USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a Mgr. Daniely Jandové ve věci nezletilé: [osobní údaje nezletilé] zastoupená kolizním opatrovníkem [územní celek] [jméno] sídlem [adresa] dítěte rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] [příjmení] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nařízení předběžného opatření v řízení o svěření do péče a určení výživného pro dobu do a po rozvodu, o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 16. 10. 2023, č. j. 12 Nc 2672/2021-803 takto: Usnesení soudu prvního stupně potvrzuje. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným usnesením zamítl návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým by byl zatímně upraven jeho styk s nezletilou v každém sudém kalendářním týdnu v sobotu od 9:00 do 18:00 hodin s předáním v bydlišti matky. 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že styk otce s nezletilou je aktuálně upraven předběžným opatřením nařízeným podle usnesení ze dne 22. 12. 2022, č. j. 12 Nc 2672/2021-563, a to formou asistovaného styku každý sudý pátek od 15:00 do 16:00 hodin v poradně [anonymizováno]. Otec neprokázal naléhavou potřebu zatímní úpravy styku v tom smyslu, aby jeho forma byla změněna z asistované na neasistovanou. Obstrukční jednání matky nemůže bez dalšího opodstatnit naléhavou potřebu změny zatímní úpravy styku, jak se jí otec domáhá. S ohledem na posledně zjištěný postoj nezletilé k otci je vhodné pokračovat v asistovaném styku, jak byl nastaven, neboť je nezbytné, aby si nezletilá na otce nejprve opětovně zvykla. Proto byl návrh otce zamítnut jako nedůvodný. 3. Proti tomuto usnesení podal otec odvolání, které odůvodnil tím, že v zásadě by mohl souhlasit s názorem soudu prvního stupně, pokud by styk s nezletilou dle stávajícího předběžného opatření probíhal. Matka úmyslně svým jednáním opakovaně zcela znemožnila výkon předešlého předběžného opatření o styku nezletilé s otcem ve dnech 18. 11. 2022, 2. 12. 2022 a 16. 12. 2022 po dobu 1,5 hodiny s předáním prostřednictvím poradny [anonymizováno]. K takto rozšířenému neasistovanému styku otce s nezletilou (jen s asistovaným předáním) nedošlo, byť předešlé asistované styky avizovaly pozitivní navázání vztahu nezletilé k otci. Soud prvního stupně na pokusy o rozšířený styk rezignoval, akceptoval bránící jednání matky a předběžným opatřením ze dne 22. 12. 2022 se vrátil k formě asistovaného styku každý sudý pátek po dobu 1 hodiny. Otec dále zopakoval argumentaci uvedenou ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření a doplnil, že matka ustavičně porušuje povinnosti jí uložené vykonatelným rozhodnutím. Pracovnice poradny [anonymizováno] nejsou schopné vzniklou situaci nijak řešit a bez snahy o nápravu akceptují stávající stav. K tomu připojil e-mail poradny ze dne 11. 7. 2023, v němž je uvedeno, že pro rodinu nejsou již další termíny rezervovány z důvodu nedodržení navrhovaného postupu. Situace se nezměnila ani po 30. 8. 2023, kdy matka byla vyzvána soudem k plnění povinností stanovených nařízeným předběžným opatřením. Následný pouhý příslib soudu prvního stupně v pokračování vykonávacího řízení se otci jeví jako zcela nedostatečný, přičemž dosud nebyl učiněn v této věci žádný úkon. Otec na podporu své argumentace též odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 650/15, bod 28. a dále na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. 51 Co 412/2017, umožňující svěření dítěte do střídavé péče formou předběžného opatření. Proto navrhl odvolacímu soudu, aby napadené usnesení změnil tak, že nařídí předběžné opatření v souladu s podaným návrhem. 4. Matka k odvolání otce uvedla, že styk v neasistované formě vnímá jako velmi rizikový, když otec je trestně stíhán a hrozí mu vysoký trest odnětí svobody. Tím je dáno nebezpečí, že se by se nezletilá ze setkání s ním nemusela již vrátit. Otec je totiž [anonymizováno] národnosti a řízení v trestní věci protahuje. Tím v matce vzbuzuje obavu, že by mohl Českou republiku opustit i s nezletilou. Proto navrhla odvolacímu soudu, aby napadené usnesení potvrdil. 5. Kolizní opatrovník nezletilé se k podanému odvolání nevyjádřil. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212, § 212a odst. 1, 5 a podle § 28 z. ř. s., když k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 1 písm. c) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání otce není důvodné. 7. Nejprve se odvolací soud zabýval otázkou mezinárodní soudní pravomoci, neboť se jedná o věc s cizím prvkem, když otec je státním občanem [příjmení] republiky, ostatní účastníci řízení jsou státní občany České republiky, kde také všichni účastníci řízení bydlí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 200/2009). Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“) a čl. 97 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen„ Nařízení Brusel II ter“) je dána pravomoc českých soudů podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel II ter, neboť nezletilá má obvyklý pobyt v České republice. Věc je třeba posoudit podle českého práva (čl. 15 a 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (sdělení č. 141/2001 Sb. m. s.), § 8 odst. 1 ZMPS). 