USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a Mgr. Daniely Jandové ve věci nezletilé: [osobní údaje nezletilé] zastoupená kolizním opatrovníkem [kolizní opatrovník] sídlem [adresa] dítěte rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [datum narození] bytem [adresa], [anonymizována tři slova], Spojené království Velké Británie a Severního Irska zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o přenesení příslušnosti v řízení o svěření do péče, určení výživného a úpravě styku, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 14. 11. 2023, č. j. 12 Nc 3753/2023-74 takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným usnesením zamítl návrh matky na přenesení příslušnosti k Obvodnímu soudu pro Prahu 10. 2. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že matka a nezletilá mají trvalý pobyt na adrese [obec a číslo] (okr. [obec]), kdy tuto adresu uvedla ve svém návrhu jako bydliště nezletilé. Otec se vyjádřil, že toto bydliště je určené dohodou rodičů. Nesouhlasí s přenesením příslušnosti, neboť matka se s dcerou přestěhovala do [obec] bez jeho souhlasu. Soud prvního stupně uzavřel, že ze strany matky se jedná o snahu legalizace pobytu dítěte v jiném místě, než je jeho původní bydliště založené dohodou rodičů. O určení bydliště rozhodují oba rodiče ve vzájemné shodě. Proto byl návrh zamítnut jako nedůvodný. 3. Proti tomuto usnesení podala matka odvolání, které odůvodnila tím, že již v návrhu na zahájení řízení uváděla, že bydlení u jejích rodičů v [obec] je nevyhovující a dočasné. Rodiče nezletilé spolu žili do přelomu května a června 2022. Otec pronajal dům v [obec a číslo] na období od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023. V tomto domě bydlela nezletilá s matkou od svého narození až do března 2023. Poté se matka s dcerou přestěhovala ke svým rodičům. Otec se zdržuje v [anonymizováno], případně v [anonymizována dvě slova] a nezletilou viděl naposledy letos v únoru. Vůlí otce bylo, aby bydliště nezletilé bylo v [obec]. K tomu matka připojila svou elektronickou komunikaci s otcem v angličtině z února 2023. Na podporu své argumentace odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu. Přenesení příslušnosti podpořil také kolizní opatrovník nezletilé. Matka byla překvapena otcovým vyjádřením na výzvu soudu prvního stupně, který jí jeho podání nezaslal k replice. Dle matky není pravdivé tvrzení otce, že bydliště nezletilé v [obec] bylo určeno dohodou rodičů, tou byla určena [obec]. Dále matka spekuluje, že bydliště v [obec] je provizorní a jejím záměrem je bydlení v [obec]. Nejedná se z její strany o obstrukci komplikovat styk otce s nezletilou, když letiště pro mezinárodní letová spojení se nachází v [obec], což je pro kontakt otce s nezletilou vhodnější. Rovněž nelze pominout, že nalezení adekvátního pracovního uplatnění matky je v zájmu nezletilé. V [obec] má matka nesrovnatelně lepší podmínky pro zaměstnání než v [obec] a okolí. K tomu předložila anglicky psanou elektronickou komunikaci z podzimu 2023. Nezletilá do dubna 2023 v [obec] žila, je jí zde poskytována lékařská péče a má zde zájmovou činnost. Otec nepředložil žádné důkazy k tomu, aby soud prvního stupně mohl dovodit, že bydliště nezletilé v [obec] bylo určeno dohodou rodičů. Otec se nesnaží nezletilou začlenit do svého života a jednat v jejím zájmu. Jeho obstrukční chování nese znaky zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Dále matka poukázala na rozdíl mezi instituty bydliště a trvalého pobytu. Nelze přistupovat formalisticky k tomu, že uvedla v návrhu dočasné bydliště v [obec]. Proto navrhla odvolacímu soudu, aby napadené usnesení změnil tak, že přenese příslušnost na Obvodní soud pro Prahu 10 a rozhodne o postoupení věci tomuto soudu. 4. Otec a kolizní opatrovník nezletilé se k podanému odvolání nevyjádřili. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. ve spojení s § 28 z. ř. s., když k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 1 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání matky není důvodné. 