USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a Mgr. Daniely Jandové ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] zastoupený kolizním opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] dítěte rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa], Spolková republika Německo [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nařízení předběžného opatření v řízení o svěření do péče a určení výživného, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 21. 12. 2022, č. j. 14 Nc 2650/2021-333 takto: Odvolání matky proti usnesení soudu prvního stupně v části, jíž byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření o zatímní úpravě jejího styku s nezletilým od 23. do 30. 12. 2022, se odmítá; jinak se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným usnesením zamítl návrh matky na nařízení předběžného opatření o zatímní úpravě jejího styku s nezletilým každý poslední týden v měsíci a od 23. do 30. 12. 2022 s tím, že matka si nezletilého převezme v místě bydliště otce a tamtéž jej otci odevzdá; a dále formou videohovoru každý den od 20:00 hodin nebo alespoň každý druhý den od 20:00 hodin. 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tak, že nebyla prokázána naléhavá potřeba zatímní úpravy matčina styku s nezletilým. Matka nijak neosvědčila, že by se změnila situace od posledního zamítnutí jejího návrhu na předběžné opatření. Nejdříve se matka se synem vídala denně, po jejím odstěhování v [anonymizováno] [rok] do Německa probíhá nepřímý kontakt formou videohovoru a v listopadu toho roku se matka se synem viděla i osobně. Bylo osvědčeno, že nezletilý v péči otce prospívá. Do zatímní péče otce byl nezletilý odevzdán proto, že matka se přestala o syna starat, nadužívala alkohol a jiné návykové látky, kdy se nejednalo o ojedinělý exces. Zázemí matky v Německu nebylo zatím prošetřeno a nezletilý tam nikdy zatím nepobýval, jak sama uvedla ve svém návrhu. Nelze tedy vyhovět jejímu návrhu, že by nezletilý v tomto prostředí pobýval téměř celý týden s ohledem na jeho věk a neznalost prostředí, kdy primární pečující osobou o něho je otec. Ke stykům matky s nezletilým nedochází z důvodů na její straně. Odstěhovala se do zahraničí a nevyvinula žádnou snahu o vytvoření si zázemí v České republice. Pokud dochází k předčasnému ukončení videohovoru, je to pro nevhodné a urážlivé matčino chování vůči otci, kterému je nezletilý přítomen. Otec tedy nepřímému styku matky s nezletilým nebrání, pokud jej matka nezneužívá k vyvolávání konfliktů. Matkou rovněž nebyly osvědčeny skutečnosti, které by odůvodňovaly zatímní úpravu styku o Vánocích 2022. 3. Proti tomuto usnesení podala matka odvolání, které odůvodnila tím, že návrh podávala již podruhé. Datová schránka nejde zrušit a její ID ztratila při stěhování, proto se neseznámila s odůvodněním napadeného rozhodnutí. Skutečnost, že žije u své rodiny v zahraničí, není důvodem pro to, aby se nemohla stýkat se svým synem. Otec s ní nijak nekomunikuje a absolutně ji znemožnil kontakt se synem. Má k dispozici nahrávku, na níž otec říká, že syna bije přes pleny. Nezletilý velice trpí, protože otec ji samotnou bil a psychicky týral, z čehož usuzuje na jeho obdobné chování vůči nezletilému. Otec je patologický lhář a jednání jeho rodiny je za hranicí slušného chování. Proto matka navrhla odvolacímu soudu, aby napadené usnesení změnil tak, že vyhoví jejímu návrhu na nařízení předběžného opatření o zatímní úpravě jejího styku s nezletilým. 4. Otec navrhl potvrzení napadeného usnesení, neboť odvolání neobsahuje nic dalšího nad rámec podaného návrhu na nařízení předběžného opatření. Matka se s napadeným rozhodnutím ani neseznámila a její odvolací námitky jsou smyšlené a účelové. Z návrhu matky je zřejmé, že nemá představy o režimu nezletilého, kdy se domáhá videohovoru ve 20:00 hodin, kdy nezletilý již spí, anebo v 13:00 hodin, tj. v době poobědového klidu. 5. Kolizní opatrovník k podanému odvolání uvedl, že styk matky se synem proběhl dne 4. 11. 2022, tj. po 8 měsících od jejího odstěhování do Německa. Následně se konala ještě další tři setkání. Poslední neohlášené sociální šetření v bydlišti otce proběhlo dne 21. 