Lhůta k podání odvolání je podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována, pokud je odvolání posledního dne lhůty dodáno do datové schránky příslušného orgánu veřejné moci zřízené dle § 6 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, byť se rozhodnutí, proti němuž směřuje, netýká činnosti či agendy, pro kterou byla tato datová schránka na žádost orgánu veřejné moci zřízena.

č. j. 55 A 68/2021- 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva v právní věci žalobce: Ing. J. M.,   bytem X,   zastoupen advokátem JUDr. Emilem Flegelem,   se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha, proti žalovanému: Velitel vzdušných sil, se sídlem Vítězné náměstí 1500/5, Praha,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2021, č. j. MO 295138/2021-3031, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2021, č. j. MO 295138/2021-3031, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Emila Flegela, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1.      Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jako opožděné zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí velitele 26. pluku velení, řízení a průzkumu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 9. 2021, č. j. MO 267932/2021-6950 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a byla mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců.   2.      Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky zmocněnce žalobce dne 15. 9. 2021. Toto rozhodnutí obsahovalo řádné poučení o tom, v jaké lhůtě a u jakého správního orgánu lze odvolání podat. Odvolání bylo možné podat ve lhůtě 15 dnů od oznámení rozhodnutí dle § 83 odst. 1 věty první správního řádu, tedy do 30. 9. 2021. Jelikož odvolání bylo podáno prostřednictvím datové zprávy až dne 1. 10. 2021, žalovaný je jako opožděné zamítl.   3.      Žalobce v žalobě namítá, že odvolání bylo dodáno správnímu orgánu I. stupně dne 30. 9. 2021. Jelikož příjemcem datové zprávy je orgán veřejné moci, je okamžik dodání současně okamžikem doručení. Odvolání tedy bylo podáno včas.  4.      Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Uvádí, že odvolání bylo zasláno dne 30. 9. 2021 ve 23:27 hodin do datové schránky ukbwcxd, která slouží finančnímu orgánu Ministerstva obrany (dále též „ministerstvo“) jako datová schránka pro fakturace. Datová schránka žalovaného i správního orgánu I. stupně, která byla zřízena dle § 6 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) nese označení hjyaavk. Její označení je uvedeno i v hlavičkách všech dokumentů, které jsou součástí správního spisu, včetně prvostupňového rozhodnutí. Finanční orgán ministerstva následně bez zbytečného odkladu postoupil odvolání do datové schránky žalovaného dne 1. 10. 2021 v 7:29 hodin. Až tímto okamžikem bylo odvolání doručeno příslušnému správnímu orgánu. Žalobce tedy podal odvolání opožděně.     5.      Žalobce v replice odmítá názor žalovaného, že doručení do datové schránky ukbwcxd nemělo právní účinky. Držitelem obou datových schránek je ministerstvo. Datová zpráva tak byla řádně doručena ministerstvu jako věcně a místně příslušnému správnímu orgánu ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Není významné, která organizační část nebo úřední osoba písemnost převzala a kdy byla předána k dalšímu zpracování v rámci organizační struktury správního orgánu. Disponuje-li správní orgán vícero datovými schránkami, lze mu doručit do kterékoli z nich. K odeslání do předmětné datové schránky došlo tak, že byla načtena v advokátním systému Praetor podle IČO 60162694, které patří ministerstvu. Žalobce trvá na tom, že rozhodující je subjekt adresáta, nikoli jeho součást. Finanční orgán ministerstva není samostatným subjektem veřejné správy. Jde o obdobnou situaci, jako kdyby měl správní orgán na doručovací adrese vícero poštovních schránek nebo bylo podání zasláno na adresu pobočného pracoviště. Sám žalovaný uvádí, že písemnost byla doručena do datové schránky pro fakturace (Ministerstvo obrany), tedy subjektu, jemuž doručena být měla.   6.      Žalovaný nesouhlasí s argumentací žalobce, že disponuje-li orgán veřejné moci vícero datovými schránkami, lze mu doručit do kterékoli z nich. Poukazuje na to, že se jedná o datové schránky s odlišným názvem [Fakturace (Ministerstvo obrany) a Ministerstvo obrany] a s odlišnými identifikátory. Na uveřejněné internetové adrese je u datové schránky ministerstva uvedeno pod typem datové schránky orgán veřejné moci a jako ID OVM je uvedeno 60162694, které odpovídá IČO ministerstva. U datové schránky označené jako Fakturace (Ministerstvo obrany) identifikátor orgánu veřejné moci (ID OVM) chybí. Argumentaci vícero poštovními schránkami na doručovací adrese žalovaný nepovažuje za přiléhavou. Žalovaný trvá na tom, že odvolání nebylo doručeno na požadovanou adresu, a nebylo tedy podáno včas. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 7.      Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud proto přistoupil k věcnému projednání žaloby. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). O žalobě rozhodl soud bez jednání, neboť žalobce s tím souhlasil a žalovaný na výzvu soudu nesdělil nesouhlas s tímto postupem, a má se tedy za to, že s ním souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 8.      Soud připomíná, že v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného zkoumá v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 As 51/2006-105). Posouzení žalobních bodů 9.      Mezi účastníky není sporu o tom, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 15. 9. 2021, což odpovídá doručence založené ve spise, a poslední den lhůty k podání odvolání tak připadl na čtvrtek 30. 9. 2021 [§ 83 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 51 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vojácích z povolání“)]. Rovněž není sporu o tom, že odvolání žalobce bylo poslední den lhůty (dne 30. 9. 2021 ve 23:27 hodin) dodáno do datové schránky ID ukbwcxd, Fakturace (Ministerstvo obrany), z níž bylo následujícího dne přeposláno do datové schránky ID hjyaavk, Ministerstvo obrany, která byla uvedena v záhlaví prvostupňového rozhodnutí. 10.  Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. 