8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 8. 10. 2021 bylo zahájeno řízení o svěření nezletilé do péče a určení výživného. O nezletilou pečuje matka, neboť otec byl vzat do vazby, z níž byl propuštěn dne 29. 12. 2021. V roce 2022 bylo naplánováno celkem 10 asistovaných setkání otce s nezletilou v poradně [anonymizováno] na základě nařízených předběžných opatření. Před tím službu poskytovala organizace [právnická osoba] V průběhu roku začalo ze strany matky docházet k rušení dohodnutých termínů styku, počaly se objevovat problémy, kdy nezletilá odmítala se s otcem stýkat, přestože před tím na podkladě uskutečněných setkání byl jejich vztah navázaný. Proto také usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 9. 2022, č. j. 12 Nc 2672/2021-398, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 16. 11. 2022, č. j. 126 Co 119/2022-450, bylo dosavadní předběžné opatření bylo změněno tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou od 15:00 do 16:00 hodin dne 23. 9. 2022, 7. 10. 2022, 21. 10. 2022 a 4. 11. 2022 v poradně [anonymizováno] za asistence jejího pracovníka; a dále otec je oprávněn stýkat se s nezletilou od 15:00 hodin do 16:30 hodin dne 18. 11. 2022, 2. 12. 2022 a 16. 12. 2022 formou asistovaného předání s tím, že otec je povinen nezletilou převzít od matky nebo matkou pověřené osoby v poradně za asistence jejího pracovníka v prostorách poradny nebo v místě poradnou určeném. Ani jedno z těchto tří asistovaných předání se neuskutečnilo, matka veškeré termíny zrušila. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 22. 12. 2022, č. j. 12 Nc 2672/2021-563, bylo nařízeno předběžné opatření o zatímní úpravě styku otce s nezletilou v pátek sudého kalendářního týdne vždy od 15:00 do 16:00 hodin v poradně [anonymizováno] za asistence jejího pracovníka. Usnesení se stalo vykonatelným dne 27. 12. 2022, nabylo právní moci dne 12. 1. 2023. Podle zpráv poradny [anonymizováno] byla spolupráce s rodinou na realizaci asistovaných styků otce s nezletilou ukončena po dvou neúspěšných setkáních dne 13. a 27. 1. 2023. Matka nezletilou na styk s otcem připravila nedostatečně. Pro realizaci dalšího setkání je potřeba, aby matka změnila svůj postoj a způsob přípravy nezletilé, k tomu je nutná další edukace matky. Matka tato setkání opakovaně rušila na poslední chvíli a jiný kontakt dcery s otcem neproběhl. Otec na nabídku individuálních konzultací reagoval ihned pozitivně. Matka také poradnu kontaktovala. Při konzultaci bylo reflektováno období od ledna do dubna 2023, kdy dcera nebyla s otcem v kontaktu. Matka byla edukována v oblastech role otce v životě dcery, nutné pozitivní motivaci a přípravy dcery. Dále byla motivována k pokračování asistovaných styků. K tomu matka sdělila, že to probere s dcerou a že poradnu kontaktuje. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. 5. 2023, č. j. 12 Nc 2672/2021-651, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 8. 2023, č. j. 126 Co 93/2023-779, bylo zahájeno řízení o výkon rozhodnutí a matka byla vyzvána, aby plnila povinnosti jí uložené vykonatelným usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 12. 2022, č. j. 12 Nc 2672/2021-563. Otec se návrhem doručeným dne 9. 10. 2023 domáhal nařízení předběžného o zatímním úpravě svého styku s nezletilou v sobotu jednou za 14 dnů 9:00 do 18:00 hodin. Návrh odůvodnil tím, že k prvnímu asistovanému styku nařízenému podle předběžného opatření došlo dne 28. 4. 2022 Nezletilá nebyla na styk připravená a nespolupracovala. Následující setkání matka jednostranně zrušila a odmítla navržené náhradní termíny. Dne 22. 6. 2022 a dne 7. 7. 2022 proběhla setkání s nezletilou ke spokojenosti otce. Další asistované styky s nezletilou však již neproběhly, a to vždy z důvodů na straně matky. Otec připraven stýkat se s nezletilou i podle dalších nařízených předběžných opatření, avšak k předání nezletilou matkou nikdy nedošlo úmyslným zmařením ze strany matky. Dále proběhla jen dvě setkání v lednu 2023, nezletilá z místnosti však utekla. Styk nebyl realizován ani po 30. 8. 2023, kdy byla vydána výzva matce k plnění povinností dle předběžného opatření. Otec je přesvědčen, že bude-li mít možnost kontaktu s nezletilou bez přítomnosti matky, je schopen s ní navázat, resp. obnovit zdravý vztah. Obává se, že zde je nebezpečí z prodlení, neboť čím déle bude dcera bez kontaktu s ním, tím více se bude prohlubovat její odloučení. K návrhu nebyly připojeny žádné listiny a otec pouze odkazoval na obsah spisu, zejména na průběžné zprávy poradny. Usnesením ze dne 13. 3. 2023, č. j. 12 Nc 2672/2021-638, byla ustanovena [ulice] [anonymizováno 6 slov] jako znalecký ústav k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie. Znalecký posudek nebyl dosud podán, spis se nacházel u znalce od 16. 