č. j. 55 A 52/2022- 21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva v právní věci žalobce: J. B.,   bytem X, zastoupen advokátem JUDr. Zdeňkem Jelínkem, se sídlem Táborská 966, Mladá Boleslav, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2022, čj. 114263/2017/KUSK-OLPPS/KLU, sp. zn. SZ_114263/2017/KUSK/2, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 14. 8. 2017, sp. zn. 253/2017-DS-41/12-10, a toto rozhodnutí potvrdil. Správní orgán I. stupně zamítl podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), žalobcovu námitku proti záznamu 3 bodů v registru řidičů za přestupkové jednání ze dne 5. 3. 2017 a potvrdil provedené záznamy o dosažení 12 bodů ke dni 5. 3. 2017.  Obsah žaloby a vyjádření žalovaného  2. Žalobce uplatnil v žalobě jediný žalobní bod, jímž poukazuje na to, že žalovaný vydal napadené rozhodnutí po více než 62 měsících od vydání rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Uplynutím uvedené doby zanikla trestnost jeho jednání v důsledku bodového ohodnocení. Do doby obdržení napadeného rozhodnutí se žalobce žádného porušení při řízení motorového vozidla nedopustil, a proto se rozhodnutí žalovaného jeví jako neúměrně tvrdé. 3. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě rozsáhle vyjádřil k povaze řízení o námitkách proti záznamu bodů a vymezení relevantních skutečností z hlediska přezkumu správnosti záznamu bodů. K žalobnímu bodu na str. 8 vyjádření odkázal na rozsudek zdejšího soudu čj. 55 A 31/2021 – 39 a ocitoval jeho body 47 a 49. Skutková zjištění plynoucí z obsahu správního spisu 4. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující relevantní skutečnosti: 5. Dne 22. 3. 2017 oznámil správní orgán I. stupně žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. 6. Dne 29. 3. 2017 podal žalobce námitky, neboť k odpočtu 12 bodů ke dni 5. 3. 2017 došlo výhradně z důvodu, že nebyl připoután bezpečnostním pásem, ačkoliv z přiložených lékařských zpráv vyplývá, že s ohledem na jeho zdravotní stav zhoršuje užívání bezpečnostního pásu jeho bolesti. 7. Správní orgán I. stupně postoupil Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje podnět k přezkumného řízení týkající se uložení pokuty v blokovém řízení dne 5. 3. 2017, které přípisem ze dne 15. 5. 2017 sdělilo správnímu orgánu I. stupně, že neshledalo důvody pro zahájení přezkumnému řízení. Žalobce se dne 11. 7. 2017 seznámil s podklady rozhodnutí a dne 31. 8. 2017 se k nim vyjádřil tak, že setrvává na tvrzení uvedeném v námitkách. 8. Dne 14. 8. 2017 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, jímž zamítl námitku proti záznamu 3 bodů za skutek, jehož se žalobce dopustil dne 5. 3. 2017, a potvrdil záznam 12 bodů ke dni 5. 3. 2017. V odůvodnění uvedl, že je vázán rozhodnutími o přestupku, není oprávněn je přezkoumávat. Jelikož všechny záznamy bodů byly provedeny v souladu se zákonem, posoudil námitky jako nedůvodné. 9. Správnímu orgánu I. stupně bylo dne 4. 9. 2017 doručeno žalobcovo odvolání, v němž s odkazem na předložené lékařské zprávy zopakoval, že nevydrží delší dobu sedět ve vynucené poloze a v této souvislosti mu vadí bezpečnostní pásy v autě. Nesouhlasí se správním orgánem I. stupně, že lékařská potvrzení jsou účelová, směřují k oddálení následků bodového ohodnocení. Dále namítl, že dosažení 12 bodů bylo vypočteno nesprávně, jestliže byly sčítány body již od 12. 11. 2015. 10. Odvolání spolu se správním spisem bylo předloženo žalovanému dne 18. 9. 2017, přičemž žalobce byl o postoupení spisu vyrozuměn dne 14. 9. 2017. Žalovaný rozhodl o odvolání dne 16. 5. 2022, rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 17. 5. 2022. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 11. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. 12. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 13. O žalobě rozhodl soud bez jednání, jelikož žalobce ani žalovaný na výzvu soudu nesdělili, že s rozhodnutím věci bez jednání nesouhlasí, a proto se jejich souhlas s tímto postupem presumuje (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud nepovažoval za nezbytné nařizovat jednání, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z obsahu správního spisu. Vady, k nimž by bylo nutné přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.  Posouzení žaloby soudem 14. V daném případě je zřejmé, že žalovaný nedodržel lhůtu pro vydání rozhodnutí stanovenou v § 71 odst. 3 ve spojení s § 90 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tj. nevydal do 30 dnů od předložení spisu správním orgánem I. stupně. Žalovaný překročil tuto lhůtu o více než 4 roky. Je zcela nepochybné, že žalovaný byl nečinný, proti čemuž se mohl žalobce domáhat ochrany žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 3 správního řádu, eventuálně následně žalobou na ochranu před nečinností žalovaného. Nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí dle § 71 odst. 3 správního řádu ovšem samo o sobě nemá za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť porušení zmíněného ustanovení je sice vadou řízení, která však žádným způsobem nemohla ovlivnit výrok napadeného rozhodnutí. Vada řízení, která nemohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, není důvodem pro zrušení správního rozhodnutí soudem [srov. formulaci § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., viz rozsudky NSS ze dne 3. 