12. 2022 a nebyly zjištěny žádné nedostatky. U dětského lékaře bylo požádáno o dispenzární péči o nezletilého, který prospívá, podrobil se všem očkováním, nejsou pozorovány žádné nedostatky a poslední kontrola proběhla dne 18. 7. 2022. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 a podle § 28 z. ř. s., když k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 1 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání matky není důvodné. 7. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 8. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, neboť nezletilý a rodiče jsou státními občany České republiky, kde žije nezletilý se svým otcem, a matka má bydliště ve Spolkové republice Německo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 200/2009). Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Otázku mezinárodní soudní pravomoci ve věcech rodičovské odpovědnosti (úpravy styku) upravuje s ohledem na datum zahájení řízení Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen„ Nařízení Brusel II bis“), a to podle jeho čl. 1 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a). Rozhodné právo upravuje Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (sdělení č. 141/2001 Sb. m. s.) – dále jen„ Úmluva“, která se použije na základě § 57 odst. 2 ZMPS. 9. Podle čl. 8 Nařízení Brusel II bis soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. 10. Podle čl. 15 odst. 1 Úmluvy při výkonu pravomoci podle ustanovení kapitoly II použijí orgány smluvních států své vlastní právo. 11. Nezletilý [jméno] má obvyklý pobyt v České republice. Ve věci je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů, které věc posoudí podle svého (českého) hmotného práva za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS). 12. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že k návrhu otce je vedeno řízení o svěření nezletilého do jeho péče a určení výživného matce. Usnesením ze dne 6. 8. 2021, č. j. 14 Nc 2650/2021-30, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 29. 9. 2021, č. j. 100 Co 273/2021-96, byl nezletilý předběžně odevzdán do péče otce. Usnesením ze dne 26. 5. 2022, č. j. 14 Nc 2650/2021-245, bylo matce uloženo platit výživné pro nezletilého v nezbytné míře 1 500 Kč měsíčně. Návrh matky na předběžné opatření o úpravě jejího styku s nezletilým byl zamítnut usnesením ze dne 8. 8. 2022, č. j. 14 Nc 2650/2021-271, neboť neprokázala naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů. Ve věci byl dne 20. 9. 2022 ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, s ohledem na dosavadní skutková zjištění (viz níže), znalecký posudek zatím nebyl vypracován. Matka během těhotenství měla psychické problémy, které řešila alkoholem a léky proti úzkosti. Po narození nezletilého přestala o něj pečovat. Scházela se s bezdomovci a popíjela s nimi, kdy byla pryč z domu i několik dnů. Také užívala drogy. Opakovaně byla volána hlídka policie anebo rychlá záchranná služba. Orgán sociálně-právní ochraně dětí (dále jen„ OSPOD“) obdržel podnět od policejního orgánu, neboť matka pod vlivem alkoholu vyvolává konflikty v domácnosti, kterým je přítomen nezletilý, jenž při tom reaguje pláčem. Sociálním šetření OSPOD provedeným v létě 2021 bylo zjištěno, že rodiče se synem žijí společně s otcovými rodiči ve vícegeneračním domě. Spodní patro obývají rodiče otce, horní patro rodiče nezletilého. Otec se synem užívá jeden pokoj, druhý pokoj užívá matka. U ní byly nalezeny plechovky od piva, láhve od alkoholu, nepořádek, špína, věci poházené po zemi. O synovi hovoří jako o„ tom dítěti“. Nezletilý je přes den u prarodičů, kteří se o něj také starají, když je otec v práci. Dne 19. 7. 2021 byla přivolána policie k matce, která ležela na ulici. Bylo jí naměřeno 3,17 promile alkoholu v dechu. Dne 28. 7. 2021 byla znovu volána k matce policie před prodejnu v centru [obec], kde byla nalezena ve stavu opilosti a bylo jí naměřeno 5,5 promile alkoholu v dechu. Téhož dne o 5 hodin později byla k matce volána policejní hlídka znovu a bylo jí naměřeno 5,86 promile alkoholu v dechu. Matka byla hospitalizována na psychiatrii [anonymizována dvě slova] [obec] od [datum] do [datum], kam ji odvezl otec. Po propuštění a medikaci se jevila být klidná. Dne 6. 