11.  Podle § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech datovou schránku orgánu veřejné moci zřídí Ministerstvo vnitra bezplatně orgánu veřejné moci, a to bezodkladně po jeho vzniku a v případě, že orgán veřejné moci vzniká zápisem do evidence podle jiného právního předpisu, bezodkladně po jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. Další datové schránky orgánu veřejné moci zřídí ministerstvo orgánu veřejné moci bezplatně na žádost tohoto orgánu do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. Datová schránka podle předchozí věty se zřizuje zejména pro potřebu vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci nebo výkonu konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci (§ 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech). Podle § 6 odst. 5 zákona o elektronických úkonech se orgánu veřejné moci zřizuje pouze datová schránka orgánu veřejné moci. 12.  Podle § 18 odst. 1 zákona o elektronických úkonech fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. 13.  Podrobnější úpravu doručování fyzickými osobami do datové schránky orgánu veřejné moci zákon o elektronických úkonech neobsahuje. Z judikatury vyplývá, že podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci dle § 18 zákona o elektronických úkonech je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci. Dodáním do datové schránky orgánu veřejné moci se podání účastníka objektivně a fakticky nachází v jeho dispoziční sféře (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010-79).  14.  Na doručování orgánu veřejné moci dle § 18 zákona o elektronických úkonech nelze vztáhnout závěry vyslovené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5117/2014, a stanovisku pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, které se týkaly doručování soudy orgánům veřejné moci jakožto účastníkům soudního řízení podle § 17 zákona o elektronických úkonech, podle nichž soud doručuje listiny prostřednictvím veřejné datové sítě orgánu veřejné moci především do jeho datové schránky zřízené podle § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech s tím, že do další datové schránky zřízené podle § 6 odst. 2 tohoto zákona lze listinu doručit, jen jestliže se spor nebo jiná právní věc týká organizační složky, agentury nebo činnosti, pro jejíž potřebu či výkon byla tato další datová schránka zřízena. 15.  I další datová schránka zřízená podle § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech je datovou schránkou orgánu veřejné moci (§ 6 odst. 5 zákona o elektronických úkonech). Zákon o elektronických úkonech zvlášť neupravuje důsledky spojené s dodáním datové zprávy do datové schránky zřízené na žádost orgánu veřejné moci. Z hlediska účinků podání je tak dle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu podstatné, zda se elektronicky učiněné podání (datová zpráva) dostalo do dispozice věcně a místně příslušného správního orgánu. Není rozhodné, zda se jednalo o jiný útvar, než který je příslušný v rámci organizační struktury daného správního orgánu. Pouze tehdy, pokud je podání dodáno do datové schránky jiného správního orgánu, je na místě jeho postoupení podle § 12 správního řádu. 16.  Žalovaný nezpochybňuje, že podání mělo být učiněno prostřednictvím datové schránky ministerstva jako příslušného orgánu veřejné moci, jehož organizační součástí je i správní orgán I. stupně. Ačkoli v kompetenčním smyslu byl správním orgánem, který rozhodoval v prvním stupni jakožto orgán s kázeňskou pravomocí, velitel 26. pluku velení, řízení a průzkumu (§ 50 odst. 2 zákona o vojácích z povolání), nikoli ministerstvo jako celek (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2018, č. j. 1 As 110/2018-37), v organizačním smyslu působí v rámci ministerstva jako organizační složky státu (a nedisponuje vlastní datovou schránkou orgánu veřejné moci). Byť bylo odvolání poslední den lhůty dodáno do datové schránky ministerstva zřízené dle § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech pro účel nesouvisející s předmětem daného správního řízení, nikoli do datové schránky ministerstva zřízené dle § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech, bylo tímto okamžikem podáno věcně a místně příslušnému správnímu orgánu ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Odvolání poté postačilo neformálně předat správnímu orgánu I. stupně jakožto příslušné organizační součásti ministerstva, byť se zákonem svěřenou kázeňskou pravomocí, aniž by bylo nutné je postupovat dle § 12 správního řádu. Žalobní bod je tedy důvodný, neboť odvolání bylo včasné a nebylo možné je zamítnout dle § 92 odst. 1 správního řádu.   Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 17.  S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Žalovaný tedy bude povinen se podaným odvoláním věcně zabývat. Soud nepřistoupil ke zrušení prvostupňového rozhodnutí dle § 78 odst. 3 správního řádu, jak navrhl žalobce, neboť předmětem soudního přezkumu bylo pouze napadené rozhodnutí a otázka včasnosti podaného odvolání. 18.  O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalobce byl ve věci úspěšný, a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Výše odměny advokáta za zastupování se stanoví v souladu s § 35 odst. 2 s. ř. s. dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Zástupci žalobce náleží odměna za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a sepis repliky) ve výši 3 100 Kč za úkon dle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu. Vedle odměny přísluší zástupci žalobce též náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, celkem tedy 900 Kč. Jelikož zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, je součástí nákladů řízení též částka odpovídající sazbě daně ve výši 21 % vypočtená z odměny za zastupování a z náhrad, tedy z částky 10 200 Kč, ve výši 2 142 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Náhradu nákladů řízení ve výši celkem 15 342 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, užitý na základě § 64 s. ř. s.) ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 20. dubna 2022 Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r. předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.