby žalobce b) soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 věta první s. ř. s.; výrok IV). Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Praha 9. srpna 2022 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M