8. 2021 byla přesto znovu nalezena v opilosti, kdy ležela u cyklostezky, policejní hlídka jí naměřila 2,89 promile alkoholu v dechu. Dále byla matka hospitalizována v psychiatrické nemocnici v [obec] [část obce] poté, co dne [datum] co byla přivolána policejní hlídka a záchranná služba. Matka byla pozitivní na užití (met) amfetaminu, fabulovala o své totožnosti, měla u sebe 298 000 Kč a 200 €, kdy nedokázala vysvětlit původ peněz. Dne 13. 1. 2022 měli rodiče domluvenu schůzku při soudem nařízené rodinné terapii v poradně [anonymizována dvě slova], kam se dostavil pouze otec. Při neohlášeném šetření v bydliště otce dne 17. 3. 2022 OSPOD nezjistil žádné nedostatky v péči o nezletilého a jeho prostředí. Dětský lékař nezletilého ve zprávě ze dne 20. 3. 2022 uvedl, že nezletilý je zdráv, očkování má kompletní, dochází na všechna doporučená vyšetření. Nejeví známky týrání, je bez chronických onemocnění. Otec umožnuje matce styk s nezletilým prostřednictvím videohovoru. Při nich však matka bývá vulgární, uráží otce i jeho matku, a to v přítomnosti nezletilého, který reaguje neklidem. Pokud se však matka chová slušně, reaguje na ní pozitivně. Poslední osobní kontakt matky se synem proběhl dne 4. 11. 2022, bylo to poprvé poté, co se dne 7. 4. 2022 odstěhovala ke své matce do Německa. Do té doby se matka se synem vídala téměř denně při odpoledních procházkách, protože se ze společné domácnosti odstěhovala v polovině srpna 2021. Matka se dne 18. 8. 2022 obrátila na OSPOD, že jí otec již několik dnů neumožňuje telefonický kontakt se synem. Matka dne 15. 12. 2022 podala druhý návrh na nařízení předběžného opatření o zatímní úpravě jejího styku s nezletilým, který odůvodnila tím, že v dubnu 2022 byla nucena se odstěhovat do Německa a do té doby se se synem stýkala denně. Při tom musela snášet ponižování a deptání ze strany otce, teď tomu čelí během videohovorů se synem. Vznesla výhrady vůči péči otce o nezletilého, který vykazuje známky týraného dítěte. Když přijede do Čech, vyhovuje jí styk se synem již v 13:00 hodin kvůli dopravnímu spojení zpět domů, otec jí však nevyhoví. Také jí neumožňuje videohovory se synem pod různými záminkami. U sebe v Německu má zázemí pro nezletilého, který tam však ještě nikdy nebyl. Chtěla by s ním strávit také Štědrý den. 13. Soud prvního stupně správně postupoval podle § 102 odst. 1 a 3 věty druhé a § 75c odst. 1 až 4 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., jak cituje v odůvodnění svého usnesení. 14. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 15. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl zcela správně, s jehož závěry se odvolací soud plně ztotožňuje, kdy v podrobnostech lze odkázat na jeho přiléhavé a podrobné odůvodnění. 16. Předběžné opatření podle § 76 odst. 1 o. s. ř. může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí; procesní odpovědnost za výsledek řízení (důkazní břemeno) v tomto směru má navrhovatel. Ostatní rozhodné skutečnosti (zejména nárok sám) nemusí být spolehlivě prokázány (postaveny najisto). K nařízení předběžného opatření postačuje, jsou-li alespoň osvědčeny, tj. jeví-li se alespoň jako pravděpodobné. Procesní odpovědnost i v tomto směru má navrhovatel (viz DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 435.). 17. Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření nespočívá na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu, a ani na právním posouzení věci, nepředstavuje samo o sobě výsledek procesu, v jehož průběhu by soud zvažoval, jaké provede důkazy a které z navrhovaných, jak bude provedené důkazy hodnotit a jaká skutková zjištění z nich učiní. Jediným relevantním podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na předběžné opatření jsou údaje a informace, které jsou obsahem spisu, zejména v návrhu a v listinách předložených navrhovatelem. Soud pak na jejich základě, aniž by umožnil druhému účastníku se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy, zkoumá, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Přijaté