6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 5. 9. 2023 matka podala prostřednictvím advokáta návrh na úpravu poměrů nezletilé včetně úpravy styku. Uvedla, že soužití rodičů skončilo na začátku června 2022, a bydlí s nezletilou v [obec] (okr. [obec]) u svých rodičů. Z této skutečnosti také ve vazbě s příslušnými právními předpisy dovozuje pravomoc českých soudů a místní příslušnost soudu prvního stupně, neboť otec je cizím státním příslušníkem. Dále uvádí, že před tím bydleli v pronajatém domě v [obec a číslo] od dubna 2022, přičemž nájem byl prodloužen do května 2023. Poté byla nucena se přestěhovat ke svým rodičům, avšak má záměr nadále žít v [obec]. Soud prvního stupně jmenoval nezletilé kolizního opatrovníka pro řízení a ustanovil tlumočníka pro anglický jazyk. Dne 17. 10. 2023 matka navrhla přenesení příslušnosti k Obvodnímu soudu pro Prahu 10, neboť dne 29. 9. 2023 uzavřela smlouvu na nájem bytu na adrese [adresa], kam se s nezletilou také přestěhovala. Kolizní opatrovník nezletilé vyjádřil souhlas s přenesením příslušnosti. Otec ve svém vyjádření ze dne 26. 10. 2023 uvedl, že nesouhlasí se změnou bydliště nezletilé a je zaskočen tím, že se matka bez jeho vědomí s dcerou přestěhovala do pronajatého bytu v [obec a číslo]. Následně se vyjádřil ve věci samé a uvedl, že po skončení nájmu domu v [obec a číslo] se měli všichni společně vrátit do Anglie. Matka se však rozhodla zůstat v České republice, rodiče se rozešli a matka odešla ke svým rodičů, kde pobývala již od června 2022. 7. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, neboť nezletilá a matka jsou státními občany České republiky a otec je státním občanem Spojeného království Velké Británie a [anonymizováno] Irska a dále Gabonské republiky. Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS, srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2374/2012, a ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2850/2016). Nezletilá má obvyklý pobyt v České republice, konktrétně v obci [obec], okr. [obec] (k tomu viz níže) a tím je v přezkoumávané věci dána mezinárodní pravomoc českých soudů (čl. 1 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a), čl. 7 odst. 1, čl. 17 písm. a), čl. 97 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí; čl. 1 odst. 1, čl. 3 písm. b) a čl. 9 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení o výživném“)), které věc posoudí podle českého (hmotného) práva (čl. 15 a 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (sdělení č. 141/2001 Sb. m. s.), čl. 15 Nařízení o výživném, Rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 2009, č. 2009 /941/; čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS). 8. Podle § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. 9. Podle § 467 odst. 1 z. ř. s. pro řízení je příslušný obecný soud nezletilého dítěte. 10. Podle § 4 odst. 2 z. ř. s. obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný (dále jen„ nezletilý“), je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. 11. Podle § 5 věty první z. ř. s. změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. 12. Podle § 80 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. 13. Podle § 80 odst. 2 věty první o. z. nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. 14. Soudy vedou řízení týkající se péče o nezletilé děti od jeho zahájení až do zletilosti dětí. V době nezletilosti dítěte vyvstává potřeba rozhodnout ve věcech týkajících se nezletilých dětí v mnoha situacích, například jde-li o změnu výchovného prostředí nebo výživného, resp. styk rodiče s dítětem. Místní příslušnost soudu se řídí zásadou perpetuationis fori (§ 11 odst. 1 o. s. ř.), tj. že místní příslušnost obecného soudu nezletilého určená podle § 4 odst. 2 z. ř. s., trvá po celou dobu řízení, tzn. až do zletilosti dítěte. Změna okolností daná legální změnou bydliště nezletilého může být důvodem k přenesení příslušnosti na jiný soud pouze tehdy, je-li to v zájmu nezletilého (§ 5 z. ř. s.). 