4. 2014, čj. 9 As 138/2013 – 84, ze dne 18. 6. 2020, čj. 1 As 42/2019 – 50, a ze dne 7. 4. 2022, čj. 10 As 338/2021 – 56]. 15. Žalobce dále v souvislosti s délkou řízení o odvolání tvrdí, že zanikla trestnost jeho jednání. Zánik trestnosti protiprávního jednání v důsledku plynutí času je označována jako prekluze či promlčení odpovědnosti za protiprávní jednání. V oblasti správního trestání je tato právní skutečnost vedoucí k zániku odpovědnosti za přestupek upravena v § 29 písm. a) a násl. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), a je označena jako promlčení. Otázkou, zda se prekluze (promlčení) uplatní v souvislosti s řízením o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů, se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 12. 3. 2020, čj. 9 As 311/2019 – 40, ze dne 4. 2. 2021, čj. 9 As 245/2019 – 38, a ze dne 7. 10. 2021, čj. 4 As 62/2021 – 41). Předně poukázal na to, že promlčení upravené v přestupkovém zákoně se vztahuje pouze na přestupky, tj. na protiprávní jednání, které je v zákoně za přestupek výslovně označeno. Dále zdůraznil, že je třeba rozlišovat řízení o přestupku, v němž se rozhoduje o odpovědnosti za přestupek, a řízení o námitkách proti záznamu bodů, v němž se přezkoumává, zda jsou řidiči v registru řidičů správně evidovány body za přestupky, popř. zda skutečně dosáhl 12 bodů. Dosažení 12 bodů, tedy „vybodování“ řidiče, s nímž je spojeno pozbytí řidičského oprávnění (§ 123c odst. 4 zákona o silničním provozu), není přestupkem ani jiným správním deliktem. Pravidla zániku odpovědnosti za přestupek tak nelze aplikovat na řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů. 16. Zákon o silničním provozu ani správní řád, které obsahují pravidla záznamu bodů do registru řidičů, právní následky spojené s dosažením 12 bodů a řízení o námitkách proti záznamu bodů, neobsahují žádné ustanovení, které by s uplynutím lhůty spojovalo následek spočívající v zániku „trestnosti“. Ustanovení § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu stanoví, že pokud podá řidič po dosažení celkového počtu 12 bodů námitky proti provedenému záznamu bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 (lhůta pro vrácení řidičského průkazu a lhůta, jejímž uplynutím pozbývá řidič řidičské oprávnění) se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 (rozhodnutí o zamítnutí námitek a potvrzení provedeného záznamu) nabude právní moci. Z této úpravy vyplývá, že po dobu trvání řízení o námitkách (až do nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se toto řízení končí) neběží lhůta, jejímž uplynutím řidič pozbývá řidičské oprávnění. Předmětem řízení o námitkách proti záznamu bodů je přezkum správnosti evidence bodů v registru řidičů. Důsledkem podání námitek je, že řidič nepozbývá řidičské oprávnění, dokud nejsou jeho námitky s konečnou platností posouzeny. Námitky tedy mají suspenzivní účinek ve vztahu k následku spojenému s vyrozuměním řidiče o dosažení 12 bodů v registru řidičů. Žádná právní norma však nestanoví, že pokud tento suspenzivní účinek trvá po určitou dobu (v důsledku nečinnosti správních orgánů), má být hrozba následku spojená s vyrozuměním o dosažení 12 bodů v registru řidičů jednou pro vždy odklizena (tedy řidič nemůže pozbýt řidičské oprávnění). Žalovaný tedy nepochybil, jestliže podané odvolání zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí o zamítnutí námitek proti záznamu bodů, ačkoliv odvolací řízení trvalo déle než 4 roky a řízení o námitkách jako celek déle než 5 let. 17. Žalobce dále v žalobě zmiňuje, že do doby vydání napadeného rozhodnutí se nedopustil žádného porušení při řízení motorového vozidla, pročež má napadené rozhodnutí za neúměrně tvrdé. K tomu soud uvádí, že úkolem správních orgánů v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů není posuzovat, zda následek v podobě pozbytí řidičského oprávnění je přiměřený. Jejich činnost se omezuje výlučně na přezkum otázek souvisejících s evidencí bodů v registru řidičů. Následek v podobě pozbytí řidičského oprávnění je automatickým následkem spojeným s dosažením 12 bodů, přičemž zákon nedává správním orgánům žádný prostor pro diskreci. Ostatně správní orgány nerozhodují o tom, zda řidič pozbývá řidičské oprávnění, nýbrž výlučně o tom, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny správně (§ 123f odst. 2 a 3 zákona o silničním provozu). Pokud řidič dosáhne 12 bodů, neuplatní se odečet bodů dle § 123e zákona o silničním provozu, byť by po dobu trvání řízení o námitkách splnil podmínky pro odečet bodů (viz rozsudek NSS ze dne 3. 5. 2011, čj. 8 As 23/2010 – 89). Závěr a náklady řízení 18. Vzhledem k tomu, že žalobní bod není důvodný a soud nezjistil žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, zamítl žalobu jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost. Žádný právní předpis nezakládá žalovanému v soudním řízení správním právo na „paušální náhradu za písemné úkony“, jak žalovaný požadoval ve vyjádření k žalobě. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 22. září 2022 Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: I. B.