předběžné opatření pak představuje jen prozatímní a dočasnou úpravu práv a povinností účastníků, aniž by tím byl předurčován průběh procesu samotného, nebo prejudikováno rozhodnutí o sporu nebo o jiné právní věci. Rozhodování o předběžném opatření tedy není nalézacím řízením, je řízením o prozatímním opatření, jehož smyslem a účelem je provést rychle (zpravidla bezodkladně) a účinně prozatímní úpravu poměrů účastníků, aniž by tím byly sporné otázky konečným způsobem vyřešeny. Při nařízení předběžného opatření musí soud vždy uvážit, zda je dána nutnost zatímní úpravy, a to zejména s ohledem na povahu projednávané věci. Z povahy předběžných opatření vyplývá, že nemusí být zjišťovány všechny skutečnosti, které by soud musel zjišťovat, kdyby měl rozhodnout ve věci samé. Soud je vždy povinen zkoumat, zda je v souzeném případě dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků, zda tato potřeba je naléhavá a zda v daném případě je namístě předběžné opatření nařídit. Je ovšem nezbytné, aby ten, kdo návrh na nařízení předběžného opatření podal, svůj případný nárok osvědčil; zásady vyplývající z ustanovení § 6 a § 120 o. s. ř. se uplatňují přiměřeně v rozsahu potřebném k dosažení účelu sledovaného předběžným opatřením. 18. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že neexistuje a není prokázána naléhavá potřeba zatímně upravit poměry účastníků řízení, co se týče úpravy styku matky s nezletilým. Matka svá tvrzení uvedená v návrhu na nařízení předběžného opatření, která by odůvodňovala vyhovění takovému návrhu, nijak neosvědčila, když k návrhu nic dalšího nedoložila. Její návrh zůstal toliko v rovině tvrzení, kdy základní podmínky pro nařízení předběžného opatření ve smyslu § 75c odst. 1 o. s. ř. splněny nebyly, proto jej nelze považovat za důvodný. 19. Předběžné opatření ve věci úpravy styku lze nařídit i bez návrhu podle § 12 odst. 1 ve spojení s § 13 odst. 1, § 466 písm. d), § 468 odst. 1 a 2 a contrario z. ř. s . Jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky pro nařízení předběžného na základě skutečností zřejmých z obsahu spisu, může soud předběžné opatření nařídit sám z úřední povinnosti a není vázán co do jeho konkrétního obsahu (srov. přiměřeně § 26 z. ř. s .). Z obsahu spisu se však okolnosti odůvodňující nařízení předběžného opatření o zatímní úpravě styku matky s nezletilým nepodávají. 20. Tvrdí-li matka nové skutečnosti a označuje-li důkazy až po vydání napadeného usnesení, odvolací soud není oprávněn k nim přihlédnout, neboť při přezkoumávání usnesení o nařízení předběžného opatření vychází rovněž ze stavu, který zde byl v době vydání usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 ve spojení s § 211 o. s. ř.). Stejně tak nebylo možné přihlédnout k novým skutečnostem nastalým po vydání napadeného rozhodnutí. Důvodem pro zamítnutí jejího návrhu není skutečnost, že žije v Německu, nýbrž nesplnění zákonem stanovených podmínek pro nařízení předběžného opatření. Okolnost, že datovou schránku nelze zrušit a matka ztratila údaje k ní, není pro posouzení důvodnosti návrhu na nařízení předběžného opatření jakkoli významná. V procesní rovině je tato skutečnost rovněž bez významu, kdy matce je správně doručováno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, které má přednost před doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a to i přesto, že matka žije v cizině (§ 45 odst. 2 a 3, § 46 odst. 1, § 47 odst. 1 o. s. ř.). 21. Protože rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, avšak uplynutím času v části o zamítnutí návrhu na předběžné opatření o zatímní úpravě styku od 23. do 30. 12. 2022 pozbylo svých účinků, odvolací soud odvolání matky v této části odmítl podle § 220a o. s. ř., když neshledal důvody pro vyslovení nezákonnosti této části napadeného rozhodnutí. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. 22. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť o ní rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé (§ 145 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 25. ledna 2023 JUDr. Kateřina Burešová v. r. předsedkyně senátu