15. V teorii ani v soudní praxi není pochyb o tom, že § 5 z. ř. s. představuje výjimku ze zásady perpetuationis fori, podle níž místní příslušnost obecného soudu nezletilého (§ 467 odst. 1 z. ř. s.) určená podle okolností, které tu byly v době zahájení prvního řízení, trvá po celou dobu řízení až do zletilosti dítěte. Přenesením příslušnosti nedochází ke změně věcné příslušnosti, ale pouze místní příslušnosti, což znamená, že za významné jsou považovány změny těch okolností, které obecně zakládají místní příslušnost soudu. Ty jsou v § 4 odst. 2 z. ř. s. redukovány na bydliště (nikoliv trvalý pobyt) nezletilého dítěte určené dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu, popřípadě jinými rozhodujícími skutečnostmi. Určení bydliště nezletilého dítěte patří mezi věci významné, o nichž rozhodují oba rodiče ve vzájemné shodě v rámci rodičovské odpovědnosti, která náleží jim oběma (§ 858, § 865 odst. 1, § 876 odst. 1, § 877 odst. 1 a 2 o. z.). 16. V poměrech přezkoumávané věci se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou dány důvody k přenesení jeho příslušnosti na Obvodní soud pro Prahu 10 podle § 5 z. ř. s . V rozhodném okamžiku podle § 11 odst. 1 věty první o. s. ř., tedy v době zahájení řízení (ke dni 5. 9. 2023), měla nezletilá své bydliště v [obec], tj. v Okresní soudu v Kladně (k tomu srov. přílohu [číslo] bod [číslo] k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). Místní příslušnost tohoto soudu stále trvá. 17. Matka ve svém návrhu sepsaném advokátem jako bydliště nezletilé uvedla [obec]. Žila zde s nezletilou nejméně od skončení nájmu bytu v [obec a číslo], k němuž došlo v květnu 2023. V návrhu však uváděla, že s otcem spolu nežijí od června 2022. Tuto skutečnost otec ve svém vyjádření potvrdil a uvedl, že matka od té doby pobývala u svých rodičů v [obec]. Jestliže se matka s otcem rozešla a tvrdí, že otec ve svém životě pro svou dceru nevytvořil místo, lze pak jednoznačně dospět k závěru, že bydlí spolu s nezletilou v [obec] od poloviny roku 2022. Proto také svůj návrh podala u soudu prvního stupně, neboť z bydliště nezletilé ve svém návrhu dovozovala pravomoc českých soudů a místní příslušnost Okresního soudu v Kladně. Další matčina argumentace trváním nájmu domu v [obec a číslo] až do jara 2023, uvedením matky v nájemní smlouvě jako spolužijící osoby a bydlení nezletilé v [obec] až do dubna 2023, je zavádějící a bez právního významu. Není rozhodné bydliště nezletilé na jaře 2023, ale dne 5. 9. 2023 (ke dni zahájení řízení). Je zřejmé, že bydliště nezletilé ve smyslu § 80 o. z. bylo v tomto okamžiku v [obec]. Na jiném místě se nezletilá nezdržovala s úmyslem v něm trvale žít. Tudíž je nerozhodné, že pobyt v [obec] měl být dočasného charakteru (srov. § 80 odst. 2 věta první o. z.). Zcela bez významu je tvrzení, kde má nezletilá svého lékaře a kam chodí do zájmových kroužků. Rovněž bez jakéhokoliv vlivu je místo matčina pracovního uplatnění nebo umístění letiště pro mezinárodní lety. 18. Bydliště nezletilé v [obec] bylo určeno dohodou rodičů. K takové dohodě může dojít jak výslovně, tak konkludentně. Tzn., že se druhý rodič smíří s určením bydliště jen jedním z rodičů, resp. v přiměřené době neprojeví nesouhlas. Jestliže otec uváděl, že matka s nezletilou bydlí u svých rodičů od června 2022 a po celou dobu se proti tomu nijak nevymezil, je zcela zřejmé, že SE s tímto smířil. Proto ke dni zahájení řízení, tj. dne 5. 9. 2023 měla nezletilá své bydliště ve smyslu § 80 o. z. určené (konkludentní) dohodou rodičů (§ 876 odst. 3 o. z.) v [obec], tj. v obvodu soudu prvního stupně. 19. K přenesení příslušnosti je primárně zapotřebí, aby došlo ke změně bydliště nezletilého dítěte provedené zákonným způsobem. Dojde-li k takové změně bydliště zakládající příslušnost jiného soudu, tak až poté je třeba zvážit, zda přenesení příslušnosti je v zájmu nezletilého dítěte. Opačný postup je vyloučen. Nedojde-li tedy ke změně bydliště zakládající příslušnost jiného soudu, nelze se zabývat souladem přenesení příslušnosti s nejlepším zájmem dítěte. 