5. 2023 do 16. 11. 2023. Jednání ve věci výkonu rozhodnutí nařízená na 1. a 11. 12. 2023 byla z důvodu nemoci matky odročena na 18. 1. 2024. Jinak v podrobnostech lze odkázat na body č. 3 až 23. odůvodnění napadeného usnesení. 9. Soud prvního stupně věc správně posuzoval podle ustanovení § 102 odst. 1 a § 75c odst. 1 až 4 o. s. ř., která cituje v odůvodnění napadeného usnesení. 10. Podle § 76 odst. 1 o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře; b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje; c) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu; d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 11. Podle § 475 odst. 1 z. ř. s. změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě. 12. Při přezkoumání usnesení o (ne) nařízení předběžného opatření odvolací soud vychází rovněž ze stavu věci a obsahu spisu, který zde byl v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 ve spojení s § 211 o. s. ř.). Proto odvolací soud nepřihlédl k otcem nově tvrzeným skutečnostem v jeho odvolání a k e-mailu poradny ze dne 11. 7. 2023. 13. Odvolací soud sdílí závěry právního posouzení věci soudem prvního stupně a v porobnostech lze odkázat na odůvodnění napadeného usnesení v bodech č. 29 až 32. 14. Předběžné opatření podle § 76 odst. 1 o. s. ř. může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, popřípadě z ohrožení výkonu rozhodčího nálezu; procesní odpovědnost za výsledek řízení (důkazní břemeno) v tomto směru má navrhovatel. Ostatní rozhodné skutečnosti (zejména nárok sám) nemusí být spolehlivě prokázány (postaveny najisto). K nařízení předběžného opatření postačuje, jsou-li alespoň osvědčeny, tj. jeví-li se alespoň jako pravděpodobné. Procesní odpovědnost i v tomto směru má navrhovatel (viz DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 435.). 15. Návrhem na nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků se lze domáhat vydání rozhodnutí nejrůznějšího obsahu v závislosti na konkrétních okolnostech případu, přičemž povinnosti, které lze předběžným opatřením uložit. Předběžným opatřením podle § 76 odst. 1 o. s. ř. lze poskytnout prozatímní ochranu oprávněnému jedině uložením povinnosti (něco konat, něčeho se zdržet, něco trpět) druhému účastníku, případně někomu jinému, lze-li to po něm spravedlivě žádat. K charakteru předběžného opatření náleží mimo jiné jeho dočasnost, proto zásah do práv předběžným opatřením dotčeného účastníka musí být přiměřený navrhovatelem osvědčenému porušení jeho práv a právem chráněných zájmů, stejně tak musí být přiměřená i eventuální újma vzniklá z předběžného opatření dotčenému účastníkovi. Existuje-li vykonatelné rozhodnutí, které je exekučním titulem, nebude dán důvod pro nařízení předběžného opatření pro obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, neboť oprávněný má již možnost výkon rozhodnutí (exekuci) zahájit (viz SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., DOLEŽÍLEK, J. a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 11–12, 16). 16. Otec jako navrhovatel netvrdí ve svém návrhu žádné skutečnosti, které by představovaly důvody ke změně zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (§ 475 odst. 1 z. ř. s.) v souladu s účelem předběžného opatření jako zvláštního procesního institutu, který slouží k prozatímní ochraně oprávněného účastníka řízení, jíž se nelze domoci jinými prostředky. Předběžné opatření tak může být soudem nařízeno, jestliže je zapotřebí rychlého a pružného řešení situace, která nesnese odkladu pro nebezpečí z prodlení, které jinak hrozí zájmům účastníka. Skutečnost, že matka brání otci ve styku s nezletilou a nedodržuje tak pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o zatímní úpravě styku v asistované formě, není důvodem k nařízení předběžného opatření s jiným obsahem. K tomuto účelu slouží vykonávací řízení upravené v § 500 a násl. z. ř. s. ve spojení s částí šestou o. s. ř., přičemž takové řízení je soudem prvního stupně již vedeno a ve věci je nařízeno jednání na 18. 1. 2024. Odkaz otce na nález Ústavního soudu 16. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 650/15, bod 28. není nijak přiléhavý, neboť se týkal výše stanoveného výživného a uvedený bod je pouze vytržen z kontextu. Druhé poukazované rozhodnutí není v žádném dostupném zdroji publikované, není pro odvolací soud jakkoliv závazné a rovněž není přiléhavé, když se má týkat svěření dítěte do (střídavé) péče, přičemž předmětem přezkoumávané věci je zatímní úprava (asistovaného) styku. 17. Protože rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, odvolací soud je podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 18. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť o tom rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé (§ 145 o. s. ř.) nebo jímž se řízení o ní končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 20. prosince 2023 JUDr. Kateřina Burešová předsedkyně senátu