20. O změně bydliště nezletilé do [obec a číslo] učiněné matkou se otec dozvěděl až z návrhu na přenesení příslušnosti a projevil s takovou změnou nesouhlas. Proto bydliště nezletilé v [obec a číslo] nelze považovat za bydliště určené dohodou rodičů ve smyslu příslušných ustanovení o. z. a § 4 odst. 2 z. ř. s ., jež je kritériem pro stanovení obecného soudu nezletilého dítěte. Nelze argumentovat dřívějším souhlasem otce s bydlením nezletilé v [obec]. Vůle otce se vztahovala k období po narození nezletilé a společného soužití rodičů v nájemním domě v [obec a číslo] a nikoliv v nyní matkou pronajatém bytě v [obec a číslo]. Krom toho každé z těchto bydlišť náleží do obvodu jiného soudu (viz příloha č. 4 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). Protože během řízení nedošlo ke změně bydliště nezletilé v souladu se zákonem, není splněna primární podmínka pro přenesení příslušnosti podle § 5 z. ř. s . a je třeba vycházet z toho bydliště nezletilé, které bylo naposledy určeno dohodou rodičů, neboť nebylo určeno rozhodnutím soudu. V přezkoumávané věci rovněž nejsou dány tzv. jiné rozhodující skutečnosti podle § 4 odst. 2 in fine z. ř. s . 21. Právě matkou odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, zapovídá, aby prostřednictvím institutu přenesení příslušnosti docházelo k legalizaci změny bydliště provedené pouze jedním z rodičů. Obdobně k tomu srov. soudem prvního stupně odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. I. ÚS 955/15, bod č. 22. Uvedené závěry mají i ústavněprávní rozměr, neboť nerespektování výše uvedených principů by mohlo mít také negativní dopad na právo na spravedlivý proces a právo na zákonného soudce, zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 22. K nedůvodnosti dalších odvolacích námitek lze uvést následující. Stanovisko kolizního opatrovníka nezletilé k otázce přenesení příslušnosti není rozhodující. Určujícím kritériem je změna bydliště nezletilého dítěte provedená v souladu se zákonem. V dané věci matka v otázce bydliště nezletilé jednala jednostranně bez souhlasu otce, tedy protiprávně, a proto takové její jednání nemůže požívat ochrany podle § 8 o. z. Jediným, kdo zneužil práva, je právě matka, nikoliv otec. Matka ve svém návrhu na zahájení řízení uvedla adresu bydliště nezletilé ve smyslu § 80 o. z. a § 79 odst. 1 o. s. ř., přičemž sama z tohoto údaje dovozovala závěry ve vztahu mezinárodní pravomoci a místní příslušnosti soudu prvního stupně. Tedy nelze hovořit o formalistickém přístupu soudů k adrese označené matkou jako bydliště nezletilé. Nezasláním vyjádření otce k návrhu na přenesení příslušnosti k případné replice nebyla matka nijak krácena svých právech. Procesní obranou je právo podat odvolání proti rozhodnutí v otázce přenesení příslušnosti. Toho matka také využila a měla pak možnost reagovat na vyjádření otce, což také učinila. Opakované zasílání vyjádření k dalšímu vyjádření všem účastníkům řízení má za následek jen jeho prodlužování, což je v rozporu se zásadami rychlosti a hospodárnosti vedení řízení a procesní ekonomie. Matka předložila ke svému odvolání listiny v anglickém jazyce bez příslušného překladu. Odvolací soud nezajistil překlad těchto listin, neboť listiny vztahující se k matčině uplatnění v zaměstnání nejsou pro posouzení věci významné (viz shora bod č. 17 odůvodnění). Jde-li o listiny zachycující komunikaci rodičů o bydlišti nezletilé, tak ta pochází z jara 2023, přičemž z pohledu odvolacího přezkumu je významná případná komunikace rodičů o bydlišti nezletilé pro období po 29. 9. 2023, kdy matka uzavřela nájemní smlouvu k bytu v [obec a číslo], kam se s nezletilou vzápětí přestěhovala. 23. Odvolací soud proto uzavřel, že je dána místní příslušnost soudu prvního stupně, jeho příslušnost trvá a nejsou splněny podmínky pro přenesení příslušnosti soudu. 24. Protože rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, odvolací soud je podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kladně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Praha 27. prosince 2023 JUDr. Kateřina Burešová předsedkyně senátu